Rada AZUŠ ČR - lidé v popředí

Vydáno:

Jaké jsou názory lidí, kteří v Radě AZUŠ ČR reprezentují své kraje? Co pokládají v problematice vzdělávání na ZUŠ za důležité a jak se jim daří skloubit zájmy svého kraje s celorepublikovými prioritami?

Rada AZUŠ ČR - lidé v popředí
redakce
Redakce postupně představuje jednotlivé představitele současné reprezentace Asociace, a čtenáři tak mají možnost se seznámit s jejich postoji a stanovisky. Jako dalšího člena Rady AZUŠ ČR jsme oslovili předsedu krajské organizace AZUŠ Olomouckého kraje, ředitele ZUŠ Zábřeh, pana Pavla Doubravu.
Jako předseda krajské organizace AZUŠ ČR v Olomouckém kraji máte velmi dobrý přehled, co vaše kolegy ředitele ZUŠ v kraji nejvíce trápí. Co byste ve spolupráci s ostatními kolegy řediteli ve vašem kraji rád změnil?
Vnímání základních uměleckých škol ze strany Olomouckého kraje je pozitivní. Velmi si vážím dohody, kterou jsme uzavřeli bezprostředně po převzetí zřizovatelských kompetencí ZUŠ Olomouckým krajem s náměstkem pro školství a s vedoucím odboru školství. Dohodli jsme se, že ZUŠky budou zdrženlivé v navyšování počtu žáků a kapacit škol a zřizovatel se bude snažit zachovat normativy (výkony) na úrovni doporučené v příloze č. 1 vyhlášky č. 75/2005 Sb. Je až neuvěřitelné, že v dnešní době, která verbálně uzavřeným dohodám není příliš nakloněna, nedošlo ke změně normativů (výkonů) v náš neprospěch až do roku 2015! Díky této dohodě nemusíme, na rozdíl od některých kolegů z jiných krajů, řešit závažné ekonomické otázky, ale naším společným problémem napříč všemi kraji je dramatický nárůst administrativy. Mám-li odpovědět na vaši otázku, rád bych zjednodušil a zeštíhlil administrativu.
Rada AZUŠ ČR je složena ze zástupců jednotlivých krajů a každý z nich zastupuje svůj kraj. Přesto musí fungovat společně v zájmu všech českých ZUŠ. Co byste rád na fungování Rady AZUŠ ČR změnil?
Přestože je Rada složená ze zástupců jednotlivých krajů, nezaznamenal jsem za dobu svého působení v Radě žádné snahy některý kraj zvýhodnit na úkor druhého. Témata, která jsou řešena, se týkají existenčních otázek ZUV (legislativa, ekonomika, koncepce ZUV), a jsou proto společná jak pro ZUŠku v Čechách, tak i na Moravě. Zastávám názor, že čas na změnu přichází tehdy, když něco nefunguje tak, jak má, když se neplní úkoly, které jsou předkládány. Myslím si, že rada se snaží svým povinnostem dostát v maximální možné míře a s použitím všech dostupných prostředků.
Jsou některé aktuální oblasti v životě českých ZUŠek, které nejsou řešené, jsou problematické a je třeba jim věnovat v následujícím období pozornost?
Na jednání Rady se zabýváme podněty, se kterými se kdokoliv na kteréhokoliv člena Rady obrátí nebo Radu upozorní jinou formou. Samozřejmě i samotní členové Rady se snaží být empatičtí k aktuální situaci ve školství a snažíme se potenciální problémy analyzovat a řešit již na počátku nebo jim předcházet. V tuto chvílí nevím o žádném neřešeném problému.
Jak funguje komunikace mezi řediteli ZUŠ v Olomouckém kraji? Jaká vidíte specifika této organizace AZUŠ ČR oproti ostatním krajům?
V této oblasti vnímám v našem kraji jisté rezervy. Prozatím se nepodařilo rozvinout užší spolupráci ZUŠ v rámci celého kraje. Spolupráce se rozvíjí spíše v rámci menších regionů nebo mezi jednotlivými školami či řediteli. Tato skutečnost mě netěší a věřím, že se nám podaří do budoucna situaci změnit. Nadějí a konkrétním krokem k pozitivní změně je realizace společných projektů, kterých se zúčastní školy z celého kraje a napříč všemi zřizovateli. V tomto školním roce proběhne „Festival ZUŠ Olomouckého kraje“, na kterém partnery základních uměleckých škol budou Konzervatoř Evangelické akademie a uměnovědní katedry Univerzity Palackého v Olomouci. Tímto partnerstvím chceme připomenout a podpořit trojstupňové vzdělávání v oblasti umění v ČR: ZUŠ - konzervatoře - VŠ.
Jsou podle vás některé věci, kterými si my sami (ředitelé a učitelé ZUŠ) zhoršujeme naše postavení ve vzdělávacím systému?
Dle mého názoru bohužel ano. Jeden problém jsem naznačil již v odpovědi na první otázku. Je to zvyšování počtu žáků a navyšování kapacit škol. Myslím si, že tímto krokem sami popíráme jeden ze základních atributů našich škol, a sice že jsme školy výběrové, určené pro talentované žáky. Lze jen těžko uvěřit, že ZUŠ v dvoutisícovém městečku může naplnit kapacitu školy s počtem více jak 600 žáků dětmi, které budou splňovat potřebná kritéria pro přijetí. Taková koncentrace talentů na metr čtvereční je přímo unikátní!
Jako další problém vnímám dofinancovávání přímých nákladů (mezd) z tzv. provozních prostředků. Dáváme tím najevo, že jsme schopni pokrýt výpadky prostředků na přímé náklady v důsledku nepříznivých normativů prostředky získanými z úplaty za vzdělávání. Toto řešení nepovažuji za nejšťastnější, protože muže být při případných snahách o plošné uplatňování pro mnohé školy likvidační.
Za nešťastné považuji i vyučování žáků ve skupinkách až po čtyřech žácích v nadměrné míře. Vím, že RVP ZUV tento způsob výuky v některých vzdělávacích zaměřeních umožňuje, ale spíše pro specifické případy a situace. V masovém využívání této možnosti spatřuji spíše snahu škol o ekonomický profit. Pokládám si otázku, zda je toto ta pravá cesta k rozvoji talentovaných žáků a není-li tento způsob výuky charakteristický spíše pro jiné „vzdělávací instituce“, od kterých se snažíme distancovat.
Myslím si, že je ještě mnoho dalších věcí, kterými si situaci z dlouhodobého hlediska komplikujeme. Ale to by bylo spíše na několik samostatných článků. Ostatně některá témata byla a věřím, že ještě budou, ve vašem časopise komentována.
Co navrhujete s tím dělat?
Neznám jednoduché a rychlé řešení. Myslím si, že jednou z cest je na problémy upozorňovat, vysvětlovat, diskutovat s kolegy na různých setkáních, seminářích, workshopech atp. Jsem přesvědčen, že i váš časopis se speciální přílohou pro ZUŠ je velkou pomocí a velmi potřebnou platformou pro odbornou diskusi.
Děkujeme za rozhovor.

Související dokumenty