Poskytování platu v základních uměleckých školách (dále jen „ZUŠ") je téměř stejné jako v jiných typech škol a příspěvkových organizacích. Malé odchylky se týkají jen požadavku na odbornou kvalifikaci učitelů ZUŠ.
Platy zaměstnanců ZUŠ a jejich specifika
PaedDr.
Jan
Mikáč
poradenské služby ve školství
ODBORNÁ KVALIFIKACE PEDAGOGŮ ZUŠ
Poměrně velký počet pedagogů na školách nemá odbornou kvalifikaci
pro druh práce, který vykonávají. Údaje o jejich počtech se již několik let pohybují mezi 13–15 %. Vysoký počet pedagogů bez odborné kvalifikace a nedostačující studijní kapacity pro její doplnění vedly k novele zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících (zákonem č. 422/2009 Sb., z 27. 11. 2009), kterou se prodloužila možnost zaměstnávat nekvalifikované pedagogy o pět let.
Další zmírnění podmínek zákona se také očekává od další novely, která je v současné době projednávána zákonodárnými orgány.
I nadále však zůstávají ustanovení tohoto zákona velmi přísná a nejsou ojedinělé případy, kdy
je absolvent dvou vysokých škol s pedagogickým zaměřením nucen zahájit alespoň středoškolské vzdělání
, aby získal kvalifikaci pro své současné pracovní zařazení.Z tohoto hlediska je pro základní umělecké školy velmi významná a zajímavá anomálie, kterou najdeme v ustanovení zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících. Ten naštěstí vychází z toho, že pro vyučování odborných uměleckých předmětů je důležitější talent než dosažené vzdělání. Kvalifikace zde proto není kritériem pro zařazování do platové třídy.Také proto, že pro některé obory vyučované na ZUŠ ani neexistuje vysokoškolské vzdělání pro přípravu vyučujících pedagogů.
Zatímco u většiny pedagogických pracovníků jiných typů škol jsou podmínky odborné kvalifikace velmi přísné a kvalifikaci lze získat jen přesně definovaným studiem, u ZUŠ(také u středních odborných škol, konzervatoří a vyšších odborných škol) existuje příjemná možnost výjimky. Ředitelé těchto škol mohou v odůvodněných případech rozhodnout, že
upouštějí od předpokladu splnění odborné kvalifikace u učitele uměleckého předmětu, který vykonává umělecko-pedagogickou činnost, pokud je nebo byl výkonným umělcem.
Pojem „rozhodnutí“ ředitele školy máme spojen se správním řízením, ale v tomto případě o správní řízení nejde.
Na tento dokument je kladen jen
jediný požadavek – musí být vydán písemnou formou. Pokud takovéto rozhodnutí ředitel školy vydá, pak je příslušný učitel považován pro pracovněprávní účely za plně kvalifikovaného a
nelze po něm nadále požadovat splnění předpokladu odborné kvalifikace, a to ani v budoucnu.
Odpověď na otázku, kdo je výkonným umělcem, najdeme v jiném právním předpisu, v § 67 zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon, v platném znění:
Umělecký výkon a výkonný umělec
(1) Umělecký výkon je výkon herce, zpěváka, hudebníka, tanečníka, dirigenta, sbormistra, režiséra nebo jiné osoby, která hraje, zpívá, recituje, předvádí nebo jinak provádí umělecké dílo a výtvory tradiční lidové kultury. Za umělecký výkon se považuje též výkon artisty, aniž jím provádí umělecké dílo.
(2) Výkonný umělec je fyzická osoba, která umělecký výkon vytvořila.
(2) Výkonný umělec je fyzická osoba, která umělecký výkon vytvořila.
Tato velmi široce pojatá definice výkonného umělce
umožňuje řediteli školy uplatnit od 1. 1. 2005 velkou vstřícnost či benevolenci při rozhodnutí, že na určitého pedagoga tuto definici vztáhne.
Forma rozhodnutí není předepsána, kromě písemné formy. Vzhledem k závažnosti dopadu rozhodnutí se ale doporučuje, aby ředitel svoje rozhodnutí řádně odůvodnil a opřel je o konkrétní údaje.
Příklad
Ředitel ZUŠ Brno, Baruščina 34, příspěvkové organizace, podle ustanovení § 10 odst. 2 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, v platném znění, svým rozhodnutím upouští u pedagogického pracovníka Filipa Marka, nar. 23. 2. 1979 od požadavku splnění odborné kvalifikace, vzhledem ke skutečnosti, že pracovník je učitelem uměleckého předmětu, vykonává uměleckopeda-gogickou činnost a že je (byl) výkonným umělcem.
Za umělecký výkon pracovníka se ve smyslu ustanovení § 67 odst. 1 zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon, v platném znění, považuje dlouholetá umělecká činnost pedagoga jako člena Pěveckého sboru moravských učitelů, v letech 1999-2011, doložená písemným potvrzením tohoto sboru.
Odborná kvalifikace, potřebné vzdělání a zařazení do platové třídy
Poměrně často
chybují
ředitelé ZUŠ tím, že
pedagogy bez odborné kvalifikace ponechávají v nižší platové třídě než pedagogy, kteří odbornou kvalifikaci získali. Pro zařazení do platové třídy není kvalifikace ani stupeň dosaženého vzdělání rozhodující.
Vždy je rozhodující nejnáročnější práce, která je po zaměstnanci požadována. Příklady prací jsou uvedeny v nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě.Na mírnější podmínky zákona o pedagogických pracovnících vůči učitelům ZUŠ navazuje podobná úprava v pracovněprávních a platových předpisech, kterou lze zohlednit specifikum uměleckého školství –
pedagoga lze zařadit do platové třídy, pro kterou nemá požadované vzdělání.
Pro zařazení učitele ZUŠ do 11. nebo 12. platové třídy by měl tento pedagog dosáhnout vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu nebo vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu (§ 2 odst. 1 nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech ve veřejných službách a správě).
Ale hned následující text uvádí jinou možnost, viz § 3:
(3) Nemůže-li zaměstnavatel obsadit pracovní místo zaměstnancem, který dosáhl potřebného vzdělání, a nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, může zaměstnavatel zaměstnance výjimečně zařadit do platové třídy, pro kterou nesplňuje potřebné vzdělání
a) až na dobu 4 roků,
b) na dobu delší, jestliže předchozí praxí nebo po dobu výjimečného zařazení podle písmene a) prokázal schopnost k výkonu požadované práce.
a) až na dobu 4 roků,
b) na dobu delší, jestliže předchozí praxí nebo po dobu výjimečného zařazení podle písmene a) prokázal schopnost k výkonu požadované práce.
To, že pedagog nedosáhl požadovaného vzdělání, se na jeho platu projeví jinak než zařazením do platové třídy. Je totiž vždy nezbytné provést odpočty roků ze započitatelné praxe, které stanovuje § 4 odst. 7 písm. a) až d) nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech ve veřejných službách. Ty jsou povinné, neprominutelné a musí se provést všem zaměstnancům, i těm, kterým před existencí tohoto nařízení vlády provedeny nebyly. Odpočtem let z celkové započitatelné praxe se platově odlišují zaměstnanci zařazení do stejné platové třídy, ale s různým stupněm dosaženého vzdělání.
Výjimečné zařazení do platové třídy by mělo být z důvodů prokazatelnosti opět doloženo písemným vyjádřením ředitele ZUŠ, ve smyslu:
Příklad
Vzhledem ke skutečnosti, že jako zaměstnavatel nemohu obsadit pracovní místo zaměstnancem s potřebným vzděláním, výjimečně Vás pro sjednaný druh práce zařazuji podle ustanovení § 3 odst. 3 písm. a) nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech ve veřejných službách a správě, v platném znění, do 12. platové třídy, i když pro ni nesplňujete potřebné vzdělání.
ROZSAH PRACOVNÍ DOBY A PŘÍMÉ PEDAGOGICKÉ ČINNOSTI
Velmi často se rozsah pracovní doby sjednává v pracovní smlouvě ne ve vztahu ke 40hodinové pracovní době podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (§ 67 a § 80), ale nevhodně ve vztahu k rozsahu přímé pedagogické práce podle nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, v platném znění. Pokud je ve smlouvě uveden rozsah pracovní doby správně, tedy podle zákoníku práce, ve vztahu ku 40 hodinám pracovní doby, může ředitel školy určovat učiteli ZUŠ pro každý školní rok jiný rozsah přímé pedagogické práce,
buď 23 hodin při individuální výuce, nebo 21 vyučovacích hodin při výuce skupinové, konečně i 22 při vhodné kombinaci obou způsobů výuky. A to bez souhlasu zaměstnance.
Pokud je ale ve smlouvě sjednán rozsah pracovní doby jinak, např. pracovní doba se sjednává v rozsahu 40 hodin týdně, tj. 21 vyučovacích hodin, pak obsah smlouvy nelze měnit bez souhlasu zaměstnance a 21 vyučovacích hodin bude představovat vždy plný úvazek učitele a každá vyučovací hodina navíc bude muset být proplacena příplatkem 200 %.
Na některých ZUŠ, vybavených pro potřebu výuky moderními technologiemi, může být zřízena funkce metodika informačních a komunikačních technologií, tzv. správce počítačové sítě, podle § 3 odst. 4 nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, v platném znění. U tohoto pracovníka není stanoven žádný požadavek na vzdělání ani na specializační studium, ale ihned při zahájení činnosti se mu snižuje rozsah přímé pedagogické práce, rozsah snížení je dán počtem žáků. Je to jediná výhoda, výkon této činnosti nezakládá nárok na poskytování specializačního příplatku podle § 133 zákoníku práce, ani na zařazení do 13. platové třídy.
SPECIALIZAČNÍ PŘÍPLATEK
Vydání Rámcového vzdělávacího programu pro základní umělecké školy 1. 9. 2010 odstartovalo přípravné práce ZUŠ na svých vlastních školních vzdělávacích programech (dále jen „ŠVP“). Podle § 185 odst. 1 školského zákona budou ZUŠ pracovat podle vlastních programů nejpozději od 1. 9. 2012. A to souvisí s odbornou přípravou pracovníků, kteří budou pověřeni zpracováním ŠVP a koordinací prací na škole.Zkušenosti z jiných typů škol, které podle ŠVP již pracují, ukazují na nezbytnost odborného proškolení těchto pracovníků.
Tito tzv.
koordinátoři ŠVP
by měli absolvovat studium podle § 9 vyhlášky č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků. Absolvováním studia získají předpoklady pro výkon specializované činnosti, v tomto případě pro tvorbu a následnou koordinaci ŠVP. Při výkonu této činnosti vzniká nárok na poskytování specializačního příplatku podle § 133 zákoníku práce ve výši
1 000–2 000 Kč měsíčně, ale teprve po absolvování uvedeného studia.
A je nutné připomenout, že
za tuto činnost nelze poskytnout 13. platovou třídu, ani snížit rozsah přímé pedagogické činnosti.
Specializační příplatek náleží i dalším absolventům specializačního studia podle § 9 vyhlášky, v podmínkách ZUŠ přichází v úvahu ještě koordinátor v oblasti informačních a komunikačních technologií. Naplánování tohoto studia v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků je žádoucí i proto, že Česká školní inspekce od roku 2010 během inspekčních kontrol zjišťuje, zda se systém vzdělávání na škole zaměřuje na rozšíření specializací pedagogických pracovníků (Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb na školní rok 2010/2011, ČŠI č.j. ČŠIG-1753/10-G21).
Na závěr několik poznatků z mé kontrolní činnosti na ZUŠ. Výčtem chyb a nedostatků se ZUŠ nijak neodlišují od ostatních škol, uvádím několik nejčastějších a nejzajímavějších:
dokumenty jsou
vyhotovovány se zpětnou účinností
(platové výměry, dohody, smlouvy);odměna z dohod o provedení práce
nedosahuje minimální mzdy
(podle mzdových listů pobíral pedagog odměnu z dohody o provedení práce ve výši 6 Kč za hodinu práce);odměna z dohod je stanovena
nehospodárně, příliš vysoká
(podle mzdových listů pobíral externí mzdový účetní odměnu z dohody o provedení práce ve výši 2 000–2 300 Kč za hodinu práce);dohody se zaměstnanci ZUŠ jsou uzavírány
na stejný druh prací, které má zaměstnanec sjednán v pracovní smlouvě, obvykle jde o snahu obejít zákoník práce a neproplácet přesčasovou práci;
zápočet praxe je proveden chybně, nebo není sledován, následkem toho jsou chybně stanoveny termíny platových postupů;
pracovní náplně
nejsou zpracovány;pracovní náplně
nejsou zpracovány podle katalogu prací;
mimořádné odměny pedagogům jsou poskytovány za práce pro cizí organizaci, např. vystoupení na akcích
obecního úřadu, na svatebních obřadech;dokumentace související se zpracováním platů
není na škole k dispozici, má je externí mzdová účetní (výkazy P1-04, mzdové listy ...);evidence pracovní doby
není v souladu s výplatami;kontrola ředitelem školy je nedostačující
(je proplácen jiný počet hodin, než je uvedeno v evidenci pracovní doby, plat je proplácen podle jiného úvazku, než je uvedeno v pracovní smlouvě, mimořádná odměna je vyplacena v jiné výši, než byla navržena);práce přesčas a přespočetná
není evidována a není proplácena, nebo je místo ní poskytována mimořádná odměna.Závěrem nezbývá než upozornit, že tato pochybení lze snadno zjistit a pro ředitele školy představují určité riziko.