Zjistit princip a něco vědět je děsně nakažlivé a je těžké si to nechat pro sebe

Nemám přesně definovanou cílovou skupinu, podle mne to takto nefunguje. Mou cílovou skupinou jsou prostě konzumenti videí, cílová skupina za vámi přijde, sama se vám odhalí. Nemusí to být prvotní záměr. Stačí si udělat dvě až pět minut čas pro sebevzdělávání, ať jste kdokoliv.

Primárně cílím na dospělé, ale videa sledují i děti. Moc nefandím tradičnímu rozdělení předmětů, ale videa jsou zaměřena na ty, které ve škole zajímala fyzika, biologie, chemie, a někdy se dotknu i psychologie. Minimální penzum znalostí pro sledování je látka prvního stupně, takže jsou má videa nízkoprahová. Mířím na ty, kteří se chtějí sebevzdělávat. Vy učitelé tomu říkáte informální vzdělávání.

Nejsem organizace, jsem youtuber. Mám jiný jazyk a mám i jiné cíle. Videa pro mne nejsou tím nejdůležitějším. Pro mne je důležitější komunita lidí, kteří videa sledují a v komentářích pod videem diskutují. Když dá někdo otázku, tak mu někdo empaticky a dobře odpoví. A když mám ve videu chybu, komentátoři mě na ni přátelsky upozorní; neprudí mě, ale pomáhají. Vědecké kladivo má přes 100 000 sledovatelů, videa mají obvykle přes 200 komentářů, některá i několikanásobně více. To už je obrovský nápor a jsem hrdý na to, jak se komentující v tomto anonymním prostředí k sobě chovají.

Jsem notorický neperfekcionista. Kdybych měl čekat, až budu stoprocentně spokojený, nevyleze jediného video. Musím i přiznat, že v mnoha videích mám neúmyslnou chybu, jsem prostě takový. Nestrávím tvorbou tolik času, kolik bych jí rád věnoval. Na druhou stranu mám k tomu i komunitu, která dokáže na chybu zareagovat a ostatní informovat. Nejde mi ani o co nejvyšší sledovanost. Vím, jak udělat video se čtvrtmiliónem zhlédnutí. Ale nechce se mi jít cestou, kde budu jen vysvětlovat, proč prd více smrdí ve sprše než normálně, jak vzniká ranní erekce nebo proč tolik bolí kopnutí do varlat.

Inspirací mi je kanál The Great War o první světové válce, ten má ale charakter seriálu, protože se na něm uvádějí události v konkrétní časové kontinuitě. Kdežto Vědecké kladivo je o jednotlivých tématech. Musím říci, že Vědecké kladivo mě neživí, k tomu mám další své kanály, jako například Naprosto Retardovaný nebo Zvědátoři, které mají přes čtvrt miliónu odběratelů. Mohl bych šponovat i Vědecké kladivo, ale chytlavá témata mají často jednoduchá vysvětlení, která musíte natáhnout aspoň na dvě minuty. Hodně edukativních kanálů jde na zásah, ale to nemá hodnotu. Je to popcornové koukání. Člověk má pocit, že něco pochopil, ale nepochopil nic. Tím trpí i mé Vědecké kladivo. Jde o vzbuzení zájmu, nedochází k reálné edukaci. Baví mě ale přicházet věcem na kloub a zabývat se jimi. Zjistit princip a něco vědět je děsně nakažlivé, je to jako droga a je těžké si to nechat pro sebe.

Sociální vědy jsem studoval pro doplnění vzdělání, jsem exaktně zaměřený. Nejsem vševěd, který rozumí všemu, ale témata, o kterých točím videa, chci mít zvládnutá. Nastudovávám si je průběžně, nejdu od tématu k tématu tak, jak točím videa. Zpracování tématu odkládám do doby, kdy jsem schopný každý element vysvětlit a dokážu odpovědět na vše. Paralelně tak zpracovávám několik témat. Třeba již rok a půl řeším, jak zpracovat princip kvantového počítače. Stále hledám odpovědi na otázky, které by zacelily díry ve vysvětlení.

Často se zamýšlím nad náměty v komentářích, ty ale často nejsou vědecké a ani nejsou nijak vědecky podložené. Mám i video, kde vysvětluji, co je věda a na čem stojí vědecká metoda. Nejčastěji si ale otázky pokládám já sám a pak na ně hledám odpovědi.

Nevnímám to jako handicap, jsem schopný se učit sám. Ale školu považuji za důležitou a netroufám si nikomu radit, co je zbytečné a co ne. Dokonce si myslím, že memorizace není špatná, v určitém věku má svou hodnotu, protože paměť je pružná.

Dostávám fotografie od učitelů i studentů, jak se s mými videi v hodině pracuje. Obvykle učitel video pustí a pak téma ve třídě rozebírají. Přicházejí mi ale i dotazy, zda bych třeba nechtěl učit ve škole fyziku.

Učitelská práce je těžká, pedagogové pracují s dětmi, které třeba předmět nezajímá nebo se mu nechtějí věnovat. Má videa jsou jen nadstavbou a zároveň je sledují ti, kteří o ně mají zájem. Tyto děti už jsou naučené od ostatních a mnohdy, jak by řekl Newton, vyrostly na ramenech obrů. Umím vytvářet videa a u toho zůstanu.

Předně je nutné říci, že jsem programátor, takže bych neměl problém se uživit ani jinak. Ale prorazit jako youtuber není lehké, nejde jen o točení, stříhání videí či dělání efektů. Je to o dovednosti umět pracovat na sociálních sítích. Točil jsem čtyři roky videa, než jsem se dostal do širšího povědomí. Všichni youtubeři obchodují se stejnou komoditou, kterou je lidská pozornost. Krademe pozornost z televizí i z tištěných médií. Je to ale omezený zdroj, protože počet lidí i jejich čas je omezený, nemůže se tím živit každý. Pro osoby s postižením se ale snažím být inspirací svou aktivitou. Na berlích jsem již od dětství, předloni mi dokonce byla amputována pravá noha. Ale dělám vše pro to, abych se necítil svým postižením omezený. Jsem prvním tělesně postiženým Čechem, který zdolal nejvyšší horu Afriky Kilimandžáro. Po dvou neúspěšných pokusech jsem zvládl i Elbruso, nejvyšší evropskou horu. Letos jsem se pokusil dobýt nejvyšší jihoamerickou horu Aconcaguu. Neúspěšně, ale stejně do toho jdu příští rok znovu.