Jak letos probíhaly závěrečné zkoušky u žáků s handicapem

Vydáno:

Ve školním roce 2016/2017 měly školy již potřetí povinnost uzpůsobit podmínky konání závěrečné zkoušky v učebních oborech potřebám žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Jak ale závěrečné zkoušky těchto žáků probíhaly?

 

 

 

 

Jak letos probíhaly závěrečné zkoušky u žáků s handicapem
PhDr.
Romana
Jezberová
Ph.D.
oddělení pro kvalitu a evaluaci výsledků vzdělávání NÚV
V prvé řadě je třeba ocenit vysokou profesionalitu a zájem učitelů žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (podle nově užívané terminologie jde o
žáky s přiznanými podpůrnými opatřeními
- dále PPO). Mnozí z nich se již v dostatečném předstihu obraceli na pracovníky Národního ústavu pro vzdělávání s dotazy na konkrétní uzpůsobení podmínek závěrečné zkoušky.
Nejčastěji se jejich otázky týkaly možností
navýšení času
ke konání závěrečné zkoušky, a to především u písemné zkoušky. V učebních oborech se vzdělává vysoké procento žáků s vývojovými poruchami učení, jako je dyslexie, dysgrafie, dysortografie či dyskalkulie, a tak není divu, že pro ně písemná forma zkoušky znamená problém, který mohou zvládnout, pouze když dostanou více času.
Učitele pak zajímalo hlavně to, o kolik času mohou zkoušku prodloužit, jestliže to není konkrétně uvedeno v doporučení školského poradenského zařízení. Zde jsme jim radili, aby vždy vycházeli ze svých zkušeností z průběhu vzdělávání žáka. Pokud mu tedy v běžných hodinách poskytovali na písemné práce např. o 25 % více času než ostatním, měli by mu tentýž čas přidat i na řešení písemné závěrečné zkoušky. Učitele žáků s tělesným postižením pak zpravidla zajímala
možnost navýšit délku praktické zkoušky
, protože jejich žáci jsou schopni zadaný úkol či službu vykonat nebo výrobek vyrobit, ale opět potřebují více času než žáci bez handicapu.
Méně často, ale přece se objevovaly dotazy na
přítomnost asistenta pedagoga u závěrečných zkoušek
. Tady bylo řešení poměrně jednoznačné. Pokud žák dle doporučení ŠPZ využíval služeb asistenta pedagoga v průběhu vzdělávání, měl by jej mít k dispozici rovněž u závěrečných zkoušek. Neměl by mu pomáhat s řešením odborných otázek, ale sledovat jeho aktuální zdravotní stav, v případě potřeby ho povzbuzovat k další práci,
eliminovat
jeho trému, poukázat na potřebu přestávky na odpočinek apod. Na druhou stranu pokud žák nebyl průběžně na intervenci asistenta pedagoga zvyklý, mohlo by mu jeho jednorázové působení u zkoušek spíše uškodit.
Problémy konání závěrečných zkoušek u žáků s velmi závažnými zdravotními problémy
-
Pokud jde o žáky se
zrakovým postižením
, mohli učitelé využít informačního systému nových závěrečných zkoušek, který umožňuje stáhnout si vybraná témata v provedení vhodném pro slabozraké žáky (např. větší velikost písma a obrázků, jiný typ písma apod.). U nevidomých žáků však bylo třeba využít tlumočnických asistentských služeb, příp. u písemné zkoušky využít braillský displej, který zobrazuje informace z počítače v bodovém písmu).
-
V učebních oborech (zejména kategorie E) se velmi často vzdělávají žáci s lehkým
mentálním postižením
, nalezneme zde i žáky
se souběžným postižením více vadami
a žáky
s výrazně narušenou komunikační schopností
. Jejich učitelé pak zpravidla museli své žáky na ZZ průběžně připravovat a zajistit jim takové podmínky průběhu zkoušky, které odpovídají jejich vysoce individuálním potřebám.
Například ti, kteří vzdělávají žáky se
sluchovým postižením
ve speciálních středních školách, museli přistoupit i k
úpravám zadání témat
, která jsou vytvářena pro žáky využívající běžný způsob komunikace. Pokud se totiž člověk narodí se závažným sluchovým postižením, je velmi výrazně izolován od okolního světa a jen s obtížemi se naučí přemýšlet ve slovech. To samozřejmě (byť nemá narušený intelekt) značně komplikuje i jeho vzdělávání - zejména výuku čtení s porozuměním a psaní. Takový žák může být vzděláván jen za výrazně uzpůsobených podmínek, ke kterým patří i dlouhodobě stabilní prostředí školy. Speciální školy pro žáky se sluchovým postižením proto obvykle poskytují vzdělání od mateřské školy až po školu střední. Výhodou není jen to, že je žák ve známém prostředí, ale spolupráce učitelů ze všech stupňů vzdělání umožňuje, aby se již od raného dětství dále rozvíjel způsob komunikace, který je pro žáka nejvhodnější.
Je jasné, že by žák, kterému v celém průběhu vzdělávání bylo porozumění zprostředkováváno různými speciálními způsoby, byl dezorientován, pokud by mu zadání témat závěrečné zkoušky bylo předloženo v podobě vytvořené pro běžně slyšící žáky. Učitelé nás proto nejčastěji žádali o to, aby mohli přizpůsobit formulace potřebám svých žáků. To samozřejmě lze, jedinou podmínkou zůstává, že po odborné stránce nebude obsah zadání tématu změněn nebo zjednodušen. Právě při těchto činnostech se projevovala obrovská profesionalita, pracovitost a tvořivost učitelů žáků se sluchovým postižením. Následující dílčí ukázka umožní představit si, kolik jim to dalo práce:
1. ZJEDNODUŠENÍ FORMULACE ZADÁVANÝCH OTÁZEK S OTEVŘENÝMI ODPOVĚĎMI   Obor
Kuchař
Písemná zkouška (úryvek)
Tučně je vyznačeno zadání přepracované pro žáky se sluchovým postižením.
Technologie přípravy pokrmů, sestavení menu ------------------------------------------- Hovězí maso charakterizujte hovězí maso - vzhled, složení, vlastnosti
charakteristika = jak vypadá hovězí maso (barva...), jméno zvíře, co obsahuje hovězí maso
uveďte jednotlivé části hovězího masa, u každé části napište vhodné tepelné použití, příklady pokrmů
rozdělte hovězí maso (části) + napište jméno tepelná úprava + jméno pokrm (jídlo)
2. PŘEVOD OTÁZEK S OTEVŘENÝMI ODPOVĚĎMI NA TESTOVÉ OTÁZKY   Obor
Stravovací a ubytovací služby
Písemná zkouška (úryvek)   Úkol č. 4 Vyjmenujte druhy skladů: .......................................................................
Úkol č. 4 po úpravě
   Označte dobře odpověď sklady: a) mokrý, špinavý b) suchý, chladný, chladicí, mrazicí, pomocné sklady, odpadků, obalů, čisticích prostředků c) zimní, letní 
Další problém ve vzdělávání žáků se sluchovým postižením představuje fakt, že znakovaná čeština neobsahuje
odbornou terminologii
. Např. v oboru Kovář se běžně používá termín "vlčí tlama" pro kovářské kleště, ve znakované češtině si musí učitel vytvořit pro tento nástroj speciální znak. Ten však platí pouze na dané škole, jinde mohou používat jiný znak. Proto je nezbytné, aby žáci byli zkoušeni výhradně vyučujícími, kteří je během studia vzdělávali.
I přes všechny výše nastíněné problémy se ukázalo, že závěrečné zkoušky podle jednotného zadání nezpůsobují handicapovaným žákům větší potíže, než tomu bylo v době, kdy si školy samy určovaly obsah zkoušek.

 

 

 

Související dokumenty