Jedním z cílů připravované novely vyhlášky o základním uměleckém vzdělávání je i nastavení jasných pravidel tam, kde jejich absence může způsobit problémy řediteli školy při zdůvodňování svých rozhodnutí. Mezi tyto situace patří postup žáka do dalšího ročníku, opakování ročníku a ukončení vzdělávání žákovi.
Variace na téma „postup žáka do dalšího ročníku“
Mgr.
Luboš
Lisner
ředitel ZUŠ Štefánikova, Praha 5
V praxi se setkáváme s různými přístupy pramenícími z nejasných nebo z neúplných ustanovení vyhlášky. Pracovní tým, který připravuje novelu vyhlášky, se tedy zaměřil na zpřesnění jejího textu tam, kde dosavadní znění poskytuje více výkladů, a poté na definování společných pravidel tam, kde tato pravidla chybí.
VYUČOVACÍ PŘEDMĚTY BEZ POSTUPOVÉ ZKOUŠKY
U vyučovacích předmětů bez postupové zkoušky je situace poměrně jednoduchá. Navíc se nemění současná praxe, pouze jsou v textu vyhlášky navrženy úpravy ve prospěch jednoznačného výkladu.
Pokud žák
prospěl
(tedy neobdržel na vysvědčení nedostatečnou),
postupuje
do dalšího ročníku.Pokud žák
neprospěl
(byl na vysvědčení hodnocen nedostatečnou), musí vykonat opravnou zkoušku. Pokud ji vykoná úspěšně (neobdrží nedostatečnou), postupuje do dalšího ročníku. Pokud ji vykoná neúspěšně, je mu ukončeno studium.VYUČOVACÍ PŘEDMĚTY S POSTUPOVOU ZKOUŠKOU
U vyučovacích předmětů s postupovou zkouškou je nejprve nutné si uvědomit, jakou funkci má hodnocení z daného předmětu na vysvědčení a jaký účel plní postupová zkouška. Hodnocení na vysvědčení se vztahuje k práci žáka za celé pololetí, přičemž je nutné zohlednit všechny skutečnosti uvedené ve školním vzdělávacím programu (zejména ročníkové výstupy a kritéria hodnocení). Účelem postupových zkoušek je posoudit, zda žák z hlediska aktuálního výkonu prokazuje takové znalosti a dovednosti, které mu umožňují postoupit do dalšího ročníku.
Kombinací komplexního hodnocení za celé pololetí a hodnocení aktuálního interpretačního výkonu mohou vzniknout čtyři situace. V prvních dvou se současná praxe nemění, pouze je text vyhlášky zpřesněn pro jednotný výklad.
Pokud žák
prospěl
a zároveň
úspěšně vykonal
postupovou zkoušku,
postupuje
do dalšího ročníku.Pokud žák
neprospěl
a zároveň vykonal postupovou zkoušku neúspěšně, je mu ukončeno studium, a to bez dalších opravných prostředků.Nyní se dostáváme k situaci, která nejspíš nastane v minimu případů a zřejmě bude někomu na první pohled připadat jako
absurdní. Avšak nastat může a je dobré mít pro její řešení jasné pravidlo, které nemůže zpochybnit ani případný asertivní rodič-stěžovatel. Jde o situaci, kdy žák prospěl
(učitel mu za jeho pololetní práci dal lepší známku nežli nedostatečnou), avšak u postupové zkoušky úspěšný nebyl. V takovém případě žák podstoupí opravnou postupovou zkoušku.Pokud je úspěšný,
postupuje
do dalšího ročníku. Pokud však ani u opravné postupové zkoušky úspěšný není,
opakuje ročník
(lze pouze jednou v daném stupni studia). Ukončit mu studium by totiž bylo nelogické, když jej učitel hodnotil za celé pololetí alespoň „dostatečně“. Zároveň nemůže postoupit do vyššího ročníku, když to nadvakrát neprokázal před komisí. Toto pravidlo je nastaveno bez ohledu na to, jaké důvody k této situaci vedly, i bez ohledu na častou praxi, kdy komise přihlédne k dosavadnímu průběhu vzdělávání, což však z logiky a účelu postupové zkoušky učinit nemusí.Ještě nepochopitelněji může působit situace, kdy žák
neprospěl
(učitel jej za celé pololetí hodnotil nedostatečnou), avšak dostavil se na postupovou zkoušku a ve srovnání s výkony ostatních žáků ji
vykonal úspěšně.
I pro tuto situaci nabízí návrh vyhlášky řešení, které v tomto případě nespočívá v pevně nastaveném postupu, nýbrž ve zmocnění ředitele školy posoudit celkovou situaci a vydat odůvodněné rozhodnutí (např. postup žáka do dalšího ročníku), případně zvolit nějaký další postup pro posouzení úrovně znalostí a dovedností žáka.