Leadership v ZUŠ aneb Proč jsou principy více než hodnoty

Vydáno:

V minulém článku jsem popisoval, že leadership je úhel pohledu, který není postaven na nějakých pravidlech a zásadách přejemnělé nebo pokrytecké morálky a etiky. Jde o přírodní zákonitosti, které se prostě vyplácejí, ať již chceme nebo ne.

Leadership v ZUŠ aneb Proč jsou principy více než hodnoty
Bc.
Jiří
Stárek
 
ředitel ZUŠ Hostivař, předseda AZUŠ ČR HMP
Pokusím se vysvětlit, v čem jsou přírodní „principy“ nadřazeny „hodnotám“, které si lidé mezi sebou, ať již tradicí, náboženstvím nebo dohodou nastavili.
Morálka a etika nemají s aplikací leadershipu nic společného.
Peter F. Drucker to vyjádřil tak, že „vůdcovská“ práce je jistě vznešená, ale je něčím zcela jiným než tím, co se dnes pod tímto označením halasně propaguje.
Ředitelé na ZUŠ jsou s ohledem na své původní zaměření velmi vnímavé osoby
a rády tíhnou k principům, které dávají jejich práci vyšší smysl. Vůdcovská práce je ale přízemní, neromantická a nudná, protože její hlavní úlohou a podstatou je výkonnost a měřitelné výsledky. Na to se nesmí při aplikaci leadershipu zapomínat, byť budou popisované principy působit sebevznešeněji.
Nejpodstatnější rozdíl mezi běžným řízením (managementem) a leadershipem je právě v nastavování a trvání na těchto principech.
Jaké ale ty pravé principy jsou a v čem jsou jiné než např. všem dobře známé desatero přikázání? Šest převládajících světových náboženství v zásadě předává to samé základní poselství – „sklidíš, co zaseješ“, „činy jsou důležitější než slova“ atd. Principy leadershipu ale nejsou seslány z oblasti transcendentna ani nemají nějakého konkrétního představitele. Jsou to do značné míry
popisy přírodních zákonitostí,
které se v životě, a tedy i v řízení jiných životů, dlouhodobě vyplácejí. Zdůrazňuji onu dlouhodobost, protože to je pro pochopení principů leadershipu podstatné.
Vedou se spory o formulace nebo interpretace těchto principů, ale lidé je dobře cítí (lidé umělecky orientovaní o to více) a přesto, že často nežijí s nimi ve shodě, chtějí jimi být vedeni a vidět, že se je někomu daří dodržovat.
Nastavování a trvání na dodržování „principů“ je v řízení jakéhokoliv podniku, tedy i školy, to nedůležitější z pracovních povinností skutečného ředitele.
Slušnost, bezúhonnost, čestnost, důstojnost, pokora, mírnost, spravedlnost, trpělivost, to jsou jistě pěkné postoje, které většina z nás ohodnotí jako žádoucí, ale v krátkodobém horizontu nám někdy tak trochu uniká jejich původ, smysl a s ohledem na životní zkušenosti často i užitečnost.
Dodržování principů z pohledu leadershipu je ale něčím jiným než naplňováním požadavků nějakých přejemnělých mravokárců či snílků. Můžeme to chápat jako velmi pragmatický postoj, jenž nám
dovoluje uvědomit si rozdíl ve významu, který přinášejí vykonstruované hodnoty
např. různých náboženství a přírodně fungujících principů, vysvětlitelných obyčejnou logikou. Jak řekl Stehen R. Covey: „Zapomenout zasít na jaře, přeskočit léto a potom,dřít’ na podzim ve snaze získat sklizeň?“ To konečně platí i v lidském chování a v mezilidských vztazích. To jsou přírodní systémy založené na „zákonu sklizně“.
Slavný lékař a zoolog Konrád Lorenz, který se proslavil formulací fyziologických základů živočišného chování, kdysi uvedl:
„Kulturní a civilizační svěrací kazajka, v níž dnes lidstvo vězí, je stále těsnější. K uměle vytvořenému, téměř výlučně technokracií determinovanému prostředí se už nehodí ani naše,zrůdné’ chování ani naše dobré manýry, které se díky tradici staly naší druhou přírodou. Domnívám se, že mnozí mladí rebelové tyto různé tlaky navzájem zaměňují, když se na protest proti technokraticko-kapitalistické společnosti úspěchu prohřešují proti slušnosti. Zdá se, že mnozí mladí rebelové nechápou, že vzpoura proti technokratické společnosti úspěchu má lepší vyhlídky, když se proti slušnosti, osobní důstojnosti a esteticko-etickým zvykům neprohřešujeme.“
Je důležité vnímat principy jako něco, co stojí nad obyčejnými hodnotami, které si lidé vytvářejí sami, aby nastavili pravidla společného soužití. Stehen R. Covey hovoří o principech jako o věcech na nic nereagujících. Nemohou se zlobit a měnit své chování k nám. Nemohou nám usnadňovat život zkratkami a rychlými návody. Nejsou závislé na chování druhých, na okolnostech nebo na okamžité módě. Principy, protože jsou v podstatě přírodními zákony, neumírají nebo nemizí ze dne na den. Nemohou být zničeny požárem, zemětřesením nebo krádeží.
Principy nejsou hodnoty. Na rozdíl od hodnot jsou principy objektivní, externí a nemají znaménko plus nebo minus. Jsou podřízeny přírodním zákonům, a to bez ohledu na podmínky. Naproti tomu hodnoty jsou subjektivní, interní a podléhají „lidskému“ hodnocení, které nemusí být vždy prosto omylů a ovlivnění módností doby, kdy se to, či ono nosí či nenosí. Proto z pohledu managementu nemohou zaručeně vést k obecně úspěšným výsledkům. Jedno staré přísloví říká: „Zasij myšlenku, sklidíš čin; zasij čin, sklidíš návyk; zasij návyk, sklidíš charakter; zasij charakter a sklidíš svůj osud.“ V jednoduchosti se stále jedná o jakési principy zákonu sklizně, které neplatí jen v zemědělství, ale také v dlouhodobých vztazích mezi lidmi, tedy i v řízení firmy (školy).

Související dokumenty