Studentský parlament je nekončící proces učení

Vydáno:

Studentský parlament lze bezesporu považovat za jeden z efektivních nástrojů pro rozvoj demokratické kultury ve školách. Letošní školní rok jsme zahájili třetí funkční období již usnášeníschopného Studentského parlamentu Gymnázia Na Zatlance (SP GNZ), kterému předcházely dlouhé měsíce příprav. Za tu dobu jsem se jako jedna z koordinátorek z řad pedagogického sboru naučila především to, že pravděpodobně neexistuje univerzální návod, jak zejména na středních školách s parlamentem pracovat. Proto můj příspěvek nemá ambice stát se obecně platným návodem, nýbrž má sloužit jako inspirace a příklad dobré praxe formou retrospektivního příběhu podloženého názory samotných studentů.

 

 

 

Studentský parlament je nekončící proces učení
Martina
Feursteinová
asistentka pedagoga, pedagožka volného času, metodička prevence a koordinátorka Studentského parlamentu Gymnázia Na Zatlanc
Na podzim roku 2016 jsme se rozhodli myšlenku žákovského parlamentu na naší škole proměnit v realitu. Ve spolupráci s kolegou Lukášem Šlehoferem, pedagogem, politologem a otcem zakladatelem školního vzdělávacího programu ALT, jsme oslovili vybrané studenty a společně vytvořili pracovní skupinu. Ta se po dobu několika týdnů scházela a přemýšlela, jak vůbec žákovský parlament uchopit a vhodně ho zasadit do konceptu našeho Gymnázia Na Zatlance. Podařilo se nám vypracovat tzv. Chartu, závazný dokument, který obsahoval všechna důležitá ustanovení týkající se struktury, volebního systému, pravidel zasedání a obecného fungování nově vznikající studentské samosprávy. Zhruba za půl roku jsme byli připraveni uvést vše do chodu, proběhly první volby a uskutečnili jsme několik rozpačitých, přesto relativně optimistických zasedání.
Osvědčil se podpůrný tý

Související dokumenty