Řešení problémového chování žáků

Kázeňská opatření upravuje § 31 školského zákona. Podle § 31 odst. 1 školského zákona jsou kázeňskými opatřeními podmíněné vyloučení a vyloučení žáka a další kázeňská opatření, která nemají právní důsledky pro žáka nebo studenta. Tato další kázeňská opatření (napomenutí a důtky) stanoví vyhlášky. Domnívám se, že právní předpisy neumožňují, aby si školy stanovily i další kázeňská opatření.

Postup školy musí být především přiměřený - musí být šetřena podstata a smysl práv žáka (čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod), jak práva na vzdělání, tak i práva na soukromí a důstojnost. Rovněž podle § 2 odst. 1 písm. c) školského zákona je vzdělávání založeno na zásadách vzájemné úcty, respektu, názorové snášenlivosti, solidarity a důstojnosti všech účastníků vzdělávání. Nelze pominout ani povinnost školy zajišťovat bezpečnost podle § 29 odst. 2 školského zákona. Na základě těchto východisek budou hodnoceny postupy užívané v některých školách.

Za nepřijatelné považuji využívat záchytné místnosti - učebny, kam jsou umisťováni žáci z různých tříd, kteří zlobí, mají zadanou samostatnou práci a učitel zde vykonává dohled. Tato praxe jde proti respektu k žákovi a jeho důstojnosti a může být v rozporu s jeho právem na vzdělání - žákovi chybí výklad učitele, dohlížející učitel nevykonává přímou pedagogickou činnost, a o vzdělávání se tedy nejedná.

Ještě problematičtější je snaha poslat žáka za dveře. Takový žák není vůbec vzděláván a v případě jeho pobytu na chodbě nad ním ani není vykonáván dohled.

Nechat žáka stát na hanbě opět nelze kvůli jeho nevzdělávání, navíc se jedná o ponížení až zostuzení žáka.

Problematické jsou rovněž případy, kdy učitel současně se zazvoněním zamkne dveře zevnitř a odmítá vpustit do třídy pozdě příchozí žáky. Není pochyb o tom, že žák pozdním příchodem porušuje svoji povinnost řádně se vzdělávat, ale (odhlédneme-li od důvodu, který může nastat z vyšší moci) opět není vzděláván a není nad ním vykonáván dohled.

Jediným případem, kdy považuji za přípustné žáka oddělit od třídy, je situace, kdy žák ohrožuje bezpečnost nebo zdraví ostatních žáků. Tehdy dochází ke střetu práva na vzdělání s právem na ochranu života a zdraví a druhé právo musí dostat přednost. Má se nicméně jednat o naprosto výjimečnou situaci, předvídanou ve školním řádu, kdy žák bude vzděláván mimo třídu, a to pouze po dobu nezbytně nutnou, než bude možné, aby se vzdělával opět ve třídě se svými spolužáky. Je samozřejmé, že je zároveň nezbytné takový případ dále řešit. Toto dočasné a výjimečné řešení nelze považovat za standard.

Problémové chování žáka je třeba řešit průběžně, již v jeho zárodcích, aby se nestupňovalo, a to způsoby, které právní předpisy připouštějí. Je tedy možné udělit některé z kázeňských opatření (napomenutí, důtky, případně podmíněné vyloučení nebo vyloučení, jde-li o žáka, kterého lze vyloučit), a to podle pravidel stanovených ve školním řádu. Školní řád samozřejmě musí respektovat právní úpravu. Může v něm tedy být úprava, že žákovi se po určitém počtu vyrušení v hodině nebo pozdních příchodů udělí napomenutí nebo důtka. Zveřejňování černých puntíků na nástěnce nedoporučuji s ohledem na důstojnost žáků.

Přílišnou podrobnost v určení pravidel pro udělení kázeňských opatření nicméně nepovažuji za vhodnou. Školní řád má při udělování kázeňského opatření vždy umožňovat zohlednit závažnost provinění a další okolnosti. Kázeňská opatření s výjimkou podmíněného vyloučení a vyloučení nemají právní důsledky pro žáka, jejich udělení tedy nezasahuje do jeho práv a povinností a na tento postup se nevztahuje správní řád. Přesto doporučuji, aby důvody uvedené v oznámení o udělení kázeňského opatření obsahovaly alespoň vylíčení skutkových okolností a zdůvodnění volby kázeňského opatření. Oproti tomu řízení o podmíněném vyloučení nebo vyloučení probíhá podle správního řádu.

V případě závažného problémového chování žáka doporučuji věc oznámit orgánu sociálně-právní ochrany dětí, jak ostatně § 31 odst. 5 školského zákona v určitých případech přímo ukládá, a spolupracovat s ním.

Problémové chování žáků je vhodné zaznamenávat v třídní knize a v případě vyšší závažnosti uvést i přesný čas a bližší okolnosti. Může se jednat o důležitý podklad pro případné další řešení.

Při řešení problémového chování žáků doporučuji používat pouze kázeňská opatření předvídaná právními předpisy. Dočasně oddělit žáka od třídy je možné pouze v případě jeho nebezpečného chování.