Novela vyhlášky č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání

Vydáno:

Cílem článku je shrnutí změn vyhlášky č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, které přinesla vyhláška č. 163/2018 Sb., kterou se mění vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů. Článek je zaměřen na zájmové vzdělávání ve školní družině a školním klubu.

Novela vyhlášky č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání
PhDr. Mgr.
Monika
Puškinová,
Ph.D.,
poradenské služby ve školství
Výčet činností zájmového vzdělávání
Nově se s účinností od 1. 9. 2018 v § 2 odst. 1 vyhlášky č. 74/2005 Sb. stanoví vyčerpávající výčet činností zájmového vzdělávání.
I-----------------------------I----------------------------I-----------------------------I 
I Znění účinné do 31. 8. 2018 I Znění účinné od 1. 9. 2018 I Poznámka I
I-----------------------------I----------------------------I-----------------------------I
I Zájmové vzdělávání lze I Zájmové vzdělávání se I I
I uskutečňovat zejména těmito I uskutečňuje I I
I formami I I I
I-----------------------------I----------------------------I-----------------------------I
I pravidelnou výchovnou, I pravidelnou zájmovou, I - nově je výslovně umožněna I
I vzdělávací a zájmovou I výchovnou, rekreační nebo I rekreační činnost a možnost I
I činností I vzdělávací činností včetně I přípravy na vyučování I
I I možnosti přípravy na I I
I I vyučování I I
I-----------------------------I----------------------------I-----------------------------I
I příležitostnou výchovnou, I příležitostnou zájmovou, I - nově je výslovně uvedena I
I vzdělávací, zájmovou a I výchovnou, rekreační nebo I možnost přípravy na I
I tematickou rekreační I vzdělávací činností včetně I vyučování I
I činností nespojenou s I možnosti přípravy na I I
I pobytem mimo místo, kde I vyučování I - nově není uvedena vazba I
I právnická osoba vykonává I I na "pobyt mimo místo, kde I
I činnost školského zařízení I I právnická osoba vykonává I
I pro zájmové vzdělávání I I činnost školského zařízení I
I I I pro zájmové vzdělávání", I
I I I proto lze uvedenou činnost I
I I I vykonávat také v místě nebo I
I I I poblíž místa, ve kterém I
I I I právnická osoba vykonává I
I I I činnost školní družiny nebo I
I I I školního klubu I
I-----------------------------I----------------------------I-----------------------------I
I táborovou činností a další I táborovou činností a další I - nově není uvedena vazba I
I činností spojenou s pobytem I obdobnou činností I na "pobyt mimo místo, kde I
I mimo místo, kde právnická I I právnická osoba vykonává I
I osoba vykonává činnost I I činnost školského zařízení I
I školského zařízení pro I I pro zájmové vzdělávání", I
I zájmové vzdělávání I I proto lze uvedenou činnost I
I I I vykonávat také v místě nebo I
I I I poblíž místa, ve kterém I
I I I právnická osoba vykonává I
I I I činnost školní družiny nebo I
I I I školního klubu, např. I
I I I pořádat městský nebo I
I I I příměstský tábor I
I-----------------------------I----------------------------I-----------------------------I
I osvětovou činností včetně I osvětovou činností včetně I - - - I
I shromažďování a poskytování I shromažďování a I I
I informací pro děti, žáky a I poskytování informací pro I I
I studenty, popřípadě i další I děti, žáky a studenty, I I
I osoby, činností vedoucí k I popřípadě i další osoby, a I I
I prevenci rizikového chování I činností vedoucí k I I
I a výchovou k dobrovolnictví I prevenci rizikového I I
I I chování a výchovou k I I
I I dobrovolnictví I I
I-----------------------------I----------------------------I-----------------------------I
I individuální prací, zejména I individuální prací, I - - - I
I vytvářením podmínek pro I zejména vytvářením I I
I rozvoj nadání dětí, žáků a I podmínek pro rozvoj nadání I I
I studentů I dětí, žáků a studentů I I
I-----------------------------I----------------------------I-----------------------------I
I využitím otevřené nabídky I využitím otevřené nabídky I - - - I
I spontánních činností I spontánních činností I I
I-----------------------------I----------------------------I-----------------------------I
I - - - I vzdělávacími programy I nově vyčleněná činnost I
I I navazujícími I I
I I I I
I I na rámcové vzdělávací I I
I I programy škol I I
I-----------------------------I----------------------------I-----------------------------I
Formy zájmového vzdělávání
Nově s účinností od 1. 9. 2018 vyhláška č. 74/2005 Sb. stanoví dělení zájmového vzdělávání podle formy (§ 2 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 74/2005 Sb.). Podstatnými znaky uvedeného kritéria dělení je četnost poskytování zájmového vzdělávání a délka období, ve kterém je zájmové vzdělávání poskytováno. Výsledek dělení podle formy je shrnut v následující tabulce.
I------------------I---------------------------------------------------------I 
I pravidelná denní I pravidelnou denní docházkou se rozumí přihlášení k I
I docházka I zájmovému vzdělávání nejméně 4 dny v týdnu po dobu I
I I nejméně 5 po sobě jdoucích měsíců I
I------------------I---------------------------------------------------------I
I pravidelná I pravidelnou docházkou se rozumí přihlášení k zájmovému I
I docházka I vzdělávání v rozsahu nejméně jedenkrát za 2 týdny po I
I I dobu nejméně 5 po sobě jdoucích měsíců, které není I
I I pravidelnou denní docházkou I
I------------------I---------------------------------------------------------I
I nepravidelná I nepravidelnou docházkou se rozumí přihlášení k I
I docházka I zájmovému vzdělávání v jiném rozsahu, než je rozsah I
I I pravidelné denní docházky a pravidelné docházky I
I------------------I---------------------------------------------------------I
I příležitostná I příležitostnou docházkou se rozumí přihlášení k I
I docházka I zájmovému vzdělávání v jiném rozsahu, než je rozsah I
I I pravidelné denní docházky a pravidelné docházky I
I------------------I---------------------------------------------------------I
Typy školských zařízení pro zájmové vzdělávání
Dále se nově školská zařízení pro zájmové vzdělávání dělí na typy (§ 3 vyhlášky č. 74/2005 Sb.). Lze proto jednoduše konstatovat, že školní klub a školní družina jsou typem školského zařízení pro zájmové vzdělávání.
Činnost klubu a účastníci klubu
Je vhodné připomenout, že podle § 111a odst. 2 školského zákona členění školských zařízení pro zájmové vzdělávání odlišných od školní družiny stanoví ředitel. Uvedené ustanovení školského zákona provádí § 6 odst. 3 vyhlášky č. 74/2005 Sb., v platném znění, podle kterého organizační členění klubu stanoví vnitřním předpisem ředitel. Vyhláška č. 74/2005 Sb., v platném znění, dále neuvádí, v jakém vnitřním předpisu má ředitel stanovit organizační členění klubu. Z logiky věci plyne, že uvedeným vnitřním předpisem může být organizační řád, může se však jednat i o jiný vnitřní předpis.
Nové členění docházky zájmového vzdělávání (pravidelná denní, pravidelná, nepravidelná, příležitostná) se projevuje ve vymezení účastníků, pro které je činnost klubu přednostně určena. Nově se v § 7 odst. 1 vyhlášky č. 74/2005 Sb., v platném znění, uvádí, že činnost klubu je určena přednostně pro žáky druhého stupně základní školy, žáky nižšího stupně šestiletého nebo osmiletého gymnázia nebo odpovídajících ročníků osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře přihlášené k pravidelné denní docházce nebo pravidelné docházce.
Některé právnické osoby vykonávají činnost školního klubu i činnost školní družiny. Již podle právní úpravy účinné do 31. 8. 2018 vyhláška vymezovala neslučitelnost docházky do školní družiny a školního klubu, a to takto: Účastníkem může být i žák prvního stupně základní školy, který není přijat k pravidelné denní docházce do družiny.
S účinností od 1. 9. 2018 je v § 7 odst. 3 vyhlášky č. 74/2005 Sb. spojena úprava inkompatibility s pravidelnou denní docházkou jak v případě školního klubu, tak v případě školní družiny: činnost klubu vykonávaná formou pravidelné denní docházky je určena výhradně pro uchazeče, kteří nejsou přijati k pravidelné denní docházce do družiny [zvýraznění - Monika Puškinová]. Z úhlu pohledu přijímání uchazečů k zájmovému vzdělávání lze pravidlo inkompatibility docházky do školního klubu a školní družiny zformulovat takto: jestliže je určitá osoba již přijata k pravidelné denní docházce do školní družiny, pak ji nelze přijmout k pravidelné denní docházce ve školním klubu.
Přerušení činnosti školní družiny
Právní úprava vlastního přerušení činnosti školní družiny zůstává zachována i po 1. 9. 2018. To znamená, že se použije pravidlo, podle kterého po projednání se zřizovatelem může ředitel přerušit činnost družiny v době školních prázdnin (§ 8 odst. 2 věta druhá vyhlášky č. 74/2005 Sb., v platném znění).
Nově je však ve vyhlášce č. 74/2005 Sb., v platném znění, výslovně uvedeno, že ředitel zveřejní na vhodném veřejně přístupném místě informaci o přerušení provozu družiny (§ 8 odst. 2 věta čtvrtá). Jako takové místo se chápe místo související s činností školní družiny, do kterého mohou zákonní zástupci účastníků školní družiny nebo např. osoby, které jsou pověřeny k vyzvedávání, vstupovat bez omezení (např. vestibul před vstupem do místností, ve kterých probíhá činnost školní družiny).
Dále se nově se v § 8 odst. 2 vyhlášky č. 74/2005 Sb., v platném znění, stanoví možnost (nikoli povinnost) zprostředkovat možnost poskytování zájmového vzdělávání v jiné školní družině, a to po dobu přerušení provozu školní družiny, především v době školních prázdnin. V tomto ohledu však není ředitel zcela autonomní. Uvedené zprostředkování možnosti poskytování zájmového vzdělávání v jiné školní družině navazuje na projednání se zřizovatelem a dohodu s řediteli jiných školních družin.
V případě, že ředitel využije uvedené možnosti a zprostředkuje možnost poskytování zájmového vzdělávání v jiné školní družině, pak ředitel zveřejní na vhodném veřejně přístupném místě informaci o možnosti a podmínkách zajištění vzdělávání v jiné družině (§ 8 odst. 2 věta čtvrtá vyhlášky č. 74/2005 Sb., v platném znění).
Pro přehlednost je znění § 8 odst. 2 vyhlášky č. 74/2005 Sb., v platném znění, uvedeno níže.
Družina vykonává činnost ve dnech školního vyučování a o školních prázdninách. Po projednání se zřizovatelem může ředitel přerušit činnost družiny v době školních prázdnin. Ředitel po projednání se zřizovatelem může po dohodě s řediteli jiných družin zprostředkovat možnost poskytování zájmového vzdělávání účastníků v jiné školní družině po dobu přerušení provozu, především v době školních prázdnin. Ředitel zveřejní na vhodném veřejně přístupném místě informaci o přerušení provozu družiny a popřípadě také informaci o možnosti a podmínkách zajištění vzdělávání v jiné družině.
Účastníci školní družiny
Nové členění docházky zájmového vzdělávání (pravidelná denní, pravidelná, nepravidelná, příležitostná) se také promítá do definice účastníků, pro které je činnost školní družiny přednostně určena. Nově se v § 9 odst. 1 vyhlášky č. 74/2005 Sb., v platném znění, uvádí, že činnost školní družiny je určena přednostně pro žáky prvního stupně základní školy přihlášené k pravidelné denní docházce.
Analogicky tomu, jak se v § 7 odst. 3 vyhlášky č. 74/2005 Sb., v platném znění, stanoví inkompatibilita činnosti klubu vykonávané formou pravidelné denní docházky a činnosti školní družiny vykonávané formou pravidelné denní docházky (pokud uvedené činnosti vykonává jedna a tatáž právnická osoba), je neslučitelnost docházky do školní družiny a školního klubu zakotvena v § 9 odst. 3 vyhlášky č. 74/2005 Sb., v platném znění: činnost družiny vykonávaná formou pravidelné denní docházky je určena výhradně pro uchazeče, kteří nejsou přijati k pravidelné denní docházce do klubu, pokud činnost družiny a klubu vykonává stejná právnická osoba [zvýraznění - Monika Puškinová].
Z úhlu pohledu přijímání uchazečů k zájmovému vzdělávání lze pravidlo inkompatibility docházky do školního klubu a školní družiny zformulovat takto: jestliže je určitá osoba již přijata k pravidelné denní docházce do školního klubu, pak ji nelze přijmout k pravidelné denní docházce ve školní družině.
Počet účastníků v oddělení školní družiny
Do 31. 8. 2018 vyhláška č. 74/2005 Sb. vymezovala pouze nejvyšší počet účastníků školní družiny, a to 30 účastníků (§ 10 odst. 2). Tento nejvyšší počet účastníků školní družiny je zachován i od 1. 9. 2018 a je zakotven v § 10 odst. 4 vyhlášky.
S účinností od 1. 9. 2018 ustanovení § 10 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 74/2005 Sb. určují nejnižší, resp. v průměru nejnižší počet účastníků školní družiny na oddělení. Ustanovení § 10 odst. 3 přitom vyčleňuje pravidlo určené družině, jejíž činnost vykonává stejná právnická osoba jako činnost základní školy s třídami pouze prvního stupně.1) Uvedená pravidla jsou shrnuta v následující tabulce.
I-----------------------------------------I-----------------------------------------I 
I Družina odlišná od družiny podle I Družina, jejíž činnost vykonává stejná I
I § 10 odst. 3 vyhlášky č. 74/2005 Sb. I právnická osoba jako činnost základní I
I I školy s třídami pouze prvního stupně, a I
I I má pouze 1 oddělení I
I (§ 10 odst. 2 vyhlášky č. 74/2005 Sb.) I (§ 10 odst. 3 vyhlášky č. 74/2005 Sb.) I
I-----------------------------------------I------------I----------------------------I
I Družina má nejméně 20 účastníků, kteří I ZŠ tvořená I družina má nejméně 5 I
I jsou žáky prvního stupně základní I 1 třídou I účastníků, kteří jsou žáky I
I školy, v průměru na 1 oddělení. I I prvního stupně základní I
I I I školy I
I Např. družina, jejíž činnost vykonává I------------I----------------------------I
I stejná právnická osoba jako činnost I ZŠ tvořená I družina má nejméně 15 I
I základní školy s třídami pouze prvního I 2 třídami I účastníků, kteří jsou žáky I
I stupně, a má pouze 1 oddělení, avšak ZŠ I I prvního stupně základní I
I je tvořena 4 třídami, již musí mít v I I školy I
I oddělení nejméně 20 účastníků, kteří I------------I----------------------------I
I jsou žáky prvního stupně základní I ZŠ tvořená I družina má nejméně 18 I
I školy. I 3 třídami I účastníků, kteří jsou žáky I
I I I prvního stupně základní I
I I I školy I
I-----------------------------------------I------------I----------------------------I
Je vhodné připomenout, že výjimku z nejvyššího a nejnižšího počtu účastníků školní družiny vymezuje § 111a odst. 4 školského zákona.
Zřizovatel může povolit výjimku z nejnižšího počtu dětí a žáků stanoveného prováděcím právním předpisem za předpokladu, že uhradí zvýšené výdaje na zájmové vzdělávání ve školní družině, a to nad výši stanovenou normativem. Zřizovatel školy může povolit výjimku z nejvyššího počtu dětí a žáků stanoveného prováděcím právním předpisem do počtu 4 dětí a žáků za předpokladu, že toto zvýšení počtu není na újmu kvalitě zájmového vzdělávání ve školní družině a jsou splněny podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví.
Jednoznačný vztah právní úpravy stanovené pro počty účastníků školní družiny vyhláškou č. 74/2005 Sb., v platném znění, a vyhláškou č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, v platném znění, je zakotven v § 10 odst. 7 vyhlášky č. 74/2005 Sb., v platném znění. Jestliže je oddělení školní družiny tvořeno pouze účastníky uvedenými v § 16 odst. 9 školského zákona, je nejnižší a nejvyšší počet účastníků v oddělení shodný s nejnižším a nejvyšším počtem žáků ve třídě zřízené pro žáky uvedené v § 16 odst. 9 školského zákona stanoveným vyhláškou č. 27/2016 Sb., v platném znění.
§ 25 odst. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb.
Třída, oddělení a studijní skupina zřízená podle § 16 odst. 9 zákona má nejméně 6 a nejvíce 14 žáků s přihlédnutím k věku a speciálním vzdělávacím potřebám žáků. Pokud z doporučení školského poradenského zařízení vyplývá, že by počet žáků podle věty první nepostačoval k naplňování jejich vzdělávacích možností a k uplatnění jejich práva na vzdělávání, má třída, oddělení a studijní skupina nejméně 4 a nejvíce 6 žáků.
Zřízení dalšího oddělení školní družiny
Obecně platí, že další oddělení školní družiny lze zřídit, pouze pokud na oddělení připadá v průměru více než 27 účastníků (§ 10 odst. 5 vyhlášky č. 74/2005 Sb., v platném znění)2). Je zřejmé, že současně s uvedeným pravidlem je nutné brát v potaz pravidlo, podle kterého má družina nejméně 20 účastníků, kteří jsou žáky prvního stupně základní školy, v průměru na 1 oddělení (§ 10 odst. 2 vyhlášky č. 74/2005 Sb., v platném znění). Popis zřízení dalšího, a to „běžného“ pátého oddělení školní družiny3) je shrnut v následující tabulce.
I---------------------------I------------------------------------------------I 
I podmínky zřízení pátého I "běžné" páté oddělení školní družiny může být I
I oddělení školní družiny I zřízeno, pokud I
I I I
I I - výsledkem dělení celkového počtu účastníků I
I I normovanou hodnotou 27 (na oddělení má I
I I připadat v průměru více než 27 účastníků I
I I školní družiny) je číslo vyšší než celé I
I I číslo 4 I
I I - to znamená, že při celkovém počtu 108 I
I I účastníků školní družiny nelze zřídit páté I
I I oddělení školní družiny; výsledkem dělení I
I I celkového počtu účastníků školní družiny I
I I normovanou hodnotou 27 je právě 4 (108/27=4) I
I I - při počtu 109 účastníků školní družiny lze I
I I zřídit páté oddělení školní družiny, protože I
I I výsledek dělení celkového počtu účastníků I
I I školní družiny normovanou hodnotou 27 činí I
I I 4,037 I
I I - současně však platí, že z celkového I
I I minimální počtu 109 účastníků školní družiny I
I I nejméně 100 účastníků školní družiny tvoří I
I I účastníci, kteří jsou žáky 1. stupně I
I I základní školy (100/5=20) I
I---------------------------I------------------------------------------------I
I příklad konkrétní situace I Ve školní družině se vzdělává 109 účastníků, I
I organizace školní družiny I z nichž 100 účastníků jsou účastníci, kteří I
I v pěti odděleních I jsou žáky 1. stupně ZŠ. I
I I I
I I 1. oddělení: 21 účastníků, všichni jsou žáky I
I I 1. stupně ZŠ I
I I 2. oddělení: 21 účastníků, všichni jsou žáky I
I I 1. stupně ZŠ I
I I 3. oddělení: 20 účastníků, všichni jsou žáci I
I I 1. stupně ZŠ I
I I 4. oddělení: 25 účastníků, z nichž 20 jsou I
I I žáci 1. stupně ZŠ I
I I 5. oddělení: 22 účastníků, z nichž 18 jsou I
I I žáci 1. stupně ZŠ I
I---------------------------I------------------------------------------------I
V případech zřízení druhého a třetího oddělení se umožňuje zřídit další oddělení školní družiny i při nižším průměrném počtu účastníků, než je stanoven v § 10 odst. 2 vyhlášky č. 74/2005 Sb., v platném znění, (tj. nejméně 20 účastníků). Podmínkou je určitý celkový počet účastníků a určitý počet účastníků, kteří jsou žáky prvního stupně základní školy.
§ 10 odst. 6 vyhlášky č. 74/2005 Sb.
Druhé oddělení lze zřídit i při nižším průměrném počtu účastníků, kteří jsou žáky prvního stupně základní školy, než je uvedeno v odstavci 2, pokud je celkový počet účastníků vyšší než 27 a počet účastníků, kteří jsou žáky prvního stupně základní školy, vyšší než 20. Třetí oddělení je možné zřídit i při nižším průměrném počtu účastníků, kteří jsou žáky prvního stupně základní školy, než je uvedeno v odstavci 2, pokud je celkový počet účastníků vyšší než 54 a počet účastníků, kteří jsou žáky prvního stupně základní školy, vyšší než 40.
Příklad situace, kdy je zřízeno třetí oddělení školní družiny, je uveden v následující tabulce.
I---------------------------I------------------------------------------------I 
I podmínky zřízení třetího I - celkový počet účastníků je vyšší než 54 I
I oddělení školní družiny I - počet účastníků, kteří jsou žáky 1. stupně I
I I ZŠ, je vyšší než 40 I
I I - průměrný počet účastníků, kteří jsou žáky I
I I 1. ZŠ, je nižší než 20 účastníků na 1 I
I I oddělení I
I---------------------------I------------------------------------------------I
I příklad konkrétní situace I 1. oddělení: 18 účastníků, z nich 13 jsou I
I I žáci 1. stupně ZŠ I
I I 2. oddělení: 18 účastníků, z nich 13 jsou I
I I žáci 1. stupně ZŠ I
I I 3. oddělení: 19 účastníků, z nichž 15 jsou I
I I žáci 1. stupně I
I I I
I I To znamená, že I
I I I
I I - celkový počet účastníků je 55 žáků, I
I I - počet účastníků, kteří jsou žáky 1. stupně I
I I ZŠ, je 41 žáků, I
I I - průměrný počet účastníků, kteří jsou žáky I
I I 1. stupně ZŠ, je 13,666 žáka na 1 oddělení I
I---------------------------I------------------------------------------------I
Provozní doba školní družiny
V souladu s § 10 odst. 8 vyhlášky č. 74/2005 Sb., v platném znění, ředitel může provozní dobu družiny upravit podle místních podmínek (např. podle využívaných prostor, situace účastníků školní družiny nebo jejich zákonných zástupců). Současně se stanoví, že § 10 odst. 9 vyhlášky č. 74/2005 Sb. tím není dotčen.
Jak je známo, novela školského zákona uskutečněná zákonem č. 167/2018 Sb. odkládá aplikaci nového způsobu financování regionálního školství k datu 1. ledna 2020. Proto je také odložena aplikovatelnost § 10 odst. 9 až 11 a přílohy, která stanovují závazné hodnoty PHmax ve vztahu k novému systému financování přímé pedagogické činnosti ve školních družinách4). K datu 1. 1. 2020 je však pravidlo vymezené v § 10 odst. 8 vyhlášky č. 74/2005 Sb. nutné brát v potaz.
Další novelizovaná ustanovení
Ustanovení § 15 odst. 1 vyhlášky č. 74/2005 Sb., v platném znění, zakotvuje, že ředitel stanoví ve vnitřním řádu pro jednotlivé činnosti v zájmovém vzdělávání způsob evidence účastníků.
Nově se v § 15 odst. 2 vyhlášky č. 74/2005 Sb., v platném znění, stanoví nejen vůči školní družině, ale i vůči školnímu klubu pravidlo, podle kterého ředitel stanoví nejvyšší počet účastníků na 1 pedagogického pracovníka s ohledem na druh vykonávané činnosti účastníků a jejich případné speciální vzdělávací potřeby, zejména s ohledem na jejich bezpečnost.
Dále s účinností od 1. 9. 2018 v § 15 odst. 3 vyhlášky č. 74/2005 Sb., v platném znění, výslovně stanoví, že bezpečnost a ochranu zdraví účastníků při vzdělávání a akcích konaných mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání podle školského zákona, zajišťuje právnická osoba, která vykonává činnost školského zařízení, svými zaměstnanci, vždy však nejméně jedním pedagogickým pracovníkem.
Shrnutí
Rozsáhlá novela vyhlášky č. 74/2005 Sb. v mnohém mění podmínky organizace a činnosti školní družiny a školního klubu a vyžaduje i změnu některých interních dokumentů školní družiny nebo školního klubu.
1 Pravidla zakotvená v § 10 odst. 2 a 10 odst. 3 vyhlášky č. 74/2005 Sb., v platném znění, se nevztahují na „speciální“ oddělení školní družiny, tj. na oddělení školní družiny zřízená pro žáky dle § 16 odst. 9 školského zákona (viz § 10 odst. 7 vyhlášky č. 74/2005 Sb., v platném znění).
2 V materiálu MŠMT Metodika stanovení PHmax pro školní družiny je na s. 7 upřesněno: Uvedené pravidlo se nevztahuje na „speciální“ oddělení (viz znění § 10 odst. 7 vyhlášky č. 74/2005 Sb.) a v rámci něj se tato oddělení nezohledňují. Pravidlo nedopadá na situaci zřízení pouze prvního oddělení (viz dikce „Další oddělení lze zřídit...“). [online]. [cit. 2018-11-27]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/ekonomika-skolstvi/metodiky-k-reforme-financovani-regionalniho-skolstvi
3 Příklad demonstrující podmínky zřízení čtvrtého oddělení školní družiny, je uveden v materiálu Metodika stanovení PHmax pro školní družiny na s.8 a 9. [online]. [cit. 2018-11-27]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/ekonomika-skolstvi/metodiky-k-reforme-financovani-regionalniho-skolstvi
4 Viz také článek Financování zájmového vzdělávání. [online]. [cit. 2018-11-19]. Dostupný z: http://www.msmt.cz/mladez/financovani-zajmoveho-vzelavani

Související dokumenty