Čtyřicátý ročník Středoškolské odborné činnosti - příležitost k zamyšlení

Čtyřicátý ročník je nepochybně příležitostí k zamyšlení - o tom, co se podařilo a kam je potřeba nasměrovat soutěž dál. Důležité je, že se povedlo udržet zájem středoškoláků o uvedenou aktivitu, a to nejen žáků gymnázií, ale díky širokému oborovému záběru i žáků odborných škol, kteří v řadě ostatních soutěží, především předmětových olympiádách, nemají příliš velkou šanci na úspěch. V rámci SOČ mají nejvyšší zastoupení v technických oborech, ve kterých také dosahují nejlepších výsledků. V celostátním kole jsou zastoupeni cca 30 % a zbylé dvě třetiny tvoří žáci gymnázií.

Do soutěže se v letošním roce přihlásili autoři 1 692 prací, což představuje oproti minulým ročníkům viditelný nárůst. Musíme mít ale na mysli, že SOČ je jak individuální, tak týmová soutěž, takže skutečný počet autorů bude vyšší. Obrovskou předností soutěže je, že si autoři volí naprosto svobodně téma práce podle vlastního zájmu a svého vidění světa. Někteří využívají nabídky odborných pracovišť vysokých škol, Akademie věd či firem, a mají tak mimořádnou příležitost seznámit se s odborníky a pracovat mnohdy se špičkovou technikou v uvedeném oboru. Nicméně přicházejí rovněž práce, které vznikají v jednoduchých domácích podmínkách, tzv. garážové práce, což se týká především prací z technických oborů. S takovými jsme měli opakovaně úspěchy i na prestižní mezinárodní soutěži Intel ISEF v USA, ve které jsou i přes obrovskou konkurenci právě „garážové práce“ často oceňovány - hodnotí se totiž především originální nápad a zápal pro věc.

Pozitivní změna nastala především v jazykovém vybavení účastníků, kteří bez problémů komunikují zejména v angličtině. V roce 1999, kdy jsme začínali s výjezdem na mezinárodní soutěž Intel ISEF, zvažovali někteří soutěžící ještě nabízeného tlumočníka. Postupně se naše pravidla pro výběr účastníků mezinárodních soutěží zpřísnila, ale zároveň se zkvalitnila znalost angličtiny u navržených reprezentantů. Další pozitivní změnou jsou výborné prezentační dovednosti, které se postupně i díky kvalitnějším prezentačním technikám vylepšují a především v ústředním kole soutěže jsou velmi dobře hodnoceny. Na celostátní přehlídce v Olomouci byla prezentace včetně vizuálních pomůcek, kvality projevu a vystupování hodnocena porotci známkou 1,4 (ve známkovacím systému jako ve škole). Vlastní obhajoba včetně správnosti, věcnosti a pohotovosti odpovědí pak známkou 1,6, což ve srovnání s předcházejícími ročníky (údaje sledujeme již od roku 2011) znamená další zlepšení. Odbornou úroveň, včetně výběru tématu a metodiky práce, ohodnotili porotci známkou 2,2. Nejhůře, známkou 2,5, byla hodnocena písemná část, včetně úpravy, stylu a gramatiky. Porotci v posledních 10 až 15 letech opakovaně upozorňují zvláště na nerespektování pravidel českého pravopisu.

Dlouhodobě nejvyšší zájem je o obor 14 Pedagogika, psychologie, sociologie a problematika volného času, částečně zřejmě proto, že zahrnuje čtyři různé obory. Mezi další obory s největším počtem přihlášených prací patří tradičně obor 12 Tvorba učebních pomůcek, didaktická technologie a obor 06 Zdravotnictví. Do roku 2013 patřily mezi obory s nejvyšším zájmem obor 16 Historie a 10 Elektrotechnika, elektronika a telekomunikace, které se ale postupně dostaly mezi průměrně obsazované obory. Naopak nejnižší zájem je v posledních letech o obor 05 Geologie a geografie a obor 01 Matematika a statistika, o který po oddělení informatiky jako samostatné kategorie výrazně poklesl zájem. V posledních několika letech ale opět mírně získává další zájemce. Vzhledem k náročnosti oboru však nemůžeme očekávat, že bude patřit mezi nejobsazovanější.

V rámci jednotlivých oborů dochází v průběhu let ke změně v tematickém zaměření prací, což by si zasloužilo pozornost a podrobnější analýzu. Jednalo by se rovněž o zajímavý námět na bakalářskou, případně magisterskou práci. Podklady za posledních 20 let soutěže máme v Talentcentru k dispozici.

Od roku 2016 realizuje NIDV pravidelné šetření u účastníků ústředních kol soutěží, které garantuje. Zjištění názoru účastníků, např. formou dotazníkového šetření, má sloužit jako zpětná vazba pro zkvalitnění soutěží. Jako organizátoři ústředních kol se sice obracíme pouze na skupiny žáků, kteří postoupí do finále té které soutěže, ale dotazy jsou kladeny šířeji a zahrnují hodnocení i nižších soutěžních kol. Šetření připravujeme formou evaluačního dotazníku, který je sestaven v prostředí Google Documents. V případě soutěže Středoškolská odborná činnost byl dotazník zaslán 274 účastníkům celostátní přehlídky SOČ v Olomouci. Vyplněných dotazníků se vrátilo 195, což představuje 71 % návratnost.

Co nás u celostátního kola SOČ především zajímalo:

82 % respondentů se o soutěži dozvědělo od svého učitele, v dalších případech pak od svých spolužáků a přátel (12 %) či z jiných zdrojů.

Jednoznačně nejčastěji si téma práce volil sám účastník (63 %), méně často pomohl s volbou jeho vyučující (22 %), následovala rodina, konzultant, případně firma, město a fakulta VŠ (15 %).

Jako nejčastější zdroj informací pro práci SOČ označili respondenti odbornou literaturu (77 %), následovaly internetové zdroje, informace od odborníka a archivy.

Většina účastníků využila svého učitele jako konzultanta v době příprav na soutěž (75 %). Přínos této spolupráce byl u 55 % účastníků hodnocen známkou 1 na škále 1 až 5, tedy nejvyšším možným stupněm.

Externího odborníka využilo 65 % účastníků. Jako přínosnou tuto spolupráci označilo 72 % účastníků, kteří ji ohodnotili známkou 1. Odborníky mimo školu nevyužilo 68 účastníků, tj. 35 %.

Po formální stránce byl při tvorbě práce soutěžícím nejvíce nápomocný jejich učitel. Konzultant mimo školu pomohl především s obsahovou stránkou práce.

Účastníci při zpracování SOČ dlouhodobě upřednostňují individuální práci (81 %) před týmovou (19 %). Poměr počtu individuálních a týmových prací se v posledních letech výrazně nemění a týmových prací je necelá pětina.

Účastníci tvorbě své práce věnovali nejčastěji tři až šest měsíců (34 %). Druhou početnou skupinou byli autoři, kteří se zpracování práce věnovali sedm měsíců až jeden rok (29 %). Déle než rok a půl se práci věnovalo 15 % účastníků, 11 % pak 13 až 18 měsíců a 11 % se věnovalo práci dva měsíce a méně.

Účast v soutěži byla pro více než polovinu účastníků velmi přínosná (64 %) a přínosná pro 26 %. Pro 7 % účastníků byl přínos hodnocen známkou 3; 3 % účastníků ho ohodnotila známkou 4.

Činnost poroty a její kompetentnost byla účastníky nejlépe hodnocena na úrovni celostátního a krajského kola, kde získala nejčastěji ocenění známkou 1 a 2.

S přístupem pedagogů ve škole v souvislosti s účastí žáka v soutěži je rozhodně spokojeno a spíše spokojeno 91 % účastníků. 9 % účastníků je spíše nespokojeno.

Celostátního kola soutěže se nejčastěji účastnili žáci čtyřletých a víceletých gymnázií (69 %), žáci ze středních odborných škol tvořili zhruba jednu třetinu a nejčastěji soutěžili v technických oborech [09 Strojírenství (...), 10 Elektrotechnika (...), 11 Stavebnictví (...)].

Jaký je tedy na základě výsledků šetření typický účastník celostátní přehlídky SOČ? Je to žák gymnázia, který soutěží v některém z přírodovědných či humanitních oborů s individuální prací, jejímuž zpracování se věnoval tři až šest měsíců. Téma práce si volil sám. Při zpracování mu s formální stránkou práce pomáhal učitel ve škole, s obsahovou stránkou pak konzultant z odborného pracoviště mimo školu.

Dotazník SOČ zaslaný účastníkům byl výrazně rozsáhlejší. Nacházela se v něm i část, ve které účastníci mohli uvést své připomínky, návrhy či doporučení pro další ročník. S výstupy ze šetření Talentcentrum a vedení Ústřední komise SOČ dále pracují a přijímají příslušná opatření k odstranění nedostatků a vylepšení následujících ročníků.

Další zpětnou vazbu poskytují předsedové celostátních hodnoticích porot, členové okresních a krajských komisí a pracovníci krajských úřadů, kteří mají soutěže na okresní a krajské úrovni v náplni práce.

Fakulty vysokých škol opakovaně navrhují témata prací SOČ a poskytují soutěžícím konzultace a případně i zázemí laboratoří a dalších odborných pracovišť pro jejich zpracování. Nakolik soutěžící, kteří pracovali na odborných pracovištích vysokých škol, preferují uvedenou školu při pokračování dalšího studia, nemáme zatím zdokumentováno.

Autoři prací nás často žádají o vystavení potvrzení o umístění v soutěži pro doložení k přihlášce pro vysokoškolské studium. Vybrané studijní obory vysoké školy zpravidla odpovídají soutěžním oborům. Jsou ale i případy zcela opačné. Na celostátní přehlídce v Olomouci jsem měla příležitost mluvit s otcem jednoho z účastníků SOČ - jeho syn soutěžil opakovaně a úspěšně v celostátním kole, vždy v oboru historie. Nicméně pro další studium si vybral informatiku na Masarykově univerzitě v Brně. Účast v celostátním kole SOČ mu pomohla ke vstupu na vysokou školu bez přijímacích zkoušek bez ohledu na obor.

Řada vysokých škol účast ve Středoškolské odborné činnosti a předmětových olympiádách, případně dalších soutěžích zohledňuje. Studenti, kteří projdou SOČ, prokážou určité předpoklady, které jsou pro vysokoškolské studium potřebné. Údajně 70 % studentů VŠ, kteří projdou soutěžemi, dokončí studium informatiky na Masarykově univerzitě, zatímco u studentů, kteří jsou ke studiu přijati na základě přijímacích zkoušek, dokončí studium jen 30 % z nich.

Přijímání bez přijímacích zkoušek pro účastníky SOČ a předmětových olympiád umožňují i další vysoké školy. Například Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy umožňuje uchazečům přijetí bez přijímací zkoušky na základě výsledků v předmětových soutěžích a olympiádách. Nejedná se pouze o vítěze těchto soutěží, ale například o účastníky celostátního kola, kteří se umístili do 10. místa, v některých případech i o řešitele krajských kol. Celý systém párování jednotlivých soutěží a studijních oborů fakulty je poměrně rozsáhlý a lze jej nalézt na internetových stránkách fakulty: https://www.natur.cuni.cz/fakulta/uchazeci/bakalarske-studium/prijimaci-rizeni.

Mezi další patří např. Vysoká škola ekonomická, která rovněž na základě posouzení žádosti děkanem příslušné fakulty může přijímací řízení prominout, Fakulta elektrotechnická ČVUT a další fakulty vysokých škol; podmínky pro prominutí přijímacího řízení mají nastaveny individuálně.

Pro úspěšné účastníky máme připraveny především navazující mezinárodní soutěže, které se konají na třech kontinentech - v Evropě, v USA a v Číně. Účasti předchází další výběr, ale hlavně další příprava, bez které nemá soutěžící velkou šanci uspět. Od roku 2015, kdy se nám podařilo oslovit bývalé úspěšné účastníky SOČ a připravit pro ně při celostátní přehlídce SOČ v Praze samostatný program, se ustavil spolek Alumni Scientiae Bohemicae, z. s., jehož členové se opakovaně věnují přípravě soutěžících na zahraniční soutěže, jako je např. americký Intel International Science and Engineering Fair, evropská EU Contest for Young Scientists či čínská Beijing Youth Science Creation Competition. Těmito soutěžemi většinou sami prošli. Pravidelně jezdí i na celostátní přehlídky, na kterých mají hned po příjezdu soutěžících v pátek večer připraveno společné posezení spojené s důležitými radami a motivací pro sobotní obhajoby. Zabývají se též další spoluprací s nadanými studenty a jejich profesním růstem, navazováním kontaktů se zahraničními a tuzemskými institucemi.

Několik let už zamýšlíme rozšířit navazující aktivity o následné stáže na odborných pracovištích nebo u firem. Zatím se nám záměr nepodařilo realizovat, ale je to výzva do dalších let. Vysoké školy a odborná pracoviště i díky dotačnímu programu MŠMT Podpora nadaných žáků základních a středních škol organizují zajímavé aktivity pro středoškoláky, velmi často jsou mezi nimi právě „SOČkaři“ nebo jsou pro ně cíleně připravovány. Stáže pro úspěšné účastníky SOČ, o které podle výsledků šetření mají účastníci zájem, by mohly být jednou z nich a rovněž by mohly přispět k dalšímu propojování péče o nadané napříč vzdělávacími stupni, jak uvádí Koncepce podpory rozvoje nadání na léta 2014-2020, která požaduje „upravit školskou legislativu tak, aby bylo umožněno současné vzdělávání na vyšším stupni školy formou ‚hostování‘“, a pokračuje zdůvodněním: „V rámci individuálního vzdělávacího plánu mimořádně nadaného žáka je možné akcelerovat jeho vzdělávání v některých předmětech. Aby se mimořádně nadaní současně vzdělávali na dvou školách různého stupně (např. v MŠ a ZŠ, v ZŠ a SŠ, nebo v SŠ a VŠ), již ale platné právní předpisy neumožňují. Ve školním vzdělávání přitom dochází k situacím, kdy mimořádně nadaný žák s dílčí akcelerací v některém předmětu na daném vzdělávacím stupni ISCED ukončuje poslední ročník a potřebuje v jeho výuce pokračovat na vyšším vzdělávacím stupni, resp. na škole vyššího stupně.“

Upuštění od přijímacího řízení je první krok ze strany vysokých škol při uznávání středoškolských aktivit. Žáci, kteří si již na střední škole realizují svůj zvýšený zájem o určité obory celou řadou činností, jež vykonávají buď mimo školu, nebo ve spojení se školní výukou, mezi něž patří právě projekty Středoškolské odborné činnosti, účast na soutěžích a na ně navazujících aktivitách nebo studium dalších kurzů, jaké nabízí například program Talnet, by jako posluchači neměli být zařazeni pouze do standardního studijního programu. Jejich znalosti a schopnosti zpravidla převyšují rozsah problematiky, která se standardně vyučuje.

Posluchač, který již prokázal zájem o vybraný obor a má za sebou např. úspěchy v národních a mezinárodních soutěžích, by měl dostat nadstandardní možnost - např. zapojení do práce odborného týmu. Přesto takoví studenti musejí stejně jako ostatní začínat opět od začátku. Aktivnější z nich se případně snaží najít si individuální cestu a přes řadu překážek se jim podaří zapojit do práce odborného týmu či založit např. startup, ale je to za cenu značného úsilí, které by mohlo být využito jinak a účelněji. Právě zkušenosti a rady jednoho z mimořádně úspěšných účastníků SOČ (v současné době studenta Ph.D. programu na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy) bychom rádi využili a připravili metodický materiál pro jeho následovníky.

Další z možných řešení nabízí např. VŠCHT v Praze, kde vycházejí vstříc nadaným studentům tak, že pro ně otevřeli studijní obor. Po jeho absolvování získávají titul Bachelor of Science in Chemistry (eurobakalář), takže mohou pokračovat v magisterském studiu na zahraničních univerzitách. Program je náročný a studenti, kteří chtějí uspět, musejí kromě poctivé přípravy prokázat i skutečně nadprůměrné schopnosti a vědomosti.

Odpověď na otázku, , bychom rádi hledali společně s bývalými a současnými účastníky soutěže. Na podzim připravujeme studentskou konferenci, která by měla být rozpravou nad přínosy SOČ a jejími dalšími možnostmi rozvoje ve spolupráci s bývalými a současnými účastníky soutěže, členy celostátních porot, učiteli, kteří se přípravě žáků na soutěž SOČ úspěšně věnují, zástupci krajů a naším slovenským partnerem, který zajišťuje soutěž v téměř stejném formátu na Slovensku, za účasti sponzorů a dalších spolupracujících organizací. Čtyřicet let úspěšné existence soutěže je nepochybně dobrým důvodem k zamyšlení nad jejím dalším směřováním.