Třídnictví v MŠ

To je velmi zajímavý dotaz, který otevírá dosud nezkoumanou oblast podmínek organizace vzdělávání. Okolnost, že dosud v praktické organizaci vzdělávacího procesu mateřských škol nebyla profesní pozice třídního učitele zmiňována a používána, samozřejmě sama o sobě neznamená, že by takovýto novátorský trend nebyl vůbec možný. Je tedy na místě zkoumat, zda a jak řeší platná právní úprava souvislosti výkonu činnosti třídního učitele v obecném slova smyslu.

Nejprve zkoumejme, zda praxí prověřený a ustálený režim organizace vzdělávání v základních a středních školách, kdy ustanovení třídního učitele pro organizační jednotky těchto škol, tj. třídy, je zcela běžné, má oporu v platných právních předpisech. Odpověď zní: pojem třídního učitele se sice sporadicky v jednotlivých právních předpisech objevuje, ale pouze tak, že Např. ustanovení § 31 odst. 1 školského zákona uvádí: Zákon o pedagogických pracovnících ani nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, o třídním učiteli nestanoví naprosto nic.

V návaznosti na ustanovení § 31 školského zákona upravuje § 17 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, a § 10 vyhlášky č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, bližší podrobnosti aplikace výchovných opatření vůči žákům základních a středních škol ze strany třídních učitelů. Dále pak ustanovení § 7 vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, uvádí:

Podobně je laděna zmínka o povinné spolupráci výchovných poradců, školních metodiků prevence a školních psychologů s třídními učiteli i v části II a III přílohy č. 3 k této vyhlášce. Z uvedených ustanovení však rozhodně nelze bez dalšího dovozovat, že pozice třídního učitele je možná jen u základních, středních a vyšších odborných škol.Tomuto nepřípustně zjednodušujícímu výkladu brání např. skutečnost, že vyšší odborné školy (které jsou v uvedené větě rovněž zmíněny) nesdružují své studenty do tříd, ale do studijních skupin, takže v tomto případě nehovoříme o třídních učitelích, ale o vedoucích studijních skupin. Proto mechanické a selektivní přiřazování pozice třídního učitele právě a jen k těmto třem druhům škol není na místě. Nehledě k tomu, že uvedená ustanovení školského zákona i vyhlášek pouze konstatují praxí ustálenou skutečnost, že v základních a středních školách třídní učitelé tradičně jsou, proto je např. povinností výchovných poradců, školních metodiků prevence a školních psychologů s nimi spolupracovat. Nestanoví však, že je ustanovení třídních učitelů možné výlučně u těchto druhů škol.

Dalším (a posledním) právním předpisem, který předvídá výkon činnosti třídního učitele, je ustanovení části I.2.1 přílohy č. 6 k nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Podle tohoto ustanovení platí, že tzv. zvláštní příplatek (a to v rámci rozpětí 400 až 1000 Kč měsíčně) náleží za výkon přímé pedagogické činnosti spojené s výkonem práce třídního učitele, vedoucího oddělení na konzervatoři nebo základní umělecké škole nebo vedoucího studijní skupiny na vyšší odborné škole. Ani toto ustanovení nespojuje výkon činnosti třídního učitele s konkrétním druhem školy. Z výše uvedených skutečností lze dovodit následující závěry: