„Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce.“ Název jedné z knih Roberta Fulghuma není neznámý a ve své podstatě se s ním dá i souhlasit. „Předškolní vzdělávání vytváří předpoklady pro pokračování ve vzdělávání.“ Citaci ze školského zákona o cílech předškolního vzdělávání také všichni známe a jistě s ní souhlasíme.
V mateřské škole dítě, v základní škole žák
Mgr.
Ilona
Hulínová
logoped a speciální pedagog
A jaká je praxe v našich mateřských školách(dále jen „MŠ“) v přípravě na vstup do základní školy (dále jen „ZŠ“)? Přiblížím vám konkrétní aktivity jedné mateřské školy, jak naplnit obsah obou citátů a usnadnit také dětem se speciálními vzdělávacími potřebami nebo jen s drobnými vývojovými nedostatky začátek školní docházky.
První měsíce roku jsou v mnoha rodinách ve znamení zápisů do škol a často i rozhodování, zda má dítě do školy jít, nebo žádat o odklad školní docházky (dále jen „OŠD“). O vhodnosti, důvodech a realizaci OŠD už bylo napsáno a řečeno mnoho. O tom, že jich přibývá, v ZŠ je hodně volných míst a v MŠ naopak málo, se píše a mluví ve všech médiích. Školy by měly věnovat pozornost hlavně informovanosti rodičů, kteří mohou situaci špatně chápat.
Například k žádosti o OŠD jsou letos potřeba již dvě odborná doporučení(lékař a školské poradenské zařízení), k zápisu do ZŠ je nutné jít, i když chtějí žádat OŠD. O odkladu rozhoduje ředitel ZŠ. To jsou asi nejčastější a někdy i pozdě řešené omyly rodičů.
Ve zmíněné MŠ je pět tříd, z toho jedna speciální pro děti s poruchami řečia kombinovanými vadami. Výhodou této školy tedy je, že má svého speciálního pedagoga, který mimo jiné pomáhá organizovat ve všech třídách spolupráci rodičů, učitelek a odborníků z resortu školství a zdravotnictví. Jak ale vyplývá ze zákona o předškolním vzdělávání a zákona o vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, školy mají mít pro tyto děti zajištěnou nezbytnou speciálně pedagogickou podporu.
Téměř v každé MŠ je dítě s těmito potřebami a většina to řeší externí spoluprací se speciálním pedagogem nebo částečným úvazkem, kdy je jeden speciální pedagog pro více škol. Jak jsem již zmínila, nejde jen o práci s dětmi, ale také o odborné konzultace s rodiči, učiteli, orientaci v oblasti odborných vyšetření a speciálně pedagogických metod.
Předškolní období je z hlediska vývoje dítěte doba velmi krátká a přitom velmi důležitá.
Jako hlavní úkol MŠ vidím přirozený rozvoj všech schopností a dovedností, které jsou
základem procesu učení
(především získávání znalostí a společenských zkušeností), jehož výsledky pak ovlivňují spokojenost v osobním i profesním životě. Proto je potřeba nic nezanedbat, ale zároveň nic nepřehánět. To podle mne platí i při rozhodování o odkladu školní docházky.
Je špatné nechat dítě připravené na školu v MŠ, ale zároveň je špatné zapsat do ZŠ nezralé dítě.
Mezitím je však široké spektrum úrovně připravenosti a zralosti (viz článek PhDr. Lenky Krejčové, Ph.D. v prosincovém čísle Řízení školy).Program předškoláků ve jmenované MŠ je zaměřen na intenzivní přípravu pro nástup do školys ohledem na jejich individuální vývoj. Škola nabízí akreditované ucelené předškolní programy:
Trénink jazykových schopností podle Elkonina
– rozvoj předčtenářských dovedností. Je vhodný právě pro děti s poruchami řeči, nerozvinutým fonematickým sluchem a rizikem poruch učení.Maxík
– stimuluje více oblastí vývoje, hlavně motoriky, koordinace pohybu a grafomotoriky. Využívá se pro děti s rizikem poruch učení, s deficitem v oblasti motoriky a zrakové či sluchové percepce.Metoda dobrého startu
– rozvíjí všechny oblasti psychomotorického vývoje v součinnosti s emocionální a sociální sférou. Doporučuje se pro děti s poruchami vnímání, s opožděným psychomotorickým vývojem, s problematickou sociální adaptací a z minoritních skupin.HYPO
– jedná se o individuální program zaměřený na koncentraci pozornosti a rozvoj kognitivních funkcí. Cílovou skupinou bývají děti s ADHD.Tyto programy mohou vést pouze absolventi speciálních kurzů, kde získají odborné znalosti, metodiky a materiály. Pokud MŠ tyto možnosti nemají, mohou nabídnout rodičům kontaktyna pedagogicko-psychologické poradny, speciálně pedagogická centra, základní školy nebo rodinná centra, kde organizují různé programy formou kroužkůa nácviků. Speciální pedagog by měl ve spolupráci s třídními učitelkami vytipovat vhodné kurzy pro děti, které je potřebují. Pak může navrhnout a vysvětlit rodičům jejich účel a smysl pro nástup do školy, eventuálně doporučit domácí intervenci v dané oblasti vývoje.
V průběhu listopadu navštěvují předškoláci okolní ZŠ, které však znají i z jiných akcí (divadla, sportovní akce, možnost návštěvy skleníku, tělocvičny atd.). Tyto návštěvy jsou orientované na ukázky tříd, výuky.Děti si zkusí sedět v lavicích, podívají se za staršími kamarády, seznámí se s učitelkami, něco si zahrají, napíší na tabuli, prohlédnou si učebnice a sešity. Vždy dostanou malou tematickou upomínku na školu. Je jasné, že v dnešní době mají školy zájem získat žáky, ale zároveň se děti z MŠ se školním prostředím lépe seznámí a odbourává se i možný strach. Dny otevřených dveří v ZŠ děti s rodiči někdy nestihnou, takže čím více možností k seznámení se školou se využije, tím snazší bude zvládnutí změnyv září.
V prosinci přicházejí na řadu rodiči již velice očekávané orientační testy školní zralosti, které probíhají v MŠ ve spolupráci s pedagogicko-psychologickou poradnou. Rodiče mohou přihlásit své dítě prostřednictvím mateřské školy. Musí jen vyplnit formuláře poradny– anamnestický dotazník a informovaný souhlas s vyšetřením. Psycholog provede se skupinou 6–8 dětíorientační testy školní zralosti a pak konzultaci se speciálním pedagogem, který má podrobnější znalosti o případných poruchách či postižení dětí.
Na závěr zpracuje psycholog výsledky do krátkých individuálních hodnocenía speciální pedagog je doplní o své případné poznatky a poznatky třídních učitelek. Výsledky rodiče přebírajíosobně v MŠ, mají tak možnost pohovořit si o nich s učitelkami nebo speciálním pedagogem. V případě doporučení nebo přání rodičůje možné individuální vyšetření v poradenském či jiném odborném zařízení.
Výhodou těchto orientačních testů je malá zátěž dětí – jsou ve „svém“ prostředí, ve skupince kamarádů a s účastí pouze jedné neznámé osoby. Pro rodiče to znamená časovou úsporu a usnadnění v rozhodování, eventuálně jsou nabídnuty možnosti řešení zjištěných deficitů. Pedagogicko-psychologická poradna obsáhne větší množství potřebných dětía provede screening, takže nemusí tolik dětí k individuálnímu vyšetření.
Nevýhodou jsou možné vzájemné vlivy a nesoustředěnost ve skupině, delší časový úsek před nástupem do školy, kdy vývoj ještě pokračuje, a obtížnější práce pro psychologa. Poslední bod je možné usměrnit vhodnou kombinací dětí do skupin, kterou může speciální pedagog nebo učitelka připravit dopředu.
Od ledna zároveň probíhají testy rizika vývojových poruch učení. Ty provádí po dohodě s rodiči v rámci MŠ speciální pedagog. Vzhledem k časovým možnostem je vhodné provést nejprve depistáža pak rozhodnout, kterým dětem test doporučit. O testech se podrobněji zmiňoval článek Prevence poruch učení v MŠ v říjnovém čísle Řízení školy.
V lednu před zápisem do ZŠ mají rodiče všechny podklady a informace ke kompetentnímu rozhodování, zda žádat o odklad školní docházky. Tuto situaci jim usnadní i schůzka v MŠ se zástupci spádové základní školy, na níž jsou informováni o průběhu zápisu, možnosti odkladu a ukončení či prodloužení docházky do mateřské školy. Účastní se jí ředitelky obou škol, učitelky prvních tříd a učitelky předškoláků. V případě nejistoty, problémů či postižení dítěteje také možná individuální konzultace.
V poslední uvedené situaci spolupracuje MŠ se školou, rodinou a odborným pracovištěm na vhodném postupu při dalším vzdělávání. Integrované děti z této mateřské školy odcházejí z 90 % do běžných základních škol, některé s podporou pedagogického asistenta, individuálního vzdělávacího plánu a dalšími podpůrnými opatřeními. Učitelky ze ZŠ mohou přijít na hospitaci do MŠ, aby viděly práci se svým budoucím žákem, poradily se o jeho vývoji a potřebách, získaly kontakty na poradenská zařízenía speciální pomůcky.
Škola tak může lépe a v předstihu zajistit vhodné podmínky pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, navazuje speciální péče, spolupráce s rodinou a odborníky. Důležitá pro ZŠ je z ekonomického hlediska i možnost včasné evidence těchto žáků pro zahajovací výkaz a případné podání žádosti o navýšení finančních prostředků.
Úkolem speciálního pedagoga v MŠ je také vysvětlit rodičům integrovaných dětí možnosti jejich dalšího vzdělávání a důležitost předání odborných zpráv, podkladů a informací o dítěti, aby se mu dostalo včas potřebné speciální péče, bez které by ve škole mohlo mít problémy. Je dobré říci rodičům několik příkladů a zkušeností spolupráce se školou, aby se nebáli pravdivě školu informovat, případně jim doporučit individuální schůzku ve škole.
Někdy je nutné jim pomoci při výběru vhodné školypodle postižení, individuálních projevů dítěte nebo situace rodiny. Čím těžší je postižení a nutnost podpůrných opatření, tím obtížněji se vhodná škola, navíc v okolí bydliště, hledá. Taková spolupráce a vzájemná pomoc MŠ a ZŠ, jako v tomto případě, je nejen profesionální a umožní smysluplnou integraci, ale je prospěšná hlavně dětem a jejich rodičům.
Posledním bodem přípravy na školu a návaznost vzdělávání z mateřské do základní školy v uvedené MŠ je předávání podkladů pro výuku dětí s vývojovými problémy, především se zjištěným rizikem poruch učení. Rodiče, jejichž dítě absolvuje tento test v MŠ, dostanou písemně výsledek, kde je zhodnocení sledovaných oblastí vývojea zároveň doporučení, co s dítětem do nástupu do školy ještě docvičit. Součástí jsou samozřejmě také navrhované pomůcky. Speciální pedagog vše rodičům podrobně vysvětlí a zároveň doporučí vzít výsledek k zápisu nebo ho předat přímo budoucí třídní učitelce. V případě potřeby je možné test na začátku školní docházky ještě zopakovat, aby byly závěry aktuální.
Dětem je takto zajištěna včasná péče a vhodný způsob výuky na počátku školní docházky. Nedochází k situacím, že žák pociťuje už na počátku školní docházky neúspěch, je demotivovaný a někdy i vyřazený z kolektivu. Učitelka nemusí při náročné práci v první třídě dlouho zjišťovat, co má žák za problém, a minimalizuje se případné narušování práce ve třídě. Rodiče jsou již připraveni na spolupráci z mateřské školy, znají projevy možné vývojové poruchy a jsou spolu se žákem zvyklí na domácí přípravu.
Jedinou nevýhodou předávání informací (nejen o riziku poruch učení, ale také o jiných postiženích) mezi MŠ a ZŠ by mohlo být tzv. „označkování“ žáka ze strany školy a učitele.Z toho mají někdy rodiče strach, a proto výsledky testů nebo jiné odborné zprávy ve škole nepředají a ani se o problémech nezmíní. Podle zákona dostanou tyto zprávy o dítětipouze rodiče a je na jejich rozhodnutí, zda je předají. Často se vše ve škole řeší dodatečně nebo se rodiče znovu ozývají speciálnímu pedagogovi, který je o vlivu možné poruchy či postiženína učení informoval.
Při dobré spolupráci škol se tak stane většinou včas a žákovi se mohou přiměřeně upravit podmínky a zajistit další vyšetření. K rodičům je v tomto případě potřeba přistupovat ze strany školy se zvýšenou empatií. Z hlediska poruch učení se někdy jedná opravdu jen o nezralost některé oblasti a není potřeba spěchat na speciální vyšetřeníani podpůrná opatření. Během prvního roku se nevyrovnanost vývoje může zvládnout cílenou domácí přípravoua zohledněním při práci ve třídě.
Když se obecně zamyslíme nad bezproblémovým přechodem z mateřské do základní školy a nad proměnou dítěte v žáka, tak se dostaneme zpět k citátům na počátku. Jak důležitá je pro život mateřská škola (tím nesnižuji důležitost dalších stupňů škol)! Potřebná je však také spolupráce mateřské a základní školya v neposlední řadě komunikace škol s rodiči. Dítěti tak můžeme společně pomoci v náročné etapě jeho života, a pokud má nějaký handicap, jedině jeho znalost a vzájemná informovanost mu umožní rozvinout všechny schopnostia dovednosti.