Výzva ze setkání ředitelů na Seči

Hlavním cílem byla příprava podzimního setkání učitelů ZUŠ a výběr nejaktuálnějších okruhů pro jejich vzdělávání. Řeč však přišla i na témata zajímající ředitele – rozpočtování a financování škol, zkušenosti ČŠI při kontrole školních vzdělávacích programů a jejich dodržování a právní předpisy v ZUŠ – zejména novela vyhlášky o ZUŠ. Čekáme na ni od chvíle, kdy byl schválen RVP ZUV, a slibujeme si od ní, že plně umožní práci podle nových pravidel v každé škole. Všichni ředitelé cítí, že tato vyhláška bude vedle samotného RVP ZUV nejzásadnějším regulativem pro práci našich škol na mnoho let dopředu.

Diskuse přítomných velmi rychle ukázala, že zásadním problémem je okamžik vstupu dítěte do ZUV, tedy jeho věk. Praxe škol při platnosti stávající vyhlášky č. 71/2005 Sb., o základním uměleckém vzdělávání, je různorodá. Jsou školy, které se snaží umožnit vstup dětí do ZUŠ i v nižším věku, řada škol postupuje striktně podle stávající vyhlášky a u dětí, které přicházejí do ZUŠ ve věku 6 let, krátí přípravné studium o jeden rok. A pak jsou tu školy, které považují za vhodný okamžik tzv. dosažení školní zralosti, tedy ho vztahují k okamžiku vstupu dítěte do základního vzdělávání. Všechny tyto tři přístupy mají oporu především ve vlastních a dlužno dodat velmi dobrých výsledcích práce škol, ale také v právním výkladu MŠMT k této problematice.

Naše setkání přineslo mnoho důležitých otázek, na které bude postupně potřeba hledat odpovědi: Jaké jsou základy uměleckého vzdělávání, v čem a o kolik se liší od jiných typů vzdělávání, zda máme dostatečné teoretické zázemí pro určení věkových mantinelů uměleckého vzdělávání, nebyly by tyto mantinely překážkou přirozenosti, kterou umění jako takové potřebuje, máme ke snižujícímu se věku dětí oporu v pedagogickém vzdělání učitelů, jak bude vypadat metodika výuky něčeho tak specializovaného, jako je hra na hudební nástroj u dětí předškolního věku, máme dostatečně zmapovánu současnou praxi a především – stihneme toto vše v reálném čase zpracovat a dát ministerstvu náš relevantní názor?

Dohodli jsme se, že bez výjimky podporujeme a dodržujeme rozsah vzdělání 2 + 7 + 4 roky v jednotlivých stupních základního uměleckého vzdělávání. Nechceme však, aby novela striktně přikazovala, že dvouleté přípravné studium začíná v 5 letech. Víme, že mnoho škol už léta pracuje podle modelu, který začíná v 6 letech, 1. stupeň končí v 15 a 2. stupeň v 19 letech. Školy, které tento model preferují, vědí, proč to dělají. Nejde o kopírování základní ani střední školy, ale o snahu začít i ukončit studium v ZUŠ v optimální mentální i fyzické zralosti. Jsou však i školy, které chtějí pokračovat v trendu snižování věku dětí při vstupu do ZUŠ. I těm je třeba vyjít vstříc, neboť dnes nikdo neodhadne, zda to nakonec nebude trend většinový.

Proto přítomných 65 ředitelů žádalo toleranci, kterou umožní ve vyhlášce o ZUŠ pouhé slovo „zpravidla“. Nechť mají tyto modely právo na život a školy mohou pracovat podle svých nejlepších zkušeností. Formulace „přípravné studium začíná zpravidla v 5 letech“ to plně umožní. Nahlédnutím do vyhlášek jiných typů škol jsme navíc zjistili, že striktní taxativní vymezení věku žáků při vstupu nemá žádný z nich.

Prohlášení přítomných ředitelů ZUŠ jsme poslali na jednání Rady AZUŠ a pevně doufáme v toleranci a smír při řešení této otázky. Je velice povzbuzující, že Rada AZUŠ na svém jednání v Liberci učinila první krok k řešení této problematiky a nadále bude intenzivně pracovat na přípravě textu nové vyhlášky o základním uměleckém vzdělávání v kontextu výše napsaného.