Děti z naší družiny navštěvují pravidelně seniory v Centru sociálních služeb. Možná si řeknete to je toho! Jenže postupem času jsme zjistili, že naše návštěvy jsou neobyčejné. Jednou jdeme hrát hry, jindy vymýšlíme pohádky nebo společně tvoříme, soutěžíme, povídáme si, malujeme, zpíváme. Jednou přijdeme my za babičkami a dědečky, jindy navštěvují oni nás ve škole.
Babička Irenka aneb vaříme společně
Naděžda
Kalábová,
vychovatelka, Základní škola Prostějov,
Dr.
Horáka 24Po několikaletém setkávání vznikly mezi dětmi a klienty Centra sociálních služeb vazby přátelského charakteru. Při opakovaných návštěvách jednotlivých pokojů jsme se seznámili s babičkou Irenkou. Babičce je již přes devadesát let, ale vůbec na to nevypadá. Je milá a krásně se s ní povídá. Pokaždé, když jdeme k ní na návštěvu, nám vypráví o svém životě. Pracovala jako kuchařka v lahůdkách a vypráví zážitky o tom, jak míchala nejrůznější saláty a pomazánky, jak zdobila chlebíčky a jiné dobroty, které se potom prodávaly v obchodech. Kromě vyprávění o tom, jak zvládala výborně svoji práci, nám vyprávěla pohádky, které měla v dětství ráda, o tom, kde jako malá prožila prázdniny. Vše, co se od ní dozvídáme, je velmi zajímavé. Jediné, co naši milou babičku trápí, jsou její nohy. Babička se pohybuje pomocí chodítka. Naše babička se na naši návštěvu pokaždé těší. Nechybí na žádné společné akci.
Jednou, když jsme byli u paní Irenky na pokoji a ona se pustila do vyprávění, vysvětlovala dětem, jak ráno brzy vstávala, aby ve výrobně, kde pracovala, stihli dobroty, které vyrobila s ostatními pracovnicemi, rozvézt do obchodů. Potom začala povídat, co všechno připravovali. Lososové chlebíčky s citronem, chlebíčky s krabím salátem, půleným vejcem a majonézou, vejce v aspiku, vaječnou tlačenku, topinky ve