Jaké jsou názory lidí, kteří v Radě AZUŠ ČR reprezentují své kraje? Co pokládají v problematice vzdělávání na ZUŠ za důležité a jak se jim daří skoubit zájmy svého kraje s celorepublikovými prioritami?
Rada AZUŠ ČR - lidé v popředí
Redakce postupně představuje jednotlivé představitele současné reprezentace Asociace, a čtenáři tak mají možnost se seznámit s jejich postoji a stanovisky. Jako dalšího člena Rady AZUŠ ČR jsme oslovili předsedkyni Zlínského kraje paní Mgr. Hanu Mahdalovou, ředitelku ZUŠ Mariánské náměstí 65, Uherský Brod.
Jako předsedkyně krajské organizace AZUŠ ČR ve Zlínském kraji máte velmi dobrý přehled, co vaše kolegy ředitele ZUŠ v kraji nejvíce trápí. Co byste ve spolupráci s ostatními kolegy řediteli ve vašem kraji ráda změnila?
Tradice základního uměleckého školství - původně především hudebního - je v našem kraji stará téměř 140 let, kvalita výuky je jistě srovnatelná s ostatními školami v republice, výsledky našich žáků a počty absolventů také nelze přehlédnout. Zvykli jsme si, že je třeba neustále být vidět, pracovat na vlastní dobré pověsti a nabízet nové možnosti jak ve vzdělávání, tak i komunitně. Zlínský kraj zřizuje 20 základních uměleckých škol, 2 školy pracují při základních školách, jedna je obecní a 5 škol má soukromého zřizovatele. Celkově je vzděláváno 18 276 žáků, z toho 14 725 v krajských školách, zdrojem těchto informací jsou statistiky MŠMT za minulý školní rok. Trápí nás především financování, krajské normativy jsou (z důvodu celkového nedostatku potřebných prostředků) každý rok upravovány, průměrné mzdy jsou ve Zlínském kraji v rámci republiky na druhém místě - ovšem od konce. S jistou mírou nadsázky mohu říci, že i Komenský kdysi tento kraj opustil. Silně pak vnímáme rozdíl v přístupu k financování soukromých základních uměleckých škol, které mohou dostat od státu 100 % každoročně ministerstvem školství stanovovaného republikového normativu. Z našeho pohledu jde o nerovné podmínky, nastavené v neprospěch veřejných základních uměleckých škol. Proto se snažíme v rámci kraje na tuto situaci alespoň upozorňovat, když už ji nedokážeme změnit.
Rada AZUŠ ČR je složena ze zástupců jednotlivých krajů a každý z nich zastupuje svůj kraj. Přesto musí fungovat společně v zájmu všech českých ZUŠ. Co byste ráda na fungování Rady AZUŠ ČR změnila?
Nemyslím si, že je nutné měnit fungování Rady AZUŠ, jako pozitivum vnímám demokratické principy, na kterých je založeno. Důležité je, aby měl každý zástupce silný
mandát
, aby měl za sebou ve svém kraji ředitelky a ředitele, s nimiž pravidelně komunikuje a spolupracuje. Jsem v Radě poměrně krátce - z pohledu ostatních kolegů radních. Navazuji na práci svých předchůdců - Vladimíra Sulovského a Petra Hofmana, do Rady přináším problémy svého kraje, především ty, které mají obecnější dopad a mohou oslovit i ostatní.Jsou podle vás některé aktuální oblasti v životě českých ZUŠek, které nejsou řešené, jsou problematické a je třeba jim věnovat v následujícím období pozornost?
Technické podmínky v mnohých školách se rychle mění, využívání počítačové techniky nejen při přípravě, ale také při výuce, nahrávání, práce ve školních studiích, možnosti zapojení audio/video techniky do práce žáků - na to vše potřebujeme vzdělané odborníky. Zatím si pomáháme, jak to jde, ale není možné stále spoléhat na nadšení jednotlivců. Potřebujeme je objektivně zařadit a zaplatit. ZUŠky zatím rovněž postrádají jasné postavení v rámci Místních akčních plánů, legislativně jsou školou, ale v rámci priorit a cílů MAP se běžně používá pojmů neformální a zájmové vzdělávání. Kam s nimi? A co šablony pro ZUŠ? A jak se na výběrových školách (ZUŠ) vypořádat s inkluzí? A nebude také potřeba v těchto souvislostech nově definovat roli základního uměleckého vzdělávání pro 21. století? Těch bodů k řešení je dost, mají různou závažnost a jistě se s nimi postupem času potkáme.
Jak funguje komunikace mezi řediteli ZUŠ ve Zlínském kraji?
Ve vedoucí funkci jsem od roku 1995, v době okresů jsme udržovali ředitelské vztahy spíše jen v jejich hranicích. Dnešní situace je naprosto jiná, prožili jsme spolu s kolegy různé okamžiky, setkáváme se i neformálně, a především, a to zdůrazňuji, dobře se nám spolupracuje. Máme svá centra „neklidu“, která neustále přicházejí s novými nápady. Realizujeme je společně, a to v současnosti pod hlavičkou spolku Zuška? Zuška! V letošním školním roce jde o 4. ročník multižánrového festivalu stejného jména a nový projekt Malí velcí filharmonici. Ten vychází z potřeby nabídnout malým muzikantům setkání s praxí, spolupráci s profesionálními hudebníky a dirigenty. Partnerem projektu je Filharmonie Bohuslava Martinů ve Zlíně. Projekt potrvá několik měsíců a zahrnuje spoustu doprovodných akcí a činností. Jeden z jeho vrcholů -koncert v kongresovém centru ve Zlíně - se stane také součástí vystoupení v rámci ZUŠ OPEN. Více informací k těmto akcím je možné najít na stránkách našeho spolku.
Jsou podle vás některé věci, kterými si my sami (ředitelé a učitelé ZUŠ) zhoršujeme naše postavení ve vzdělávacím systému?
Také díky dlouhodobé snaze vedení AZUŠ se podařilo zakotvit ve školském zákoně pro základní umělecké školy
status
škol, takže své jisté ve vzdělávacím systému mají. Z tohoto faktu pak ale vyplývají pro školy nejen výhody, ale především povinnosti. Ředitelé ZUŠ jsou dnes velmi vzdělaní lidé, dovedou se v nastalé situaci orientovat, i když občas dochází k různým excesům, díky nedorozumění či přílišné administrativní zátěži. Myslím, že si své postavení obecně nezhoršujeme, jen bychom měli mít více nadhledu nad svou situací a světem kolem nás.Co navrhujete s tím dělat?
Vzdělávat se, rozvíjet se, otevírat dveře novým výzvám.
Kdybyste měla tu možnost a jako lusknutím prstu byste mohla změnit jednu věc ve vzdělávání na základních uměleckých školách, která by to byla?
Na rychlé změny nejsme nastaveni, já osobně ani nevěřím, že se ve školách dá něco rychle změnit. Jen bych si přála pro sebe a ostatní ředitele a pedagogy základních uměleckých škol, abychom měli kolem sebe hodně lidí, kteří dopad a dosah uměleckého vzdělávání pro všechny generace silně vnímají jako důležitou a dobrou věc pro život. „Rozmnožuje to štěstí obecné, kde dobrá umění vládnou“, jak napsal Jan Amos Komenský ve Štěstí národa.
Děkujeme za rozhovor