Akvizice druhého jazyka v útlém věku: mají bilingvní děti bilingvní výhodu oproti svým monolingvním vrstevníkům?

Vydáno: 15 minut čtení

V dnešním globalizovaném světě je stále důležitější schopnost komunikovat více než jedním jazykem. Odhaduje se, že v průměru 3 miliardy lidí mají schopnost komunikovat dvěma nebo více jazyky (Grosjean, 2010). Neustále roste počet dětí, které jsou vystavené bilingvnímu prostředí již od útlého věku. Mnohé děti se učí dva nebo více jazyků současně, a to v rámci multikulturní společnosti nebo bilingvní rodiny, ve které vyrůstají (Allman, 2005). Otázky týkající se vlivu bilingvismu na vývoj dětí byly vždy důležité. Vzhledem ke zvyšující se globalizaci se však bilingvismus častěji objevuje jako zásadní problém pro multilingvální a multikulturní společnosti, jako je například Kanada. Školy jsou místem, kde se tyto děti z různých jazykových prostředí setkávají. Pro pedagoga je tedy vhodné být obeznámen s dopady vyrůstání v různých jazykových prostředích na vývoj dítěte.

Akvizice druhého jazyka v útlém věku: mají bilingvní děti bilingvní výhodu oproti svým monolingvním vrstevníkům?
Hana
Tomášková
MSc.
Národní ústav duševního zdraví; Katedra psychologie FF UK
První výzkumy v oblasti bilingvismu
V první polovině 20. století převládal názor, že osvojování druhého jazyka v raném věku způsobuje, že děti jsou zmatené v užívání relevantního jazyka, a celkově narušuje jejich schopnost normálního vývoje kognitivních funkcí a adekvátního prospívání ve školním prostředí. Akvizice druhého jazyka byla tedy vnímána jako limitující faktor pro
kognitivní
vývoj a osobnostní rozvoj. Reynold (1928) tvrdil, že bilingvismus snižuje schopnost přemýšlet. Kvůli teorii snížené schopnosti zpracovávat informace a zpomaleného vývojeu bilingvních jedinců měli pedagogové tendenci děti odrazovat od akvizice druhého jazyka (Hakuta a Diaz, 1985). Zároveň Appel a Muysken (1987) uvedli, že v důsledku omezené schopnosti učit se další jazyk vede větší znalost jednoho jazyka ke sníženým dovednostem v jiných jazycích. Tudíž rané studie konstatovaly, že bilingvismus způsobuje mentální zátěž, což vede ke zpomalenému vývoji. Tato úvaha byla zpochybněna přelomovou studií od Peala a Lamberta (1962), která ukázala, že bilingvní jedinci měli lepší výkon než jejich monolingvní vrstevníci v široké škále testů hodnotících inteligenci. Je třeba brát v potaz metodologické limitace těchto studií, jež mohly ovlivnit výsledky, a tedy i jejich závěr. Nedávný výzkum naopak identifikoval konkrétní oblasti, ve kterých bilingvní děti vynikají, a jiné oblasti, v nichž bilingvismus nemá žádný vliv na jejich vývoj.
Bilingvní výhody
1.
Kognitivní
funkce
Na rozdíl od prvních studií nedávný výzkum naopak indikoval jisté
kognitivní
výhody u bilingvních jedinců. Doposud dominantní sférou v oblasti výzkumu bilingvismu byla bilingvní výhoda v exekutivních funkcích. Například bilingvní děti ve věku čtyř až osmi let prokázaly bilingvní výhodu oproti svým monolingvním vrstevníkům v řešení problémů, které vyžadují kontrolu pozornosti a selektivitu vůči kon