Reforma ZUŠ ukončena

Vydáno: 8 minut čtení

Projekt Pilot ZUŠ, který měl za úkol provést reformu v základních uměleckých školách, byl v lednu 2013 ukončen. Z historického hlediska se jednalo o zcela mimořádný počin, na kterém spolupracovala čtyřicítka pilotních škol ve všech čtrnácti krajích ČR. Reforma zespoda by bez ředitelů i učitelů těchto pilotních škol nikdy nebyla tak úspěšná. I proto se jim říkalo „světlonoši“.

Reforma ZUŠ ukončena
Mgr.
Romana
Bláhová
 
 
Poprosili jsme několik ředitelů pilotních škol o zodpovězení otázek týkajících se závěrečného zhodnocení reformy v základních uměleckých školách a prvních zkušeností s prací podle nových školních vzdělávacích programů. Tímto jim všem děkujeme za ochotu a vstřícnost.
Aleš Smutný, ZUŠ Veselí nad Moravou
1. Jak se vám pracuje podle nového ŠVP? Vnímáte nějaká negativa (oproti výuce podle osnov)?
Na zevrubné hodnocení je ještě brzy. Podle ŠVP učíme šestý měsíc, a to pouze přípravné a první ročníky obou stupňů. Přesto můžu říct, že negativa nevnímám a navíc, vše co nebude funkční nebo se neosvědčí, máme přece možnost pro příští rok opravit (samozřejmě v rámci rámce). Tuto otázku by bylo dobré položit učitelům, pořád je jenom honíme a nakonec se zapomeneme zeptat, jak se jim vlastně v novém „prostředí“ daří.
2. Jak hodnotíte tvorbu ŠVP vaším pedagogickým sborem? Co vám tato práce přinesla?
Dobrou zkušenost; přesvědčení, že většině kolegů na své práci a na škole opravdu záleží. Jenom ta slupka musela jít nejprve dolů. Bylo to krásné a nakonec i zábavné, zbavit se na čas letitých nánosů, donutit se přemýšlet a kolektivně tvořit. Jak říkám, dobrá zkušenost a inspirace pro všechny!
3. Co pro vás bylo při tvorbě ŠVP nejsložitější?
Nějakým způsobem zvládnout počáteční nedůvěru všech ve všechno i v sebe a odpor nebo předstírání. Potom takové „prkotiny“ jako aktivní slovesa místo vžitého „okecávání“, výstižné výchovně-vzdělávací strategie a podobně.
4. Změnil vaši školu přechod na výuku podle ŠVP? Jak?
Na výuku podle ŠVP teprve přecházíme a ještě dlouho přecházet budeme. Doufám a pevně věřím, že až toto přechodné období skončí, bude mít základní umělecké vzdělávání, včetně naší školy, po pubertě a ne po klimakteriu.
5. V čem spatřujete přínos ŠVP pro vaši školu?
Asi stejně jako všichni: reálné učební plány i osnovy, možnost dalšího rozvoje školy v souladu s požadavky doby (elektronické zpracování hudby a zvuková tvorba, multimediální tvorba), možnost profilace v rámci studijního zaměření, v rámci oboru a nakonec i celé školy a hlavně flexibilní možnost změn a úprav. Zásadní problém základního uměleckého vzdělávání (ochota a úroveň financování pro: rozvoj - udržení - recesi - zánik) nesouvisí s přechodem na systém dvoustupňového kurikula. Přechod a fungování v tomto systému podle mě ZUŠky nijak zásadně nestresuje a nerozděluje.
Bc. Věra Janišová, ZUŠ B. M. Černohorského, Nymburk
1. Jak se vám pracuje podle nového ŠVP? Vnímáte nějaká negativa (oproti výuce podle osnov)?
Od 1. 9. 2012 vyučujeme podle ŠVP a můžeme konstatovat, že se osnovy nijak radikálně nezměnily, neboť vše dobré z osnov jsme využili v našem ŠVP. Bylo však nutné formulovat očekávané výstupy (osnovy) z pozice žáka -tedy co žák na konci ročníku zná a umí, což činilo někdy potíže. Je však třeba ještě sladit texty v dokumentech souvisejících s existencí ZUŠ a výukou podle ŠVP (úprava vyhlášky, katalogy o průběhu studia, třídní knihy, vysvědčení).
2. Jak hodnotíte tvorbu ŠVP vaším pedagogickým sborem? Co vám tato práce přinesla?
Zpočátku nebylo příliš velké nadšení, vždyť to byla práce „navíc“, jen těch ZUŠ, které se do celého procesu prostřednictvím vedení přihlásily. Měli jsme možnost připomínkovat RVP a následně jsme bez jakýchkoliv zkušeností vytvářeli ŠVP. Tato práce nám však přinesla četná pozitiva. Většina z nás začala o své pedagogické činnosti více přemýšlet. Velkou motivací bylo také to, že do osnov bylo možné vkládat své vlastní myšlenky, své zkušenosti z konkrétní výuky, zkrátka všichni mohli a mohou využít ve výuce svou bohatou kreativitu.
3. Co pro vás bylo při tvorbě ŠVP nejsložitější?
Nejsložitější byla asi formulace výchovných a vzdělávacích strategií, které vycházejí z kompetencí daných v RVP, i když se jednalo „jen“ o popsání metod a forem práce. V rámci oboru se na nich museli shodnout vždy všichni vyučující.
4. Změnil vaši školu přechod na výuku podle ŠVP? Jak?
Domnívám se, že přechod na výuku podle ŠVP nijak razantně naši školu nezměnil.
5. V čem spatřujete přínos ŠVP pro vaši školu?
Motivační název našeho ŠVP „POHáDKa“ (PO - pohyb, H - hudba a D - dramatika, K - kreslení) nás předurčuje k tomu, aby se žáci u nás cítili dobře, aby k nám chodili stejně rádi, jako mají rádi pohádky. Velkým přínosem je možnost zavádění dalších nových předmětů do výuky, popřípadě vznik integrovaného předmětu apod. Co říci na závěr: V Nymburce existuje řadu desetiletí ochotnický divadelní soubor „Hálek“. Do nastudovaných divadelních her a muzikálů zvou i profesionály z řad renomovaných divadel. Je báječné, když společně s nimi vystupuje celá plejáda ochotníků, kteří prošli výukou na ZUŠ v Nymburce. To je důkaz, že škola patří mezi důležité kulturní instituce ve městě.
Bc. Pavel Vališ, ZUŠ Vimperk
1. Jak se vám pracuje podle nového ŠVP? Vnímáte nějaká negativa (oproti výuce podle osnov)?
Práce podle nového ŠVP je bezproblémová. Samozřejmě ještě nemáme vyzkoušenou výuku ve všech ročnících, ale v těch, kde se podle ŠVP vyučuje, nejsou žádné problémy. Negativa, která by souvisela se ŠVP, nevidím. Snad jen rozdílné zařazování žáků do ročníků, ale není to zásadní problém a je to spíše organizační záležitost.
2. Jak hodnotíte tvorbu ŠVP vaším pedagogickým sborem? Co vám tato práce přinesla?
Vzhledem k tomu, že jsme poměrně mladý pedagogický sbor, neměli jsme výrazné problémy s konzervativními zastánci bývalých osnov. Práce nám přinesla tvůrčí možnost napsat si svůj vlastní dokument, podle kterého jednotlivý učitel vyučuje. Dále nám práce na ŠVP přinesla zamyšlení se nad různými věcmi, o kterých všichni asi věděli, ale nikde tyto myšlenky nebyly popsány. Jako pozitivní se jevila zejména diskuze nad kapitolou hodnocení žáků.
3. Co pro vás bylo při tvorbě ŠVP nejsložitější?
Jako nejsložitější se ukázalo celkově správné pochopení terminologie. Z kapitol to byla kapitola Výchovné a vzdělávací strategie. Chtěli jsme strategie vytvořit tak, aby platily pro všechny obory, a to bylo docela náročné.
4. Změnil vaši školu přechod na výuku podle ŠVP? Jak?
Největší změna se týká zařazování žáků do ročníků a vůbec celkové organizace výuky včetně nezbytné dokumentace. Díky elektronické formě vedení dokumentace však v tom v naší škole problém nebyl.
5. V čem spatřujete přínos ŠVP pro vaši školu?
Jako přínos vidím možnost popsání profilace školy a odraz této skutečnosti ve výuce, což je v našem případě ku prospěchu věci. Přínosné bylo také popsání již zažitých věcí. Velikým přínosem pak bylo rozvržení hodinových dotací, vytvoření předmětů v jednotlivých ročnících. Jsem rád, že nemáme již nařízeno, kdy máme jaký předmět učit. Můžeme si vše přizpůsobit vlastním podmínkám, což je vynikající.

Obtížně lze zmínit vše podstatné, čím si realizační tým, koordinátoři na pilotních školách a spolupracující ředitelé a učitelé museli projít za několik let probíhající reformy. Rámcový vzdělávací program nyní sice ve svých kapitolách přesně definuje, jaký je požadavek státu na základní umělecké vzdělávání, ale faktická změna ve školách se teprve ukáže v příštích letech.
V těchto týdnech a měsících se začalo pod taktovkou MŠMT veřejně diskutovat, jaká má být vzdělávací strategie pro Českou republiku. Škola by měla být místem, kde vyučují sebevědomí učitelé, žáci se pouze nevzdělávají, ale především vychovávají, ve školství panuje vzájemná důvěra, podporuje se samostatnost, tvořivost a respekt k demokratickým institucím. Prosadí-li se takováto podoba vzdělávací strategie ČR, pak reforma v základních uměleckých školách šla přesně tím správným směrem.
Otázky připravila a text zkompletovala Mgr. Romana Bláhová

Související dokumenty