ICT kompetence

Při nastavování projektu krajského akčního plánování před více než dvěma lety byla tematická oblast ICT kompetence zařazena mezi tři nepovinné (spolu s rozvojem výuky cizích jazyků a gramotnostmi). Pro střední a vyšší odborné školy, které se rozhodly do projektu zapojit, to znamená, že oblast ICT kompetencí nemusejí ve svém školním akčním plánu (ŠAP) zpracovávat jako samostatnou kapitolu. Přesto se tématu ICT nevyhnou.

Z více než 700 škol, jež ŠAP vytvořily, prakticky žádná při formulaci své strategie rozvoje ICT neopominula. Je to natolik průřezové téma, že se musí promítnout do ostatních oblastí. Jak bychom dnes chtěli rozvíjet polytechnické či odborné vzdělávání, podnikavost nebo celoživotní učení bez rozvoje technické a technologické základny a bez průběžného zvyšování ICT kompetencí? Právě pohled na ICT z hlediska jejich všestranného využití ve výuce, v běžném životě školy a reálný přínos pro zvyšování kompetencí učitelů a žáků je důležitým ukazatelem kvality a rozvoje školy.

Základním předpokladem využívání ICT ve výuce už není samotné vybavení školy technikou, ale ochota pedagogů s informačními technologiemi pracovat. A samozřejmě také podpora vedení. Mnohde jsou kvůli nedostatku počítačů a nevyhovující kapacitě připojení k internetu potřebná organizační opatření, aby se omezené zdroje využívaly co nejefektivněji z hlediska jednotlivých předmětů, ročníků, tříd a žáků.

Zajímavou zkušenost nabízí Gymnázium Vincence Makovského v Novém Městě na Moravě, kde pedagog Mgr. Miloš Bukáček působí čtyři roky také jako ICT metodik a koordinátor. K jeho nejčastějším činnostem patří metodická podpora kolegů: „Připravuji návody na práci s webovým redakčním systémem Joomla, pořádám pro kolegy krátká školení, kde je seznamuji se základy práce s nově pořízeným softwarem, poskytuji jim náměty na využití mobilních zařízení ve výuce,“ vysvětluje. V případě závad funguje jako odborník, který je schopen posoudit, zda se jedná o drobnou závadu (pak se obratem mění v opraváře), nebo jestli bude třeba případ předat externím správcům. „V rámci projektů, kterých se škola účastní a jež mají jakoukoli souvislost s ICT, poskytuji konzultace a často jsem požádán o zapojení do projektu jako realizátor a garant oblasti ICT,“ dodává.

Inovativní vyučovací metody s využitím výpočetní techniky podporuje i vedení Střední školy stavební v Jihlavě. Škola má však poměrně vysoký průměrný věk učitelů a zejména pro starší pedagogy představuje využívání ICT mnohdy vykročení ze zóny, v níž se cítí komfortně. V současné době škola v rámci projektu zjednodušeného vykazování v Operačním programu Výzkum, vývoj a vzdělávání realizuje šablonu „Zapojení ICT technika do výuky“. ICT technik se podílí na výuce všeobecných i odborných předmětů. „Naším cílem je snížit obavy pedagogických pracovníků z práce s digitálními technologiemi, eliminovat technické problémy a zvýšit plynulost výuky,“ říká ředitel PhDr. Pavel Toman. SŠ stavební rovněž počítá s dalším vzděláváním v oblasti ICT: „Ve školním roce 2017/2018 jde o pedagogy teoretické výuky a vychovatele domova mládeže, ve školním roce 2018/2019 to budou pedagogové praktické výuky,“ doplňuje ředitel.

Gymnázium V. Makovského vytváří i vlastní otevřenou nabídku dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP) v oblasti ICT: „V současné době máme akreditované čtyři vzdělávací kurzy,“ říká autor a lektor kurzů Bukáček. Jsou orientované na využití geografických informačních systémů (GIS) a dálkového průzkumu Země prostřednictvím leteckých a družicových snímků a uplatnitelné jsou především ve výuce zeměpisu či informatiky. Široké uplatnění má kurz zaměřený na praktické využití mobilních zařízení a interaktivní výuku s jejich pomocí. Mezi učitelskou veřejností prý ale příliš velký zájem není. Bukáček připouští, že škola má možná rezervy v cíleném PR těchto aktivit. Částečně však podle něj může být důvodem i nastavení aktuálních šablon, které jsou na využití ICT ve výuce zaměřeny spíše okrajově.

V Gymnáziu V. Makovského s GIS a mobilními zařízeními vyučující už běžně pracují: „Nejčastěji k nim přistupují praktickou formou,“ vysvětluje školní ICT metodik a koordinátor.

„Vyučující připraví pracovní listy pro žáky, ti v nich pak řeší úkoly, případně na základě návodů tvoří vlastní mapy, nejčastěji v cloudových aplikacích. Stále častěji kolegové využívají také mobilní zařízení ve výuce. Kromě zeměpisu - mapové portály, meteorologie, rozšířená realita atd. - také v cizích jazycích, např. slovníky, v biologii využívají modely lidského těla, v chemii pracují s periodickou soustavou prvků apod.“

Ke školám vytvářejícím vlastní výukové materiály a videa pro názornou výuku (např. fyziky, matematiky, chemie, zeměpisu či jazyků) patří Gymnázium v Novém Jičíně. Pedagogové je umisťují na školní YouTube kanál. „Úlohy jsou vysvětlovány jednoduše a srozumitelně, aby materiál pomohl především žákům, kteří nestíhají tempo v běžné hodině. Pomoci mohou i při opakování k maturitě nebo na přijímací zkoušky na VŠ,“ vysvětluje zástupce ředitele Mgr. Patrik Kočí.

Vytvořit na webových stránkách školy prostor pro umístění banky digitálních učebních materiálů (DUM) a podpořit učitele, kteří na nich pracují a vzájemně si je poskytují, má v plánu rovněž Gymnázium Joachima Barranda v Berouně.

DUM však vznikají i na jiných typech škol. Například v Soukromé SŠ a jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky v Českých Budějovicích je začali někteří pedagogové tvořit v rámci projektu DUM - zvyšování vzdělávání pomocí e-prostoru. Podle slov ředitelky PhDr. Aleny Švepešové učitelé DUM aktualizují a doplňují i mimo rámec projektu, i když jednorázová odměna, kterou jim může škola poskytnout, už nedosahuje částky z dob jeho realizace. DUM se týkají především čtyřletých studijních oborů Ekonomické lyceum a Obchodní akademie (např. předměty bankovnictví a pojišťovnictví, nástroje hospodářské politiky, ekonomická cvičení, matematika, španělský jazyk, fyzika). Později přibyly také pro učební obor Kadeřník (materiály, tvorba účesů). „Vize pro příští školní rok je použít vlastní videa i při výuce kuchařů a číšníků, která budeme promítat ve cvičné kuchyni a oni podle nich budou pracovat,“ doplňuje ředitelka Alena Švepešová.

Některé školní výukové materiály mají podobu klasických prezentací, jiné obsahují videa a náročnější animace. Do značné míry to souvisí s tím, že učitelé při jejich vytváření pracují v prostředí, které je jim známé. „Pro některé kolegy je tvorba DUM však spíše přítěží,“ konstatuje ředitelka.

Učitelů, kteří vyhledávají a využívají ve výuce již vytvořené digitální vzdělávací materiály, e-learning, e-twinningové platformy atd., na našich školách postupně přibývá. V rámci projektu P-KAP vzniká řada inspirativních námětů a zkušeností ze škol, ale i z krajů. Například ve Východočeském kraji se v rámci implementace Krajského akčního plánu rozvoje vzdělávání připravuje dodávka virtuálních učeben do gymnázií a odborných škol, které mají díky tisícovce interaktivních výukových modulů zatraktivnit výuku zejména přírodovědných oborů.

Vybavení školy hardwarem, dostupnost softwaru i kvalita připojení k internetu jsou samozřejmě pro akční plánování klíčová témata. V této souvislosti se mnohdy konstatuje, že žáci mají vlastních zařízení často na vyšší úrovni než škola - jednou z cest je tedy tzv. BYOD (Bring Your Own Device), využívání vlastních mobilů, tabletů aj. ve výuce, které s sebou nese nutnost formulovat pravidla pro používání těchto zařízení. „Školní řád jasně říká, že žákům je při výuce zakázáno používání mobilních telefonů, pokud vyučující nestanoví jinak,“ konstatuje M. Bukáček z novoměstského gymnázia. Škola je poměrně nadstandardně vybavená - žáci mají možnost v každé učebně svá zařízení připojit ke školní wi-fi a dobít si je. „Blokování připojení žákovských zařízení k internetu některými školami považuji za nesmyslné v době, kdy většina žáků může využít datových služeb mobilních operátorů,“ dodává Bukáček.

Gymnázium však počítá i s tím, že ne každý žák má automaticky k dispozici dostatečně „chytré“ zařízení - může si ho zapůjčit v mobilní učebně. Jihlavská SŠ stavební zase experimentálně zapůjčuje žákům vybraných tříd tablety. „Ve školním roce 2016/2017 jsme vybavili dvě třídy maturitního oboru Stavebnictví školními tablety. Žáci je mají zapůjčeny na základě smlouvy o výpůjčce. Mohou je využívat jak ve škole, tak pro přípravu na vyučování. Pedagogové zkoušejí v těchto třídách tablety více využívat ve výuce, vyhodnocují pozitiva a negativa této vyučovací pomůcky,“ vysvětluje ředitel Toman.

ICT a nutnost kompetentně s nimi zacházet prostupují celým životem školy a týkají se všech, kteří se školního života účastní. Zasahují do školní administrativy, komunikace se žáky, rodiči, se zřizovatelem, s veřejností formou prezentace školy a samozřejmě také do výuky napříč předměty.