Organizační řád soutěží není samospásný

Často účastníci těchto debat vědí, co se kde děje špatného a co by se mělo udělat, aby se konečně soutěže změnily k lepšímu. Ale které změny to mají být, nebo dokonce jak konkrétně se mají provést, to už se většinou nedozvíme. Přesto si myslím, že právě nyní můžeme, na rozdíl od minulosti, sami mnohé udělat.

K 1. listopadu 2012 vstoupil v platnost nový Organizační řád soutěží a přehlídek žáků ZUŠ. Diskuse na toto téma nebyla jednoduchá a probíhala s určitými odmlkami skoro tři roky. Na začátku v roce 2009 se nám zdálo, že budeme brzy hotovi, ale schvalování dokumentu nebylo tak rychlé, jak jsme si představovali. Byly i situace, kdy jsme o problematice našich soutěží a potřebě nových pravidel s MŠMT raději nejednali.

Na stole byla mnohem důležitější témata - dokončení dokumentu RVP ZUV, jeho schválení atd. S odstupem času si uvědomuji, že zdržení, díky němuž jsme se znovu mohli vracet k jednotlivým formulacím i kapitolám a kdy jsme mohli zapracovávat aktuální poznatky a zkušenosti ze soutěží a přehlídek v uplynulých třech letech, bylo prospěšné a že se nám podařilo vytvořit rozumný, věcný dokument, který již koresponduje s novým Rámcovým vzdělávacím programem pro ZUV.

Podobně jako dokument RVP ZUV i Organizační řád soutěží a přehlídek žáků ZUŠ zohledňuje a odstraňuje dosud existující disproporce, které vedly k určitému elitářství na straně jedné a k přehlížení a diskriminaci na straně druhé. Klade také důraz na význam kvalitního rozhodování a respektování základních etických norem. Naší snahou bylo vytvořit dokument, který bude společným základem pro všechny soutěže a přehlídky v delším časovém horizontu, proto jsme pokud možno vypustili všechny pasáže, které byly úzce specifické a které do jisté míry původní organizační řád zahlcovaly a komplikovaly.

Struktura nového Organizačního řádu soutěží a přehlídek žáků ZUŠ byla představena poprvé na Valné hromadě AZUŠ v listopadu 2009 ve Františkových Lázních, kdy byly zmíněny také přílohy - Manuál hodnocení a Skladba soutěží ve tříletém cyklu. Využity jsou zde možnosti hodnocení, které nabízel původní organizační řád, pochopitelně s určitou revizí textu. Současně jsou zde popsány i další varianty, které mohou být pro hodnocení soutěží a přehlídek využity. Na rozdíl od Organizačního řádu jsou tyto přílohy jakousi proměnnou, která nepodléhá povinnosti schválení ministerstvem, proto ji můžeme aktuálně doplňovat pro každý soutěžní rok. MŠMT totiž respektuje odborné řízení našich soutěží svým poradním sborem, tedy Ústřední uměleckou radou, a nemá důvod nám do rozhodování soutěží zasahovat.

Asi nejtěžším úkolem při realizaci potřebných změn bylo prosazení nové skladby soutěží ve tříletém cyklu. Zejména tady bylo třeba odstranit nerovný pohled na obory a na některá - řečeno dnešní terminologií - vzdělávací zaměření a při té příležitosti uspořádat soutěže a přehlídky pokud možno efektivně a racionálně. Znamenalo to také propočítat náklady na ústřední kola, abychom každý rok mohli finanční prostředky rovnoměrně rozdělit. Důležitým argumentem byla přitom samotná podstata našeho soutěžení.

Podařilo se nám vysvětlit, že je pro zachování kvality uměleckého vzdělávání velmi významné a posunuje nás kupředu.

Účast v soutěžích, kde se naši žáci srovnávají s žáky jiných typů škol, které se uměleckému vzdělávání věnují spíše okrajově, nepřináší o naší kvalitě pravdivý obraz ani dostatečnou zpětnou vazbu.

Zdálo by se tedy, že jsme připraveni na nové změny, alespoň podle dokumentů, které nám stanovují nebo upřesňují pravidla našeho soutěžení. Sebelepší organizační řád nám ale nepomůže, pokud se přípravám a organizaci našich soutěží a přehlídek nebudeme dostatečně věnovat v praxi.

Znovu je třeba připomenout, že práce v uměleckých radách je nehonorovaná, ale měla by být považována za práci pedagogicky významnou.

S tímto pohledem by měla být vykonávána korektně a s nadhledem, bez snahy využít svého postavení k prosazování spíše osobních zájmů, vlastních žáků a škol nebo k ovlivňování a manipulaci při hodnocení soutěžních výkonů jen proto, abychom se pak mohli pyšnit vlastními úspěchy.

Jako ředitelé škol musíme zaujmout v našich školách trochu jiný postoj k účasti žáků v soutěžích, jejichž význam je nesporný. Neměl by být ale přeceňován.

Učitelé, kteří připravují své žáky k soutěžím ve všech oborech, by měli cítit

Občas je třeba připomenout, že stanovené soutěžní podmínky jsou psány proto, abychom je respektovali, nikoliv abychom je obcházeli.

Žijeme v době, která má trochu jiná pravidla, dodržování základních morálních a etických principů není příliš v módě. Možná bychom si i my jako učitelé mohli uvědomit, že právě tady máme příležitost něco změnit, neboť i prostřednictvím soutěží vychováváme budoucí generaci.

Bude to - jak již bylo řečeno - běh na dlouhou trať, ale nemáme co ztratit, můžeme jenom získat.