Návrh textu vyhlášky o ZUŠ pracovní skupiny AZUŠ ČR

Vydáno:

Koncem ledna 2015 se sešla v Písku pětičlenná pracovní skupina, aby připravila návrh nové podoby vyhlášky o základním uměleckém vzdělávání. Zadáním MŠMT bylo, aby se vyhláška sladila s RVP ZUV a zároveň se aktualizovaly ty oblasti, které byly postupem času překonány. Než se návrh předloží na MŠMT k posouzení, může si každý ředitel znovu text projít a v připomínkovém období (do konce dubna) se vyjádřit.

Návrh textu vyhlášky o ZUŠ pracovní skupiny AZUŠ ČR
 
VYHLÁŠKA
ze dne ...
o základním uměleckém vzdělávání
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 112 a § 123 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon):
§ 1
Organizace základního uměleckého vzdělávání
(1) V základní umělecké škole (dále jen „škola“) lze zřizovat obor hudební, taneční, výtvarný a literárně-dramatický.
(2) Přípravné studium ke vzdělávání v základním studiu I. stupně má nejvýše 2 ročníky. Je určeno pro žáky od 5 let věku.
(3) Základní studium I. stupně je určeno pro žáky od 7 let věku. Základní studium II. stupně je určeno pro žáky od 14 let věku.
(4) Pro žáky, kteří v daném studijním zaměření neabsolvovali základní studium I. stupně, je možné organizovat přípravné studium ke vzdělávání v základním studiu II. stupně, které má 1 ročník.
(5) Studium s rozšířeným počtem vyučovacích hodin je určeno pro žáky základního studia I. a II. stupně, kteří prokážou mimořádné studijní předpoklady pro splnění vzdělávacího obsahu definovaného ve školním vzdělávacím programu pro studium s rozšířeným počtem vyučovacích hodin.
(6) Studium pro dospělé má nejvýše 4 ročníky.
(7) V jednotlivých uměleckých oborech základního uměleckého vzdělávání (dále jen „vzdělávání“) se organizuje individuální, skupinová a kolektivní výuka.
(8) Ředitel školy může ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů výjimečně uvolnit žáka zcela nebo zčásti z pravidelné docházky do některého povinného předmětu stanoveného školním vzdělávacím programem, a to buď na školní rok, nebo jeho část. Zároveň stanoví náhradní způsob výuky a vykonání zkoušky z předmětu, ze kterého byl žák uvolněn.
(9) Škola může organizovat koncerty, výstavy a vystoupení, soutěže a přehlídky, výjezdy do zahraničí a další akce související se vzděláváním a výchovou.
(10) Mezi účastníky výjezdu do zahraničí zařadí škola pouze ty žáky, kteří mají uzavřené pojištění odpovědnosti za újmu platné na území příslušného státu a pojištění léčebných výloh v zahraničí.
(11) Bezpečnost a ochranu zdraví nezletilých žáků ve škole při vzdělávání mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, a při akcích konaných mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, zajišťuje právnická osoba, která vykonává činnost školy, svými zaměstnanci, vždy však nejméně jedním pedagogickým pracovníkem. Zaměstnance, který není pedagogickým pracovníkem, může ředitel školy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví nezletilých žáků určit pouze, pokud je zletilý a způsobilý k právnímu jednání.
(12) Při akcích konaných mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, nesmí na jednu osobu zajišťující bezpečnost a ochranu zdraví nezletilých žáků připadnout více než 25 těchto žáků. Výjimku z tohoto počtu může stanovit s ohledem na náročnost zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví nezletilých žáků ředitel školy.
(13) Při akcích konaných mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, kdy místem pro shromáždění nezletilých žáků není místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, se zajišťuje bezpečnost a ochrana zdraví nezletilých žáků na předem určeném místě 15 minut před dobou shromáždění. Po skončení akce končí zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví těchto žáků na předem určeném místě a v předem určeném čase. Místo a čas shromáždění nezletilých žáků a skončení akce škola oznámí předem jejich zákonným zástupcům.

Jindřiška Kudrlová
ředitelka ZUŠ Otakara Ševčíka, Písek, prezidentka AZUŠ ČR
„To, že bude práce na úpravě vyhlášky mimořádně náročná záležitost, jsem od začátku předpokládala, a proto jsem se rozhodla, že se s pracovním týmem sejdeme přímo u mne ve škole v Písku (a dříve členy tohoto týmu nepropustím, dokud nebudeme mít návrh textu hotov). Po pár dnech se tak skutečně stalo a já jsem přesvědčena, že text, který nyní předkládáme k dalšímu připomínkování všem ředitelům ČR, je dostatečně vyvážený, respektující potřebné změny ve vztahu k RVP ZUV a zároveň odráží potřeby a požadavky, které se ozývaly již několik let z terénu. Děkuji tedy všem kolegům, kteří na úpravě usilovně pracovali, a také těm, kteří zaslali své návrhy na změny písemně. Všechny připomínky nebyly akceptovány, ale důvody, proč jsme u některých připomínek k takovémuto závěru dospěli, rovněž předkládáme písemně v příspěvku,Vypořádání zaslaných připomínek k vyhlášce’ v tomto čísle Speciálu. Věřím, že naši snahu o maximální transparentnost při práci na novele naší vyhlášky ředitelé českých ZUŠ ocení.“

§ 2
Přijímání uchazečů ke vzdělávání
(1) Do přípravného studia jsou přijímáni uchazeči, kteří prokážou předpoklady ke vzdělávání.
(2) Do základního studia I. a II. stupně a studia pro dospělé jsou přijímáni uchazeči na základě úspěšného vykonání talentové zkoušky a doporučení přijímací komise, jejíž členy jmenuje ředitel školy. Talentová zkouška může být nahrazena úspěšným ukončením základního studia předcházejícího stupně. Termín konání talentových zkoušek škola zveřejní nejpozději 14 dní před jejich konáním.
(3) Do studia s rozšířeným počtem vyučovacích hodin přijímá žáka ředitel školy.
(4) Do přípravného a základního studia mohou být výjimečně přijati uchazeči s mimořádnými studijními předpoklady, kteří nedosáhli stanoveného věku. Uchazeči, kteří překročili věk stanovený v § 1 odst. 3, mohou být podle výsledku talentové zkoušky přijati do některého z vyšších ročníků základního studia.
§ 3
Hodnocení žáka
(1) Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení může být vyjádřeno klasifikací, slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy.
(2) Slovní hodnocení na vysvědčení je konkrétním slovním vyjádřením dosažené vzdělávací úrovně žáka ve vztahu ke školnímu vzdělávacímu programu.
(3) Žák je v případě použití klasifikace v jednotlivých předmětech hodnocen na vysvědčení těmito stupni prospěchu:
 
1 - výborný,
 
2 - chvalitebný,
 
3 - dobrý,
 
4 - dostatečný.
 
5 - nedostatečný.
(4) Žák je na konci prvního a druhého pololetí celkově hodnocen těmito stupni:
 
prospěl(a) s vyznamenáním,
 
prospěl(a),
 
neprospěl(a).
(5) Žák prospěl s vyznamenáním, jestliže není hodnocen v žádném povinném předmětu stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný a průměr stupňů prospěchu z povinných předmětů nemá vyšší než 1,5.
(6) Žák prospěl, jestliže nebyl ani v jednom povinném předmětu hodnocen stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením.
(7) Žák neprospěl, jestliže byl z některého povinného předmětu hodnocen stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením.
(8) Nelze-li žáka hodnotit za první pololetí ze závažných objektivních příčin, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo ukončeno nejpozději do ukončení hodnocení za druhé pololetí příslušného školního roku. Nelze-li žáka hodnotit za druhé pololetí ze závažných objektivních příčin, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo ukončeno do konce měsíce srpna příslušného školního roku.
(9) Ředitel školy může uznat částečné vzdělání žáka, pokud je doloženo prokazatelným způsobem a od doby jeho dosažení neuplynulo více než 5 let. Uzná-li ředitel školy dosažené vzdělání žáka, uvolní žáka z vyučování a hodnocení v rozsahu uznaného vzdělání.

Mgr. Tomáš Kolafa
ředitel ZUŠ Frýdlantská, Liberec výkonný ředitel AZUŠ ČR
„Od účinnosti vyhlášky uplynula celá jedna dekáda let a za tu dobu se mnohé změnilo. Zavedení RVP ZUV svým obsahem a výstupy tříleté praxe změnilo náhled na základní umělecké vzdělávání, které bylo nutné uvést do souladu s vyhláškou. Úpravy, které si vyžádala existence RVP ZUV, se dotýkají vyhlášky v mnohých paragrafech. Proto je zde dobré zmínit, že jsme nepřistoupili ke změnám pouze několika paragrafů, ale vycházeli jsme z přesvědčení, že když už se do vyhlášky zasahuje, považujeme za prospěšné ji sladit jako celek s praxí. Naší snahou bylo přiblížit se vyhláškám literních škol, neboť ZUŠ nejsou nějakými školskými zařízeními, ale školami. Proto navrhujeme např. pětistupňovou škálu klasifikace, komplexně dolaďujeme opravné a postupové zkoušky a oproti školám řešíme výjezdy žáků, které jsou pro náš segment minimálně v oblasti autoevaluace specifické a v provozu škol jako hlavní činnost neoddělitelné. Za jednu z nejpodstatnějších věcí považuji možnost připomínkovat text vyhlášky všemi 380 řediteli škol, které jsou členy AZUŠ ČR. Jejich věcné poznámky, úvahy i jasně definovaná řešení ukázala na oblasti a situace, které byly pro náš pětičlenný tým inspirací ke skutečně hlubokému uvažování.“
 

§ 4
Postup žáka do vyššího ročníku a opakování ročníku
(1) Do vyššího ročníku postupuje žák, který byl na konci druhého pololetí celkově hodnocen stupněm prospěl(a) nebo prospěl(a) s vyznamenáním a úspěšně vykonal postupovou zkoušku, pokud tak stanoví školní vzdělávací program.
(2) Žák, který byl na konci druhého pololetí celkově hodnocen stupněm prospěl(a) nebo prospěl(a) s vyznamenáním, avšak nevykonal úspěšně postupovou zkoušku, opakuje ročník. Z tohoto důvodu je možné opakovat ročník pouze jedenkrát v daném stupni studia.
(3) Žákovi, který byl na konci druhého pololetí celkově hodnocen stupněm neprospěl, avšak úspěšně vykonal postupovou zkoušku v předmětu, ze kterého je hodnocen stupněm 5 - nedostatečný, lze v odůvodněných případech umožnit opakování ročníku. Z tohoto důvodu je možné opakovat ročník pouze jedenkrát v daném stupni studia.
(4) Žák, který byl na konci druhého pololetí celkově hodnocen stupněm neprospěl, avšak úspěšně vykonal opravnou zkoušku v předmětu, ze kterého je hodnocen stupněm 5 - nedostatečný, opakuje ročník. Z tohoto důvodu je možné opakovat ročník pouze jedenkrát v daném stupni studia.
(5) Žákovi, který nebyl na konci druhého pololetí hodnocen, lze v odůvodněných případech umožnit opakování ročníku.
(6) Žáka s mimořádnými studijními předpoklady lze na konci prvního pololetí nebo na konci druhého pololetí přeřadit do některého z vyšších ročníků bez absolvování předchozího ročníku či ročníků, a to po úspěšném vykonání zkoušek ze všech povinných předmětů.
(7) Žáka studia s rozšířeným počtem vyučovacích hodin, který na konci druhého pololetí neprospěl, lze přeřadit zpět do příslušného ročníku základního studia.
(8) Prospěch žáka z nepovinného vyučovacího předmětu nemá vliv na postup žáka do vyššího ročníku.

Bc. Miroslav Pikhart
ředitel ZUŠ Klapkova, Praha 8
„Práce na novele vyhlášky o ZUV jsou pro mě již druhými v pořadí. Za AZUŠ ČR jsem měl možnost podílet se i na jejích předchozích úpravách. Příprava současných změn má oproti minulým jednu velkou výhodu, je na ni nepoměrně více času. Otevírá se tak příležitost nabídnout všem členským školám AZUŠ možnost vyhlášku připomínkovat. Mnohé školy již nabídku také využily a za to jim patří dík. Zpracovatelskému týmu se tak sešla celá řada velmi cenných námětů a připomínek. Hlavním cílem novely je samozřejmě uvést znění vyhlášky do souladu se stávajícím právním prostředím, zejména pak s Rámcovým vzdělávacím programem ZUV, a to jak po stránce ideové, tak i terminologické. V průběhu dvoudenního pracovního maratonu byly pečlivě zvažovány všechny připomínky a formulace. Každou změnu a její možné dopady jsme se snažili představit v praxi. Myslím, že díky úsilí celého pracovního týmu a všem kolegům, kteří návrhy změn připomínkovali, se podařilo do návrhu promítnout vše důležité a že navržené úpravy zpřehlední a zjednoduší každodenní praxi ZUŠek.“
 

§ 5
Opravné zkoušky
(1) Žák, který je na konci druhého pololetí hodnocen stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením v některém z povinných vyučovacích předmětů, koná opravnou zkoušku nejpozději do konce měsíce srpna příslušného školního roku. Toto ustanovení se týká pouze vyučovacích předmětů, pro které není ve školním vzdělávacím programu stanovena postupová zkouška.
(2) Jestliže žák nevykonal úspěšně postupovou zkoušku, určí ředitel školy náhradní termín pro její vykonání, a to nejpozději do konce měsíce srpna příslušného školního roku.
(3) Jestliže se žák nedostaví k opravné zkoušce v určeném termínu, je hodnocen z předmětu, ze kterého měl konat opravnou zkoušku, stupněm 5 - nedostatečný. Jestliže se žák nemohl dostavit k opravné zkoušce ze závažných objektivních příčin a svou neúčast omluví řediteli školy nejpozději do 3 dnů od termínu stanoveného pro vykonání této zkoušky, určí ředitel školy náhradní termín pro její vykonání, a to nejpozději do 15. září. Do této doby žák navštěvuje podmínečně následující ročník.
§ 6
Komisionální zkoušky
(1) Komisionální zkoušky se konají:
 
při talentových zkouškách
 
při postupových zkouškách
 
při závěrečných zkouškách na konci základního studia I. a II. stupně, studia s rozšířeným počtem vyučovacích hodin a studia pro dospělé,
 
při přijímání do studia s rozšířeným počtem vyučovacích hodin,
 
při přeřazení žáka do některého vyššího ročníku bez absolvování předcházejícího ročníku nebo ročníků podle § 4 odst. 5,
 
při opravných zkouškách.
(2) Zkušební komise je nejméně tříčlenná a její členy určí ředitel školy.
§ 7
Ukončení vzdělávání
(1) Základní studium I. a II. stupně, studium s rozšířeným počtem vyučovacích hodin a studium pro dospělé se ukončují vykonáním závěrečné zkoušky. Závěrečná zkouška může mít formu absolventského vystoupení, výstavy výtvarných prací nebo jinou formu umožňující hodnocení výsledků vzdělávání žáka.
(2) Žák přestává být žákem školy:
 
jestliže nevykonal postupovou nebo závěrečnou zkoušku nebo byl na konci druhého pololetí celkově hodnocen stupněm neprospěl a nebylo mu povoleno opakování ročníku,
 
jestliže byl vyloučen ze školy,
 
v případě, že o to písemně požádá zákonný zástupce nezletilého žáka nebo zletilý žák,
 
v případě, že zákonný zástupce nezletilého žáka nebo zletilý žák neuhradil úplatu za vzdělávání ve stanoveném termínu ani v dodatečné lhůtě stanovené ředitelem školy.
 
v případě že nastane situace dle § 4 odst. 2, 3 a 4 a žák z totožného důvodu již jednou opakoval ročník v daném stupni studia.
(3) O ukončení vzdělávání podle odstavce 2 písm. a) nebo d) je zákonný zástupce žáka nebo zletilý žák vyrozuměn písemně do jednoho týdne od ukončení vzdělávání.

Mgr. Luboš Lisner
ředitel ZUŠ Štefánikova, Praha 5
„Mým hlavním cílem při práci na novelizaci vyhlášky o základním uměleckém vzdělávání bylo sladit text vyhlášky s principy reformy. V tomto ohledu došlo zejména k následujícím změnám: Byl vypuštěn
terminus technicus ,hlavní předmět’, který již nemá oporu v RVP ZUV. Další úprava je také terminologického charakteru -navrhli jsme nahradit pojem,mimořádné nadání’ pojmem,mimořádné studijní předpoklady’. Stávající znění totiž podmiňuje jakýkoliv úkon s nadprůměrným žákem (kontrakce, rozšířený počet vyučovacích hodin, dřívější nástup do školy) stanoviskem pedagogicko-psychologické poradny, což naráží na nerealizovatelnost v praxi. Poslední zásadní úprava vyhlášky v kontextu reformy se týká postupu žáka do dalších ročníků. Pravidla jsou v návrhu jasně definována a vyplývá z nich rovnost (tj. stejná důležitost) jednotlivých vyučovacích předmětů. Tím je podpořen koncept studijního zaměření jako nedělitelného balíčku vzdělávací nabídky školy.“

§ 8
Úplata za vzdělávání ve školách zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí
(1) U žáků přípravného studia, základního studia I. a II. stupně a studia s rozšířeným počtem vyučovacích hodin se stanoví výše úplaty v jednotlivých uměleckých oborech tak, aby průměrná výše stanovených úplat nepřekročila 110 % skutečných průměrných neinvestičních výdajů školy na žáka v uplynulém kalendářním roce s výjimkou výdajů na platy a náhrady platů nebo mzdy a náhrady mezd, odměny za pracovní pohotovost, odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a odstupné, na úhradu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na úhradu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, na příděly do fondu kulturních a sociálních potřeb a ostatní náklady vyplývající z pracovněprávních vztahů, na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou žáků zdravotně postižených a rovněž výdajů na další vzdělávání pedagogických pracovníků, na činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání, poskytnutých ze státního rozpočtu.
(2) U studia pro dospělé stanoví ředitel školy výši úplaty za vzdělávání
 
u žáků, kteří se zároveň vzdělávají v denní formě vzdělávání ve střední škole, v denní formě vzdělávání v konzervatoři nebo v denní formě vzdělávání ve vyšší odborné škole, podle odstavce 1,
 
u žáků, kteří nejsou uvedeni v písmeni a), nejvýše v plné výši průměru skutečných neinvestičních výdajů na žáka v uplynulém kalendářním roce.
(3) Ukončí-li žák vzdělávání podle § 7 odst. 2 písm. b) nebo c) v průběhu prvního nebo druhého pololetí školního roku, úplata za vzdělávání se nevrací. Ukončí-li žák vzdělávání podle § 7 odst. 2 písm. c) z důvodů hodných zvláštního zřetele, zejména zdravotních, lze poměrnou část úplaty za vzdělávání vrátit.
(4) Ředitel školy stanoví výši úplaty na období školního roku. Úplatu lze uhradit ročně, pololetně, čtvrtletně nebo měsíčně. Úplata za stanovené období je splatná do 15. dne prvního měsíce příslušného období. Ředitel školy může dohodnout se zákonným zástupcem nezletilého žáka nebo zletilým žákem jiný termín úhrady.

Bc. Jiří Stárek
ředitel ZUŠ Hostivař, Praha 10, předseda AZUŠ ČR HMP
„Každá právní norma má ambici popsat reálně skutečnost a nastavit pro ni jasná pravidla, kterými se zúčastnění budou moci řídit. Na začátku prací na úpravě vyhlášky jsem i já zastával názor, že je třeba tento právní předpis,vyčistit’ a zajistit, aby výklad jednotlivých paragrafů neumožňoval různá vysvětlení a aby popisoval (pokud možno) veškeré situace, do kterých se v ZUŠáckém životě můžeme dostat. Postupně jsem ale dospěl k poznání, že,život’ má větší váhu než,paragraf’. Co se stane, když sjednotíme (tzv.,vyčistíme’) zařazování žáků do přípravného studia a bude už zcela jasné, že v pěti letech se nastupuje do přípravného studia na dva roky a logicky pak v sedmi letech do prvního ročníku (a ne tak, že dva roky se počítají i od šesti)? Co se stane, když změníme termín 15. září jako poslední pro úhradu úplaty za vzdělávání, protože je často nereálný? Co se stane, když...? Často jsme si museli při práci na návrhu textu vyhlášky takto klást otázky a zvažovat, jaké rozhodnutí bude mít jaké dopady. A zde je výsledek, který předkládáme ředitelům k posouzení. Určitě jej nelze pokládat za zcela dokonalý, ale osobně si myslím, že je zde moudře vyvážena čistota paragrafů a,pestrost života’. Často je slyšet v reklamách, že nestačí, aby byla košile bílá, že je třeba, aby byla ještě bělejší! Tak doufám, že jsme na to s kolegy,neskočili’ a nezapomněli, že košile se nosí především proto, aby nás chránila před chladem... A takovou vyhlášku jsme se snažili navrhnout.“
 

§ 9
Přechodné ustanovení
§ 10
Zrušovací ustanovení
§ 11
Účinnost
 
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.

Související dokumenty