Podle Eurostatu žije v České republice přibližně 20 % dětí v prostředí ohroženém příjmovou chudobou či sociálním vyloučením. Rodiče těchto dětí se tak často potýkají s problémem, jak pokrýt náklady spojené se školními obědy či stravným v mateřské škole. Školní stravování je přitom nejen zárukou kvalitní stravy, která odpovídá nutričním požadavkům dítěte daného věku, ale jedná se také o velmi důležitý socializační nástroj. Nadace OSF, která se dlouhodobě věnuje problematice vzdělávání dětí a mladých lidí ze sociálně znevýhodněného prostředí, se proto rozhodla zmapovat současné možnosti dotování stravného v mateřských a základních školách. Studie se mimo jiné zaměřovala na hlavní obavy ředitelů a ředitelek škol, které bývají s dotováním stravného spojovány, a zároveň na analýzu dopadů, které zavedení této podpory dětem přináší.
Dotování stravy dětem z chudých rodin v mateřských a základních školách - analýza současné situace v ČR
Mgr.
Marie
Palečková
koordinátorka programu Vzdělávání dětí a mladých lidí, Nadace OSF
V současnosti existují v České republice dva souběžné státní programy, skrze něž lze stravné dětem z chudých rodin hradit. Program Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) poskytuje stravné dětem ve věku 3-15 let a je financován z evropských zdrojů; druhý program financuje ze svého rozpočtu Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), je však určen pouze pro žáky základních škol. Skrze dotační program MŠMT jsou poskytovány finance neziskovým organizacím, které pak dotace zprostředkovávají školám. V případě programu MPSV je žadatelem dotace kraj. Do programu MPSV se zatím zapojilo osm krajů (Liberecký, Jihomoravský, Hlavní město Praha, Kraj Vysočina, Královéhradecký, Moravskoslezský, Plzeňský a Karlovarský). Šest zbývajících krajů se však doposud neúčastní. Z provedené analýzy vyšlo najevo, že ředitelé a ředitelky mateřských a základních škol často nejsou o zapojení kraje dostatečně dobře informováni.
Obavy spojené s dotováním stravy dětem z chudých a sociálně slabých rodin
Studie ukazuje, že mezi zástupci škol často panují obavy ze stigmatizace dítěte, které by možnost hrazení stravného využívalo. Podle ředitelů a ředitelek základních a mateřských škol, kteří s poskytováním stravného skrze dotační programy mají zkušenost, však toto riziko není tak vysoké, jak se zprvu zdá. Programy jsou nastavené tak, aby nebylo zřejmé, komu z dětí platí obědy či stravné rodiče a komu je hrazeno skrze dotace. Záleží tedy pouze na postupu školy či školky, na jejich způsobu práce s citlivými informacemi a způsobu komunikace s rodiči. Riziko stigmatizace dítěte je proto možné minimalizovat.
Další bariérou, která často ovlivňuje rozhodnutí školy, zda se do programu zapojit, či nikoliv, jsou obavy z vysoké administrativní zátěže. Argumentují jí však vesměs subjekty nezapojené, případně zapojené čerstvě. Zvýšená administrativa pro školy pochopitelně nastává, ale zkušenosti zapojených subjektů ukazují, že se celá situace dá zvládnout bez navýšení stávajícího pracovního úvazku zodpovědné osoby. V případě programu MPSV je navíc školám hrazen pětiprocentní paušál, který slouží k pokrytí nákladů spojených s administrativou.
Zhodnocení přínosu pro podporované děti a žáky
Výsledky provedené analýzy potvrzují, že poskytování obědů a stravného zdarma dětem z chudých rodin má na tyto děti jednoznačně pozitivní dopad. Téměř 80 % dotazovaných škol, na kterých funguje nějaká forma dotací, potvrdilo znatelné zlepšení socializace podpořených dětí, se kterou souvisí i pozorované posílení třídního a školního kolektivu.
Pozitivní dopady jsou citelné také v oblasti docházky a výkonu dětí. Zlepšení docházky dětí využívajících dotaci na stravu potvrzuje přibližně polovina dotazovaných zástupců základních škol. Tento efekt se projevuje ještě výrazněji v mateřských školách, kde ho deklaruje 70 % ředitelů a ředitelek, kteří mají s poskytováním obědů zdarma zkušenosti. Potvrzuje se tedy zjištění dřívějších studií, že hrazení stravného je jednou ze základních překážek docházky dětí z nízkopříjmových rodin do mateřských škol.
Většina respondentů oslovených v rámci analýzy (zástupci ministerstev, krajů, MŠ i ZŠ) se shoduje, že stávající programy MPSV a MŠMT jsou nyní funkční a doplňují se. 76 % zástupců MŠ i ZŠ, které o programu MPSV vědí, jej hodnotí jako velmi dobrý či spíše dobrý.
Všichni aktéři nicméně považují za nutné hledat pro tuto problematiku systémové řešení, jelikož program MPSV v roce 2020 skončí a program MŠMT čelí nejistotě v podobě parlamentních voleb. Inspirací může být například Slovensko, kde dotace na školní obědy ze státního rozpočtu zavedli již v roce 2004. Obědy zdarma mohou získat děti v mateřských a základních školách, pokud pocházejí z chudé rodiny nebo navštěvují školu, kde má na tuto dotaci nárok více než 50 % dětí.
Z hlediska optimálního nastavení výběru cílové skupiny, ale i minimalizace zmiňovaných negativních efektů dotování obědů zdarma se jako nejlepší jeví poskytování bezplatné školní stravy všem dětem (nebo například všem dětem z několika nejmladších ročníků). Tato praxe existuje v některých severských státech (neomezeně, pro všechny děti) či ve Skotsku a Anglii (pro nejmladší děti). Možnost školního stravování zdarma pro všechny školáky zvažovalo i MŠMT, ale kvůli velké finanční náročnosti (téměř 3,5 mld. Kč na jeden školní rok pro děti aktuálně navštěvující MŠ a 3 mld. Kč pro děti na prvním stupni ZŠ) ji nerealizovalo.
Celou analýzu, kterou pro Nadaci OSF vypracovala agentura MEDIAN, můžete nalézt na následující adrese:
http://osf.cz/cs/publikace/obedy-zdarma-v-predskolnim-a-zakladnim -vzdelavani/
