Střední škola může být pro žáky s odlišným mateřským jazykem stěží splnitelným snem

První velkou překážkou při snaze zvýšit si kvalifikaci jsou pro žáky s odlišným mateřským jazykem (OMJ) už přijímací zkoušky na střední školu (SŠ). Od jara 2017 byla pro přijímání do maturitních oborů zavedena tzv. jednotná přijímací zkouška, skládající se z didaktického testu z českého jazyka a literatury (ČJL) a matematiky. Oba testy jsou však koncipovány pro rodilé mluvčí a větší úspěch u těchto testů není pro žáky s OMJ, kteří se učí češtinu kratší dobu, téměř možný.

Zatím jediné výraznější úlevy u přijímacích zkoušek se dostává "osobám, které získaly předchozí vzdělání ve škole mimo území České republiky".³⁾ Takovým žákům může být na žádost prominut test z českého jazyka a nahradí jej osobní pohovor prověřující dostatečnou znalost českého jazyka ke studiu. Žáci s odpuštěným testem z českého jazyka ale musejí napsat test z matematiky, jenž je ovšem zadáván převážně formou slovních úloh. Vzhledem k nedostatečné jazykové znalosti žáků, kteří získali základní vzdělání mimo ČR, je úspěch u přijímacích zkoušek téměř vyloučen.

Otázkou však zůstává, jakým způsobem bude veden onen pohovor nahrazující test z českého jazyka. Neexistují žádné metodické pokyny či kritéria, která by měl pohovor splňovat, školy jej tedy pojímají individuálně. Pohovor bývá často veden jako dialog s uchazečem o jeho životě, jinde jako zkouška z odborných jazykovědných termínů. Nabízí se možnost přístup v rámci přijímacího řízení na SŠ sjednotit a definovat, co má takový rozhovor prověřovat a obsahovat.

Pro žáky, kteří již navštěvovali českou základní školu, byť i jen půl roku, však úlevy u přijímacích zkoušek automaticky možné nejsou. Jedinou cestou může být vyšetření žáka ve školském poradenském zařízení (ŠPZ) a doporučení k uzpůsobení přijímacích zkoušek. ŠPZ může žákům doporučit prodloužení času na složení didaktického testu, případně možnost použít překladový slovník jakožto kompenzační pomůcku. Ze zkušeností pracovníků společnosti META, o. p. s., vyplývá, že takováto opatření nejsou systémová a žákům s OMJ výrazně nepomáhají, i když se snaží a v přípravě jsou zodpovědní.

Řešením je možnost skládat přijímací zkoušku z předmětu čeština jako druhý jazyk (ČDJ). To by ovšem podmiňovalo také zařazení předmětu ČDJ do rámcového vzdělávacího programu (RVP) základního a středního vzdělání.

Kvůli náročnosti přijímacích zkoušek jsou mnohdy i nadaní studenti, jejichž schopnosti odpovídají např. vrstevníkům na gymnáziích, nuceni volit studium oborů s výučním listem, kde jednotné přijímačky neskládají. Ani tyto školy však nejsou připraveny studenty s OMJ jazykově podporovat a zajistit jim kurzy češtiny. Pouhá přítomnost ve třídě osvojení odborného jazyka potřebného pro případné další studium na vyšších stupních nezaručuje. Mnohem efektivnější a účelnější je okamžitá a cílená podpora, tedy přípravný jazykový kurz pro uchazeče s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka, a následná souvislá podpora těchto studentů na všech oborech během jejich studia.

Systém jednotného přijímacího řízení na SŠ není ve vyspělých evropských zemích běžnou praxí.⁴⁾ Naopak jsou pro vstup na střední školu důležitější dosavadní studijní výsledky v základním stupni vzdělání.

Pro žáky, kteří přicházejí do České republiky po ukončení základního vzdělání, by byl ideálním startem přípravný roční kurz češtiny, který zajistí dostatečnou jazykovou i odbornou přípravu pro další studium na střední škole. Kurzy podobného charakteru ale v českém školském systému chybí. Mladí migranti tak mnohdy ztrácejí příležitost studovat na SŠ a Česko se zároveň připravuje o potenciální talenty.

Společnost META, o. p. s., ve spolupráci s Centrem pro integraci cizinců (CIC), o. p. s., tento rok uzavřela již druhý rok pilotáže ročního přípravného kurzu s názvem CLICK WITH SCHOOL, který byl finančně podpořen z dánských The Velux Foundations⁵⁾. Kurz navštěvovali migranti ve věku 14 až 18 let, kteří chtěli nastoupit na střední školu v ČR, ale nebyli pro to dostatečně jazykově vybavení. V rámci tohoto denně navštěvovaného kurzu se žáci v první polovině roku doučili češtinu jako druhý jazyk na úroveň A2. Poté se učili češtině i dalším odborným obsahům prostřednictvím témat, jež propojují různé vyučovací předměty (např. přírodopis, chemii, literaturu). Žáci jsou tak pro vstup na SŠ vybaveni základní slovní zásobou běžně využívanou v rámci obecných vyučovacích předmětů.

Ve školním roce 2016/2017 META s CIC pilotně otevřely dvě třídy, do kterých nastoupilo celkem 30 studentů. Kurz dokončilo 27 studentů, 26 z nich bylo přijato ke studiu na české střední škole. 68 % absolventů tohoto kurzu začalo studovat obory zakončené maturitní zkouškou. Od října roku 2017 pak byl otevřen další ročník kurzu, do dvou tříd nastoupilo 24 studentů. Všichni mohli paralelně využívat konzultace a podporu sociálních pracovníků uvedených neziskových organizací, kteří jim mj. pomohli i s výběrem střední školy. O přípravný kurz je velký zájem, avšak uspokojit veškerou poptávku je nemožné, zejména jde-li o zájemce z jiných krajů, kde podobnou možnost jazykové přípravy žáci s OMJ nemají.

Právě díky vysokému zájmu ze strany studentů byl donátorem schválen také navazující projekt DON'T GIVE UP. Roční přípravný kurz tak bude pokračovat i v následujícím školním roce společně s jinými formami podpory absolventů ročního kurzu přímo na středních školách. Roční přípravný kurz je obrovským krokem k jazykovému rozvoji těchto studentů, není ale všelékem.

Během studia na střední škole mohou být studenti s OMJ od září 2016 podpořeni v rámci § 16 novely školského zákona, tj. mohou být zařazeni mezi žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, a tedy získat tzv. podpůrná opatření. Na základě vyšetření může ŠPZ studentovi doporučit např. vzdělávání dle individuálního vzdělávacího plánu, výuku češtiny jako druhého jazyka, případně asistenta pedagoga apod. Vždy ovšem záleží na konkrétním přístupu dané školy, která se ŠPZ možné postupy a doporučení konzultuje.

V praxi, dle zkušeností společnosti META, takováto spolupráce funguje spíše sporadicky, školy i poradny si na novou možnost podpory teprve zvykají, situace se ale pomalu zlepšuje. Nejen školy, ale i rodiče se potřebují v systému podpory souvisejícím s novelou školského zákona z roku 2016 zorientovat. V tom pomáhají opět neziskové organizace, které poskytují poradenství jak pedagogům, tak rodinám žáků s OMJ. Studium na střední škole je i přesto pro žáky cizince náročné a podpora a snaha všech zúčastněných často nestačí. Žákům tak k úspěšnému absolvování studia může pomoci i doučování, které prostřednictvím proškolených dobrovolníků nabízejí zmíněné organizace (META, o. p. s., Centrum pro integraci cizinců Praha, o. p. s., Člověk v tísni, o. p. s., aj.). Dobrovolníci představují pro žáky s OMJ také pozitivní vzor a velkou motivaci ke studiu.

V českém školském systému neexistují relevantní data o úspěšnosti studentů s OMJ na SŠ. Ze zkušeností z praxe i z dotazníkového šetření společnosti META, o. p. s., vyplývá, že nejméně úspěšní bývají studenti s OMJ při skládání písemné části maturitní zkoušky z ČJL, tedy slohové práce. Školy mají navíc stejná kritéria hodnocení výsledků studentů s OMJ jako rodilých mluvčích. Pro ty je maturita koncipována především a již nezohledňuje jazykové znevýhodnění. Maturantům s OMJ se nabízí možnost zkoušku uzpůsobit, je-li toto uzpůsobení dostačující a napomáhá-li zvýšit šance na jejich úspěch, však zůstává otázkou.

V případě maturitní zkoušky z ČJL se studentům, kteří se vzdělávali alespoň čtyři roky v přecházejících osmi letech před zkouškou ve škole mimo území České republiky⁶⁾, prodlužuje na jejich žádost doba konání didaktického testu o 30 minut a písemné práce o 45 minut. Při konání didaktického testu mají možnost použít překladový slovník, při zpracování písemné práce pak překladový slovník a slovník spisovné češtiny.⁷⁾ Ostatní mohou využít vyšetření v ŠPZ, které může vést k doporučení na prodloužení času či po- užití slovníku. Je však třeba poznamenat, že toto uzpůsobení může poradna doporučit, pokud byl student již během studia nějakou dobu vzděláván jako žák se speciálními vzdělávacími potřebami.

I když je prodloužení času a možnost použití slovníku pro studenty s OMJ velkou pomocí, mnoho z nich je při skládání maturitní zkoušky neúspěšných a musejí ji skládat i několikrát, případně přestoupit na jinou školu, nemluvě pak o těch, kteří se k závěrečné maturitě ani nedostanou, protože jsou v běžné výuce z důvodu nedostatečné jazykové kompetence neúspěšní.

Ačkoli mají žáci a studenti s OMJ v českém systému možnost některých úlev při skládání maturitní zkoušky⁸⁾, je pro ně tato zkouška ve srovnání s rodilými mluvčími nesmírně obtížná. Vzorem ideální podoby maturitní zkoušky pro studenty s OMJ by mohlo být např. Finsko, kde je možné ji skládat z finštiny/švédštiny jako druhého jazyka.⁹⁾ U nás mohou hledat středoškolští učitelé ČJL oporu v dalším vzdělávání pedagogických pracovníků a zjišťovat možnosti, jak studenty podpořit. Nabízí se např. seminář¹⁰⁾akreditovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) zaměřený na přípravu k maturitní zkoušce. Inspirovat se mohou také materiály na webovém portálu www.inkluzivniskola.cz.

Mladí lidé s odlišným mateřským jazykem se potýkají s mnoha překážkami. Středoškolští učitelé i vedení škol v Česku čelí mnoha výzvám a jejich situace není snadná. Jednou z výzev je najít cestu k tomu, jak dovést své studenty, kteří z objektivních příčin mohou ve vzdělávání selhávat, až k úspěšnému ukončení středního stupně vzdělání. Školám se tak nabízí možnost projít transformací k vyšší kvalitě vzdělávání, které dokáže rozvíjet potenciál každého studenta. Z této změny budou těžit nejen samotní studenti, kteří si splní své přání studovat na střední škole, ale i celá společnost.