Otazníky kolem novely vyhlášky o školním stravování

Vydáno:

Rozhovor s Dagmarou Čáslavovou - předsedkyní sekce pro nepedagogické pracovníky Českomoravského odborového svazu pracovníků školství

 

Otazníky kolem novely vyhlášky o školním stravování
Dagmar
Čáslavová
předsedkyně republikového výboru profesní sekce nepedagogičtí pracovníci, ČMOS
Dne 26. června 2017 vstoupila v platnost vyhláška č. 210/2017 Sb., která novelizovala vyhlášku č. 107/2005 Sb., o školním stravování. Cílem novelizace vyhlášky o školním stravování bylo zjednodušit a zpřehlednit postupy realizace dietního školního stravování, legislativním zakotvením možnosti přípravy svačin v rámci doplňkové činnosti podpořit zdravý životní styl žáků a zamezením praxe některých zařízení školního stravování - vyžadování zálohy na stravné na neúměrně dlouhou dobu dopředu, zpřístupnit službu školního stravování i těm, kteří si nemohou dovolit nárazově zaplatit tak vysoké zálohy na stravné.
ČMOS PŠ zaslal na MZd a MŠMT dotazy, které v souvislosti s vyhláškou č. 210/2017 Sb. vyvstaly.
Vážená paní předsedkyně, ve svém dopise na jedné straně vítáte legislativní podporu přípravy svačin školní jídelnou, ale na straně druhé zároveň uvádíte, že podmínka dodržování spotřebního koše zvláště u některých komodit je pro školní jídelny obtížná a v současné praxi nerealizovatelná. Jak tomu máme rozumět?
Při přípravě svačin pracovníci předně řeší způsob plnění spotřebního koše v komoditách: maso, brambory, luštěniny. Problémem nejsou například mléčné výrobky, které je možno nakoupit a následně žákům rozdat, ale plnění mléka již s sebou přináší určitou zátěž. Pro školní jídelny jsou podmínky stanovené legislativou závazné. Sestavení jídelníčku pro svačiny v souladu se spotřebním košem je pro ně obtížné a je jedním z důvodů pro ty, které dosud svačiny připravovaly, k ukončení poskytování této služby.
Vyřešilo by tuto situaci vydání vzorového jídelníčku pro přípravu svačin, tak, jak navrhujete ve svém dopise?
Většina pracovníků školních jídelen se naučila se spotřebním košem kvalifikovaně pracovat, k čemuž jim do značné míry napomáhají sofistikované softwary. Za pomoci místně příslušných orgánů ochrany veřejného zdraví se učí řešit aplikaci spotřebního koše a doporučené pestrosti.
Sledování nutričních ukazatelů školního stravování orgánem ochrany veřejného zdraví je zakotveno v zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, který ukládá provozovatelům stravovacích služeb povinnost, aby pokrmy podávané v rámci stravovací služby splňovaly výživové požadavky podle skupin spotřebitelů, pro které jsou určeny. Z tohoto důvodu MZd vydalo 1. září 2015
Nutriční doporučení (ND) ke spotřebnímu koši
. ND je
soubor doporučení, která mají usměrňovat a vést školní jídelny směrem k nutričně vyváženému a pestrému jídelníčku
.
Cílem předložené metodiky ND je školní jídelně pomoci při vytváření jídelníčků, které odpovídají zásadám správné (zdravé) výživy. Metodika ND je zaměřena především na odstranění případných hrubých nedostatků ve frekvenci a složení podávaných pokrmů
.
Aby novela vyhlášky v této oblasti splnila svůj účel - podporu zdraví žáků, je podstatné propojit ND, které je zpracováno na
? ?
pestrost a vyváženost poledního menu, také s přípravou svačin. V mezidobí by vzorový jídelníček pro přípravu svačiny školním jídelnám naznačil cestu řešení.
Přejděme na dietní školní stravování. V úvodu uvádíte, že školní jídelny, které v dobré víře a s důvěrou postupují při poskytování dietního stravování podle vyhlášky o školním stravování, v případě stížnosti rodičů např. na zhoršený zdravotní stav dítěte nebo potřeby speciálního dietního omezení budou vystavené situaci, kterou nebudou umět řešit, a zodpovědnosti, na niž předem nebyly upozorněny.
Tato námitka vychází ze zkušeností. Novela vyhlášky ulehčuje školním jídelnám nastavení systému poskytování dietního školního stravování. V čem je problém? Pracovníci si danou novelu vysvětlují tak, že jim splnění těchto požadavků stačí pro bezpečné poskytování dietního školního stravování a neuvědomují si, že dietní školní stravování je součástí léčebného režimu (jak MZd několikrát zdůraznilo v rámci vypořádání připomínek) a na nastavení systému jeho poskytování se vztahují nezměněná pravidla. Pouze dle dřívější legislativní úpravy zodpovídal za nastavení systému nutriční terapeut, novelizace přenáší zodpovědnost na provozovatele školního stravování.
Pracovníci školních jídelen se na nás obracejí s dotazy, jež spadají do působnosti MZd, a to byl důvod, proč jsme se s žádostí o jejich zodpovězení obrátili právě tam.
Ve svém dopise se zmiňujete, že vyhláška rozšiřuje okruh odborných garantů, nicméně v praxi lékaři se (zvláštní) specializovanou způsobilostí tvrdí, že k daným úkonům nejsou kompetentní. Jak tomu máme rozumět, jak toto své tvrzení zdůvodňují?
Lékaři vycházejí ze zavedené praxe, kdy pravidla pro léčebnou výživu ve smyslu receptur, skladby jídelních lístků a technologie přípravy stravy vždy realizují nutriční terapeuti. Lékař parametry pro léčebnou dietu indikuje, ale k naplnění této indikace není vzdělán.
Považujeme za důležité školní jídelny upozornit, že poté, co se rozhodnou poskytovat dietní stravu, je výběr odborného garanta a s ním podepsaná dohoda jeden z nejdůležitějších kroků, které mohou školní jídelnu nejen uchránit před pochybeními, ale také pomoci při kontaktu a komunikaci s rodiči. A proto je nutné se řádně rozmyslet, za co chceme a za co umíme zodpovídat.
ČMOS PŠ se v roce 2015 zapojil do implementace dietního stravování a víme, že jedním z velkých problémů při nastavení byly požadavky - dezinformace např. na oddělené prostory, speciální nádobí, nebo dokonce i ledničku či mikrovlnnou troubu. Pracovníci uváděli jako zdroj těchto požadavků dokonce i pracovníky místně příslušných KHS.
Požádali jsme proto MZd, aby identifikovalo osoby, které budou schopné kvalifikovaně školním jídelnám posoudit, zda jejich systém, který ve spolupráci se svým odborným garantem nastavily, je v pořádku.
Za výběr odborného garanta zodpovídá provozovatel
zařízení školního stravování.
-
Jaké doklady je třeba od odborného garanta vyžadovat
,
aby byla pro případ kontroly nebo soudních sporů doložena jeho způsobilost - kompetentnost k požadované činnosti?
-
Kdo v případě pochybení školní jídelny ponese zodpovědnost, pokud se prokáže, že garantující odborník nebyl k daným úkonům kompetentní
,
i když měl vyhláškou definovanou specializaci?
-
Kdo bude oprávněn řešit stížnost na zhoršení zdravotního stavu dítěte?
Kdo je kompetentní
posoudit, zda nastavený systém dietního stravování je v souladu s legislativou? Pokud dojde k pochybení, kdo je schopen posoudit, zda ŠJ postupovala správně?
-
Jsou krajští hygienici (odboru hygiena dětí a dorostu) způsobilí posuzovat a kontrolovat nastavení systému dietního školního stravování? Nesplňují kvalifikaci dle § 2 odst. 5 písm. c) bod 1) a 2).
Dále poukazujete na problematiku schvalování receptur. Při jakékoli dietě receptura vypovídá přece o tom, z čeho je jídlo složeno a jak je připraveno. V čem vidíte úskalí?
Školní stravování je veřejné stravování. To znamená: nákup surovin, jejich skladování, nastavení organizace a plánování jídelníčku tak, aby vždy byla zaručena bezpečnost a vhodnost podané stravy pro daného strávníka, a to s ohledem na jeho věk. V odůvodnění vyhlášky, ze kterého vychází i článek paní doktorky Puškinové ve Speciálu pro školní jídelny č. 5/2017, se požadavek schválené receptury navíc omezuje na povinnost
použít při přípravě pokrmů (jídel) v rámci dietního režimu schválené receptury, tedy složení pokrmů.
Tato podmínka je pro některé diety nadbytečná. U jiných diet zase receptura sama není dostatečná. Pro dietu je zásadní jejich zpracování, tedy technologický postup.
Navíc pouhé schválení receptur - tedy složení pokrmů - neřeší zásadní specifika dalších nemocí - např. u alergií hraje roli i složení jednotlivých potravin v receptuře, tedy například není kečup či rajčatový protlak dostatečnou specifikací.
Vyhláška ukládá povinnost používat při poskytování dietního stravování
schválené receptury
.
-
Znamená to, že nadále nebude řešena skladba jídelního lístku pro dietní strávníky?
-
Rozumí vyhláška pod
pojmem receptura
- složení a technologický postup? Odůvodnění k vyhlášce vztahuje recepturu pouze ke složení pokrmů.
-
Dieta eliminační a při potravinových alergiích
- je pro jídelnu dostatečně bezpečné pouhé schválení receptur - složení pokrmů?
-
Proč je nutné u
diabetické diety
schvalovat receptury? Tato povinnost zbytečně komplikuje pracovníkům školních jídelen práci.
-
Postupuje se stejně u alergie na lepek a u diety, která vyžaduje
omezení lepku?
Je pro provozovatele bezpečný postup pouhého schválení receptur - složení pokrmů?
V souladu s vyhláškou odborný garant schválí
zdroj receptur
(např. webové stránky odborné společnosti nebo knihu dietních receptur)? Pokud odborný garant schválí a garantuje zdroj (např. webové stránky),
-
bude za pochybení zdroje zodpovědný?
-
bude jeho povinností schválení v nějakém intervalu potvrzovat? Např. pro případ doplnění zdroje recepturami, nebo v případě potřeby jídelny změnit suroviny?
Problematika plnění výživových norem. Vyhláška umožňuje při poskytování dietního stravování neplnit spotřební koš. Nepředpokládáme, a snad se tak ani neděje, že by školní jídelny měly v úmyslu toto pravidlo zneužívat pro odůvodnění neplnění.
Nejde o to, že školní jídelny by neplnily spotřební koš, a přitom se vymlouvaly na poskytování dietního stravování. Spíše vidím problém v tom, že si neuvědomují, že jejich strávníci jsou děti, které neustále rostou a vyvíjejí se, ony jim připravují pokrm každý pracovní den, a tudíž na skladbě jídelníčku hodně záleží. Nejde jen o to, že jim z pokrmu vyčlení suroviny, které nemohou, ale musí je nahradit tak, aby jejich tělo dostávalo vše, co potřebuje ke svému zdravému fungování.
Tuto oblast bohužel spousta školních jídelen zanedbává. Nevyrovnanost se mnohdy objevuje záhy, a to např. ve zhoršených laboratorních testech.
§ 2 odst. 8 stanovuje, že v případě poskytování dietního stravování nemusí být zachováno
plnění výživových norem.
-
Znamená to, že suroviny na přípravu dietních pokrmů se povedou zvlášť a nebudou se započítávat do spotřebního koše? Tato skutečnost by značně zkomplikovala práci pracovníků.
-
Od jakého procenta strávníků s dietním stravováním je
relevantní
neplnění spotřebního koše?
-
Odborný garant např. u diety s omezením lepku vyčlení suroviny, které obsahují lepek, schválí složení pokrmů. Strávník dostane porci jídla bez složky, která obsahuje lepek. V běžné praxi se to řeší tak, že dítě dostává na oběd např. suché brambory apod. Je tento postup v pořádku?
-
Je nutné schovávat jídelníček pro osoby s dietním omezením (jak dlouho?) a sledovat dodržování nutričních norem pro dané diety (jakých norem?)?
Shrneme-li předcházející, je zcela pochopitelný váš poslední dotaz na dietní školní stravování.
Jaké postupy je nutno dodržovat, aby školní jídelna plnila svou zákonnou povinnost a dbala fyziologických potřeb strávníků s dietním omezením, jak jí ukládá školský zákon?
Poslední problematika se netýká ani tak vyhlášky o školním stravování jako spíše stravování dětí mladších 3 let v mateřských školách. Jsou jejich výživová specifika skutečně tak odlišná od dětí tříletých, že by bylo nutné pro ně vytvořit speciální výživové požadavky?
Pro děti ve věku dvou let platí jiná výživová pravidla než pro děti od 3 let. Například jiné dávky masa na oběd. Liší se i konzistence stravy, problém vzniká tím, že v souladu s vývojem je cca 50 % batolat ve 2 letech v jídle vybíravých. Tím samozřejmě vzniká problém, jak jim zajistit adekvátní stravování podle jejich potřeb. Zhruba ve 2 letech by dítě mělo být schopné pít samostatně z hrníčku a samostatně se najíst, mnohdy je ale realita jiná - dítě jí jen kašovitou stravu na lžičku, případně ještě pije z kojenecké láhve.
POZNÁMKA
Podle jakých pravidel mají školní jídelny postupovat? Speciální výživu dětí 2-3letých neřeší ani novelizace vyhlášky č. 14/2005 Sb. (§ 5 odst. 6).

Související dokumenty