P-KAP: Pomoc při rozvoji žákovských kompetencí k podnikavosti a kreativitě

Střední školy samy považují výchovu k podnikavosti (VkP) za velmi potřebnou. V dotazníkovém šetření, které zjišťovalo potřeby škol v deseti oblastech, jež se staly základem dlouhodobého projektu akčního plánování, se umístila na třetím místě, po rozvoji infrastruktury a podpoře odborného vzdělávání. Mezi problémy, které jejímu rozvoji brání, školy uváděly nedostatek finančních prostředků (například na podporu školních projektů), ale velmi často také nedostatek výukových materiálů a metodik i malý zájem pedagogů, což úzce souvisí s jejich nedostatečným vzděláním v této oblasti.

Uplatnit se ve světě rychle se rozvíjejících technologií a vzrůstajícího množství informací znamená umět se v nich orientovat, být schopen opustit zaběhlé způsoby uvažování a jednání a překročit, byť jen o kousek, zažitý stereotyp či obvyklý úhel pohledu. Díky tomu si dokážeme poradit v situaci, kdy dosud běžné řešení nefunguje, nebo ho můžeme vylepšit. Platí to v osobním životě i v práci, na úrovni jednotlivců i skupin (např. studijních či pracovních týmů).

Tato "kreativita každodennosti" není výsadou tvůrčích géniů. Lze se jí do značné míry naučit a na trhu práce je to velmi žádaná. Stejně tak se dá učit a trénovat iniciativa a podnikavost, které přispívají k tomu, že dobré nápady nezůstávají v rovině snění, ale dostávají se do praxe. V projektu P-KAP je oblast kompetencí k podnikavosti, iniciativě a tvořivosti chápána právě v tomto širokém smyslu pomáhajícím jedinci k seberealizaci, jež stojí na vrcholu Maslowovy pyramidy lidských potřeb.

V rámci VkP by se žáci měli seznámit s naukou o podnikání, ale též s oblastmi společenské odpovědnosti firem, sociálních projektů či dobrovolnictví. Například ve Střední škole průmyslové, hotelové a zdravotnické v Uherském Hradišti byla na podporu podnikavosti žáků založena Studentská projektová kancelář. Zde žáci získají povědomí o dotační politice a dotačním managementu, učí se napsat žádost o grant či dotaci, zpracovat podnikatelský záměr, získají povědomí o nástrojích finanční podpory svého podnikatelského nápadu a mohou získat i podporu při jeho realizaci. "Řada žáků se se svými podnikatelskými záměry účastní krajské soutěže Můj první milion, kterou vyhlašuje Technologické inovační centrum, které je zřízeno Zlínským krajem a Univerzitou T. Bati ve Zlíně," uvádí ředitel Jaroslav Zatloukal.

S výchovou k podnikavosti však souvisí i rozvoj kompetencí, jež můžeme označit jako "podnikavé". Patří k nim:

Podnikavé jsou příkladem těch, které lze jen těžko "uvěznit" do jednoho vyučovacího předmětu. V ideálním případě by měly prolínat všemi a ovlivňovat klima celé školy. V praxi to znamená, že se ve výuce uplatňují nejrůznější formy vyžadující aktivitu a samostatnost žáků (práce s pracovními listy, referát apod.), skupinovou práci v týmu (např. práce s případovými studiemi, zpracování projektu), projektovou výuku, projektové dny, simulace, hry apod.

Školy mající zkušenost s tímto přístupem ponechávají přípravu a organizaci některých školních akcí v rukou žáků. "Dokážou velmi mile překvapit, když dostanou svobodu i odpovědnost," potvrzuje ředitel pražské Karlínské OA a VOŠE Petr Žák. Je přesvědčený, že teoretický rámec je nutný, ovšem bez toho, že by si žáci na podnikání skutečně "sáhli", se mu nenaučí. Škola, kterou vede, nabízí příležitostí hned několik. Studentská firma žáků 3. ročníku například připravuje před Vánoci nebo před koncem školního roku jednodenní program pro celou školu. "Musejí si ho vymyslet, udělat reklamu, připravit program, určit a vybrat vstupné na akci - a samozřejmě myslet i na to, aby její návštěvníci byli spokojeni. Cítit odpovědnost je velmi důležité," vysvětluje Žák.

Systematická výchova k podnikavosti představující jednu z hlavních priorit školy je nejvyšší úrovní podpory kompetencí k podnikavosti, tvořivosti a iniciativě. Neobejde se bez motivovaných pedagogů vybavených příslušnými znalostmi a praktickou zkušeností. Metodická pomoc projektu P-KAP méně zkušeným školám směřuje k tomu, aby ve svém prvním školním akčním plánu dokázaly najít prostor pro interaktivní formy výuky alespoň v některých předmětech nebo aby se "podnikavé " uplatnily v aktivitách jako zážitkové adaptační kurzy či tematické výlety, organizace projektových dnů, dnů otevřených dveří, školního plesu, jarmarku apod.

"Ve škole máme několik pedagogů, kteří vyučují programy Junior Achievement Czech. Žáci zakládají reálné obchodní společnosti, učí se hospodařit s penězi, vyzkoušejí si podnikání nebo se stávají manažery obchodních firem," líčí Jaroslav Zatloukal. "V každém případě objevují svůj podnikatelský potenciál. V loňském roce například studentská společnost Jakubčíkovy mňamky nabídla v prostorách školy prodej občerstvení. Žáci si na základě průzkumu trhu připravili pro své spolužáky, učitele a ostatní zaměstnance sortiment sladkých i slaných výrobků a nápojů. Občerstvení vyrobili ve školní kuchyňce a prodávali u pultu i formou roznášky."

Také v Karlínské OA spolupracují v rámci předmětu aplikovaná ekonomie se společností JA Czech. Žáci třetích ročníků si v rámci své odborné praxe zakládali cestovní kancelář, která organizovala školní zájezdy a výlety, a starali se o provoz bufetu a školního klubu. Loni v září se škola rozhodla nechat volbu prostoru pro podnikání na žácích samotných. "Některé žákovské firmy nás mile překvapily. Jedna se rozhodla, že zvelebí prostředí školy, a upravila dvě místnosti. V jednom případě šlo o velký zásah v podobě vestavěného patra. Žáci si na vlastní kůži vyzkoušeli, jaké to je, sehnat stavební povolení i odborníky, kteří jim se stavbou pomohou. Z jejich strany bylo potřeba hodně podnikavosti, samozřejmě pod vedením dobrého vyučujícího," říká ředitel Petr Žák.

Žákovská firma měla za úkol zajistit i finanční prostředky. Napadlo ji obrátit se se svým projektem na radu rodičů, resp. Spolek příznivců OA v Karlíně. "Neměli to jednoduché, rodiče se jich před hlasováním o poskytnutí částky podrobně vyptávali. Ale měli prezentaci připravenou velmi dobře a finance na materiál a stavbu získali," dodává ředitel. Práci žáků - zaměstnanců firmy hradila škola, která jí zakázku na přestavbu prostor zadala. Vybavení do učebny i vestavěného patra se žákovské firmě podařilo získat od IKEA jako sponzorský dar.

Loni ve škole začal pracovat i žákovský parlament, tvořený žáky různých tříd. Podává návrhy, co se dá ve škole vylepšit či změnit, zároveň se však podílí na realizaci schválených návrhů. Tyto aktivity mají potenciál zapojit širší spektrum žáků, projekty se mohou protáhnout do delšího období, na rozdíl od studentské firmy, která působí jen v jednom ročníku.

Více než dvě stě středních škol využívá rovněž možnost založit fiktivní firmu. "Cílem výuky ve fiktivní firmě je trénovat iniciativu, samostatnost a také poskytnout žákům znalosti, jak založit a vést obchodní společnost nebo živnost. Žáci se učí pracovat v týmu, přijímat odpovědnost, zlepšovat své dovednosti včetně tréninku prezentace výsledků jak svých, tak celé společnosti," uvádí Lukáš Hula, vedoucí referátu Centra fiktivních firem (CEFIF) v Národním ústavu pro vzdělávání. CEFIF poskytuje podporu a poradenství učitelům i žákům působícím ve fiktivních firmách. Užitečné informace a výukové materiály podporující výchovu k podnikavosti nabízí školám i Yourchance, o. p. s., prostřednictvím svého portálu .

Obecně však pedagogům v této oblasti chybí vzdělání, ucelený systém metodické podpory i báze, z níž by mohli čerpat příklady a inspiraci pro práci s žáky. Právě tento může zlepšit projekt podpory krajského akčního plánování v tematické oblasti podpory kompetencí k podnikavosti, iniciativě a tvořivosti. Střední školy, které se rozhodnou vytvářet školní akční plán, mají k dispozici metodickou podporu, buduje se databáze inspirativních příkladů, uskuteční se i výměny zkušeností.