"OČI DOKOŘÁN 2017" - soutěžní přehlídka VO ZUŠ ČR očima porotců, 1. část

Vydáno: 7 minut čtení

V letošním ročníku byla porota rozdělena do několika skupin. První se soustředila na výtvarné řady a projekty, druhá hodnotila ostatní kategorie a pracovala i porota, která posuzovala multimédiální díla v elektronické podobě. Roli metodika letošního ročníku přijal Mgr. Josef Lorenc, Ph.D., z katedry výtvarné výchovy Jihočeské univerzity, jehož pohled na soutěžní přehlídku nabízíme v následujícím textu. Názory ostatních porotců si budete moci přečíst v dalších číslech Speciálu.

"OČI DOKOŘÁN 2017" - soutěžní přehlídka VO ZUŠ ČR očima porotců
Mgr.
Josef
Lorenc,
Ph.D.,
katedra výtvarné výchovy Jihočeské univerzity
Ústřední kolo 13. ročníku Národní přehlídky výtvarného oboru základních uměleckých škol České republiky se konalo 1.-8. 10. 2017. Hostitelským prostorem pro výstavu byl opět šternberský klášter. Jde o největší celorepublikovou akci, která shromažďuje to nejlepší, co v síti základních uměleckých škol ve VO vzniká.
Síto krajských kol se členy ústřední poroty a metodickými poradci nepřipustilo, aby z krajských kol postoupily práce nesplňující základní formální či kvalitativní standardy. Přehlídka, stále můžeme používat to slovo (i když s udělováním pásem se do jisté míry stává přehlídkou soutěžní), je rozdělena na kategorie a poprvé byla na dvě části rozdělena i porota. To bylo jednoznačným přínosem.
Práce obou částí porot se zefektivnily a alespoň částečně se jim uvolnily ruce na bližší prohlídku předkládaných prací. Já se budu podrobněji zabývat částí, ve které byly hodnoceny řady a projekty. Jednak proto, že obsluhují nejvíce žáků a metodicky jsou nejkomplikovanější a nejpracnější i pro učitele. A samozřejmě i proto, že jsem byl porotcem v této části.
Oproti minulé přehlídce byla posílena a také nabyla na kvalitě kategorie jednotlivých plošných a prostorových prací a kategorie příprav na vyšší umělecké školy. Domnívám se, že je to logickým výsledkem zvyšujícího se tlaku na posun žákovské pozice do pozice klientské, kdy "klient" má jasnou představu o cílech, kterých chce dosáhnout, a je ochoten za tuto službu zaplatit. Tento trend je nejpatrnější v Praze, kde je velká koncentrace uměleckého školství.
Projekty, řady a zatím oficiálně nepojmenované, ale přesto definované cykly - nejprve obecně. Velmi se zkvalitnila formální stránka projektů, to znamená stanovení cíle a strukturace jednotlivých postupných kroků či bodů. Nebudu se zabývat věkovými kategoriemi, protože stavba skupin je záležitostí individuální, často ani velké školy nejsou schopny ustavit čisté věkové skupiny podle kategorií.
Vyskytovaly se nedostatky těchto typů:
-
U práce nebyla dodržena zásada přiměřenosti a byla příliš komplikovaná se spoustou odboček, vsuvek a vedlejších větví. Tady trochu podezřívám kolegy či kolegyně, že chtěli uplatnit práce, které zbyly z jiných pracovních okruhů či zadání.
-
Jiný druh nepřiměřenosti. Práce je široce uvedena filosofickými postuláty o morálce a pozitivních kategoriích bytí a je doprovázena jen jakousi výtvarnou holou větou.
-
Projekt byl přehledně a logicky strukturován, ale výtvarné práce této struktuře neodpovídaly nebo byly nesrozumitelné. Zde totiž odpadá možnost, která byla v krajském kole, že vyučující vysvětlí krajské porotě své motivace a postupy. Na tomto místě již musí být práce dostatečně sdělná a vhodná k vlastní prezentaci.
-
Poslední skupina hlavních nedostatků je z oblasti mechanického vytěžování motivu bez myšlenkové nadstavby nebo posunu.
Nemám v úmyslu dehonestovat žádného z kolegů, cítím k nim hluboký respekt. Tyto chyby jsou v podstatě marginální. Zcela pomíjím i hodnocení formálního charakteru jako počet a velikost formátů apod. Z mého pohledu je podstatné zachycení diskurzu těchto kolektivních řad a projektů a myslím, že přibývá projektů myšlenkově a výtvarně kvalitních a ubývá těch základně nepochopených nebo těch mechanických.
Co se týče technik na výtvarných pracích v těchto projektech - zde mě prosím berte trochu s rezervou, to už není podepřené žádnou statistikou, jedná se o osobní vhled. Vynikající grafika, slušná kresba, stagnující malba, upadající keramika a plastika, znovuvzkříšení kašírky, dobrá materiálová asambláž, výtečná práce s drátem. Ostatní disciplíny, fotografie a multimédia neumím posoudit, protože mi chybí znalost kontinuity.
Co bylo pro mě mimořádně překvapivé? Vznik nové tematické skupiny - Komunikace. Skupina byla ustavena členy poroty na základě skupiny prací, které byly tematicky vyhraněné. Jejím hlavním profilátorem jsou dvě práce, jejichž obsah se pokusím stručně popsat, protože jsou novátorské a metodicky hodnotné: "Jiné světy ze ZUŠ Slavičín".
Projekt založený na komunikaci mezi žákem či žákyní ZUŠ a bývalým žákem, který již dosáhl určité pozice ve vyšším stupni studia či profesního zařazení v nějakém tvůrčím oboru. Tento pokročilý partner působí jako mentor a s žákem školy vytváří profesní tandem. Žák tak pracuje na úkolu zvolenému po dohodě a vznikajícímu po konzultacích mezi těmito partnery. Výsledek, většinou velmi hodnotný, není to nejpodstatnější. Projekt splňuje řadu cílů výchovně-vzdělávacích (rozvíjení schopnosti komunikace, respektování autority, týmová práce apod.). Místo obvyklé přípravy na "přijímací zkoušky" škola zodpovědně a neotřele připravuje na "budoucí život".
Další projekt, který bych rád zmínil, je "Kdo jsi"? ze ZUŠ Boskovice a ZUŠ Brno Veveří. Projekt založený na e-mailové komunikaci dvou skupin žáků ze dvou škol. Žáci se vzájemně neznali, komunikovali spolu prostřednictvím připravených otázek a e-mailem zasílaných výtvarných odpovědí. Setkali se a poznali až po ukončení celého cyklu.
Teprve s odstupem po utřídění velkého množství vjemů mohu konstatovat, jak účinně výtvarně působí vedle sebe seřazená jednoduchá otázka s jednoobrázkovou odpovědí modifikovanou třeba z japonského komiksu (obtížně popsatelné, nutno vidět). Můj pocit, že toto je dřeň současné tvorby, opravdu sílí. Velké uznání odvážným kolegyním, které se pustily do organizačně náročné práce s velmi nejistou perspektivou.
Zlatým hřebem přehlídky je pak setkání "Učitelé sobě", kdy učitelé představují své projekty. Letos se konalo v důstojném prostředí nového kulturního zařízení, kde pracovali ve svých sekcích i kolegové zabývající se novými médii.
Přehlídka byla organizačně tak napjatá, že kolegyně a kolegové z okruhu organizátorů nesporně přepínali své síly i za cenu ohrožení svého zdraví. I porotci, kteří mají na jeden cyklus prací omezený počet minut, se neubrání výpadkům pozornosti při dlouhotrvajícím zatížení. Přesto se v hodnocení snažili být maximálně objektivní, jak jen to bylo možné.
A doporučení? Pokud bude možná nějaká změna související s odlehčením pořadatelského zatížení formou výběru nějaké agentury, celé akci by to velmi prospělo. Za sebe konstatuji, že jsem obohacen setkáním s tolika kolegyněmi a kolegy z krajů, kteří věnují pozitivní energii v práci na této akci. Výtvarný obor na ZUŠ tak může být na chvilku vrcholem ledovce unikátního vzdělávacího systému.
Výstava je přístupná až do konce září 2018.