Soutěž o nejlepšího strávníka školní jídelny

Vydáno:

Tento nápad se v mojí hlavě narodil někdy před 5 lety, kdy jsem byla čerstvě zaměstnaná ve školní jídelně. Z této práce jsem byla doslova unesena, jelikož se mi splnil můj sen, a to věnovat se administrativě, kterou jsem studovala v Třeboni, a zároveň vaření, které jsem už od malička jako holka zbožňovala. Moje babička i maminka vařily pestře a velmi chutně. Chodila jsem do školní jídelny v Suchdole nad Lužnicí a musím uznat, že tak výbornou stravu jsem jako dítě opravdu nejedla.

 

Soutěž o nejlepšího strávníka školní jídelny
Petra
Šoukalová,
vedoucí školní jídelny při ZŠ Zárubova Praha 12
Po nějakém čase v zaměstnání jsem vyhodnotila, že děti sice na obědy rády chodí, ale ubývá jich. Vzhledem k mojí nevelké praxi jsem se samozřejmě zajímala, proč z údajných stovek strávníků jich dochází do jídelny pouze třetina. Zjištění bylo takové, že na škole už ani tolik dětí není. Jen mě děsilo, že rok od roku počty strávníků klesají.
A tak jsem si řekla, že musíme jako jídelna naše strávníky zaujmout, aby jich z té hrstky, co zde na škole zůstala, své rozhodnutí chodit na obědy nezměnilo ještě více a můj sen by se pak rozplynul jako pára nad hrncem. Navíc zaměstnanci kuchyně jsou pro mě vším a vážím si jejich píle a víry v lepší zítřky. Proto jsem se rozhodla vyhlásit
soutěž o nejlepšího strávníka školní jídelny,
samozřejmě po prodiskutování s paní ředitelkou, která nám vyšla vstříc, čehož si též velmi vážím.
Především bylo naším zájmem, aby strávníci dostávali kvalitní a dobré jídlo. Bohužel, nelze se zavděčit všem, ale i tak nás těší, když vyhovíme většině. Naše kuchyně na ZŠ Zárubova se snaží strávníkům poskytnout kvalitní stravu, bohatou na vitamíny, které potřebují ke svému zdravému růstu a dobrému zdraví. V dnešní uspěchané době se často zapomíná na kvalitní stravu a často (i třeba nevědomky) podporujeme nesprávné stravování dětí, které obsahuje mnoho tuků a sacharidů. O polotovarech už vůbec nemluvím.
K této soutěži patřily samozřejmě i zásady správného stolování. Mezi tyto zásady řadíme též umět pozdravit, poprosit či poděkovat. Je důležité, aby zaměstnanci kuchyně byli v kontaktu se strávníky. Není to pouze předat přes jídelní okénko oběd a více se nezajímat. Proto své zaměstnance seznamuji s našimi strávníky. Téměř všechny děti známe jejich křestním jménem, a tedy je tak oslovujeme. Strávníci se tak cítí být výjimečnými.
Nedílnou součástí správného stolování je čistota, a to i při odchodu ze školní jídelny.
Jako nejlepší strávník bude vyhlášen vždy jeden chlapec a jedna dívka z celé školy, kteří docházejí na obědy, a to pravidelně. Také jsem si řekla, že pokud bude mít soutěž dobré ohlasy, nebudu se bránit spolupracovat se strávníky i v dalších možných soutěžích či při jiných aktivitách, které děti povzbudí, a nestane se tak školní stravování všedním, tedy nezajímavým. Děti musíte umět zaujmout svojí osobností a ony takové jednání velmi dobře umí rozpoznat a ocenit.
Podmínky soutěže byly následující:
-
Strávník musí pravidelně navštěvovat školní jídelnu (nemoc se omlouvá).
-
Strávník nesmí zapomínat čip a nesmí zapomínat čipovat u výdejního okénka.
-
Strávník musí umět slušně přijít k výdejnímu okénku, pozdravit, popř. poprosit a poděkovat.
-
Strávník musí jíst kompletní menu, tj. polévka, hlavní jídlo, ovoce, zeleninové saláty, moučníky aj. a též nezapomínat na pitný režim.
-
Strávník nesmí nechávat velké množství pokrmu a řádně ho odevzdávat k okénku určenému k likvidaci této stravy.
-
Strávník musí jíst kultivovaně a zanechat po sobě čistý stůl.
Možná se tyto podmínky k nalezení nejlepšího strávníka zdají být příliš striktní, ale věřte, že zde takové strávníky máme, což jsem sama netušila, však nepodcenila. Oslovovala jsem během soutěže své příbuzné, známé, ale i dodavatele, které jsem žádala o sponzorské dary. Měla jsem úspěch.
Říkala jsem si, pokud se tedy takový strávník najde, který bude splňovat všechny podmínky výše uvedené, bude na konci školního roku vyznamenán vedoucí školní jídelny a oceněn hezkými a cennými dárky.
Tato soutěž trvala bezmála půl roku. O tom, kdo bude nominován, rozhodli také zaměstnanci školní jídelny, kteří byli pravidelně v kontaktu se strávníky.
Nevěřili byste, jaké odezvy jsme se dočkali. S dětmi je úžasná spolupráce, když je umíte dobře a správně vést a motivovat. Přiznám se, sama děti ještě nemám, ale práce s nimi je pro mě jakousi odměnou. Mezi dětmi nedělám žádné rozdíly, však ke každému přistupuji individuálně, jelikož si pocit výjimečnosti jistě zaslouží.
Nakonec nebyli vítězové pouze dva. Sehnala jsem mnohem více sponzorských darů než pro dva strávníky, jelikož snaha dětí zapojit se do této soutěže byla víc než překvapivá.
Když uběhlo pololetí a byl konec školního roku, připravila jsem ve školní jídelně dva stoly, které jsem doslova pokryla dárky. Poté jsem navštívila paní ředitelku a ta mi umožnila, abych vyhlásila nejlepší strávníky do rozhlasu školy. Poté si v jídelně jeden po druhém přicházeli pro dárečky, které jsem jim osobně rozdávala před všemi ostatními, a věřte, nadšení a úsměv těch dětí nosím dodnes ve svém srdci.
Takto tedy probíhala soutěž o nejlepšího strávníka školní jídelny na ZŠ Zárubova v Praze 12. Přeji všem vedoucím školních jídelen, aby neztráceli chuť se něčemu podobnému též věnovat. Nápadů je nepřeberné množství, vždy se najde nějaká příležitost, jak děti motivovat, aby měli především dobré vzpomínky na školní stravování a zaměstnance školní jídelny. Důležitá je též spolupráce s vedením, které je pak nedílnou součástí těchto uskutečněných nápadů, a za takový přístup já osobně děkuji.

Související dokumenty