Rada AZUŠ ČR - lidé v popředí

Vydáno:

Jaké jsou názory lidí, kteří v Radě AZUŠ ČR reprezentují své kraje? Co pokládají v problematice vzdělávání na ZUŠ za důležité a jak se jim daří skloubit zájmy svého kraje s celorepublikovými prioritami?

 

Rada AZUŠ ČR - lidé v popředí
Redakce postupně představuje jednotlivé představitele současné reprezentace Asociace, a čtenáři tak mají možnost se seznámit s jejich postoji a stanovisky. Jako dalšího člena Rady AZUŠ ČR jsme oslovili předsedkyni Plzeňského kraje, ředitelku ZUŠ Terezie Brzkové Plzeň, paní Ivu Vainarovou.
Jako předsedkyně krajské organizace AZUŠ ČR v Plzeňském kraji máte přehled, co vaše kolegy ředitele ZUŠ v kraji nejvíce trápí...
V Plzeňském kraji je k 1. 9. 2016 celkem 35 základních uměleckých škol. Z toho je 9 zřizovaných Plzeňským krajem, 3 soukromé ZUŠ, z toho jedna je součástí střední umělecko-průmyslové školy. 23 ZUŠ je zřizováno obcemi a 2 z nich tvoří součást základní školy. Ředitelé ZUŠ zřizovaných Plzeňským krajem každopádně trápí nájmy prostor, ve kterých vyučují, protože nedostávají řádné finanční prostředky na provoz. Vše si tedy hradí z úplaty vybrané od žáků. Takže většina těchto škol má velký problém s modernizací vybavení a výuky. Někteří ředitelé ZUŠ dlouhodobě řeší nedostatečnou kapacitu školy. V Plzeňském kraji nebyly kapacity navyšovány od ledna 2011. Do té doby bylo případné navýšení řešeno uvolněním kapacit ze strany některých ZUŠ, nejdříve mezi školami stejných zřizovatelů, v roce 2011 i napříč zřizovateli. V řadě obcí a měst došlo od roku 2011 k rekonstrukcím, stavebním úpravám škol bez možnosti přijmout více žáků. To se samozřejmě nelíbilo ani ředitelům, ani zřizovatelům ZUŠ. Proto, když nový Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR (2016-2020) v části Strategie dalšího rozvoje sítě škol a školských zařízení umožnil navyšování kapacit základních uměleckých škol v souladu s demografickým vývojem, Plzeňský kraj tuto možnost uvítal. Jako ochranu před samovolným navyšováním stanovil ale podmínku, že celková kapacita základních uměleckých škol v kraji v daném kalendářním roce nepřevýší skutečný podíl žáků z věkové skupiny 5-18 let o 0,1 %. Připomínky ze strany ředitelů jsou v současné době i k malé možnosti jejich aktivního zapojení v roli žadatelů a příjemců v rámci OP VVV v dalších výzvách na projekty se zjednodušeným vykazováním (šablony). Proto jsme uvítali snahu Asociace ZUŠ ČR a NIDV a jejich společný postup na zvýšení šance uměleckých škol na získání dotačních titulů z tohoto operačního programu.
Rada AZUŠ je složena ze zástupců jednotlivých krajů a každý z nich zastupuje svůj kraj. Přesto musí fungovat společně v zájmu všech českých ZUŠ. Co byste ráda na fungování rady AZUŠ ČR změnila?
Myslím si, že na tuto otázku již přesně odpověděl ve Speciálu můj kolega z Rady, Pavel Doubrava, a plně s ním souhlasím. Možná bych uvítala častější setkávání Rady (snad mi kolegové prominou...). Jinak jsem přesvědčena, že Rada pracuje opravdu maximálně a poctivě a že vedení Rady v čele s prezidentkou při důležitých jednáních o ZUŠ odvádí mimořádné výkony. Právem naše Asociace patří mezi nejlepší v republice.
Jsou některé aktuální oblasti v životě českých ZUŠek, které jsou dlouhodobě problematické, a je třeba jim věnovat v následujícím období pozornost?
Úpravy legislativy, aby byla v souladu s RVP ZUV, aby se jednoznačně vyřešily některé problémy a jejich řešení na všech ZUŠ (výuka hudební nauky žáků navštěvujících více oborů nebo více ZUŠ). Otázka financování soutěží ze strany MŠMT, kdy soutěže přibývají, ale finanční prostředky na jejich zajištění zůstávají na zodpovědnosti krajů nebo pořádající školy. Zastaralá
legislativa
k soutěžím. Pravidla hospodaření s finančními prostředky z roku 2003 a vyhláška č. 55 o podmínkách organizace a financování soutěží z roku 2005.
Jak funguje komunikace mezi „vašimi“ řediteli? Vidíte nějaká specifika této organizace AZUŠ ČR oproti ostatním krajům?
Upřímně, v Plzeňském kraji se nedělá rozdíl mezi ZUŠ organizovanou či neorganizovanou v AZUŠ ČR ani rozdíl mezi krajskou, obecní nebo soukromou školou. Na všechna zásadní jednání jsou zvány všechny, o všechny je ze strany Odboru školství, mládeže a sportu pečováno stejně. Ředitelé a učitelé se aktivně zapojují například do organizace a průběhu Letních hudebních kurzů. Střediskem služeb školám v Plzni byla podána v roce 2009 projektová žádost o finanční podporu v OPVK, která se dotýkala také základních uměleckých škol. Projekt Podpora talentovaných žáků v Plzeňském kraji byl realizován od 1. 4. 2010 do 31. 10. 2011. 59 žáků a 22 pedagogů základních uměleckých škol se do projektu zapojilo v srpnu 2011. Udržitelnost projektu v letech 2012 až 2016 bylo možno realizovat díky finanční podpoře Plzeňského kraje. V letech 2012 až 2016 se Letních hudebních kurzů zúčastnilo celkem 271 žáků základních uměleckých škol. Již od roku 2006 se pravidelně, zpravidla 2krát ročně, scházejí ředitelé ZUŠ Jihočeského kraje a Plzeňského kraje na dvoudenních vzdělávacích setkáních. Ze strany ředitelů z Plzeňského kraje je o tato vzájemná setkání a obohacení vždy zájem.
Co vám v poslední době udělalo největší radost ve funkci ředitelky ZUŠ Terezie Brzkové?
Těch radostí je strašně moc. Třeba jenom to, že se nám podařilo otevřít podle zájmu nová studijní zaměření, např. hra na mandolínu, harfu, české dudy, ve výtvarném oboru studijní zaměření Animace. A mohu pokračovat, obrovský zážitek a radost z koncertu České filharmonie a žáků ZUŠ 21. 6. 2015 (jedná se o společný projekt AZUŠ a České filharmonie), kdy mezi účinkující mládeží byli i 3 naši žáci. Další radostí a výzvou byla organizace Ústřední soutěže ZUŠ ve hře na akordeon, kdy si myslím, že jsme vytvořili nadstandardní podmínky pro konání této soutěže. Právě teď vydáváme CD našeho dechového orchestru Plzeňanka k jeho 25. výročí a i odborníci oceňují jeho vysokou kvalitu, to hodně potěší... Naše ZUŠ slavila v roce 2015 50 let od svého vzniku. K tomuto výročí naši učitelé napsali hudbu i libreto pro školní minimuzikál „Snad to není láska“. A to byl můj splněný sen. Vyučujeme na 7 pracovištích, a přesto se do tohoto muzikálu zapojily všechny obory (cca 90 účinkujících) s plným nasazením. Dokázali svým nadšením a výkony to, o čem naše „zušky“ mají být. O společném muzicírování, o společných prožitcích, o společné radosti, ale i o odpovědnosti za odvedenou práci, o společné sounáležitosti. Vnímám tento muzikál jako prezentaci společné práce a absolutní propojení všech oborů naší školy. A mohla bych pokračovat dál, ale ukončím své radostné „vychloubání“ prostým postřehem - jsem moc ráda, že i v dnešním světě plném nadvlády techniky a vzájemného odcizení učitelé našich ZUŠ rozšiřují hranice poznání a citlivosti, že dokáží v dětech rozvíjet tolik potřebnou hravost a fantazii, že je učí vnímat umění jako univerzální řeč lidstva.
Děkujeme za rozhovor.

Související dokumenty