Zdravý životní styl a zdravá výživa jako předpoklad prevence dětské nadváhy a obezity

Vydáno:

Předškolní věk je rozhodujícím obdobím ve vývoji člověka. Netýká se to však jen růstu a vývoje celého organismu, ale je to také období, ve kterém se utváří schopnost imunitního systému vyrovnávat se v dalších etapách života s negativními vlivy zevního (viry, bakterie, plísně) i vnitřního prostředí (likvidovat kancerogenní buňky). Proto je velmi nutné už v tomto období vhodně působit na děti, učit je správným návykům a zdravému životnímu stylu.

Zdravý životní styl a zdravá výživa jako předpoklad prevence dětské nadváhy a obezity
PhDr.
Ilona
Fialová
Ph. D.
odborná asistentka, Masarykova univerzita v Brně, katedra speciální pedagogiky
Obezita (otylost) je charakterizována jako chronické multifaktoriálně podmíněné onemocnění, které bývá spojeno se zvýšením hmotnosti. O obezitě hovoříme tehdy, kdy se zmnoží tukové buňky a dojde ke zvýšení tělesné hmotnosti o 20 %. Se vzrůstající tělesnou hmotností jsou spojená závažná zdravotní rizika, jako je například diabetes mellitus, kardiovaskulární onemocnění, dušnost, onemocnění kloubů, bolesti zad, nádorová onemocnění, zažívací či kožní potíže, nadměrné pocení aj.
Příčinou může být
nesprávný životní styl
(např. vedení konzumního života, přejídání a nedostatek pohybových aktivit). Člověk může mít k tomuto onemocnění také
dědičné dispozice
nebo může být způsobeno v důsledku jiné nemoci (Fialová, 2012). Za posledních 15 let se u nás zdvojnásobil počet obézních dětí (Klener et al. 2006).
V současnosti trpí 5 až 10 % dětské populace obezitou.
Přičemž až 80 % dětské obezity přechází do dospělosti (Gricová, 2012).
Děti s obezitou mívají také velmi často sociální a psychické problémy. Mohou se u nich vyskytovat úzkostné stavy, mívají nízkou sebedůvěru a často zažívají nezdary při svém uplatnění v dětském kolektivu. Problematika obezity je stále ještě podceňována, i když se již nejedná jen o osobní problém jedince, ale stává se problémem celospolečenským (Klener et al. 2006).
Životní styl dětí
je do značné míry ovlivněn rodinným i školním prostředím, ve kterém vyrůstají, a proto by měl být kladen důraz především na prevenci vzniku obezity
formou osvěty nejen dětí, ale i jejich rodičů
v oblasti správné výživy a dodržování zdravého životního stylu. Rodiče obézních dětí nebo dětí inklinujících k vyšší hmotnosti by měli být informováni lékaři o závažnosti tohoto onemocnění a jeho vlivu na vznik některých chronických civilizačních chorob. Zásadní vliv na zdravotní stav dítěte má především rodina – rodiče by měli jít dětem příkladem,
vytvořit zdravý jídelníček
a volný čas naplnit společnými pohybovými a sportovními aktivitami (Nevoral a kol. 2003). Je důležitější obezitě předcházet, než ji léčit. V dětském věku je totiž léčba obezity léčbou celé rodiny.
Neméně významným prostředím, které ovlivňuje zdravý vývoj dítěte, je mateřská škola.
Pohybová aktivita u dětí
je nástrojem zdravotní prevence a prostředkem k zajištění normálního vývoje – optimálního růstu, vývoje nervového systému, regulace obezity. Působí na zvyšování svalové hmoty, posiluje kostru a šlachy, cílená a systematická pohybová aktivita zabraňuje vadnému držení těla a má nesporný vliv na správnou funkci krevního oběhu. Pohybová aktivita má psychoregulační efekt při kompenzaci mentální zátěže dětí, především na toleranci ke stresu, depresi, poruchám spánku aj.
Herní činnosti
jsou významné pro přijetí postojů a rolí, přizpůsobení se týmu, komunikaci a socializaci dětí (Kotulán a kol. 2005).
V současnosti se na školách uplatňují preventivní programy, které se zaměřují na podporu zdravého životního stylu, a tedy prevenci vzniku dětské obezity. Učitelé, kteří mají informace o zásadách zdravé výživy, tak mohou působit na děti a předávat jim své znalosti a zkušenosti. Pokud bude znát dítě zásady správné životosprávy, znamená to první krůček v prevenci nadváhy a obezity. Nesprávný přístup k dítěti může vést k trvalým následkům (Fořt, 2004). Zkušenosti, které dítě takto získává, ovlivňují jeho vztah k sobě samému i k ostatním lidem.
Velmi důležitou součástí práce pedagoga v této oblasti je
spolupráce s rodinou, lékaři
a jinými odborníky, kteří se podílejí na výchově a vzdělávání takového dítěte. Dítě s obezitou musí vědět, že žije v prostředí, které ho chápe a vnímá ho jako rovnocenného partnera. Pokud by se cítilo špatně, těžko od něho můžeme očekávat úspěšné zvládání všech náročných situací a požadavků na ně kladených. Je důležité, aby pedagog pomáhal nejen dítěti, ale snažil se pomoci i jeho rodině. Týká se to především dobré komunikace mezi učiteli a rodiči. Často stačí, aby přístupy, které zvolili učitelé ve školním prostředí, využívali i rodiče doma. Jen tak můžeme problém nadváhy a obezity dítěte úspěšně zvládnout.
Doporučení pro pedagogy:
 
Mysleme na to, že obranyschopnost organismu je dána kvalitou stravy v počátečních fázích života a ta vede k jeho výkonnosti ve stáří.
 
Racionální strava v útlém věku vede k prevenci civilizačních chorob v dospělém věku. Je nutné dávat dětem pestrou a energeticky vyváženou stravu.
 
Imunita nefunguje při podvýživě, špatné skladbě výživy, při hladovění, ale také při nadbytku stravy.
 
Nadváhou trpí ve světě 1,5 miliardy lidí, obezitou 400 miliónů. Obyvatelé České republiky zaujímají v Evropě jedno z čelních míst. Obezita snižuje kvalitu a délku života.
 
Dnešní životní styl je charakteristický prudkým poklesem fyzické aktivity a nárůstem pasivních aktivit dětí ve volném čase (hry na PC, sledování televize aj.). Tento stav podporuje také motorizace rodin.
 
Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje dětem alespoň jednu hodinu pohybu denně!
 
Děti, které se méně hýbou, jsou více ohroženy nadváhou a obezitou. Aktivní dítě je spokojenější i zdravější.
Důležité je také
dodržování pitného režimu.
Je však nutné vybírat vhodné nápoje, tedy čerstvou vodu, přírodní ředěné ovocné a zeleninové šťávy, bylinné čaje, omezeně neperlivé minerální vody. Nevhodnými nápoji jsou sladké limonády, ochucené minerální vody, ovocné nektary aj. Problematika nadváhy a obezity také souvisí se
zvýšenou konzumací potravin s vysokou energetickou hodnotou
a zvýšenou konzumací potravin večer.
Nezapomeňme vést děti k tomu, aby pravidelně snídaly. S věkem klesá počet dětí, které ráno snídají, a nesou si tak tento „nešvar“ do dospělosti. Snažme se o to, aby se dětem dostalo
pravidelných pěti porcí jídla denně.
V jídelníčku by měly mít ovoce a zeleninu nejméně třikrát denně. Pozor na konzumaci cukru: nadměrný příjem cukru vede k nadváze, ke vzniku zubního kazu a podporuje vznik civilizačních chorob.
Inspirací nám může být internetový projekt:
LITERATURA
 
FIALOVÁ, I., OPATŘILOVÁ, D., PROCHÁZKOVÁ, L.
Somatopedie. Texty k distančnímu vzdělávání.
Brno: Paido, 2012. s. 222. ISBN 978-80-7315-233-8.
 
FOŘT, P. Stop dětské obezitě. Praha: Ikar, 2004. ISBN 80-249-0418-7.
 
GRICOVÁ, P.
Zdravá výživa jako součást prevence dětské obezity a ostatních civilizačních chorob.
Brno: SAAD, 2/2012.
 
GREGORA, M. Výživa malých dětí. Praha: Grada, 2004. ISBN 80-247-9022-X.
 
KOTULÁN, J.
Zdravotní nauky pro pedagogy.
Brno: PdF MU, 2005. ISBN 80-210-3844-6.
 
NEVORAL, J. a kol.
Výživa v dětském věku.
Jinočany: H&H, 2003. ISBN 80-86-022-93-5.

Související dokumenty