Učitelům ZUŠ chybí širší možnost dalšího vzdělávání

Vydáno:

Rozhovor s předsedkyní Krajské umělecké rady v Karlovarském kraji paní Ilonou Juhásovou, která má s uměleckým vzděláváním bohaté zkušenosti a aktivně se zapojuje do dění v této oblasti.

Učitelům ZUŠ chybí širší možnost dalšího vzdělávání
PhDr.
Ilona
Juhásová
 
předsedkyně Krajské umělecké rady v Karlovarském kraji
1. Již několik let se staráte o fungování Krajské umělecké rady v Karlovarském kraji. Co je stěžejní náplní Vaší práce a v čem je tato práce specifická právě v tomto kraji?
V roce 2005 mi byla dána důvěra v podobě zvolení do funkce předsedkyně Krajské umělecké rady ZUŠ Karlovarského kraje (dále také „KUR“) a já se snažím toto poslání naplňovat aktivitami ve prospěch všech učitelů ZUŠ Karlovarského kraje. Naše KUR byla původně dvanáctičlenná. Od roku 2010 přibyli
zástupci čtyř nových sekcí:
pro sborový zpěv, skladbu, elektronické klávesové nástroje a lidové nástroje. Od počátku jsem prosazovala, aby se
činnost KUR
odehrávala ve třech vzájemně se prolínajících základních oblastech – metodické, organizační a vzdělávací. Pro lepší koordinaci všech činností svolávám
pravidelná jednání KUR 5x ročně
podle předem zpracovaného plánu.
Metodická činnost vyplývá ze samotného poslání KUR, jelikož členy jsou zkušení odborníci z řad nejlepších pedagogů uměleckých oborů ZUŠ. Tito vedoucí sekcí pořádají
vzájemná setkávání učitelů stejných oborových či předmětových sekcí
hudebního oboru. Metodická setkání jsou prostorem pro předávání si zkušeností jako příkladů dobré praxe.
Na poli organizačním pravidelně zajišťujeme okresní a krajská kola Soutěže ZUŠ. Připravujeme jejich harmonogram, domlouváme místa konání i rozpočet. V roce 2005 jsem na popud členů KUR iniciovala
slavnostní oceňování laureátů
ústředních kol Soutěže ZUŠ vedením Karlovarského kraje (dále také „KK“), které se od té doby koná každým rokem ve vybraných historických objektech regionu, například v muzeích, galeriích, na zámcích či hradech.
Mým dlouhodobým přáním bylo uspořádat nějakou akci, kde by se prezentovali právě žáci základních uměleckých škol. Vedení Karlovarského kraje mě vyslyšelo a podpořilo. Díky významným finančním dotacím jsme takto uspořádali již tři
Festivaly tvorby ZUŠ KK v Karlových Varech
v letech 2006, 2008 a 2010. Na výstavách a v programech koncertů, tanečních i divadelních vystoupení se vždy představili žáci všech dvaceti ZUŠ KK.
Na základě dobrých ohlasů i žádostí kanceláře hejtmana KK a pod jeho záštitou vysíláme žáky ZUŠ na různé reprezentační akce kraje, jako jsou například Dny evropského kulturního dědictví, přehlídky pěveckých sborů Světlo za Lidice, Den Karlovarského kraje v Praze a další.
Z pozice ředitelky ZUŠ jsem pociťovala, že právě učitelům ZUŠ chybí širší možnost dalšího vzdělávání, či dokonce možnost doplnění si potřebné kvalifikace. To je zejména v našem kraji palčivý problém. Proto jsem se spojila s krajským pracovištěm NIDV v Karlových Varech a s ním od roku 2006 připravujeme pro učitele a ředitele ZUŠ
odborné kurzy a semináře.
Další významnou událostí ve vzdělávací oblasti činnosti KUR, které předcházela mnohá jednání předsedkyně KUR a ředitelství konzervatoře v Plzni, bylo
znovuotevření kombinovaného studia
na této škole pro nekvalifikované učitele základních uměleckých škol v roce 2008.
Za výjimku v činnosti naší KUR, oproti ostatním, považuji to, že jsme sami zpracovali žádost a stali jsme se úspěšnými
realizátory grantového projektu
„Učitel ZUŠ“
v rámci OP VK. Do projektu bylo v letech 2010–2012 zapojeno všech dvacet ZUŠ Karlovarského kraje a jeho výše činila 2,9 mil. Kč (www.ucitelzus.cz). KUR ZUŠ KK má od roku 2006 vlastní webové stránky (www.kur-zus-kv.cz) a vydává
občasník INTERMEZZO.
2. Na půdě Asociace ZUŠ ČR se setkávají ředitelé škol. Umělecké rady jsou ale prostorem především pro učitele jednotlivých oborů. V čem pozorujete největší rozdíl při organizování či plánování nejrůznějších činností v AZUŠ ČR a ÚUR? V čem je například rozdílná podoba vzájemné komunikace?
Rozdílnost komunikace spatřuji právě v „osobách“ komunikace.
Členové KUR
se zaměřují na problematiku pedagogické praxe, na každodenní výchovně-vzdělávací proces škol i na prezentaci výsledků uměleckého vzdělávání na veřejnosti. Naproti tomu
členy AZUŠ
jsou ředitelé škol, kteří preferují řešení manažerských, legislativních a administrativně technických záležitostí.
Také časová flexibilita členů KUR (učitelů ZUŠ) bývá omezena, jelikož nemají žádné funkční „úlevy“ v pracovních úvazcích a tudíž obtížně nahrazují zameškanou výuku. Veškerá činnost KUR by měla být plánována s dostatečným předstihem.
3. Učitelé prošli v uplynulých letech zatěžkávací zkouškou v podobě tvorby svých školních vzdělávacích programů. Jak se ve Vašem kraji vyrovnali s povinnostmi, které kurikulární reforma přinesla a které nejasnosti či pochybnosti přetrvávají?
Domnívám se, že právě výše zmíněný projekt
„Učitel ZUŠ“
specificky pomohl učitelům a ředitelům ZUŠ našeho kraje
zorientovat se v problematice kurikulární reformy
a aktivně se do ní zapojit. Prostor pro výměnu informací o postupu při tvorbě školních vzdělávacích programů vytvořilo tzv. Konzultační centrum projektu. Pro každou ZUŠ jsme připravili dvě čtyřhodinové konzultace, při nichž jsme celý pedagogický kolektiv seznámili s dokumentem RVP ZUV a předali mu metodické návody pro psaní vlastního ŠVP. Proto soudím, že učitelé ZUŠ KK přistoupili k tvorbě ŠVP iniciativně a zodpovědně a jsou otevřeni řešit případné „kosmetické úpravy“.
Významným počinem pro nastartování tvorby RVP ZUV bylo
uspořádání celostátní konference učitelů ZUŠ
„Cesta k ŠVP v uměleckém vzdělávání“
v Karlových Varech v květnu 2007, na jehož organizaci jsme se spolupodíleli s NIDV.
4. Diskuze na půdě uměleckých rad se v současnosti většinou orientují na pořádání a organizování soutěží. Jaké jsou podle Vás problémy, kterými by se měly umělecké rady zabývat? O čem se podle Vás mezi učiteli již dlouhodobě hovoří, a přesto se to stále neřeší?
Z mého pohledu vlastní organizace soutěží leží většinou na bedrech pořádajících škol a spolupráce s KUR je spíše odborně konzultační. Krajské umělecké rady by měly plnit
funkci metodických center, funkci koordinátorů a iniciátorů dalšího vzdělávání
pedagogických pracovníků ZUŠ i organizátorů akcí, které prezentují výsledky uměleckého vzdělávání v ZUŠ na veřejnosti. Model činnosti KUR ZUŠ KK se mi jeví jako přijatelný.
Myslím si, že koncepčně by měly být krajské umělecké rady součástí metodických center, která finančně i organizačně zaštiťuje kraj. KUR by se mohly například podílet na připomínkování kariérního řádu učitelů, financování ZUŠ. Problémem k zamyšlení by mohlo být také rozrůstající se slučování ZUŠ s jinými typy škol pouze z ekonomických důvodů bez ohledu na názory odborníků.
Rozhovor vedla Naďa Eretová

Související dokumenty