Konkrétními činnosti většiny uměleckých rad byla doposud hlavně příprava a organizace soutěží a přehlídek žáků ZUŠ vyhlašovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR (dále jen „MŠMT“). Jen výjimečně byli členové Ústřední umělecké rady ZUŠ (dále jen „ÚUR“) zapojováni do diskuzí o smyslu a obsahu vzdělávání, nastavování nových vzdělávacích trendů a dalších odborných témat.
Proměny systému uměleckých rad ZUŠ ČR
Aleš
Chalupský
předseda ÚUR ZUŠ ČR, ředitel ZUŠ Praha 1
Ústřední umělecká rada ZUŠ České republiky je podle Statutu vydaného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy dne 31. května 1993 poradním sborem MŠMT pro základní umělecké školy. Úkolem tohoto poradního sboru je projednávat a zpracovávat podněty a náměty přicházející z pedagogické praxe v základních uměleckých školách,
vypracovávat podklady pro vyhlášení soutěží ZUŠ
a zabezpečovat jejich odborný průběh a při
řešení otázek týkajících se koncepce odborné výuky na základních uměleckých školách
spolupracovat s dalšími poradními sbory MŠMT ČR, jeho resortními ústavy, středními, vyššími a vysokými školami uměleckého směru, s AZUŠ ČR, Českou školní inspekcí a dalšími institucemi.Je třeba připomenout, že ÚUR byla vždy nejvyšším článkem ve struktuře uměleckých rad základních uměleckých škol, na nižších stupních pak stojí krajské a okresní umělecké rady a umělecké nebo pedagogické rady škol.
Schéma struktury uměleckých rad ZUŠ ČR
Důležitým mezníkem v historii ÚUR bylo období tvorby Rámcového vzdělávacího programu pro ZUV. Současně se změnami, které rámcový vzdělávací program přinášel, bylo nutné přistoupit i ke změnám v uměleckých radách na všech stupních. Nešlo přitom jenom o změny strukturální, ale také o zásadní
přelom v pochopení významu těchto institucí
a stanovení jejich smysluplné činnosti. Proces pozvolných změn byl zahájen na podzim roku 2007, kdy prostřednictvím uměleckých rad škol, okresů i krajů probíhal sběr dat směřující k
vytvoření návrhů prvních očekávaných výstupů
pro vzdělávací zaměření hudební obor (dále jen „HO“) i pro jednotlivé obory. Poprvé v historii mohli učitelé ZUŠ v celé České republice přímo přispět svými názory k tomu, jakou podobu bude mít základní umělecké vzdělávání v dalších letech.V květnu 2008 bylo ustaveno
Kolegium předsedy ÚUR
jako pracovní tým, ve kterém se sešli zástupci všech oborů ZUŠ a jehož úkolem bylo rozpracovat koncepci pro další období. V „Zásadách o činnosti uměleckých rad“, které tento tým zpracoval v srpnu a září 2008 a které schválila na svém jednání 4. 11. 2008 Ústřední umělecká rada, je tato
koncepce vyjádřena v preambuli:
„Základní umělecké vzdělávání v ZUŠ se realizuje ve čtyřech uměleckých oborech (hudební, taneční, výtvarný a literárně-dramatický). Těmto oborům a vzdělávacím zaměřením uvedeným v RVP ZUV odpovídá i struktura uměleckých rad, členěná na jednotlivé oborové a nástrojové sekce. Vertikální prostupnost jednotlivých sekcí (od úrovně školní přes krajskou až po ústřední – republikovou) je nutnou podmínkou pro úspěšné zavedení reformy základního uměleckého vzdělávání, zajištění rychlého a nezkresleného přenosu odborných informací na všech úrovních a zajištění přípravy a organizace soutěží a přehlídek ZUŠ, kdy jsou podle potřeby a povahy soutěží a přehlídek využívány také okresní umělecké rady.“
V letech 2008 a 2009 souběžně s intenzivní prací realizačního týmu a pilotních škol na tvorbě dokumentu RVP ZUV se i umělecké rady začaly proměňovat tak, aby každé
nové vzdělávací zaměření
mělo své odborné zástupce v krajích i na úrovni republiky. Postupně vznikly sekce bicích nástrojů, sekce skladby, sekce sborového zpěvu, sekce elektronických klávesových nástrojů, elektronického zpracování hudby a zvukové tvorby. Mnozí členové uměleckých rad se také zapojovali podle svých možností do konkrétní
práce na kurikulární reformě.
Již v roce 2009 přistoupilo Kolegium ÚUR také k revizi Organizačního řádu soutěží a přehlídek, jehož schválení je snad po mnoha nejrůznějších peripetiích na MŠMT konečně na dosah. Zdá se tedy, že mnohé záměry, jejichž realizace vypadala často velmi beznadějně, se nakonec podaří uskutečnit.
Je na čase napravit i jistou „diskriminaci“ některých oborů a vzdělávacích zaměření HO, které si své
soutěže a přehlídky
musely hledat mimo rámec soutěží a přehlídek ZUŠ. Je třeba si uvědomit, že soutěže a přehlídky jsou v nové situaci pouze jedním, nikoliv však hlavním ukazatelem kvality našich škol. Velmi cennou hodnotou je především
možnost srovnávání výsledků našich nejlepších žáků
a jejich motivace k dalšímu vzdělávání.
Výměna odborných zkušeností
na této úrovni nás posunuje kupředu.Soutěže
jsou velmi široké téma, kterému bychom chtěli věnovat pozornost v příštím čísle Speciálu ZUŠ, protože nastávající změny budou svým významem určitě pozitivní, ale přinesou nám také mnoho práce, odpovědnosti a starostí.Spolupráce při tvorbě školních vzdělávacích programů
byla a je v této době aktuální potřebou a hlavní náplní činnosti i v uměleckých radách.
Odborná spolupráce s MŠMT na případných revizích dokumentu RVP ZUV
bude jedním z úkolů ÚUR v poměrně blízké budoucnosti. Velmi významná je také spolupráce s pedagogy vyšších typů uměleckých škol ve všech oborech. Je to jeden z dlouhodobých cílů v rámci koncepce Ústřední umělecké rady, který směřuje k posílení koncepce a vertikální kontinuity v systému uměleckého vzdělávání České republiky.Při pohledu na uplynulých pět let si uvědomuji, jak mnoho se změnilo i v našem myšlení a přístupu k práci v uměleckých radách. Přitom mám pocit, že jsme ještě stále skoro na začátku a že nás všechny čeká ještě to, čemu se často říká „běh na dlouhou trať“. Na počátku bylo nepochybně mnoho nadšení, protože jsme pomáhali tvořit něco nové, co má pro naše školy evidentní smysl.
Každá změna však přináší problémy, s nimiž je třeba se vypořádat, a všichni jsme si zažili i mnoho zklamání z nesplněných představ. Asi je třeba si připomenout, že všechno má svůj čas a některé problémy se prostě rychle vyřešit nedají. Svou roli zde pochopitelně sehrává lidský faktor a skutečnost, že práce v uměleckých radách je činností dobrovolnou. Vyžaduje to od učitelů i ředitelů také velkou trpělivost, odvahu, dostatečný nadhled a vědomí, že prací v uměleckých radách lze přispět k naplnění odkazu J. A. Komenského, protože „vláda věcí našich se nám do rukou navrátila“.