Nejen nové metody práce, ale i vhodný výběr not hraje roli!

Jak se píše v preambuli Rámcového vzdělávacího programu pro základní umělecké vzdělávání: „Umělecká tvorba je jedním z nejznámějších produktů naší země a většina našich světově uznávaných umělců a dalších kvalitních profesionálů získala základy svého uměleckého vzdělání právě v ZUŠ. Jejich struktura, široká síť a provázanost v systému uměleckého vzdělávání nemá dnes v evropském ani světovém měřítku obdobu.“¹⁾

Od roku 2005 se v České republice pracovalo na školské reformě. Mimo jiné měla zajistit přechod od jednotných učebních osnov ke školním výstupům, které si tvoří samotní učitelé v jednotlivých školách. RVP ZUV nabyl účinnosti 1. září 2010 a od školního roku 2012/2013 se započala výuka podle ŠVP na všech ZUŠ. Dva roky se tedy pedagogové mohli zamýšlet nad vzdělávacím obsahem své školy a s ohledem na svoji originalitu a jedinečnost nově formulovat své pedagogické cíle.

Dnes, s odstupem času, můžeme říci, že tento proces zdaleka nekončí. ŠVP představuje živý dokument, který lze podle toho, jakým směrem se žáci, pedagogové, a tedy celá škola ubírá, neustále aktualizovat. Hlavní část práce se zaměřuje především na úpravu a formulování školních výstupů pro jednotlivé ročníky. Vzdělávací obsah ZUŠ byl ale rozdělen do tří oblastí (individuální intepretace a tvorba, skupinová interpretace a hudební teorie) a právě problematika skupinové interpretace pedagogy vyučující klavír, případně keyboard, pořádně potrápila. Nejde pouze o to, vyřešit samotnou organizaci kolektivní výuky, ale také z toho vyplývající tvorbu a inovaci studijních a metodických pomůcek.

Jedním z pomocníků může být i stále se rozšiřující instruktivní katalog nakladatelství Českého rozhlasu se specializovanou Edicí ZUŠ, se kterou se pojí i nejrůznější hudební prezentace a semináře. Pedagogové i žáci ZUŠ tak mají možnost získávat konstruktivní rady a tipy pro intepretaci či improvizaci a zároveň zde funguje i zpětná vazba, kdy např. autor hudebního díla naslouchá samotným pedagogům, zjišťuje, jaká jsou bílá místa na trhu s hudební literaturou, a své další skladatelské snažení „šije“ přímo na míru požadavkům a přáním žáků i učitelů.

Vyslovené jazykem tvořivé dramatiky: „... Důležité není vyhledávat talentované děti, ale odkrývat jejich talenty, ne vybírat děti na určité činnosti, ale hledat pro všechny děti rozvíjející činnosti. Vytvářet podmínky, ve kterých by děti nejenom mohly, ale také chtěly tvořivě pracovat.“²⁾

Dnes se hodně mluví o principech hudebně-výchovného procesu. Můžeme je chápat jako zákonitosti, které iniciují splnění cílů tohoto procesu, přičemž akceptují měnící se požadavky samotné praxe vzdělávání. Princip tvořivosti, integrace nebo atraktivnosti a objevování se promítá také do publikované hudební literatury a metodických příruček.

Správnost volby a účinnost didaktické literatury závisí výrazně na tom, jak učitel sám pochopil, co je vlastně požadovanou kompetencí žáka, jak je schopný tyto poznatky proměnit, do jaké míry je schopen odhadnout žákovi dispozice apod. Tyto posuny by učitel měl promítnout v aktualizaci ŠVP a zároveň provést i určitou didaktickou analýzu učiva. Pokud je tedy učitel otevřený, dochází v tomto procesu hledání také ke vzájemné spolupráci nejenom mezi jednotlivými ročníky a stupni školy, ale rovněž mezi jednotlivými obory.

I na tento trend ve výuce reaguje zmíněná edice. Vznikají tituly určené pro souborovou hru, které se daří využít také mezi jednotlivými obory [např. nově vycházející je titul Lidové a anonymní tance 17. a 18. století pro souborovou hru. Autorem úprav je Jaroslav Krček, který připravil čtyři sólové hlasy (in C nebo in B) doplněné o klavírní (případně cembalový) part].

Inspirativní je letos také nově vycházející, již třetí díl, Klavírních jazzových minietud. Hudební skladatel a jazzový pianista Milan Dvořák opět reagoval na přání pedagogů. Vytvořil třetí řadu, která se liší od předešlých dvou sešitů tím, že přináší dvě změny: bluesovou dvanáctitaktovou formu, kterou uplatňuje ve více etudách, a dva tradicionály, které přinášejí variace a následně práci s harmonickou strukturou standardu. Ponechává tak větší prostor pro samotnou improvizaci hráče (interpretační seminář vedený autorem se uskuteční 27. listopadu od 10 hodin v koncertním sále ZUŠ Praha 8 - Taussigova a Hudební nakladatelství ČRo zajistí videopřenos na webových stránkách YouTube Českého rozhlasu - www.youtube.com/user/ ceskyrozhlas). Tituly pro souborovou hru v rámci této edice jsou různě kombinovatelné, od souborové hry (pro 2-6 hráčů) přes různé komorní seskupení (sólo hlas a klavírní doprovod) až po sólo klavírní verzi.

V dnešní době se značnou mírou akcentuje ve vzdělávacím procesu tvořivost. Ukazuje se, že tento trend znamená impuls jak pro inovaci metod a forem, jak s žáky pracovat, tak i podnět pro obnovu používané literatury a didaktických pomůcek. Ty mohou výrazně pomoci v zaujetí a motivaci žáků pro soustavné studium. Teď je jenom na nás, zda i my, pedagogové, dokážeme tvořivě využít možnosti, které nám nabízí např. Edice ZUŠ. Ta je připravena reagovat přímo na naše potřeby a svůj ediční plán přizpůsobovat našim požadavkům. Z vlastní zkušenosti vím, že se stačí jen ozvat.