Žák, který úspěšně neukončil poslední ročník středoškolského studia, přestává být žákem školy 30. 6. Žák nebyl z několika předmětů hodnocen. Do kterého data musí proběhnout dohodnocení? Termín pro dohodnocení do konce září dalšího školního roku mi připadá nevhodný, pakliže žák již není žákem školy. Také se může jednat o dohodnocení v praktickém předmětu, kde jsou samozřejmě nějaké bezpečnostní předpisy, které se vztahují na žáky a učitele, a ne na cizí osoby. Co kdyby se takovému "nežáku" např. stal nějaký úraz při "dohodnocení" v laboratoři. Jak správně postupovat?
Hodnocení v náhradním termínu ve 2. pololetí posledního ročníku SŠ
PhDr. Mgr.
Jiří
Valenta
SOUVISEJÍCÍ PŘEDPISY:
-
§ 69, § 75 a § 81 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
-
§ 391 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce
ODPOVĚĎ:
Stanovení termínu náhradního hodnocení je zcela v pravomoci ředitele školy a v souladu s ustanovením § 69 odst. 6 školského zákona to musí být do 30. 9. následujícího školního roku. V daném případě není
relevantní
odkaz na ustanovení § 75 odst. 3 školského zákona (resp. § 81 odst. 10 v případě maturitních oborů), tedy na datum 30. 6. Absolvování zkoušky v náhradním termínu podle § 69 odst. 6 školského zákona (a stejně tak např. opravných zkoušek podle § 69 odst. 6 školského zákona) je garantováno zákonem. Proto se jej příslušný jedinec zúčastní ve stejném režimu jako žák školy, a to nezávisle na tom, jaký sociálně-právní
status
má. Ostatně ustanovení § 391 odst. 3 zákoníku práce, které obsahuje podmínky odpovědnosti školy za škody vzniklé žákům středních škol, počítá s touto odpovědností nejen při teoretickém a praktickém vyučování ve škole, ale též u škod vzniklých v přímé souvislosti s vyučováním. Není pochyb, že zkoušky (náhradní i opravné) jsou právě činností, která souvisí s vyučováním.Z uvedeného vyplývá, že ať se již zkouška nebo zkoušky v náhradním termínu konají kdykoli (vždy však před koncem září následujícího školního roku), je z hlediska průběhu těchto zkoušek (a to včetně pravidel pro bezpečnost a ochranu zdraví) na osobu zkoušky konající nahlíženo stejně jako na žáky školy. Velmi podobná situace nastává i v případě opravných závěrečných zkoušek a maturitních zkoušek, popř. i při konání těchto zkoušek v náhradním termínu. V těchto situacích osoba konající zkoušky rovněž formálně není žákem školy, ale práva a povinnosti související s takovou zkouškou (včetně pravidel pro bezpečnost a ochranu zdraví) se na ni vztahují zcela stejně jako na žáka školy.
Obavy z porušení pravidel pro bezpečnost a ochranu zdraví proto nejsou namístě. Na druhou stranu bude ale případný úraz při těchto zkouškách řešen ve stejném režimu jako v případě školního úrazu žáka (viz opět § 391 odst. 3 zákoníku práce).