Před dvěma lety mi zatelefonovala má sousedka z jižních Čech, která má dceru, a ta se rozhodla studovat obor nutriční terapie na Karlově univerzitě v Praze. Tento telefonát se týkal toho, zda by si dotyčná budoucí nutriční terapeutka mohla splnit praxi v naší školní jídelně, jelikož se jí nepodařilo získat praxi v místě trvalého bydliště. Jsem člověk, který rád podá pomocnou ruku, navíc jde-li o takto mladé lidi, kteří mají zájem se věnovat výživě a stravování.
Odborná praxe ve školní jídelně
Petra
Šoukalová,
vedoucí školní jídelny při ZŠ Zárubova Praha 12
Proto jsem požádala svoji paní ředitelku o schválení této žádosti. Paní ředitelka též nebyla proti tomuto nápadu, a tak tato slečna z prvního ročníku dostala šanci, aby si v naší školní jídelně splnila praxi, a tak mohla napsat svou první seminární práci z poznatků, které zde na ZŠ Zárubova získá.
Sepsala se smlouva o zabezpečení odborné praxe mezi základní školou a univerzitou. Smlouva obsahovala několik bodů, kdy studentka bude vykonávat svou praxi pod vedením pověřených zaměstnanců pracoviště. Dále bylo na mně, jako na vedoucí, připravit studentku pro základní odbornou činnost jak po stránce teoretické, tak po stránce praktické. Studentka musela též předložit zdravotní a očkovací průkaz (očkování proti virové hepatitidě B v souladu s vyhláškou č. 537/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Studentka musela mít též zajištěný pracovní oděv odpovídající činnostem vykonávaným v rámci odborné praxe. Pracovník 1. LF UK po dohodě s pověřeným zaměstnancem zabezpečil pravidelnou kontrolu studentky osobní návštěvou nebo telefonicky. Mimo jiné Karlova univerzita zajistila, že byla studentka řádným způsobem seznámena školením s bezpečností a ochranou zdraví při práci a požární ochranou.
Závazky, které jsem měla já vůči studentce, byly takové, že jsem se musela řídit obsahovou náplní praxe, která byla též ve smlouvě uvedena. Před zahájením praxe jsem zajistila řádné seznámení studentky s právními předpisy v oblasti bezpečnosti práce a požární ochrany i s vnitřními předpisy pracoviště vztahujícími se k výkonu odborné praxe, a to zaměstnanci pracoviště, do jejichž kompetence spadá obdobné poučení vůči zaměstnancům pracoviště. Studentka byla též poučena o povinnosti zachování mlčenlivosti, a to i po ukončení praxe. Studentce jsem umožnila vstup na pracoviště určené smlouvou k výkonu praxe a dalších prostorů souvisejících s výkonem odborné praxe. Zajistila jsem studentce prostor k odkládání osobních věcí, které měla v suterénu budovy školní jídelny, a tím byla oddělená šatna od zaměstnanců jídelny, která měla též veškerá sociální příslušenství.
Studentka nesměla zahájit výkon praxe bez očkovacího průkazu nebo pokud by jí byly známé jakékoliv zdravotní překážky, které by výkonu praxe bránily, nebo pokud by nebyla bezúhonná - podle platných právních předpisů.
Studentka byla povinna při výkonu odborné praxe na pracovišti zejména:
-
vykonávat praxi řádně a svědomitě po celou dobu,
-
dodržovat při výkonu praxe pracovní postupy a metody,
-
používat při výkonu praxe stanovený pracovní oděv, osobní ochranné prostředky a pracovní prostředky tak, jak je pro danou činnost předepsáno,
-
nepožívat alkoholické nápoje a jiné omamné látky v době výkonu praxe a nevstupovat na pracoviště pod vlivem alkoholu a jiných omamných látek,
-
chránit dobré jméno a pověst pracoviště, a to zejména korektním vystupováním a jednáním s pracovníky provozu a dalšími osobami, upraveným zevnějškem a čistým oděvem,
-
po celou dobu výkonu praxe na pracovišti nosit na viditelném místě identifikační kartu, pokud to pracoviště vyžaduje,
-
zachovávat mlčenlivost podle obecně závazných právních předpisů o všech skutečnostech týkajících se zdravotního stavu zaměstnanců, s nimiž se během praxe seznámí,
-
dodržovat veškeré obecně závazné právní předpisy, vnitřní předpisy pracoviště vztahující se k vykonávané praxi, se kterými byl seznámen, a pokyny pověřených zaměstnanců.
Společná a závěrečná ustanovení byla následující:
1.
Odpovědnost za škodu se řídí obecně závaznými předpisy, zejména zákoníkem práce.
2.
Smlouva je vzájemně i ve vztahu ke studentce bezúplatnou. A další body, které jsou vám jistě známy z takto podobných a běžných smluv.
Studentka si mohla vybrat náplň stáže v komunitní výživě. Na výběr měla školní jídelny, mateřské školy, domov důchodců, domácí péči, hospic, pracoviště sociální péče, poradnu výživy, sdružení nemocných (např. celiaků, nespecifických střevních zánětů, diabetiků apod.).
V průběhu stáže se studentka seznámila s činnostmi nutričního terapeuta (hospodářky školy, vedoucího stravovacího provozu) pro potřeby komunity, včetně spolupráce při kontrole státního zdravotního dozoru v oblasti hygieny výživy.
Studentka se aktivně účastnila činností pod mým dohledem:
-
Sestavení jídelníčku pro školní jídelnu a důkladné pochopení spotřebního koše. Úprava jídelního lístku ve vazbě na doporučené výživové hodnoty pro danou věkovou kategorii.
-
Příprava vzorového jídelního lístku včetně propočtu jeho výživové hodnoty.
Požadavek ke splnění stáže byla 100% docházka, kladné hodnocení z pracoviště, seminární práce, propočet nutričních hodnot aj., klady a zápory nutriční péče v konkrétním zařízení.
Zkušenosti, které si studentka odnášela ze školní jídelny
Na začátku praxe jsem hned byla obeznámena se spotřebním košem a pochopila, proč se musí do jídelního lístku pravidelně zařazovat různé suroviny. Byla jsem mile překvapena, že se v jídelně klade důraz na pravidelné podávání ryb v několika variantách. Jídelna také vůbec nesmaží a pro úpravu pokrmů, která by se za normálních podmínek smažila, používají konvektomat. Každý den je alespoň jedno ze dvou hlavních jídel složeno z masa a další výběr se podává buď jako luštěniny, zeleninové jídlo, těstoviny, nebo sladká jídla. Sladká jídla patřila a bohužel zřejmě i budou patřit mezi oblíbená jídla mezi dětmi. Děti si již do útlého věku zvykají na sladkou chuť a nedokážou rozlišit tu přírodní. V tom vidím velký problém v budoucí výživě dětí. To jsem také zjistila ve školní jídelně, kdy je dětem podáváno slazené mléko. Bohužel o přírodní chuť není velký zájem. A to nemluvím o ostatních slazených nápojích. Jídelna také zkusila jako nápoj namíchat cikorku a také bez úspěchu. Také musím ocenit, že školní jídelna se nebojí experimentovat a zkouší nové výrobky a suroviny. Jedním z nich byly zeleninové tyčinky, které se podávaly k obědu jako doplněk. Bohužel, tyto zdravé tyčinky byly poházené po škole a v okolí školy bez zájmu. Proto už je jídelna nekupuje a musela a musí hledat jinou variantu než např. müsli tyčinky, které obsahují opět příliš mnoho jednoduchého cukru a nejsou vůbec vhodné pro děti, zvlášť pro ty nesportující.
Každý den jsem měla možnost ochutnat ve školní jídelně polévku a jedno z hlavních jídel a byla jsem s jejich chutí spokojena. Jídlo mi přišlo dostatečně ochucené a nebylo příliš slané, což je velké plus pro jídelnu. Jen u některých hlavních jídel mi chyběla zelenina. Zelenina je však doplňována hlavně formou salátů. Zeleninová jídla také nepatří k nejoblíbenějším pokrmům u dětí. Ačkoliv se školní jídelna nebojí žádných změn a zařazuje i zahraniční pokrmy, největší ohlas u dětí mají tradiční české klasiky. Děti upřednostňují kuřecí řízek, svíčkovou s houskovými knedlíky, buchtičky se šodó, palačinky a špagety. Překvapivě děti nemají moc rády maso, hlavně hovězí nebo vepřové.
Ve školní jídelně jsem se seznámila také s aktuálním stavem dvou skladů. Nejdříve na základě seznamu a poté jsem dostala možnost podrobně prozkoumat všechny suroviny a zkontrolovat jejich datum spotřeby, nutriční hodnoty a složení. V prvním skladu jsem procházela složení různých druhů konzerv a ve druhém suchém skladu je uloženo koření, přípravky na nápoje, rýže, těstoviny, bramborové těsto a další suroviny.
Též jsem byla zapojena do výdeje obědů, kde jsem si osvojila, jak má vypadat porce jídla pro jednotlivé stravovací kategorie. Díky tomu jsem se aktivně začlenila a spolupracovala s personálem školní jídelny. V jednom dni praxe jsem se stala i pomocnou silou v kuchyni.
Zhodnocení praxe
Stáž v komunitní výživě, konkrétně ve školní jídelně, hodnotím jako velmi kladnou. Aktivně jsem se zapojila do provozu jídelny a pozorovala její klady a zápory.
Mezi její hlavní klady řadím snahu o výběr co nejkvalitnějších surovin, a hlavně čerstvou zeleninu a ovoce, i když vím, že to není snadné, hlavně z ekonomických důvodů. Také jsem již v předchozím textu zmínila, že jídelna se nebojí vymýšlet nové pokrmy a zařazovat je na jídelní lístek. Avšak strávníci nejvíce ocení typické pokrmy, na které jsou zvyklé z rodin.
Musím pochválit jídelnu, že klade důraz na zdraví strávníků, a proto používají malé množství soli a tuku. Naopak navyšují ovoce a zeleninu, což se projeví ve spotřebním koši. Vedoucí školní jídelny také dohlíží na zdraví pracovníků a dbá na dostatečný pitný režim. Na pracovišti školní jídelny panuje příjemná a přátelská atmosféra, která se výrazně odráží ve výsledném pokrmu.
Za hlavní zápor školní jídelny považuji výběr některých polotovarů, na které jsem narazila při pozorování nutričního složení ve skladech. Kvůli malého počtu strávníků je oslaben i personál školní jídelny. Z časového důvodu se v jejích prostorách objevují polotovary, ne však často, které výrazně šetří práci zaměstnancům. Z tohoto hlediska dokážu i pochopit, proč tomu tak je, ale na druhou stranu je zřejmé, že polotovary nejsou vůbec vhodné pro rozvoj dětí. Na základě vlastní zkušenosti se mi mnohokrát stalo, že žákům naopak polotovary chutnaly. Jakmile je pak dětem podán poctivý domácí pokrm, tak ho bohužel odmítají. Mezi objevené polotovary patří tzv. krupeto (sušená kroupová směs předvařená) s hříbky. Tato směs obsahuje palmový tuk, který našemu tělu škodí a zvyšuje LDL cholesterol v krvi. Dále jídelna připravuje bramborové knedlíky z prášku a některé moučníky. S paní vedoucí jsem prokonzultovala některé přípravky a suroviny a navrhla jsem, jak bych je nahradila. Také jsem vymýšlela různé varianty doplňků, které se podávají po obědě, hlavně s minimálním obsahem cukru.
Tak to vidíte, milé vedoucí. Zkušenost s touto budoucí nutriční terapeutkou mi přinesla též nové poznatky a hlavně vědomí, že jsem mohla zasvětit tuto studentku do běžné praxe školní jídelny. Nyní mě napadá, že bych si po letech opět vzala "pod svá křídla" dalšího studujícího, a tak mohla znovu nechat nahlédnout a zhodnotit, zda jsme se za ty dva roky v něčem zlepšili či zhoršili.
Jedno vím jistě. Počet strávníků narůstá. Doporučení slečny Šárky jsem si vzala k srdci, a tedy se více zajímám o složení výrobků a též se snažím více zařazovat jak ovoce, tak zeleninu. Též školní parlament by uvítal více zeleninových salátů. Říkám si, proč ne, na druhou stranu, kdo tyto saláty bude připravovat, když mám pro dvě kuchařky jednu pomocnou sílu, a pokud se snažím nakupovat kvalitnější potraviny či suroviny, nezbývá mi finanční limit na zeleninové či ovocné doplňky ve formě salátů. A snižovat kvalitu stravy rozhodně nehodlám za žádnou cenu. Tedy jsem se rozhodla navýšit finanční limit, a to tím, že od září zdražím každý oběd o 2 Kč S vedením školy jsem se také dohodnula, že zkusíme v takto oslabeném kolektivu připravovat takovéto doplňky, alespoň 2-3× týdně.
Přeji všem svým kolegyním mnoho zdaru ve školním stravování a ať se nenechají nikým a ničím ovlivnit a snaží se být nad věcí, mít svůj vlastní názor na základě svých poznatků a zkušeností. Práce s dětmi je práce, která se dělá srdcem. Nenechme do našich jídelen vstupovat nekompetentní osoby, které staví nikoliv na skutečném školním stravování, nýbrž na svém úspěchu a možnost se skrze právě školní stravování zviditelnit. Naše české stravování je světové, tak se toho držme a nebuďme nástupci těch, kteří školní stravování dovedli k totálního krachu.
Též přeji všem svým kolegyním příjemnou dovolenou. Ať si hlava i duše odpočinou a naberou nové síly.
"Kdo toho hodně sní, není zdravější než ten, kdo sní, co potřebuje. Stejně tak nelze pokládat za vzdělance toho, kdo toho přečetl nejvíc a kdo se nejvíc naučil, ale kdo přečetl a naučil se věci užitečné."
DÍOGENÉS ZE SINÓPÉ
Školní jídelna ZŠ Zárubova, Praha 12
Školní jídelnu navštěvují žáci školy, personál školy, senioři a pracovníci tzv. soukromého sektoru. Oběd se skládá z polévky, hlavního jídla, variabilně jsou podávány saláty, sezónní ovoce nebo sladkosti formou müsli tyčinek a dezertů. Polévky jsou uchovány v nádobě, která udržuje teplo, a tak si mohou přicházející nabírat podle svého. Vychovatelky samozřejmě s naléváním polévky pomáhají nejmladším dětem prvního stupně. Strávníci si mohou každý den vybrat ze dvou hlavních jídel a bez problémů si mohou jít přidat. Jídelna poskytuje široký výběr nápojů. Každý den nabízí slazený i neslazený čaj, vodu s citronem, sirup nebo džusový koncentrát. Každé pondělí, středu a pátek je podáváno slazené i neslazené mléko, aby děti měly dostatek vápníku. Cena stravného u žáků je rozdělena do tří kategorií podle věku. Ceny pokrmů jsou odlišeny podle velikosti porce. Jelikož pro cizí strávníky a seniory neplatí dotace , mají ceny obědů za plnou cenu.
Objednávky je možné provádět na speciálních monitorech pomocí čipu, který dostane každý strávník při registraci do školního stravovacího systému. Strávníci mohou také využít objednávání obědů přes internet, kde rodiče tak mohou kontrolovat výběr či odhlášení oběda. Objednávání obědů probíhá na období dva týdny dopředu. Pokud si strávník neprovede objednávku, automaticky mu bude přidělen oběd číslo 1. Je důležité, že všichni strávníci budou mít automaticky na každý následující měsíc obědy objednané. Pokud strávník oběd nechce, je nutno vždy stravu odhlásit. Jakmile si strávník zapomene čip, o oběd nepřijde. Vždy se najde rozumné řešení.
Školní jídelna se aktivně zapojuje do rozvoje výchovy mládeže. Ve školním roce 2012/2013 vyhlásila soutěž o nejlepšího strávníka školní jídelny. Žáci tak dbali na zásady správného stolování a chování. Na průběh soutěže dohlíželi zaměstnanci školní jídelny a nominovali ty, kteří dodržovali správné podmínky soutěže. Ti, kteří chtěli vyhrát, museli pravidelně navštěvovat školní jídelnu, nezapomínat čip a čipovat u výdejního okénka, slušně poprosit a poděkovat za kompletní menu (polévku, hlavní jídlo, ovoce, zeleninové saláty, moučníky).