Prevence vývojových poruch - součást školního vzdělávacího programu mateřské školy

Vydáno:

Zájmové projekty a odborné programy zaměřené na prevenci a nápravu některých vývojových poruch, se kterými se v mateřských školách často setkáváme, mohou být začleněny do školního vzdělávacího programu (dále ŠVP). Odpovídá to i hlavním principům Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání (dále RVP PV). Jako podpora správného vývoje jsou tyto aktivity vhodné v předškolním období pro všechny děti. Stěžejní význam mají v zařízeních, která integrují individuálně nebo skupinově děti s postižením.

Prevence vývojových poruch – součást školního vzdělávacího programu mateřské školy
Mgr.
Ilona
Hulínová
 
logoped a speciální pedagog
Státní i soukromé mateřské školy hlavně ve velkých městech hojně začleňují do své nabídky různé „kroužky“, které rozvíjejí nadání a zájmy dětí. Reagují na poptávku rodičů a vyhraňují se tak v konkurenci ostatních předškolních zařízení. Co je však
cílem předškolní výchovy a vzdělávání?
Podle RVP PV to je:
 
doplňovat rodinnou výchovu;
 
zajistit dostatek přiměřených podnětů;
 
smysluplně obohacovat denní program a poskytovat odbornou péči;
 
rozvíjet osobnost dítěte;
 
vytvářet předpoklady pro pokračování vzdělávání;
 
podporovat individuální rozvojové možnosti dětí;
 
podílet se na diagnostice vývojových obtíží a postižení;
 
poskytovat včasnou speciálně pedagogickou péči.
Z hlediska vývoje dítěte
v období 3–6 let (ev. 7 let) zahrnuje výchova a vzdělávání široké spektrum oblastí:
 
komunikační schopnosti
 
hrubá a jemná motorika, koordinace pohybu, grafomotorika
 
smyslové vnímání, rozlišování a paměť
 
orientace v čase a prostoru
 
pracovní návyky
 
soustředění a pozornost
 
sebeobsluha, samostatnost, sebeuvědomění
 
schopnost učení, logické myšlení, představivost
 
matematické představy
 
vytváření sociálních vztahů
 
respektování pravidel a další
Všechny tyto oblasti jsou jistě součástí ŠVP každé mateřské školy. Do programu třídy bývají každý den dopoledne zařazeny tyto činnosti jako vzdělávací blok řízený učitelkou, případně jejich upevňování v odpoledních hodinách. Udržení pozornosti při takové práci u dětí v mateřské škole je dopoledne asi 30–45 minut, řízená činnost musí být přiměřená věku dětí ve skupině. Při nedostatku času v některém dni proto není vhodné zařadit do následujícího dne delší časový úsek pro vzdělávání.
V mnoha mateřských školách jsou do programu tříd zařazovány různé kroužky, které vedou externí lektoři – např. plavání, angličtina, tenis a jiné sporty, balet, hudební a dramatické činnosti, keramika atd. Jak to pak vypadá v praxi?
Mnoho kroužků probíhá dopoledne.
Děti ve třídě se na přihlášené kroužky různě dělí, spojují, přecházejí, převlékají, každý den je jinak organizovaný, a to narušuje tolik potřebnou denní pravidelnost, která dětem v tomto věku dodává jistotu. Některé aktivity jsou mimoškolní a náročné na pedagogický doprovod, takže to ovlivňuje chod dalších tříd nebo provozu školy.
Na základní a nejdůležitější úlohu mateřské školy – předškolní výchovu a vzdělávání – potom zbývají třeba jen 2 až 3 dny v týdnu.
A to nemluvím o tom, že množství kroužků může děti také přetěžovat nebo jim ubírat čas na volnou hru a pobyt venku. Pro zdravý fyzický a psychický vývoj předškolních dětí jsou to velmi důležité činnosti!
Učitelky v mateřských školách mají odborné vzdělání a individuální přehled o vývoji dětí.
To jim umožňuje děti přiměřeně rozvíjet ve všech oblastech jejich zájmů a navíc odhalit jak jejich nadání, tak možné deficity vývoje. Podle toho pak mohou s rodiči konzultovat vhodné kroky k rozvoji schopností nebo k doplňování dovedností či nápravě obtíží. Pokud jsou v maximálně naplněné kapacitě dnešních tříd podmínky, mohou tyto činnosti dělat v rámci individuální nebo skupinové práce s dětmi a přizpůsobit je časově TVP.
Takové aktivity nic nenarušují a děti se jimi zabývají v klidu vlastní třídy se „svou“ paní učitelkou. Učitelky mohou při práci zařazovat pedagogické metody a postupy podle potřeb jednotlivých dětí.
Externí lektoři bývají ve svém oboru kvalifikovanější, ale většinou neznají metodiku pedagogické práce a často ani úroveň vývoje dětí. Kroužky jsou pak vedeny příliš obecně, bez individuálního přístupu a bez potřebného dopadu na vývoj dětí.
KTERÝ MODEL VÍCE ODPOVÍDÁ RVP PV A VÝVOJOVÝM POTŘEBÁM DĚTÍ?
Proč hodně rodičů žádá o odklad školní docházky a v populaci se zvyšuje výskyt různých vývojových poruch? Nebylo by vhodnější, kdyby zájmové individuální aktivity převzali ve volném čase rodiče a docházeli s dětmi sami na plavání, fotbal nebo angličtinu? Také máte na plánované integrované bloky ŠVP a TVP málo času? Na tyto otázky je asi zbytečné psát odpovědi...
Pokud se ve vaší mateřské škole chcete více zaměřit na prevenci a zdravý vývoj dětí, pak by do integrovaných bloků ŠVP měly být zařazeny místo běžných kroužků zájmové projekty nebo odborné terapeutické programy.
Když rodičům na schůzkách nebo prostřednictvím internetových stránek školy vysvětlíte důvod takového pojetí ŠVP, jistě to uvítají a mnozí si možná uvědomí, jakou pomoc jim tím nabízíte. Navíc se do takových aktivit mohou i lépe sami zapojit.
Zájmové projekty
zařazené do ŠVP mohou být například ucelené předškolní programy (Metoda dobrého startu, Maxík, Hypo, Trénink jazykových schopností podle Elkonina a další), návštěvy knihovny a půjčování knih domů pro rozvoj komunikace, cvičení na balančních míčích pro rozvoj koordinace pohybu, modelování nebo keramika pro rozvoj jemné motoriky, výtvarné práce pro rozvoj zrakového vnímání a grafomotoriky, artefiletika pro rozvoj uměleckého nadání, osobnosti a fantazie, hudební a rytmické aktivity pro rozvoj sluchu a jistě vás napadnou další možnosti.
Většinu těchto činností má každá třída ve všeobecné rovině začleněnou v TVP.
Jako projekty jsou zaměřené individuálně, cíleně a dlouhodobě na rozvoj určitých schopností a zlepšení dovedností.
Každá učitelka sleduje děti ve své třídě a ví, co které z nich potřebuje. Podle toho může domluvit s rodiči účast jen některých dětí nebo naopak celotřídní aktivitu. Projekty se zařadí do pravidelného programu třídy, ale učitelky je mohou podle potřeby i průběžně přizpůsobovat podmínkám školy a třídy (změna dne kvůli výletu, posunutí lekce kvůli nemocnosti dětí atd.) a zapojit do nich rodiče (Maxík, čtení knih doma apod.).
Příklad ze třídy předškoláků a dětí s odkladem školní docházky:
 
první pondělí v měsíci dopoledne celá třída návštěva knihovny
 
každou středu odpoledne do Vánoc pro vybrané děti program Maxík (15 lekcí) a od ledna do června Metoda dobrého startu (25 lekcí)
 
každé úterý dopoledne skupinové cvičení na balančních míčích
Na vedení některých těchto činností potřebují učitelky
doplnění kvalifikace odborným akreditovaným kurzem
(např. všechny předškolní programy). Kurzy je možné najít v běžných nabídkách dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.
Odbornými terapeutickými programy jsou myšleny pro potřeby ŠVP specifické činnosti zaměřené na prevenci nebo nápravu konkrétních vývojových obtíží. Jsou vhodné při skupinové nebo individuální integraci, ale i preventivně, a zařazení dětí je vázáno na jejich diagnózu nebo její riziko. Záleží také na zkušenostech pedagogů a možnostech speciálního zajištění (organizační, personální a materiální). Tyto programy musí vést odborník (logoped, fyzioterapeut, psycholog apod.), který je buď zaměstnancem školy, nebo dochází externě – může to být i někdo z rodičů. Organizovat se dají celotřídně nebo skupinově, ale někdy je nutné plně individuálně.
Může to být například:
 
skupinové cvičení hrubé motoriky, koordinace pohybu a držení těla s fyzioterapeutem;
 
celotřídní návštěvy solných lázní spojené s rehabilitačním programem (dechové, stimulační a relaxační cvičení) pod vedením psychologa, somatopeda nebo fyzioterapeuta;
 
individuální logopedické cvičení pro děti s vadami řeči, kterého se účastní i rodiče a které je v kompetenci logopeda;
 
skupinové nácviky sociálních a volních dovedností pro děti s hyperaktivitou, autismem a dalšími diagnózami, které může zajišťovat speciální pedagog nebo psycholog;
 
skupinové cvičení pro rozvoj řeči může řídit i logopedická asistentka a je vhodné ho doplnit několikrát v roce o aktivní setkání s rodiči.
Pokud odborný pracovník není zaměstnancem školy, je možné ho zaměstnat na dohodu o provedení práce, nebo pokud má svou praxi, mohou platby proběhnout mezi ním a rodiči a se školou uzavře smlouvu.
Já jako logoped se ve své praxi často setkávám ohledně kroužků s dotazem rodičů nebo učitelek na přihlášení dítěte na angličtinu.
V tomto případě je pro mne hlavním kritériem vývoj řeči a kognitivních funkcí a věk dítěte. Při výuce angličtiny předškolních dětí jsou nejrizikovější skupinou hlásek z hlediska výslovnosti a rizika narušení vývoje řeči obě řady sykavek.
U dětí v mateřské škole jsou tři možné výchozí varianty:
 
dítě používá správnou výslovnost českých sykavek;
 
dítě sykavky správně tvoří, ale ještě není zafixovaná jejich výslovnost v běžné řeči, je potřeba ji opravovat a rozvíjet sluchovou, případně motorickou diferenciaci;
 
dítě má interdentální nebo laterální výslovnost sykavek nebo dochází k jejich asimilaci (fyziologické do 5.–6. roku v závislosti na vývoji fonematického sluchu, motoriky a dentice).
Ve všech případech radím nevyučovat v mateřské škole. Tam se raději zabývejme rozvojem české výslovnosti, slovní zásoby, vyjadřování a sociální funkcí komunikace. V prvním případě považuji za vhodnější přihlášení do jazykové školy, v druhém a třetím případě navštívit logopeda (pokud je dítěti už 5 let) nebo se věnovat logopedické prevenci ve škole a především doma (u mladších dětí).
Podobné příklady by se daly najít u dětí z mateřských škol ve všech oblastech. Narušená komunikační schopnost současných dětí je ale v poslední době v médiích nejčastěji zmiňovaná a výuka angličtiny je stále v popředí zájmů rodičů i potřebnosti v životě.
Neodmítám kroužky, je určitě dobré přiměřeně rozvíjet schopnosti dětí, ale jako takové patří do odborně vedených volnočasových aktivit a do kompetence rodičů.
V mateřské škole má své nezastupitelné místo práce kvalifikovaných učitelek, které zajišťují komplexní předškolní výchovu a vzdělávání (nemají v náplni práce pouze „hlídání“ dětí) a také prevenci možných vývojových potíží.
Tím jsme zpět u RVP PV a ŠVP a u toho, co by rodiče měli očekávat a požadovat od mateřských škol. A co by mateřské školy měly zodpovědně rodičům nabízet.
ZDROJE
 
SMOLÍKOVÁ, K.
Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání.
Praha: VÚP, 2004.

Související dokumenty