AZUŠ ve skupině Visegrad5

Ve středu 16. 11. 2016 se setkali s prezidentkou AZUŠ Slovenské republiky Annou Gondášovou a výkonnou ředitelkou Máriou Slaninovou. Jednali o současném stavu obou segmentů základního uměleckého vzdělávání, přípravě pracovních textů na nejbližší jednání skupiny Visegrad a vzájemné výměně zkušeností v oblasti legislativy, financování a kurikula.

Ve čtvrtek 17. 11. 2016 a v pátek 18. 11. 2016 pořádala maďarská asociace základních uměleckých škol 5. setkání zástupců skupiny Visegrad v prostorách Hudební školy v Szentendre. Pan Csaba Ember jako hostitel přivítal zástupce Polska, Slovenska, České republiky a Estonska. Na část jednání se také dostavil ředitel místního školského úřadu. Zástupci zúčastněných zemí popisovali změny v legislativě, financování a kurikulu za poslední dva roky.

Za poslední tři roky se vyjednávalo o udržení financování uměleckých škol, které má na starost stát. V současnosti stát plně financuje umělecké školy. Dosud byly platy učitelů hrazeny státem a od roku 2017 bude hrazeno státem vše - platy i provoz budov. V rámci školské územní reformy vznikly tzv. školské správy, kterých je po celé zemi celkem 58. Školské správy spravují platy i provoz, zajišťují veškerou administrativu škol (personální otázky zaměstnanců - např. stanovení výše platů a zařazování učitelů). Ředitel je nově jmenován přímo ministrem školství na období 5 let. Školská správa jmenuje pedagogy (ředitel tuto pravomoc nemá). V letošním roce se pracuje na kariérním řádu - otázky atestace, kariérní zkoušky, které stanovují možnost postupu na vyšší učitelský s vyšším platem. První postup nastává po dvou letech a další dva postupy po sedmi letech jsou povinné (praktikant, pedagog prvního a druhého stupně). Následně další dva postupy po sedmi letech jsou dobrovolné - mistr (magistr), vědecký pracovník (publikační činnost, teoretickopraktická činnost). Tento systém zatím funguje 3 roky. Stávající starší pedagogové musí absolvovat jednu zkoušku a její stupeň zvolí podle dosavadních zkušeností. Zařazení pedagogů (struktura a složení pedagogického sboru) je jedním z kritérií hodnocení kvality školy školní inspekcí. Ředitelé jsou po pěti letech hodnoceni, na základě kterého mohou nebo nemohou setrvat ve své funkci. Výše uvedené body jsou zakotveny v zákoně pro všechny typy školy, tzn. základní i střední školy. Realizace a zavádění kariérního řádu do praxe jsou podchyceny metodickým pokynem ministerstva. Učitelé všech typů mají stejnou výši platů (tzn. že učitel v mateřské škole je ohodnocen stejně jako středoškolský profesor).

Většina škol je státních, zákon povoluje soukromé a církevní - celkem existuje 630 škol, z nichž cca 400 je státních. Stát garantuje základní umělecké vzdělávání. Školské úřady garantují rovný přístup škol k financování a organizační podpoře - v těchto oblastech má stejnou podporu malá venkovská i velká městská škola. Nyní je relativní nedostatek učitelů, přestože došlo k navýšení platů učitelů.

Nové významné zprávy nejsou. Zřizovatelé škol jsou obce. Stát zasílá finance na obce a ty rozhodnou, kolik z těchto financí zašlou na svoji školu. Vznikají tak propastné rozdíly ve financování mezi školami, které způsobují, že některé školy mají nedostatek finančních prostředků na provoz a platy učitelů. Novelizoval se zákon o pedagogických pracovnících a kariérní řád. K hudebnímu, tanečnímu, dramatickému a výtvarnému oboru se přidal další pátý samostatný obor - audiovizuální a multimediální obor. Celkem je na Slovensku zřízeno 365 škol, z nichž je 199 státních, 155 soukromých a 11 církevních.

V zemi je zřízeno celkem 95 základních hudebních škol, které jsou obecní a pouze s hudebním oborem. Státními školami jsou pouze 3 konzervatoře. 20 škol je zřízeno také společně s tanečním a hudebním oborem. Výtvarné školy jsou samostatně organizované. Platy učitelů jsou stanoveny podle rozpočtu obce a jsou v rámci země velmi rozdílné, systémově podobně nerovnoměrné jako na Slovensku. V současnosti je velký nedostatek aprobovaných učitelů, čímž je v horizontu deseti let výuka ohrožena.

Hudební školy spadají pod Ministerstvo kultury Polska a mají pouze jeden obor - hudební. Ministerstvo vydává programy, které jsou závazné pro všechny školy a zajišťuje kontrolu, zda jsou programy realizovány (např. formou soutěže žáků). Každá škola má povinnost jednou za dva roky podstoupit kontrolu plnění vzdělávacího programu. Školy mají dva šestileté cykly se všemi všeobecnými předměty jako na základních a středních školách. Celkem je cca 350 škol prvního stupně a z nich 120 druhého stupně se všeobecnými předměty. Nyní je tendence zakládání škol městských a Ministerstvo kultury Polska se obává o kvalitu vzdělávání (nedostatek kvalifikovaných učitelů) a podfinancování škol (velký počet škol generuje nedostatek financí). V současnosti je každá škola limitována přidělenými prostředky a nesmí přijmou více žáků. Kariérní řád: začínající pedagog má jeden rok na zorientování v praxi. Složí-li potom úspěšně zkoušku, stane se učitelem s pracovní smlouvou. Po třech letech skládá povinnou zkoušku, aby mohl postoupit do dalšího stupně (ke zkoušce předloží svůj profesní životopis a certifikáty, další dokumenty portfolia profesního rozvoje s vlastním komentářem). Nezávislá komise řediteli školy doporučí nebo nedoporučí učitele do dalšího kariérního stupně. Postup pedagoga do dalšího stupně je doprovázen navýšením finančních prostředků, tzn. vyšší stupeň Z vyšší plat. Ředitel každé školy dostává prostředky na další vzdělávání pedagogů (pozvání vysokoškolských učitelů, semináře, workshopy).

V České republice existoval do roku 2003 systém školských úřadů, podobný v některých ohledech nově ustanovenému systému v Maďarsku. Asociace základních uměleckých škol ČR je v současnosti partnerem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchový ČR a veškeré změny se dějí ve spolupráci s AZUŠ ČR. Nyní probíhá reforma regionálního financování a AZUŠ ČR vypracovala nový model financování, který MŠMT přijalo. AZUŠ ČR má mezi sebou řadu odborníků, kteří předkládají argumety a faktické připomínky v oblasti financování, právního vymezení škol a kurikula. AZUŠ ČR předložila návrh nových kritérií hodnocení uměleckých škol pro Českou školní inspekci, který inspekce přijala a bude se jím v základních principech hodnocení řídit. V oblasti legislativy AZUŠ ČR připomínkuje novelizaci vyhlášky o základních uměleckých školách (žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, hodnocení žáků). AZUŠ ČR prosazuje změny díky maximální podpoře svých členů (škol). Stát garantuje umělecké vzdělávání ve čtyřech oborech (hudební, taneční, výtvarný a literárně-dramatický) v cca 480 školách, z nichž cca 390 je členem Asociace.

Po výše uvedených příspěvcích jednání vystoupili žáci pořádající Hudební školy Szentendre, kteří se v prostorách školy zúčastnili paralelně běžící soutěže hudebních škol ve zpěvu lidové písně.

Jednání pokračovalo vyhodnocením dotazníku, který v měsíčním předstihu obdrželi účastníci jednání. Dotazník sledoval následující oblasti, které pro evropské organizace zajišťuje European Musicschool Union:

Spolupráce hudebních škol s profesionálními umělci

IT technologie

Více- a mezigenerační vzdělávání na vaší škole

Hodnocení kvality školy na vaší škole

EMU je v současné době omezeno nízkým rozpočtem. Skupina Visegrad navrhuje, aby Presidium EMU prostřednictvím vícezdrojového financování (např. více menších grantů) zajistilo finanční prostředky na užší komunikaci mezi EMU a svými členy. Z národních asociací Visegrad znějí hlasy o nedostatečné komunikaci EMU s členy a nízkému povědomí národních asociací o hlavních cílech a činnosti EMU. Visegrad proto navrhuje, aby byla nejprve vedena debata o zajištění finančních prostředků na větší propojenost členů a Presidia EMU, především v úhradě nákladů spojených s organizací jednání a s účastí na valných hromadách, významných aktivitách, získávání nových členů a na jednání k udržování členské základny. Zjednodušeně řečeno Visegrad konstatuje, že bez financí se nemohou realizovat ani základní provozní požadavky, natož aktivity rozvíjející EMU i její členy. Visegrad dále konstatuje, že EMU má poskytovat servis členům. Členové nemohou podporovat EMU bez konkrétní zpětné vazby.

Skupina Visegrad považuje za důležitou aktivní spolupráci asociací, škol (školní výměny), semináře (pedagogické zkušenosti), festivaly, výměnu manažerských dovedností a vzdělávacích systémů, ale přednostně a primárně na posuzování kvality a efektivity vzdělávacích soustav zemí skupiny Visegrad. Skupina Visegrad bude žádat finanční prostředky z Visegrad Found se sídlem v Bratislavě na pravidelná jednání skupiny Visegrad a na realizaci festivalu, který se bude konat každý rok v jiné zemi regionu. Jedná se o regionální třídenní festival, kterého se zúčastní cca 3 hudební uskupení různých žánrů z každé země. Národní asociace si vyhrazují právo nominovat soubory na tento festival s tím, že každá škola se může festivalu účastnit pouze jednou. Vysílající škola bude hradit dopravu a Visegrad Found stravování, ubytování na dvě noci, nájmy prostor v místě konání festivalu a propagaci. První ročník bude organizovat slovenská asociace z důvodů snadnější komunikace s kanceláří Visegrad Found se sídlem v Bratislavě. V případě úspěchu akce budou další ročníky organizovat Česká republika, Polsko a Maďarsko. Slovenská asociace předložila nabídku výměny notových materiálů soudobé hudby pro mladé hudebníky a studenty.

Visegrad chápe Evropu jako kontinent mnoha kulturních tradic a odlišností. Zároveň chápe místní hudební a taneční folklór jako jednu ze základních identit každého Evropana. Skupina Visegrad chce v budoucnu podporovat aktivity rozvíjející folklórní tradice.

Skupina Visegrad vítá zveřejňování prezentací všech svých jednání na webových stránkách European Musicschool Union.

Účastníci jednání skupiny Visegrad souhlasí s názvem skupiny Visegrad. Podle počtu zúčastněných se za název regionální skupiny připojí číslice s počtem zastoupených zemí (např. podle současného počtu členů ve skupině Visegrad5). Členové skupiny Visegrad vnímají účast Estonska jako vzájemně prospěšnou a inspirativní.

Možnost členství Ukrajiny v EMU se dle slov z Polska komplikuje nepřehlednou situací na Ukrajině, kdy válečný konflikt rozděluje zemi a vznikají zájmové skupiny, které chtějí z případného členství těžit pouze finančně. V této situaci by členství bylo závislé na jednom regionu a jeho momentální ekonomické situaci. Největší problém je oligarchický způsob vlád měst, regionů a územních celků, který nezaručuje udržitelnost členství Ukrajiny v EMU. Případné členství Rumunska v EMU naráží na ztrátu kontaktů maďarské i slovenské asociace s rumunským uměleckým školstvím. Kontaktní osobou mezi skupinou Visegrad a EMU je Tomáš Kolafa, který bude výsledky jednání tlumočit na pravidelných zasedáních Presidia EMU a zpětně informovat skupinu Visegrad o chystaných záměrech a činnosti Presidia EMU.