Rok polévek

Vydáno:

Ve školní jídelně ZŠ Žitomířská v Českém Brodě právě úspěšně skončila akce s názvem „Rok polévek“. Celý školní rok jsme věnovali zvýšenou pozornost hlavně polévkám. Loni v červnu jsme se rozhodli zkusit vymyslet a také připravit na každý den jinou polévku. Byla to pro nás velká výzva. Chtěli jsme ukázat, že něco tak obyčejného jako polévka má mnoho podob, chutí a vůní. Polévky se dají připravit na mnoho různých způsobů - ani celý školní rok nám nestačil.

Rok polévek
Romana
Opršalová,
vedoucí školní jídelny, Český Brod
Ve školním roce se tedy v jídelníčku postupně objevilo 160 polévek a cca 20 předkrmů. Ne vždy připravujeme polévky. Zejména v letních měsících oživujeme naše jídelníčky studenými předkrmy, které jsou velice oblíbené jak u dětí, tak u dospělých strávníků.
Před pár lety si cestu k českým strávníkům probojovaly polévky jako dýňová a mrkvová. Dále jsou v oblibě krémové polévky. Mají výhodu v tom, že vaříte čerstvou surovinu a tyčovým mixérem rozmixujete. Tyto polévky jsou převážně se zeleninovým základem. Patří mezi ně např. cuketová se sušenými rajčaty, dýňová s čočkou, fenyklová, kapustová s ajvarem, rajčatová s krevetami a kokosovým mlékem atd.
Dýňová polévka s čočkou
10 porcí
dýňové pyré 600 g, smetana 80 g, brambory 350 g, čočka salátová 100 g, máslo 20 g, petržel, sůl, libeček
Brambory uvaříme, rozmixujeme, přidáme dýňové pyré a krátce povaříme. Jako vložku použijeme salátovou čočku nebo si uvaříme červenou neloupanou čočku. Zjemníme smetanou a máslem a dochutíme bylinkami. Tato polévka se hodí jak na podzimní dny, tak i během roku.
Nezapomínáme ani na polévky vývarové, které jsou oblíbené u dětí. Snažíme se připravovat vývary přes noc, takzvaným pomalým vařením. Vývar je pak opravdu kvalitní a silný. Používáme různé druhy mas a drůbeže. Mezi oblíbené polévky patří klasická hovězí s masem a nudlemi, vývar s játrovou zavářkou, ale i slepičí, kachní, kuřecí, bažantí a krůtí vývar. S dobře zvolenou vložkou do polévky a vždy doplněný o zeleninu je to opravdu král polévek.
Během roku připravujeme pro naše strávníky spousty různých akcí - např. zaměření jídelníčku na různé státy (Rakousko, Německo, Skandinávie, Španělsko, Itálie atd.). Objevily se tedy polévky minestrone, bouillabaisse, gazpacho, alpská zeleninová, italská rajčatová, španělská česnečka...
Italská rajčatová s mozzarellou a bazalkou
rajčatový koncentrát 60 g, drcená rajčata 700 g, mouka hladká 10 g, mouka cizrnová 10 g, olej 50 g, cukr 30 g, mozzarella 170 g, cibule 50 g, bazalka čerstvá, sůl, máslo, italské bylinky
Na cibulce orestujeme rajčatový koncentrát, přidáme drcená rajčata, jíšku a povaříme. Dochutíme a před podáváním přidáme čerstvou bazalku a vložíme na kostičky nakrájenou mozzarellu. Tato polévka je u dětí TOP. Chodí si přidávat, někteří i několikrát.
Nezapomínáme ani na národní polévky. Vaříme je průběžně, ale věnovali jsme celý týden krajové kuchyni, a tak se podávalo krkonošské kyselo, valašská kyselica, Demikát - brynzová polévka, chebská kulajda... Jsou to polévky poměrně vydatné, dají více práce při přípravě a hodí se spíše do zimního období, kdy se každý rád zahřeje dobrou vydatnou polévkou. Dospělí tyto polévky mají rádi, děti si stále vybírají. Podle použitých surovin, podle vzhledu, podle nálady a také podle spolužáků.
Chebská kulajda
brambory 700 g, mouka hladká 25 g, mouka cizrnová 25 g, ocet 50 g, vejce 3 ks, mražené lišky 100 g, smetana 150 g, cukr 50 g, olej 50 g, kopr čerstvý 20 g, sůl, kmín
Připravíme si jíšku, zalijeme vodou nebo vývarem, povaříme a přidáme uvařené brambory. Na oleji orestujeme nasekané lišky a krátce povaříme v polévce. Nakonec přidáme na měsíčky nakrájená vařená vejce, ocet, cukr a smetanu. Na závěr dáme nasekaný kopr.
Polévky luštěninové musí být velmi často. Jsou pro děti někdy příjemnější než talíř plný čočky nebo hrachu. Právě hrachovou a čočkovou mají z luštěninových polévek nejraději. Kromě klasiky jsme jim připravily např. sojovo-cizrnovou, cizrnovou se sýrem, fazolajdu s ajvarem, mungo polévku s kadeřávkem a spousty dalších. Téměř každý týden je u nás jedna polévka s luštěninou.
Fazolajda s ajvarem
fazole bílá velká 300 g, česnek 20 g, mouka hladká 25 g, mouka hrachová 30 g, ajvar 50 g, smetana 100, olej 50 g, zelenina pod svíčkovou 120 g
Fazole den předem namočíme, uvaříme společně s bobkovým listem a novým kořením. Vodu slijeme, nalijeme novou a přivedeme k varu. Přidáme jíšku a na oleji orestovanou zeleninu a vše povaříme. Ke konci varu přidáme ajvar, česnek, sůl, a nakonec petržel a libeček. Tato polévka patří mezi jednu z oblíbených luštěninových polévek.
Rybí polévka také občas zdobí náš jídelníček, ale u dětí je neoblíbená. I u dospělých strávníků nemá velký ohlas. To už si raději dají kvalitní rybu, dobře upravenou, než polévku z ryb. Uvařili jsme polévku ze sumečka afrického, rybářský boršč, soljanku, třeboňskou kapří, vánoční rybí, tomatovou s tuňákem..., ale ohlas byl opravdu slabý.
Třeboňská kapří
kapří maso mleté 250 g, mouka hladká 30 g, mouka cizrnová 30 g, cibule 50 g, máslo 10 g, olej 50 g, drcená rajčata 400 g, rajčatový koncentrát 15 g, polévková zelenina (mrkev, celer, petržel, pórek) 70 g, sůl, česnek 20 g, petržel nať
Na cibulce orestujeme kapří maso, osolíme, zalijeme vodou a necháme povařit. Na oleji orestujeme zeleninu a přidáme protlak a drcená rajčata. Do uvařeného kapřího masa zašleháme připravenou jíšku a restovanou zeleninu s rajčaty a vše společně povaříme. Dochutíme česnekem, petrželí a dle potřeby i libečkem.
Na závěr našeho rozdělení polévek do pomyslných skupin už zbývají jen studené - ovocné polévky. Ty teď právě vedou. V horkém létě si nechce brát teplou polévku dospělý, natož dítě. Jahodová polévka z rozmixovaných čerstvých jahod, mléka a jogurtu je jasná jednička. Osvěžující je i okurková a ovocno-zeleninové smoothie. Právě v letních dnech strávníci uvítají místo polévky změnu a těší se i na studený předkrm.
Jahodová - studená
jahody čerstvé 800 g, cukr 120 g, jogurt bílý 170 g, zakysaná smetana 170 g, mléko 200 g
Vše rozmixovat ponorným mixérem, vychladit a podávat. Možno zdobit zakysanou smetanou a jahodou a přidat k tomu ještě cukrářský piškot. Tako studená polévka je velice oblíbená, chuť čerstvých jahod děti milují.
Reakce strávníků na „Rok polévek“ jsou různé. Někdo je rád a bere jako neuvěřitelné, co se dá vše udělat, a těší se, co vše může ochutnat. Jiní smutní po své oblíbené polévce a nechápou, že si musí rok počkat. A děti? Ty to doopravdy neřeší. Když polévku chci, tak si ji dám, když ne, tak ani neochutnám. A tak to je. Možnost výběru mají všichni a jestli toho využijí, to už je na každém z nich.
Nejvíce oblíbené polévky u dětí jsou vývarové s těstovinou, rajčatová s mozzarellou a kukuřicí, dýňová a pak různé krémové.
Chtěli jsme tento náš nápad po ukončení nechat zapsat do knihy rekordů v Pelhřimově. Získali jsme velký obdiv a nadšení, ale když jsme se dozvěděli, co by se vše muselo zaplatit (šlo to do tisíců), usoudili jsme, že si to necháme jen pro sebe. Není hospodárné takto nakládat s penězi, které se dají určitě využít účelněji. Pro nás je odměnou, že jsme si splnili cíl, který jsme si dali, zdokonalili se ve vaření a vymýšlení receptů a pěkně si lámali hlavu, aby vše mělo hlavu a patu. Začátek byl jednoduchý, ale po pololetí se to začínalo tížit, co se týká skladby polévek v jídelníčku. Spoustu receptů jsme hledali na internetu, v časopisech, na školeních a z různých kuchařek - jak moderních, tak po našich babičkách. Různě jsme si receptury upravovali, tak, aby byly vhodné pro dětské strávníky a pro náš provoz.

Související dokumenty