Rovné zacházení v přístupu k předškolnímu vzdělávání

Vydáno:

Uběhl již více než rok od vydání Doporučení veřejného ochránce práv k naplňování práva na rovné zacházení v přístupu k předškolnímu vzdělávání1). Veřejný ochránce práv poukázal v „Doporučení“ na celou řadu kritérií ředitelů mateřských škol, která byla diskriminační či jinak protizákonná.

Rovné zacházení v přístupu k předškolnímu vzdělávání
Mgr.
Jiří
Šamánek
právník oddělení rovného zacházení KVOP
Doporučení minimálně rozpoutalo diskuzi o tom, která kritéria jsou v pořádku a v souladu s právem a která nikoliv.
Podobu správných kritérií
diskutovali ředitelé a ředitelky mateřských škol, zastupitelstva a další představitelé měst a obcí. Ukázalo se, že v diskuzi o obsahu kritérií pro přijímání dětí do mateřských škol zcela zanikl jiný problém –
kdo vlastně může o kritériích rozhodovat.
SAMOSPRÁVA VERSUS ŘEDITEL
Dle školského zákona2)se k předškolnímu vzdělávání přednostně přijímají děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. Jedná se o
jediné zákonné kritérium
3). Ostatní kritéria si volí ředitelé mateřských škol.
Právě ředitel mateřské školy, a nikdo jiný, je
oprávněn/povinen rozhodovat
ve všech záležitostech týkajících se poskytování vzdělávání a školských služeb, pokud zákon výslovně nestanoví jinak. Rozhoduje-li navíc o
přijetí dítěte do mateřské školy, činí tak z pozice
orgánu státní správy
4).
Ředitel mateřské školy je proto zcela
nezávislý na jiném subjektu
a v některých vymezených oblastech se jeho pravomoc odvíjí přímo od státu. Přesto se
rozhodování ředitelů snaží často kontrolovat zřizovatel
– nejčastěji obec (tedy samospráva). V případě přístupu k předškolnímu vzdělávání má tento zásah podobu
ovlivňování kritérií
pro přijímání dětí do mateřské školy.
Obce zasahují do rozhodování ředitelů různými způsoby – od schvalování kritérií zastupitelstvem či radou po uskutečňování různých „kontrolních a sjednocujících setkání ředitelů s obcí“. Podobné ovlivňování představuje
nepřípustný zásah do autonomie vůle ředitele
a navíc zásah samosprávy do rozhodování „státu“.
V bleděmodrém jde o podobnou situaci, jako kdyby se zastupitelstvo města usnášelo o tom, jak má rozhodnout stavební úřad nebo jak má být vyřízena žádost o vydání občanského průkazu.
Jakýkoliv
zásah orgánů obce do rozhodování
o kritériích pro přijetí dětí do mateřské školy proto nemá žádný právně závazný charakter. Naopak
ředitel mateřské školy
má nejen právo, ale i povinnost
sám rozhodnout o přijetí či nepřijetí dítěte, kterou na něj delegoval stát. Nemůže se jí tedy sám zprostit a nechat rozhodování na zřizovateli.
Řada ředitelů respektuje zadání zřizovatele prostě proto, že zřizovatel ředitele jmenuje a odvolává
5). Nutno ovšem podotknout, že ředitele je možné odvolat jen z důvodů v zákoně výslovně uvedených.
Pouhé neuposlechnutí
právně nezávazného a v zásadě protiprávního zadání zřizovatele důvodem pro odvolání samozřejmě není.
KRITÉRIA
Stručně k samotným kritériím. Některá kritéria pramení právě ze zmiňovaných zásahů zřizovatele do rozhodování ředitele. Dochází například ke
zvýhodnění dětí zaměstnanců obce
či dětí, jejichž přijetí je v zájmu zřizovatele. Orgány obce si také někdy prostřednictvím ředitele stanoví „pravomoc“ povolovat výjimky. Tato kritéria jsou
zhmotněním všech negativ, která provází zásahy zřizovatele do rozhodování ředitele. Nejenže představují
porušení obecné zásady rovnosti
6), ale zcela logicky mohou být projevem klientelismu či korupce.
Časté je (či bylo) také kritérium zaměstnanosti rodičů, vycházející zřejmě z předpokladu, že mateřská škola plní funkci hlídání dětí. Mateřská škola však poskytuje dítěti vzdělání. Kritérium zaměstnanosti je nelegitimní, protože nelze odepřít dítěti přístup ke vzdělání jen na základě postavení jeho rodičů. Dítě „umístěné“ v mateřské školeumožní samozřejmě rodičům chodit do zaměstnání a fakticky plní druhotně „hlídací službu“, to ale základní škola také. Stále se však jedná o vzdělávací instituci. Podobný cíl sleduje i
kritérium znevýhodňující děti, jejichž matka je na mateřské dovolené s mladším sourozencem. V tomto případě jde navíc o
kritérium přímo diskriminační.
Dalším „závadným“ kritériem je absolutní upřednostnění dětí bydlících v obci, kde se škola nachází. Ředitel sice nemůže zcela pominout, že obec, jakožto zřizovatel, plní povinnosti vůči svým občanům, avšak stále rozhoduje za stát (viz výše), nikoliv za zřizovatele, a
trvalý pobyt dítěte tak může být kritériem pouze zvýhodňujícím
. V praxi dochází k tomu, že malé obce nezřídí mateřskou školu a děti pak nemají možnost vzdělávat se v jiné škole, pokud absolutní kritérium uplatňuje. Stát tak prostřednictvím ředitele
upírá dítěti právo na vzdělání.
OCHRANA PŘED NEZÁKONNÝMI KRITÉRII
Proti rozhodnutí ředitele je možné se odvolat ke krajskému úřadu.
Pakliže byla aplikována nezákonná kritéria, mělo by být jeho rozhodnutí zrušeno. Ředitelé však tuto možnost často opomíjí a
nenechají ve třídách volná místa
pro případ úspěšných odvolání. Dítě opět nepřijmou, byť z kapacitních důvodů. Není vyloučeno, že
nespokojený rodič
iniciuje přezkum rozhodnutí – což může ostatně v rámci šetřeného podnětu učinit i ombudsman.
V
přezkumném řízení
mohou být přezkoumána všechna
pravomocná rozhodnutí ředitele, a to i protiprávní rozhodnutí o přijetí dítěte. Může tak dojít ke zrušení některých těchto rozhodnutí. Aplikace
kritérií souladných s právem
je tak v konečném důsledku zájmem všech dětí, rodičů a v neposlední řadě i ředitelů.
1 Dostupné na http://www.ochrance.cz/diskriminace/doporuceni-ochrance-pro-verejnost/
2 Konkrétně dle ustanovení § 34 odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů
3 Tedy zároveň o kritérium mající absolutní přednost
4 Srov. ustanovení § 165 odst. 2 písm. b) školského zákona
5 Srov. ustanovení § 166 odst. 4 a 5 školského zákona
6 Ta je vyjádřena například v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

Související dokumenty