Zahájení nebo odložení školní docházky z hlediska řeči

Vydáno:

Šestiletý Filip má velkou slovní zásobu a vyjadřuje se velmi obratně, ve výslovnosti mu ale chybí R, Ř a při sykavkách vsouvá jazyk mezi zuby. Stejně starý Adam R zvládá, a i když mluví méně, v projevu slyšitelně chybí měkké ĎŤŇ a skupina sykavek s háčky. Mateřským jazykem o tři měsíce starší Aliny je ruština, česky hovoří pouze ve školce a třebaže dělá velké pokroky, nedosahuje zatím úrovně svých českých vrstevníků. Jaké možnosti navrhnout těmto předškolákům pro příští školní rok?

 

Zahájení nebo odložení školní docházky z hlediska řeči
PhDr.
Renata
Škaloudová
školský logoped ve speciálně pedagogickém centru
Hledisek, která se zvažují při rozhodování
první třída, nebo odklad
, je mnoho a jedním z těch podstatných jsou řečové dovednosti - jazykem Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání 
komunikativní
kompetence.
Kompetence je třeba hodnotit kompetentně, proto si připomeňme trochu teorie.
V řečovém projevu předškolního dítěte sledujeme dvě hlavní složky - obsahovou a formální (výslovnostní), a to v tomto pořadí.
Obsah
je vždy důležitější než forma, přednostně posuzujeme,
co dítě říká
, teprve potom to,
jak to říká
. K obsahové složce patří nejen samotné téma promluvy, ale i styl komunikace, jaký dítě zvládá a používá. Samozřejmostí by mělo být respektování principu střídání v rozhovoru, držení se předmětu v jeho průběhu nebo při vyprávění a přiměřený mimoslovní projev, takzvaná řeč těla (oční kontakt, doprovodná gestikulace, odpovídající mimika, citové reakce apod.). Předpokladem dobrého porozumění a vyjadřování je dostatečná pasivní a aktivní slovní zásoba a umění s ní nakládat ve smyslu ohýbání slov, používání předložkových vazeb a tvoření gramaticky správných vět. Významnou roli v procesu komunikace mají i sluchová pozornost a paměť.
Výslovnost
by měla v době nástupu do školy odpovídat jazykové normě, což u některých dětí tak skutečně je. Takovíto předškoláci ovládají a s jistotou používají všechny české hlásky, nepletou je mezi sebou, dodržují počet slabik v dlouhých slovech, celkově jsou prostě trochu zázrační.
Poměrně zásadní disciplínou pro připravenost na výuku čtení je
fonematický sluch
(nadstavbově i fonologické uvědomění), patřící rovněž do oblasti řeči. Jde o schopnost sluchově rozlišovat hlásky mluveného jazyka, určovat první a poslední z nich ve slovech, postřehnout jejich přítomnost či nepřítomnost, pochopit základ slabikové a hláskové syntézy a analýzy. Rozvoj fonematického sluchu spadá do období kolem šestého roku věku a jestliže k němu nedochází spontánně, je třeba se pokusit ho nastartovat například zařazením dítěte do uceleného programu
Trénink jazykových schopností podle Elkonina
(
www.elkonin. cz
).
Nyní se můžeme vrátit k typovým předškolákům z úvodu článku.
Filip:
Absence
R
a
Ř
, případně i
L
není překážkou nástupu do školy, protože tyto hlásky nejsou zaměnitelné s jinými. Mezizubní výslovnost sykavek je záležitostí spíše kosmetickou; pokud je bezpečně rozlišuje, pak ani tato řečová situace není důvodem k odkladu školní docházky. Jeho "vada" se s pomocí logopeda dříve či později pravděpodobně upraví, není třeba podléhat panice z blížícího se září. Je dobré vyvarovat se i zbytečně výhrůžného argumentu o posměchu spolužáků, protože jednak jde o negativní pseudomotivaci a jednak jich podobně jako Filip bude vyslovovat ve třídě jistě několik.
Adam:
Pokud ještě nedochází na logopedické pracoviště, je nutné se urychleně objednat. Může jít o prostou vadu výslovnosti, ale jestli v tomto věku rozdíl v hláskách
DTN/ĎŤŇ
a
CSZ/ČŠŽ
nepozná ani sluchem, varovně by to mohlo signalizovat takzvané riziko dyslexie. To nejlépe posoudí školské poradenské zařízení (pedagogicko-psychologická poradna nebo speciálně pedagogické centrum)
Testem rizika poruch čtení a psaní pro rané školáky
, respektive jeho vyhodnocením. Z něj vyplynou oblasti prevence specifických poruch učení, kterým je možné se věnovat i v rámci programu v MŠ.
Alina:
Aby mohla dobře a úspěšně zahájit docházku do školy s češtinou jako vyučovacím jazykem, bude pravděpodobně potřebovat individuálnější přípravu, než jakou jí lze poskytnout v plněpočetné třídě MŠ. Je třeba, aby si byla jistá v porozumění, ve výbavnosti pojmů, v obratnosti vyjadřování, aby měla dobře oddělené oba jazykové systémy. Má-li štěstí, v zařízení, do něhož dochází, je zřízena skupinová výuka češtiny pro děti s odlišným mateřským jazykem.
Pedagogičtí pracovníci a ostatní zaměstnanci MŠ znají dobře projevy dětí v instituci, tedy mimo domácí prostředí. Někdy je konzultace s nimi pro rodiče překvapením. Není úplně neobvyklé, že dítě, které doma "pusu nezavře", v kolektivu nebo v kontaktu s dospělým "sotva hlesne". Takové potřebuje sociálně dozrát, aby následně ve škole hovořilo bez zábran a ostychu.
Při plném vědomí tentokrát rodičovských kompetencí k finálnímu rozhodnutí škola, nebo odklad má MŠ v jeho procesu důležitý poradní hlas. Typové návrhy by tedy mohly znít: Filip do první třídy, Adam rok odkladu školní docházky v MŠ, Alina v přípravné třídě ZŠ.
Na závěr dodáváme, že záměrně nebyly zmíněny děti se závažněji narušenou komunikační schopností - s opožděným vývojem řeči, vývojovou dysfázií nebo symptomatickou vadou řeči. U nich je rozhodování složitější o výběr vhodné školy a rodiče ho většinou řeší s poradenským zařízením.

Související dokumenty