Vzdělávací platforma se každoročně ptá studentů středních škol: Máš umělecké střevo? A více než sto studentských skupin nabídne na konci školního roku svoji odpověď. Témata jsou každoročně vybírána zástupci českých a zahraničních galerií a cílem je zajistit jejich oborový přesah a představit současné umění v širších souvislostech.
Kde střevo začíná?
Martina
Freitagová,
teoretička a propagátorka umění
Raději počty
Současné umění nadále zůstává pro širokou veřejnost spíše vzdáleným územím, u kterého má většina pocit, že mu nerozumí, že je to prostor nehostinný, tajemný, elitářský. Člověk, který v dospělosti poprvé přichází do galerie, se většinou poprvé s uměním setkal ve výtvarné výchově na základní či střední škole. Může se stát, že od základní školy do "výtvarky" nechodil vůbec, protože ji střední školy odstranily ze svých vzdělávacích plánů. Umění bylo vyřazeno, a tak je i člověk v mladém věku vyřazen ze světa umění.
Umělecké vyjádření není na středních školách na rozdíl od literárního či matematického talentu podporováno, ať už se jedná o důraz na vyučovací předměty, nebo doprovodné aktivity. Žáci se mimo výuku mohou přihlásit do soutěže v matematice, do recitačních či jazykových soutěží, zatímco umělecké aktivity jsou suplovány pouze na základních uměleckých školách. Jejich činnost určitě významně přispívá k podpoře zájmu o umění, ovšem na druhou stranu se proces odcizování umění děje i tam. Odstřiženy od každodenní výuky jsou "ZUŠky" nuceny bojovat o stále drahocennější volný čas studentů, a když už si je získají, nemohou v omezeném časovém úseku plynule navazovat na učivo z jiných předmětů, jako je dějepis, čeština, zeměpis či společenské a jiné vědy, a důsledně pracovat s jedním tématem. Zasazení umění do širších souvislostí je ovšem jeden z předpokladů k jeho přiblížení veřejnosti. Z každodenního života, společenských situací, setkávání s nejrůznějšími aktivitami a politickými událostmi umění vychází, k jeho porozumění je zapotřebí hlavně otevřenost.
A co s uměleckými střevy?
Máš umělecké střevo? (dále "MUS") je platforma, která se problematikou přibližování současného umění dlouhodobě zabývá a zaměřuje se právě na první bližší kontakt člověka s uměleckým světem. Přihlásit se do projektu mohou studenti sami nebo to s nimi může udělat jejich pedagog. Není nutné, aby studenti měli jakoukoliv předchozí zkušenost s uměním, nemusejí mít výtvarnou výchovu dokonce ani jako předmět. Téma, které jim MUS nabízí ke zpracování, je natolik široké, že je studenti mohou zpracovávat například v rámci výuky dějepisu či českého nebo cizího jazyka. Forma ztvárnění, volba uměleckého přístupu nebo média je také přenechána na libovůli studentů. Je možné využít jak tradiční přístupy (např. malba, socha, grafika), tak nová média (video, fotografie, počítačová animace či využití sociálních sítí). Výsledné práce pak mají studenti možnost prezentovat před odbornou porotou složenou ze zástupců českých a mezinárodních galerijních institucí a před ostatními studenty a pedagogy. Prezentace je zásadní součástí projektu a studenti si v několika málo minutách musejí obhájit spjatost své práce s tématem, výběr média i jeho podíl na výsledném díle. Na složitý výklad zde není čas.
Umělecká setkávání
Platforma Máš umělecké střevo? původně vznikla jako doprovodný program Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře s cílem zapojit místní školy do uměleckého provozu, seznámit je s uměním a sbírkami galerie. Pojízdný dvoupatrový autobus, který obyčejně brázdí londýnské ulice, se rozjel po Středočeském kraji a začal současné umění rozvážet. Studenti středních škol prezentovali přímo v autobuse či v prostoru náměstí, kde většinou parkoval. A na těchto autobusových zastávkách se mohli setkat také s významnými umělci, jako jsou Mark Ther, Pavel Sterec nebo Markéta Hlinovská.
Dnes už autobus nejezdí, ale s umělci se studenti mohou setkávat stále. Každý rok v porotě zasedá umělec, který hodnotí kvalitu představených děl, ale především je tam proto, aby se s ním mohli studenti pobavit o jeho vlastní umělecké zkušenosti. Proč pracuje Richard Loskot se světlem? Jak těžké je prosadit se jako umělec v zahraničí? Proč se Kateřina Vincourová stále věnuje tématu ženy? Stačí se zeptat.
Umělec nebo umělkyně?
Mezitím proběhlo devět ročníků umělecké soutěže na témata zahrnující politické umění, hranice nebo letošní téma identita. Toto téma nabízelo studentům možnost odpovědět na otázky identity jedince, umělecké nebo národní identity. Představovalo ale také spoustu úskalí a nástrahy upadnutí k jednoduchým klišé a prvoplánovým hodnocením sebe sama nebo svého okolí. Studenti překvapili vysokou kvalitou svých děl.
Nejzdařilejší práce čtyř studentek z brněnské Střední školy umění a designu a Vyšší odborné školy byla založena na vzájemném poznávání. Výsledné video zachycovalo studentky v tělocvičně jejich školy, kde spolu dívky hrály s míčem, přelézaly žebřiny nebo válely sudy. Každá prováděla stejnou aktivitu ve stejný čas, jednotnost skupiny byla podpořena tím, že byly zároveň oblečeny v jednobarevných úborech. Na rozdíl od klasických skupinových sportů však byly úbory pouze černé nebo bílé a jediným jejich protihráčem byla běžící kamera. Video, které nebylo dopředu naplánováno, ukazuje, jak aktérky zjišťují své podobnosti i odlišnosti, když každá provádí daný pohyb svým osobitým způsobem. "Nápad vznikl při přecházení přechodu, kde jsme zjistily, že ho každá přecházíme trošku jinak," řekla jedna ze studentek v rozhovoru pro Českou televizi. Kateřina Vincourová, která letos předsedala odborné porotě, vysoce hodnotila intenzivní spolupráci studentek i nápadité choreografické zpracování komplexního tématu.
V tvrdé konkurenci vynikl také projekt s názvem "Kdo je Eva K.?" od studentek z Chebu. Studentky zaznamenaly proces poznávání fiktivní Evy, která byla přítomna v každé z nich a zároveň v představách o jejich ideálním já, nakonec byla mužem i ženou, studentkou i kamarádem. Dívky dovedly srozumitelně představit složitou konfrontaci s vlastní identitou, která je pro středoškoláka mnohdy chaotická a proces jejího hledání dlouhý a nepřehledný. Studentky se soutěže neúčastnily poprvé a v jejich práci se odrážela předchozí zkušenost i reflexe prezentace ostatních soutěžících.
Střevo nekončí
Dlouhodobá práce a zkvalitňování projektů v rámci jednotlivých ročníků jsou podpořeny i aktivitami platformy MUS, která pořádá kolokvia pro pedagogy i konzultace v případě, že si studenti s počátečním uchopením tématu nebo s rozpracovaným projektem nevědí rady. V průběhu školního roku mohou studenti navštívit konfrontační workshopy k tématu nebo se zúčastnit doprovodných programů festivalu 4 + 4 dny v pohybu nebo Gallery Tour 3 v 1, se kterou mohou v jednom dni navštívit aktuální výstavy v nejvýznamnějších galeriích v Praze.
Problematika uměleckého vzdělávání ve středním školství se zdá být společná celému regionu střední Evropy. Po mnoha debatách a kolokviích uskutečněných se zástupci zahraničních galerií a muzeí se platforma MUS rozhodla spojit se Slovenskou národní galerií a Ludwig muzeem v Budapešti, kde soutěž i doprovodné aktivity probíhají již druhým rokem. Od začátku příštího školního roku se pak do projektu zapojí i Státní umělecké sbírky v Drážďanech. Diskuse se zahraničními kolegy vyvrcholí v příštím roce přípravou unikátní učebnice výtvarné výchovy. Tam ale "střevo" určitě ještě nekončí; pokud se chcete vzdělávat na internetu, od září sledujte sociální kanály MUS, kde se objeví animovaný seriál o výtvarném umění.
