Využití vzdělávacích programů EU - program Comenius, 2. část

Vzdělávací činnosti ve druhém školním roce projektu byly zaměřeny převážně na poznávání rostlin. Hlavním cílem bylo vytvořit herbář, založit zahrádku a vést děti k pochopení významu rostlin a k poznávání jejich praktického využití.

Ve druhém projektovém roce byla naplánována pouze jedna partnerská schůzka, která se konala v dubnu 2008 v Mateřské škole Vyturelis, ve druhém největším městě Litvy Kaunasu. I v této partnerské MŠ připravily litevské kolegyně schůzku velmi precizně, se zajímavým programem. Ředitelka Irena Verbaičiené představila všem spolupracujícím zahraničním kolegyním a kolegům Mateřskou školu Vyturelis, její specifika, zaměření a vzdělávací program. Velký zážitek pro nás bylo kulturní vystoupení, které pro nás připravily děti. V prostých národních krojích předvedly pásmo národopisných písní, her a scének a v závěru zapojily do svého vystoupení i nás dospělé. Vystoupení dětí bylo nejen výborně připravené a bravurně provedené, ale zároveň působilo velmi skromně a dojemně a málokteré oko zůstalo suché, a to i pánů kolegů.

Po tak zdařilém a emotivním vystoupení se nám ani příliš nechtělo loučit se s dětmi a zúčastnit se další části programu. V rámci připraveného programu jsme navštívili vedení města na tamní radnici. Uvítání na úřadě i vzájemné diskuze byly velmi srdečné, starosta, ačkoliv měl k dispozici tlumočnici, vzhledem ke svým jazykovým dovednostem její pomoc ani jednou nevyužil.

Součástí programu byla také zajímavá návštěva dalších mateřských škol v okolí Kaunasu. Rádi jsme se vrátili do „naší“ školky Vyturelis, kde jsme s dětmi během několika dnů pobývali ve třídách a na zahradě mateřské školy. Na zahradě jsme s dětmi symbolicky zasadili jiřiny, které jsme si s sebou do této partnerské MŠ přivezli. V průběhu schůzky prezentovali zástupci všech partnerských mateřských škol dosavadní projektové činnosti s dětmi, vzájemně jsme hodnotili průběh projektu a plánovali společné aktivity na další období.

Stěžejní téma posledního projektového roku bylo Toto téma jsme se rozhodli dětem přibližovat prostřednictvím pohádek, přičemž každá partnerská MŠ předala v průběhu projektového roku jednu klasickou pohádku své země (v anglickém jazyce) dalším partnerským MŠ. Slovinské kolegyně představily první knihu o zvířatech, kterou symbolicky předala dětem v každé MŠ kočička Kyty. Tento maňásek prováděl děti v každé zemi celým školním rokem.

Na partnerské schůzce v Norsku jsme se všichni sešli v říjnu 2008. Setkání se konalo v malém šestitisícovém městečku Inderoy ve středním Norsku, kde sídlí i partnerská Mateřská škola Sakshaug Barnehage. Oficiální uvítání pedagogů ze všech partnerských zemí proběhlo v mateřské škole, kde nás uvítali ředitel MŠ Helge Loge a starosta města. Po slavnostním uvítání jsme zhlédli krátké vystoupení dětí, jež vycházelo z praktických vzdělávacích činností v mateřské škole.

Ředitel MŠ nám představil organizaci, filosofii a priority MŠ a společně s učitelkami nás provedl celou budovou MŠ i přilehlou zahradou a podrobně nám vysvětlil provoz mateřské školy. V další části dne jsme absolvovali zajímavou přednášku představitele místní samosprávy, která se týkala školství v dané oblasti, politického uspořádání a kulturních a historických zajímavostí. Stejně jako v ostatních partnerských zemí i v Norsku jsme navštívili několik dalších okolních mateřských škol. Organizace dne v norských MŠ se hodně liší od mateřských škol, které jsme dosud v rámci navštívili. Děti, ačkoliv mají velmi vkusně a kvalitně vybavené vnitřní prostředí MŠ, jsou se svými učitelkami převážnou část dne venku v přírodě, a to za každého počasí.

Další zajímavostí bylo, že děti jsou v menších skupinách - 10-15 dětí, a o každou skupinu pečují podle věku dětí 3-4 učitelky, popřípadě učitelky a asistentky. V norských mateřských školách nejsou výjimkou pedagogové-muži. Čas strávený s norskými dětmi byl zajímavý a přínosný. Od dětí jsme se přesunuli na návštěvu úřadu regionální oblasti (typem a velikostí odpovídá našim krajským úřadům), kde nám Eln Karin Dieset, ředitelka oddělení pro vzdělávání, představila norský vzdělávací systém. Vzhledem k environmentálnímu tématu našeho projektu následovala přednáška o životním prostředí a místní fauně.

Na závěr pobytu pro nás norští kolegové připravili prezentaci absolvovaných aktivit během této partnerské schůzky. Mezitím, co jsme sledovali promítání fotek na plátně za zvuku tiché příjemné hudby, přiběhlo několik předškolních dětí s houslemi a začaly svou hrou doprovázet prezentaci. Byla to milá a dojemná tečka za partnerskou schůzkou v Norsku.

Poslední projektová schůzka se konala v květnu 2009 v České republice. Schůzku jsme připravovali dlouho dopředu, vzhledem ke kvalitně provedeným schůzkám našich partnerů jsme i my chtěli předvést to nejlepší. Naše hosty z partnerských mateřských škol uvítaly děti na zahradě mateřské školy, kde každému předaly dárek v podobě obrázku z přírodnin, jenž samy vyráběly.

Po zahajovacích proslovech ředitelky MŠ a starosty děti předvedly vystoupení, které svým obsahem vycházelo ze vzdělávací náplně projektu - z pohádek o zvířatech. Děti hostům zahrály dramatizaci pohádky a sklidily velký potlesk. Po kulturním vystoupení dětí jsem kolegyně a kolegy provedla budovou MŠ, přičemž jsem je seznámila se způsobem provozu a organizace naší mateřské školy, se specifiky našeho školního vzdělávacího programu. V rámci utvoření větší představy o českém předškolním vzdělávání jsme s našimi partnery navštívili další tři mateřské školy v okolí Benešova a Prahy, kde je paní ředitelky velmi vstřícně uvítaly, provedly je svými MŠ a ukázaly činnosti s dětmi.

Během dalších dnů jsme s partnery navštívili také stanici s hendikepovanými živočichy, kde měla sídlo OFČR -asociovaný partner zapojený v našem projektu. Ve stanici (kromě její prohlídky, které se ujala Petra Nová, pracovnice OFČR a partnerka našeho projektu) proběhly prezentace projektových činností každé partnerské mateřské školy a diskuse o jejich průběhu. V naší mateřské škole jsme přivítali Marii Marxtovou, členku OMEP, která hostům představila školský vzdělávací systém ČR a odpovídala zahraničním kolegům na jejich dotazy.

Na závěr naší partnerské schůzky jsme připravili společnou aktivitu pro děti a naše partnery. Děti utvořily malé skupinky a každá skupinka měla v ruce vlaječku jedné z partnerských zemí. Podle státních vlaječek si kolegové našli svou skupinku dětí. Každá skupina dětí měla polotovar ptačí budky, hřebíky, kladívka, šroubováky a úkolem každé skupiny dětí a zahraničních kolegů bylo ptačí budku zkompletovat. Byla to fantastická podívaná, všechny skupiny se pustily s nadšením do díla, ozýval se zvuk kladívek a dalšího náčiní a komunikace našich dětí se zahraničními dospělými neznala žádnou jazykovou bariéru. Těžko říct, kdo si společné tvoření užíval víc, zda kolegové anebo děti.

Na každou ptačí budku jsme připevnili vlaječku jedné z partnerských zemí a posléze jsme budky umístili na stromy na zahradě naší mateřské školy. Podle ohlasů našich kolegů na závěrečné společné večeři se poslední schůzka v naší zemi, jež organizovala naše mateřská škola, vydařila úspěšně. Partnerskou schůzkou v České republice se přiblížil i konec tříletého

Hodnocení, evaluace a prezentace projektu probíhaly na třech úrovních - na úrovni naší mateřské školy, na úrovni národní agentury a na mezinárodní úrovni celého projektu.

Vzhledem ke zdařilému průběhu celého projektu získala naše MŠ různá ocenění. Například na některých projektových seminářích pořádaných NAEP v různých městech ČR byla prezentace našeho projektu hodnocena jako jedna z nejlepších a byla oceněna drobnými dárky.

V rámci projektu jsme se zapojili do akce Evropský týden programu Comenius,kde jsem se v této literární soutěži na téma se svým příspěvkem v kategorii učitelů umístila za naši MŠ na druhém místě.

Úspěch projektu dokládá fakt, že projekt byl po svém ukončení v roce 2009 celkově hodnocen NAEP jako výborný a získal ocenění Příklad dobré praxe. Na základě tohoto ocenění byl náš projekt vybrán na propagační a informační DVD NAEP. Záznam o průběhu našeho projektu byl rovněž vysílán na ČT 1 v únoru 2009.

Kvalitní průběh a jeho ocenění nebyly zásluhou pouze naší mateřské školy. Celý tříletý projekt probíhal úspěšně díky výborné spolupráci všech mateřských škol zapojených v projektu a velkému entuziazmu našich zahraničních kolegů. Měli jsme obrovské štěstí na partnery, kterým na našem společném projektu rovněž velmi záleželo, a všichni jsme na něm pracovali intenzivně a s nadšením. Zcela jistě přispělo ke zdárnému průběhu projektu i to, že partnerské schůzky byly od samého začátku zorganizovány na vysoké úrovni.

Během partnerských schůzek jsme byli seznámeni se školským systémem dané země, svou přímou účastí v MŠ jsme poznali metody práce našich kolegyň, organizaci dne a způsob vzdělávání v jednotlivých partnerských mateřských školách, ale také jsme měli možnost poznat alespoň okrajově historii, kulturu, tradice a zvyky našich zahraničních kolegů, což považuji za velmi důležité. V každé zemi jsme navštívili nějakou historickou nebo kulturní zajímavost a pobytem s kolegy i mimo MŠ jsme lépe pochopili vzájemnou národní rozdílnost a mentalitu každého národa, která velmi úzce souvisí i s pochopením vzdělávacího systému každé dané země.

Po celé tři školní a zároveň projektové roky byl obsah projektu náplní ŠVP. Za poznáváním živočišné a rostlinné přírody jsme vedli děti především hrou, jejich vlastním zkoumáním, experimentováním a jejich prožitky. Tvůrčím způsobem si děti uvědomovaly souvislosti v přírodě a její zákonitosti, prohlubovaly si logické uvažování, učily se chápat, že životní prostředí může člověk svou činností chránit a zlepšovat, nebo poškozovat a ničit. Současně poznávaly multikulturní svět, poznávaly, že kamarády mohou mít v různých zemích světa.

Tříletý byl velmi náročný po stránce pracovní, organizační a časové, ale jeho přínos zcela převážil tato úskalí. Projekt přinesl nové zkušenosti v našem profesním rozvoji, nové dovednosti s řízením projektu, motivoval nás zdokonalovat se ve výuce nejen pracovního anglického jazyka, ale také poznávat rodné jazyky našich partnerů, jejich kulturu, zvyky, tradice a jejich mentalitu. Byli jsme z různých zemí Evropy, z různých světových stran, s více či méně odlišným vzdělávacím systémem i národní kulturou, a přesto jsme nalezli společnou řeč, společný zájem a společné téma.