Jaké jsou názory lidí, kteří v Radě AZUŠ ČR reprezentují své kraje? Co pokládají v problematice vzdělávání na ZUŠ za důležité a jak se jim daří skloubit zájmy svého kraje s celorepublikovými prioritami?
Rada AZUŠ ČR - lidé v popředí
Redakce postupně představuje jednotlivé představitele současné reprezentace Asociace, a čtenáři tak mají možnost se seznámit s jejich postoji a stanovisky nejen k celostátním otázkám. Jako dalšího člena Rady AZUŠ ČR jsme oslovili předsedu krajské organizace AZUŠ Jihomoravského kraje, ředitele ZUŠ Brno, Smetanova 8, pana Petra Karase.
- Jako předseda krajské organizace AZUŠ ČR v Jihomoravském kraji máte nejlepší přehled, co vaše „krajánky“ nejvíce trápí. Co byste ve spolupráci s ostatními kolegy řediteli ve vašem kraji rád změnil?
Rád bych trochu pozměnil pohled našeho zřizovatele na práci, kterou naše ZUŠ vykonávají. To, že jižní Morava vzhledem k počtu 64 ZUŠ (z toho 41 krajských, 12 obecních a 11 soukromých, které navštěvuje 28 982 žáků) zaujímá první místo v celé ČR, není bráno zřizovatelem jako chlouba, ale spíše jako finanční zátěž. Bohužel se setkáváme s nezájmem politiků o naši práci a na nepříliš důstojné postavení tohoto typu škol narážíme na každém kroku. Stejně tak pociťujeme neustálý tlak, jako bychom byli pouze trpěni. Stále je ve vzduchu cítit varování před rušením či omezováním. Přitom naprostá nezastupitelnost našich škol v rozvoji kulturnosti budoucí generace je v kraji jasná, zřetelná a čitelná. A samozřejmě ten normativ! Vznik celorepublikového normativu by byl pro nás výhrou, pokud ale zřizovatel nebude mít ve svých „zásadách“ svá opatření... Rád bych školám navrátil původní smysl sousloví „právní subjektivita“, kdy ředitel sice nese plnou zodpovědnost za řízení školy, ale bez nedůstojného diktátu zřizovatele.
- Rada AZUŠ ČR je složena ze zástupců jednotlivých krajů. Každý z nich zastupuje zájmy daného kraje, přichází se svými prioritami a požadavky. Zároveň jde ale o to, aby co nejlépe fungovala Asociace jako celek. Co by se na fungování Rady AZUŠ ČR podle vás mohlo zlepšit?
Myslím si, že v posledních letech Rada AZUŠ ČR dokázala mnoho dobrého. Jde společnou cestou a posiluje se i obecné povědomí o tom, že existují ZUŠ. Jsem rád, že patřím k ředitelům ZUŠ ČR i proto, že na poslední Valné hromadě v Českých Budějovicích v diskuzi prof. Ivo Medek, rektor JAMU, vyzdvihl nezastupitelnost základního uměleckého vzdělávání, které přirovnal k základnímu kameni umění. Co by se mohlo zlepšit, možná je to můj problém, ale cítím to tak, že jsou kraje, kde vše funguje, jak má, a my to bereme jako samozřejmost. Tam, kde jsou potíže, tak to raději oddalujeme a mnohdy ani neřešíme. Co mně skutečně chybí, je naše schopnost si více naslouchat a sdílet vzájemné zkušenosti.
- Jsou některé oblasti v životě českých ZUŠek, které jsou doposud neřešené, problematické nebo snad pro tento typ škol i nebezpečné?
Čeho se obávám, je naše bezmocnost v případě rozhodnutí zřizovatele, že např. sloučí ZUŠku s DDM nebo se ZŠ. Což znamená, že se ředitel stane v nejlepším případě zástupcem toho daného subjektu. Priority ZUŠ jsou najednou pryč a ZUŠ se stává jakousi volnočasovou aktivitou. Spatřuji v tom velké riziko, a když vidím na nejrůznějších místech nekompetentnost úředníků, mám vážné obavy.
- Jaká vidíte specifika krajské organizace AZUŠ ČR v Jihomoravském kraji oproti ostatním?
Specifičnost je ve velikosti, ale s ohledem na to, že jsme na jižní Moravě, tak i v jisté otevřenosti a pospolitosti. Myslím si, že právě proto mohu jít do tak náročného projektu, kterým jsou „Mozartovy děti“. Letos bude již 7 ročník. Účastní se ho okolo 150 vybraných žáků z jednotlivých ZUŠ, kteří budou hrát v souborech na náměstí Svobody v Brně v rámci festivalu „Brno uprostřed Evropy“, na koncertě sólistů společně s Filharmonií Brno a na výchovných koncertech. Vyvrcholením budou dva společné koncerty, kde po boku filharmoniků zasednou Mladí Mozarti společně s mladými umělci ze ZUŠ Moravskoslezského kraje. První koncert bude v Janáčkově divadle v Brně společně s Filharmonií Brno a poté v Ostravě společně s Janáčkovou filharmonií. Oba koncerty propojí Hradišťan s Jiřím Pavlicou. Ředitelé ZUŠ JMK mi vycházejí maximálně vstříc, mám v nich naprostou důvěru a jedině tak lze vše zvládnout.
- Vzdělávání na ZUŠ má svá specifika, na která je třeba brát ohled, ať už ze stran zřizovatelů, či dalších spolupracujících partnerů (ČŠI, MŠMT). Jsou podle vás některé věci, kterými si ale my sami (ředitelé a učitelé ZUŠ) zhoršujeme naše postavení ve vzdělávacím systému?
Myslím si, že někdy sami podceňujeme to, že opravdu patříme do vzdělávacího systému, že jsme školou. Nezapomínejme, že každá ZUŠ, a to nejenom na jižní Moravě, je originál svým pedagogickým sborem, žáky a ostatním fungujícím personálem. Má v ŠVP nastavenou svou vizi, cíl i specifické zaměření. Mnohdy jsem velmi překvapen, že i malá ZUŠka je schopna vytvořit vynikající projekt, který se vyrovná i profesionálům. Buďme hrdi na tento náš systém a prodávejme, co všechno umíme. V dostatečné dávce sebevědomí máme myslím ještě určité rezervy.
Děkujeme za rozhovor.