Rada AZUŠ ČR - lidé v popředí

Redakce postupně představuje jednotlivé představitele současné reprezentace Asociace, a čtenáři tak mají možnost se seznámit s jejich postoji a stanovisky. Jako dalšího člena Rady AZUŠ ČR jsme oslovili předsedu Kraje Vysočina, ředitele ZUŠ J. V. Stamice Havlíčkův Brod, pana Bc. Jindřicha Macka.

Kraj Vysočina je jako vyšší územní samosprávný celek České republiky velmi mladý, vznikl v roce 2000. Leží na pomezí Čech a Moravy a byl složen ze tří okresů Jihomoravského kraje (Jihlava, Žďár nad Sázavou a Třebíč), okresu Havlíčkův Brod z Východočeského kraje a okresu Pelhřimov z Jihočeského kraje. Máme celkem 24 základních uměleckých škol (23 zřizovaných obcemi, 1 soukromá) a vyučujeme na cca 53 pracovištích. Prvním úkolem, který před námi vyvstal, bylo lépe se vzájemně poznat, vytvořit spolupráci a tým škol. Setkávali jsme se zpočátku zejména při potřebě organizovat soutěže a při jednáních na kraji. Proto jsem podpořil myšlenku vzdělávání vedoucích pracovníků ZUŠ přímo v našem kraji a aktivně jsme společnými silami vytvořili to, co nám v nově vzniklém kraji chybělo. Díky globálnímu grantu a skvělé práci Vzdělávacího a konferenčního centra MŠMT v Telči jsme rozhýbali vzdělávání v projektu ZVYKOM, který byl zahájen v roce 2009. Získali jsme inspiraci, nové pohledy a podněty pro zkvalitnění řídící práce, pravidelný vzájemný kontakt, společný čas a přátelství. Nyní se projekt nachází ve stavu udržitelnosti a naše cílová skupina se, již pod patronací NIDV, účastní společných aktivit dvakrát ročně. Vytvořená jednota, schopnost pomoci a spolupráce se například jasně ukázala, když jsem ve dnech 16.-17. října 2014 organizoval 16. Valnou hromadu AZUŠ ČR, která se poprvé v historii uskutečnila na území kraje Vysočina v hotelu OREA Devět Skal.

Co nás trápí? O kvalitě základních uměleckých škol svědčí fakt, že i v období demografického poklesu žáků základních škol počet zájemců o studium na základních uměleckých školách vzrůstal. V kraji je vzhledem k populaci dětí rozumný počet našich subjektů. V posledních letech se většina ZUŠ v kraji potýká s max. naplněnou kapacitou. Její navyšování pochopitelně souvisí s vymezeným objemem finančních prostředků, a proto, chceme-li udržet kvalitní vzdělávání, musíme se snažit chápat situaci z nadhledu celku, neboť je nám krajem vyměřen týž objem zdrojů. Je tedy kolegiální, byť cítíme vlastní omezení, stav akceptovat. Složitá situace nám může sloužit k sebereflexi, zkvalitnění naší výuky a k co nejodpovědnějšímu přístupu při přijímání nových žáků. Talentové zkoušky mají svoji váhu. Při pohledu do budoucnosti, dle mého názoru, by bylo vhodné v celém systému škol ČR, aby nepřibývaly nahodile nové ZUŠ, ale aby byla po krůčcích a s ohledem na skutečnou kvalitu podmínek rozvíjena stávající léty prověřená síť.

V posledním čase mám velikou radost ze společného projektu České filharmonie a AZUŠ ČR, který má velký motivační přínos pro zúčastněné žáky a je prezentací našich ZUŠ. Potěšila mne také informace na Radě ZUŠ o spolupráci s fondem pod pracovním názvem Projekt podpory ZUŠ, jehož patronkou je Magdalena Kožená. Zejména se mi zde líbí úsilí zviditelnit jedinečný systém ZUŠ a možnost rozvoje a podpory dětských talentů - tedy cílená podpora absolutních vítězů našich uměleckých soutěží vyhlašovaných MŠMT. To jsou směry a výzvy, které vnímám jako nové, podnětné a žádoucí. Na Radě mně někdy chybí porozumění a vzájemná snaha o pochopení. Byl bych rád, kdybychom měli na paměti kvalitu výstupů, podporu umění, vzdělávání. Mějme odvahu a braňme náš vzácný klenot, který obdivují i vyspělé evropské země.

Nebezpečné mohou být pohledy do zemí, které nemají v uměleckých oborech koncepci, do zemí, které nás mohly po revoluci oslnit technickou a materiální vybaveností, ale... slyšeli jste slavnostní prezentace a výstupy na žákovské úrovni v těchto zemích? Já při svých koncertních cestách ano. Někdy jsem měl pocit, jak průměrně by takové vystoupení vyznělo na běžném třídním koncertě v našich ZUŠ. A jak jsou ošetřeny v těchto zemích ostatní obory - výtvarný, taneční, literárně dramatický? Největší povinností nás manažerů je rozvíjet tvořivého ducha, který má představivost, radost, promlouvá skrze inspiraci, žije uměním, ovlivňuje své děti. Člověk, kvalitní pedagog je tím nejcennějším, co máme! Lidé v organizaci, dle mého názoru, představují její největší bohatství. Přeji nám všem mnoho sil, neutuchající invenci a AZUŠ, aby neustále pečovala o postavení našich škol v systému školství.

Počet škol s členstvím v AZUŠ ČR je v našem kraji 19. Pravidelnou komunikaci se snažíme zajišťovat sami, jistě nás ovlivňuje právě fakt, že kraj předal u všech škol zřizovatelské kompetence na obce. Je to neuvěřitelné, ale sám jsem ZUŠ v Havlíčkově Brodě vedl již pod čtyřmi zřizovateli (školský úřad, okresní úřad, kraj, město) a prošel řadou konkurzů. Školám v regionu bych proto rád popřál více klidu, stability, prostoru pro klidnou práci a jasnou podporu jejich zřizovatelů. Kraji Vysočina však patří poděkování za jednoznačnou finanční podporu uměleckých soutěží vyhlašovaných MŠMT a každoroční vyhlašování grantových projektů. Z nich ZUŠ využívají zejména žádostí o dotace na pořizování a opravy učebních pomůcek, kde každoročně získáváme pro ZUŠ v kraji podporu ve výši 1 milionu Kč. Dalším významným počinem v podpoře talentů jsou: Cena hejtmana Vysočiny, Talent Vysočiny a Stipendium Vysočiny, které jsou vyhlašovány i v oboru uměleckém. Pravidla dokonce umožňují ocenit a podporovat mladé umělce, kteří po absolvování našich škol odešli studovat např. do Prahy a mají i nadále vynikající úspěchy.

Určitě větší důraz na komorní a souborovou hru i v oborech, kde tomu tak dříve nebývalo. Jako dávný žák hry na kytaru jsem se s komorní hrou (byť jsem byl vítězem několika soutěží) setkal až při studiu na konzervatoři. V tomto ohledu jsme v celé ČR výrazně změnili situaci! Pohleďte např. na soutěž Hradecké Guitarreando 2016, kde vystoupí celkem osm kytarových orchestrů z ČR a celá řada komorních souborů ve třech kategoriích. Není to úžasné? Kdo by také před patnácti lety řekl, že u nás bude fungovat velký kvalitní akordeonový orchestr, který bude vozit vavříny i z mezinárodních soutěží. Z těchto proměn mám radost.

Děkuji, můj sen „dostat loutnu na koncertní pódia i do nádherných sálů zámků“ se naplňuje, loutna mi mnohé dává i bere. Život jsem prakticky zasvětil práci v ZUŠ a koncertní činnosti, s loutnou koncertuji více než dvacet let. Pro výuku hry na loutnu jsem vytvořil podrobné osnovy a dnes máme předmět hra na loutnu v ŠVP. Loutnu jsem začal postupem času vnímat nejen jako nástroj autentické poučené interpretace (v určitých letech jsem se zaměřoval pouze na hru dobových pramenů), ale i jako nástroj, který zde dnes máme v moderní současné době. Počal jsem pro loutnu hudbu upravovat - např. tvorbu L. Janáčka (zpěv + loutna), hudbu impresionisty C. Debussyho, A. Piazzolly a dalších (akordeon + loutna) a vytvořil přes 20 různých projektů. V posledních letech také komponuji pro loutnu své vlastní skladby a sám je interpretuji. Nejžádanějším programem je letos např. Flos florum, který jsme vytvořili s Jitkou Baštovou a věnovali jej památce Karla IV. Přál bych si, aby mé koncerty posluchačům přinesly více klidu, harmonie a pocitu sounáležitosti.