Dovolujeme si jako profesionálové, kteří mají po praktické stránce největší zkušenosti s procesem vzdělávání dětí v mateřských školách, vyjádřit svoje postoje k nyní velmi diskutovanému tématu nárokovosti míst pro dvouleté děti v mateřské škole. Tato povinnost by měla nastat v roce 2020 a měla by se týkat všech mateřských škol napříč republikou.
V současné době probíhá v médiích velká diskuse na téma, zda je správné, aby děti od 2 let navštěvovaly institucionální zařízení. Na jedné straně část odborníků tvrdí, že takto malým dětem hrozí odtržením od matky a umístěním v institucionálním zařízení především psychické poškození do budoucna, na druhé straně se ozývají hlasy ve prospěch matek, které jsou nuceny nebo samy chtějí slučovat profesní a rodinný život, neboť je to jednak trend dnešní doby, ale také často nutnost v souvislosti se zajištěním rodiny. V neposlední řadě existují ženy, pro které je možnost institucionální péče o dítě záchranou v jejich tíživé situaci (problematika neúplných rodin, onemocnění v rodině či jiných komplikací, které mohou potkat každého z nás).
Při veškerém respektu ke všem výše uvedeným důvodům bychom chtěli rodičovské i odborné veřejnosti a také politickým představitelům naší země nabídnout svůj názor na věc, který je opřen o zkušenost, dlouholeté pozorování a reflexi podmínek, které v současné době v předškolním vzdělávání jsou.
1. Není dítě jako dítě
Diskusi o institucionální péči malých dětí rozpoutala petice pedagogů - pánů Hermana a Haldy s názvem "Dvouleté děti do školky nepatří". Autoři petice předpokládají, že ideálním místem pro rozvoj dítěte v raném věku je náruč a blízkost jeho maminky, a mají určitě pravdu. Žijeme však ve 21. století, nároky na jednotlivce ve společnosti jsou velké, a ne každý má sílu, možnost, potřebu těmto nárokům čelit. To je realita. Uvědomme si však, že se nebavíme o jednom dítěti, které máme právě nyní každý před očima, ale o všech dvouletých dětech v naší zemi, které by měly mít od roku 2020 zákonný nárok na místo v MŠ.
Některé z těchto dětí budou zralé adekvátně svému věku, budou v rámci možnosti sebeobslužné, zvládnou vzdálení se od matky, přítomnost jiných dětí si užijí a nebudou ve stresu z toho, že se nedomluví a nebudou schopny říct učitelce, co je aktuálně trápí. Jsou však i jiné děti, a sice ty, které nejsou sebeobslužné, vzdálení se od matky v nich vyvolává panickou hrůzu a pobyt mezi jinými stejně starými dětmi je pro ně stresující. Rádi bychom na tomto místě odkázali na myšlenky autora teorie citové vazby psychoanalytika Johna Bowlbyho a dětského psychologa prof. Z. Matějčka, kteří mezi potřeby malých dětí zařazovali potřebu jistoty a bezpečí.
Při absenci pocitu jistoty a bezpečí vzniká u dítěte stres,
který při delší přítomnosti dítě blokuje v jeho otevřenosti novým věcem. Je totiž nastaveno jen na "přežití". Poslední skupinou dětí budou i v roce 2020 děti, které budou mít speciální vzdělávací potřeby. Budou to děti s vývojem k hyperaktivnímu chování, k autismu, k opožděnému psychomotorickému vývoji nebo například k opožděnému vývoji řeči. Odborníci z řad diagnostiků však nebudou moci ani chtít určit diagnózu dítěte, neboť nebudou chtít dítě "nálepkovat" diagnózou, která by ho pak už provázela celým vzdělávacím procesem. Tato neochota určit diagnózu bude oprávněná, přinese však nemožnost čerpat za jiných okolností nároková podpůrná opatření pro dané dítě.2. Není školka jako školka
V naší zemi jsou mateřské školy malé i velké, vesnické i městské, nové a staré, luxusně vybavené či vybavené "ještě postaru". Všude však pracují lidé, kteří jsou ochotni věnovat svoje síly, energii, tvořivost do práce, která není jednoduchá. Jeden z mýtů kolem předškolního vzdělávání je, že učitelka pracuje pouze 6 hodin a má spoustu dovolené. Na tomto místě uvádíme, že tomu tak není. Dovolenou není čas vyčerpat v plném rozsahu a ke každým 6 hodinám přímé práce patří 2 hodiny příprav, evaluací, plánování, diagnostikování dětí atd. I v personálním obsazení jsou však rozdíly. Ve velké mateřské škole může ředitelka vyčlenit třídu pro malé děti a v rámci možností určit podmínky pro tuto třídu (personální, kapacitní i materiální), na malých vesnických jednotřídkách je situace těžší. V jedné třídě budou všechny děti spolu: předškoláci, dvouleté, tříleté, čtyřleté a pětileté děti, děti s postižením... Práce v takové skupině může být výše zmíněným stresem nejen pro děti, ale také pro personál. Chceme na tomto místě poděkovat všem našim učitelkám a asistentkám, které "drží", stále milují svoji práci a jsou ochotny překonávat překážky, které nastávají. Prosíme, vydržte i dál...
3. Není čas jako čas
Provoz mateřské školy je zpravidla stanoven na 9-10 hodin každý den a celý rok mimo několika týdnů uzavření provozu, kdy se obvykle školka rekonstruuje a připravuje na další rok. Některé děti ji navštěvují denně, a to téměř oněch 9-10 hodin. Myslíme si však, že malým dětem neuškodí institucionální péče, pokud by byla dávkována adekvátně jejich věku a možnostem - tedy několik hodin denně a několik dní v týdnu. Chtěli bychom tímto podpořit maminky, aby, pokud je to jen trochu možné, zvážily tyto okolnosti a hledaly ve svém okolí takové služby, které přesně takovou péči nabízejí.
4. Není instituce jako instituce
Myslíme si, že podstatou celého problému je chybné vnímání instituce mateřské školy, a to jak v laické veřejnosti, tak bohužel i naší politické reprezentaci. Mateřská škola definovaná školskou legislativou (např. školský zákon č. 561/2004 Sb.) je totiž především vzdělávací institucí a spadá do kontextu celého vzdělávacího systému České republiky. Má své cíle, výstupy, zákonem stanovené podmínky. Organizací vzdělávání i režimem uzpůsobeným věkové kategorii 3-7 let připravuje děti k dalšímu vzdělávání na dalších jeho stupních.
Školka NENÍ a neměla by se stát hlídacím koutkem,
který je atraktivní především pro to, že je státem dotovaný, a tudíž nejlevnější. Školka by měla být atraktivní díky profesionálnímu přístupu pracovníků v ní, vzdělávacímu programu a návazností na další stupeň vzdělávání.Vedle mateřských škol však v naší zemi existují dětské skupiny (viz zákon o dětské skupině č. 247/2014 Sb.), které rozšířily nabídku forem předškolní péče. Dětská skupina má jiné podmínky, jiné možnosti i jiné požadavky dané legislativou a jeví se v současnosti jako vhodná alternativa pro péči o děti do 3 let. V zemi jich je již více jak 500.
5. Není stát jako stát
Jedním z argumentů "pro" je poukazování na jiné státy západní Evropy, kde je institucionální péče běžná třeba už od několika měsíců věku dítěte. Myslíme si, že bychom jako národ měli stát na sebevědomějších postojích a tom dobrém, co pro nás vybudovaly generace před námi. Nemusíme přebírat vše jen proto, že "to tak je jinde a nám by se to zrovna hodilo". A pokud už přebírat chceme, je potřeba tak činit komplexně, tedy nepřizpůsobovat jen věk přijímaných dětí, ale reflektovat podmínky celkově, včetně těch personálních. Přemýšlejme o věcech z širšího kontextu, mějme respekt k tradici, k místu, kde žijeme, k podmínkám, které tady jsou, k historickému vývoji našeho školství. Čerpejme z toho dobrého a přijímejme zvnějšku také jen to dobré. Uděláme dobře pro ty, kteří tu budou po nás.
Závěr
Takže - patří dvouleté děti do mateřské školy, nebo nepatří? Mělo by být místo pro dvouleté děti nárokové? Odpověď zní -
některé
dvouleté děti do mateřské školy rozhodně nepatří, a místo v mateřské škole by tudíž
nemělo být nárokové
. Pokud zůstane přijímání dvouletých dětí možností a nikoli nárokem, můžeme slíbit, že každé dvouleté dítě, pokud to umožní kapacita a podmínky školky a zralost dítěte, rády přijmeme.Souhlas s textem vyjadřují ředitelé a ředitelky mateřských škol:
Mgr. Blanka Nešporová, Mgr. Kateřina Tomášová, Dana Šedá, Bc. Jarmila Fialová, Iva Krajčová, Pavel Novák, Mgr. Laďka Šilhanová, Bc. Gabriela Melounová, DiS., Marie Kohoutková, DiS., Bc. Lenka Neubauerová, MgA. Michaela Mrázová, Bc. Iva Čapková, Mgr. Jitka Kocábová, Kateřina Sejpalová, DiS., Helena Marunová, DiS., Martina Štibralová, Mgr. Alena Procházková, Bc. Hana Voščeková, Mgr. Zuzana Kljapová, Mgr. Edita Luňáčková, Bc. Vendula Beránková, Mgr. Adriana Moravcová, Mgr. Monika Sklářová, Pavlína Píchová, Vilma Valentová, Mgr. Vlaďka Dobrovolná, Dana Pelikánová, DiS., Bc. Kateřina Trsková, Mgr. Vladimíra Pechanová, Ivana Kameníková, Mgr. Vít Sumerauer, Bc. Jitka Malá, Bc. Pavla Marková, Bc. Zuzana Němcová, Mgr. Natália Toflová, Mgr. Andrea Benešová, Mgr. Yvona Hrstková, Hana Mikulíková, Bc. Iva Kováčová, Dagmar Šmatláková, Mgr. Irena Floriánová, DiS., Mgr. Pavlína Houserová, Bc. Martina Štibralová, Bc. Markéta Jaroňková, Bc. Marie Rumpíková, DiS., Zdenka Hajdová, Iveta Kývalová, B.A., Bc. Yveta Fišerová, Mgr. Hana Lashinová, Mgr. et Mgr. Petra Pincová, Mgr. Eva Tomíšková, Bc. Alena Šimáková, Milada Holinková, Ilona Šerpánová, Mgr. Věra Krajíčková, Bc. Marie Šokalová, Iveta Jeriová, Monika Juránová, Helena Kloudová, DiS., Mgr. Lenka Iserová, Libuše Veselá, Irena Ryplová, Mgr. Irena Vodehnalová, Bc. Jitka Dušková, Dagmar Vadkertiová. Bc. Vladislava Švecová. Bc. Dagmar Krčilová, Bc. Ivana Morávková, DiS., Mgr. Kateřina Kolaříková, Mgr. Lucie Nimsová, Mgr. Renata Ficová, Mgr. Lenka Navrátilová, Mgr. Lenka Olšánová, Mgr. Zuzana Berková, Bc. Hana Lepičová, Radka Martínková, Vendula Morávková, Dáša Vosyková, Lenka Pácalová, Zdeňka Nesnídalová, Světlana Salačová, Kamila Kostková, Martina Luběnová, Jan Novotný, Zdenka Muselíková, Jitka Kocábová, Marcela Bartůňková, Mgr. Hana Burianová, Mgr. Alena Balšínková, Mgr. Lucie Vidličková, Mgr. Zuzana Olejníková, Mgr. Martina Suková, Dana Kratochvílová, Marta Reiterová, Mgr. Alena Dušánková, Monika Bezdíšková, DiS., Mgr. Lucie Ambrozková, Monika Vitvarová, Ludmila Fuksová, Jana Staňková, Mgr. Magdalena Ančincová. Mgr. Ivana Horká a Bc. Petra Škrdlíková, Mgr. Petra Moravcová, Mgr. Alena Dušánková, Lenka Kolmanová, Marie Benešová, Bc. Lenka Klempárová, Mgr. Monika Tringelová, Pavlína Civínová, Mgr. Martin Kocur, Jana Papaková, Mgr. Milena Mottlová, Helena Studničková, Tatiana Mastná
Souhlasíte s publikovaným prohlášením? Napište na e-mail
petra.skrdlikova@centrum.cz
"Souhlasím s textem prohlášení ředitelů a ředitelek mateřských škol k problematice dvouletých dětí" a doplňte svoje jméno, pozici a pracoviště.