Jak rozvíjet kompetence k podnikavosti v českých školách

Žijeme v dynamickém světě. Rozvíjející se kapitalismus přináší svobodu, se kterou je však spojen i tlak na větší zodpovědnost každého z nás a proaktivní přístup. Se zrychlujícím se technologickým pokrokem se mění i trh práce, který vyžaduje stále větší flexibilitu. Přichází čtvrtá průmyslová revoluce, tzv. Průmysl 4.0 (resp. Společnost 4.0), který je spojen s rozmachem automatizace a robotizace, a předpokládá se, že v nejbližších dvou desetiletích v ČR zanikne nebo se výrazně změní téměř polovina dnes známých pracovních míst (dle studie OECD Employment Outlook 2016). Ruku v ruce s tím přichází i jiný pohled na život a jeho potřeby. Aby byli mladí lidé schopni na přicházející změny včas reagovat, je zapotřebí, aby na sobě neustále pracovali a rozvíjeli své klíčové kompetence. Právě se schopností reagovat flexibilně na změny je spojena kompetencek podnikavosti.

Zdroj: evropský referenční rámec (příloha doporučení Evropského parlamentu a Rady o klíčových schopnostech pro celoživotní učení), aktualizovaná verze 2018¹⁾

Osobně podnikavost chápu jako aktivní přístup k životu. Podnikavost sice vychází z podnikatelských přístupů, uplatnitelná je však i v osobním životě a neméně důležitá je také pro občanský život, tedy pro působení v určité komunitě (přátel, sousedů, stejně zaměřených lidí apod.) či v neziskovém sektoru.

To, že je podnikavost důležitou klíčovou kompetencí, si naštěstí u nás v České republice již uvědomují i na nejvyšších místech a najdeme ji téměř ve všech národních/regionálních strategiích zaměřených na vzdělávání a/nebo inovace. I v rámci revizí rámcových vzdělávacích programů nabude podnikavost většího významu jako klíčová kompetence vzdělávací oblasti Člověk a svět práce. Její rozvoj by měl být navíc na základní škole podpořen povinnou dávkou projektové výuky.

Právě projektová výuka je motorem rozvoje podnikavosti. Když se podíváme na dílčí kompetence, které jsou popsány v tzv. EntreCompu (Evropském rámci kompetence k podnikavosti), najdeme v nich např. práci s nápady a vizí, plánování a management, práci se zdroji, týmovou spolupráci atd. Všechny tyto kompetence jsou spojeny s projektovým řízením. Pokud tedy budeme projektovou výuku realizovat jako projektové řízení, tj. zaměříme ji procesně tímto způsobem, budeme u žáků rozvíjet právě podnikavost. Kouzelné je na tom to, že se dá realizovat na jakémkoliv obsahu. Podnikavost tedy není něco a priori „navíc“, ale formou výuky, kterou zvolíme, ji můžeme rozvíjet a přitom si žáci osvojí znalosti a dovednosti z jiných oblastí.

Pakliže jste se ve vaší škole zatím podnikavostí nezabývali, můžete začít jednoduchými aktivitami ve výuce. V projektu Kompetence pro život (www.kompetenceprozivot.cz) vznikly náměty na aktivity, kterými lze podnikavost rozvíjet v běžných všeobecných nebo odborných (neekonomických) předmětech.

Také pracujte na rozvoji projektové výuky. To lze realizovat projektovými dny či ročníkovými projekty (nejlépe realizovanými týmově) nebo např. tím, že žáky necháte organizovat akce školy – např. jim můžete dát na starosti přípravu dne otevřených dveří, školní akademie / školního plesu, sportovního turnaje nebo třeba soutěže pro ostatní žáky školy či pro žáky z jiných škol. Ideální je, když žáky necháte vymyslet vlastní akci, aby se z procesu neztratila práce s nápadem a tvořivost. Velmi důležité je nechat žáky pracovat samostatně, což ovšem neznamená, že z procesu úplně vynecháme učitele – jen se mění jejich role z realizátorů na mentory/kouče.

Vhodné je také využívání her a simulací – pro ZŠ existuje program Lovci podnikavých duchů, založený na hraní rolí, pro středoškoláky je na trhu např. desková simulace Start-up Business a v poslední době přibývají i online nástroje (zatím spíše k finanční gramotnosti – např. Rozpočti si to! nebo FinGR Play –, jsou zde ale i první vlaštovky zaměřené na rozvoj kompetencí – např. aplikace Accelium EDU).

Na českém trhu je k rozvoji podnikavosti také několik velmi dobrých soutěží či projektů. Když pomineme soutěže zaměřené na ekonomickou a finanční gramotnost (která je také součástí dílčích kompetencí k podnikavosti), je dobré zmínit ty, které pracují na bázi podnikatelského záměru. Patří mezi ně např. Extra třída, kdy se žáci ZŠ zabývají potřebami sociálního okolí školy, nebo Soutěž a podnikej, kde žáci SŠ pracují se svými vlastními podnikatelskými nápady (iKid je obdobná soutěž pro žáky ZŠ). Středoškoláci se mohou zapojit i do některých soutěží inovačních center a podnikatelských „hubů“ (např. Social Impact Award).

Mezi kontinuální nástroje rozvoje podnikavosti pro SŠ pak patří Fiktivní firmy CEFIF a JA Studentská firma, které mívají školy i jako součást běžné výuky a v rámci nichž si mohou žáci vyzkoušet v průběhu jednoho školního roku podnikání v praxi. Součástí realizace jsou veletrhy, na které si žáci připravují stánek a prezentaci své firmy. Střední odborné školy a učiliště pak mohou rozvoj podnikavosti napojit na odbornou praxi či odborný výcvik. Je také dobré se zajímat o projekty zřizovatelů – na podnikavost jsou zaměřeny některé implementační projekty krajských akčních plánů (I-KAP), některé projekty místních akčních plánů (MAP II) a některé mezinárodní projekty.

Pokud hledáte inspiraci, jak podnikavost rozvíjet, může vám pomoci webový portál , který slouží jako nezávislý rozcestník tématu. Najdete zde kromě odkazů na odborné metodické materiály také odkazy na konkrétní soutěže, hry, výukové nástroje apod. Podnikavostí (se zaměřením na SŠ) se také zabývá projekt P-KAP Národního ústavu pro vzdělávání, na jehož webu (http://www.nuv.cz/p-kap/zajimavosti) přibývají příklady inspirativní praxe.