Revize rámcových vzdělávacích programů: pojetí, systém práce, předběžný harmonogram

RVP vymezují a popisují předškolní, základní a střední vzdělávaní. Vzhledem ke změnám v technologiích, ale i na poli přírodovědném, sociálním, politickém nebo ekonomickém, probíhajícím napříč společností, je nutné RVP po více než 10 letech od doby, kdy byly schváleny, podrobit přezkoumání a upravit.

Toto přezkoumávání musí být cílené a dlouhodobé a využíváme pro něj nejen nejnovější poznatky kurikulárního výzkumu a teorie, ale i analýzy výsledků státní části maturitních zkoušek, závěrečných zkoušek, přijímacích zkoušek do maturitních oborů středních škol i tematické zprávy ČŠI, výsledky mezinárodních šetření PISA, TIMSS, PIRLS apod.

Pro jednotlivé vzdělávací oblasti, obory vzdělání a stupně vzdělání tak vznikají analytické podkladové studie. Jejich cílem je charakterizovat stávající stav realizovaného a dosaženého kurikula v dané oblasti, zachytit zahraniční trendy a formulovat návrhy na změny, jsou-li potřebné. Studie jsou diskutovány v NÚV a následně v odborných a oborových skupinách, které koordinuje NÚV. Na základě těchto studií zpracováváme návrhy pro úpravu RVP. Podkladové studie jsou nyní postupně publikovány na webu NÚV.

Cílem revize je jednoduše řečeno nově, jednoznačně a závazně vymezit rozsah a obsah vzdělávání společného pro všechny. Cílem je tedy revidovat stávající obsah RVP a stanovit tzv. jádro všeobecného vzdělání společného pro všechny školy a upravit, redukovat a také nahradit, změnit, případně doplnit vše, co se ukáže jako nezbytné. Jádro by pak mělo být základem pro individuální rozvoj každého žáka.

Zamýšlené změny v obsahu a rozsahu mají přispět k tomu, aby děti a žáci dosahovali požadovaných tzv. výsledků učení (z anglického learning outcomes - nahrazuje v současných RVP užívané pojmy očekávané výstupy / výsledky vzdělávání) a měli dostatek času na získání a upevnění potřebných znalostí a dovedností, stejně jako na rozvoj tvořivosti.

Prvním krokem v revidování kurikula je „vyčištění“ obsahu dané vzdělávací oblasti, a to v celé vertikále od předškolního vzdělávání do ukončení středního vzdělávání. Odstraňují se překryvy, zaplňují případná chybějící témata a především se formulují výsledky učení pro jednotlivé uzlové body (konec předškolního vzdělávání, 3., 5., 7. a 9. ročník ZŠ; úroveň vzdělávání E, H; M, L0, K). Tato fáze revize je poměrně dlouhá, neboť vzdělávací obory/předměty jsou rozděleny do obsahových částí a postupně projednávány. Do opakovaného připomínkování jsou přitom kromě členů odborných skupin zapojeni odborníci na jednotlivé stupně vzdělávání. Za realizaci popsaného procesu je odpovědný garant NÚV.

V současné době NÚV - co se týče revize kurikula všeobecného vzdělávání - koordinuje práci dvou odborných skupin při vymezování výsledků učení: matematika a ICT. Členové odborných skupin pro ostatní vzdělávací oblasti rozebírají výsledky analytických podkladových diskusí nebo je teprve připravují.

V další fázi revize předpokládáme vznik oponentních skupin z řad učitelů ze škol, zástupců učitelských asociací apod., které se budou k návrhům vyjadřovat. Výsledky práce oponentních skupin budou vyhodnoceny a zapracovány. Takto vytvořená konečná verze příslušného RVP bude předána MŠMT.

Příprava podkladových studií, diskuse a připomínky v odborných skupinách začaly v roce 2017. Nyní následuje ono „čištění“ obsahu vzdělávací oblasti, které bude s projednáváním v oponentních skupinách pokračovat až do roku 2020.

Je nutné, aby na revize RVP navazovala metodická podpora, jinak se do praxe škol nepromítnou. Diskutujeme proto zpracování alespoň jednoho modelového ŠVP, kde by byly ukázány možnosti, jak zapracovat výsledky učení do klasické, projektové nebo alternativní výuky. Stejně tak promýšlíme doporučené učební činnosti a referenční úlohy (např. v matematice jasná úroveň obtížnosti).

Dále jako součást metodické podpory předpokládáme návrh způsobu ověřování výsledků učení, které by umožnilo hodnocení náročnějšími metodami a komplexnějším způsobem (např. portfolio žáka). Je totiž nezbytné, aby učitel pravidelně hodnotil, zda jeho žáci dosahují očekávaných výsledků učení, a včas podchytil a zajistil podpůrná opatření žákům, kteří zaostávají. Nové pojetí hodnocení žáků by přitom mělo zdůrazňovat formativní hodnocení a sumativní hodnocení založené na kombinaci slovního hodnocení a známek, včetně důrazu na hodnocení klíčových kompetencí.

Z podkladových studií vyplývá, že průřezová témata je třeba, co se týče obsahu, přepracovat, neboť obsah ve většině rychle stárne (s výjimkou osobnostní a sociální výchovy). Je třeba analyzovat i možné duplicity a především zapracovat do RVP konkrétní výsledky učení. Z našeho pohledu se průřezová složka rozhodně neztratí, ale naopak bude posílena.

Dotazy a připomínky k tématu revizí RVP můžete posílat na http://revizervp@nuv.cz

Více informací také na http://www.nuv.cz/

Klíčové kompetence, s nimiž RVP pracují, pramení z Evropského rámce klíčových kompetencí, které jsou určeny pro celoživotní učení. Evropský rámec klíčových kompetencí nyní rozpracováváme do konkrétních výsledků učení v určitých uzlových bodech, tj. co se očekává od žáka na konci předškolního vzdělávání, ve 3., 5., 7., 9. ročníku a na konci středního vzdělávání.

Výsledky učení mohou mít podobu vědomostí, dovedností, kompetencí, postojů atd. Předpokládáme, že značná část výsledků učení bude mít podobu kompetencí, tedy že nejen „vím“, ale „jsem schopen podle toho jednat a příslušně se chovat“.

Do jaké míry by se všechny uzlové body využívaly pro všechny vzdělávací oblasti, je nyní věcí diskuse. Je možné uvažovat i o tom, že by některé byly jen doporučené, případně chápat uzlové body jen jako referenční úrovně pro průměrného žáka.

Uvnitř (nejtmavší pole) - obecné cíle vzdělávání; vycházejí z tzv. Delorsových cílů tak, jak byly formulovány např. v Bílé knize a v současných v RVP.

Uprostřed (středně tmavé pole) - klíčové kompetence, ke kterým se ve vzdělávání vztahujeme; pojetí klíčových kompetencí v podstatě zůstává, nicméně abychom sjednotili pojetí pro všeobecné a odborné vzdělávání, vztahujeme se k Evropskému rámci klíčových kompetencí (inovovaný 2018).

Vně (světlé pole) - celkem devět vzdělávacích oblastí společných pro základní i střední vzdělávání; tyto vzdělávací oblasti sytí klíčové kompetencea obecné cíle.

MŠMT je zadavatelem prací na revizích RVP a zřizovatelem Rady pro revize RVP, supervizního orgánu, kde působí významní odborníci na problematiku vzdělávání. Rada se sešla na podzim 2017.

V NÚV vznikla v roce 2017 koncepční odborná skupina, kde jsou zastoupeni odborníci, kteří se aktivně podílejí na propracovávání návrhu pojetí revizí RVP.

První fáze revize se uskutečňuje v tzv. odborných a oborových skupinách, které koordinuje NÚV. Odborné skupiny jsou orientovány na jednotlivé vzdělávací oblasti všeobecného vzdělávání, jsou to skupiny odborníků, oborových didaktiků, zástupců akademických pracovišť, učitelé z různých typů škol a pracovníci dalších institucí působících ve školství.

V odborném vzdělávání jsou to obdobně tzv. oborové skupiny pro jednotlivé skupiny oborů. Odborná složka středního vzdělávání bude v revidovaných RVP propojena s Národní soustavou kvalifikací, proto systém revize RVP počítá i se zapojením sektorových rad. Na základě tohoto procesu vytvoří garanti NÚV návrhy RVP, které budou dále diskutovány a připomínkovány.