Předškoláci se s jazykovou bariérou sami nepoperou

Práce s třídou v inkluzivním prostředí je pro pedagogy opravdu náročnou disciplínou. Každé dítě má jiné potřeby, třídy jsou často velmi početné a rozmanité. Součástí kolektivu bývají právě děti s odlišným mateřským jazykem (OMJ) s různou mírou znalosti češtiny, které si také zaslouží naši pozornost. To přináší profesní výzvu a klade vysoké nároky na pedagogické schopnosti, čas, energii a vyžaduje také specifický přístup ze strany pedagogů.

Děti se v mateřské škole ocitají v novém prostředí, kde nikomu a ničemu nerozumí, neví, co se děje a co se dít bude. Mnohdy jim není jasná náplň a smysl činnosti, nerozumí přesně instruk­cím ani slovní motivaci, a přitom se od nich očekává udržení pozornosti a zapojení do činností. V takové situaci by jistě mělo problém i mnoho dospělých, není proto divu, že některé děti danou situaci zvládají velmi obtížně. Kromě jazykové bariéry se potýkají s kulturní odlišností, odloučením od rodiny, novým kolektivem vrstevníků a autoritou v podobě učitele. Reakce na přizpůsobení se nové situaci jsou u jednotlivých dětí odlišné. Některé zvládnou adaptaci bez komplikací, u jiných se může projevit apatie, sklíčenost nebo narušování činností. Abychom dětem s OMJ obtížnou situaci usnadnili, měli bychom se v MŠ věnovat jednak výuce češtiny v kurzu i podpoře při práci s celou třídou.

Na příchod nového dítěte s odlišnou mateřštinou je potřeba se připravit. Pro začátek je důležité setkání s rodiči a zjištění co možná nejvíce informací o dítěti a domluvení postupného prodlužování délky pobytu dítěte v MŠ. Situace často vyžaduje i přítomnost tlumočníka. Tato část může být náročná, ale přináší cenné informace o potřebách a návycích dítěte. Připravené by měly být i ostatní děti ve třídě. Měly by vědět, proč dítě s OMJ nerozumí a nemluví česky. Společně s pedagogem pak mohou nacházet způsoby, jak příchod novému dítěti usnadnit, a učit se tak přijímání odlišností, respektu a přátelskému přístupu k ostatním.

Dalším krokem je naplánování adaptace dítěte v MŠ, zajištění kurzu češtiny jako druhého jazyka a příprava materiálů do výuky. Zpočátku je pro komunikaci s dítětem zásadní jednoduchý jazykový projev, názornost a využívání komunikačních kartiček. Vhodnou volbou jsou například výtvarné či pohybové činnosti, které nejsou postaveny na práci s jazykem.

Osvojení cizího jazyka trvá několik let a vyžaduje specifickou jazykovou podporu formou výuky češtiny jako druhého jazyka. Není automatické, že se dítě naučí cizí jazyk pouhou přítomností ve třídě. Školní vzdělávací program (ŠVP) věnuje pozornost také vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP). Podle školského zákona (§ 16) do této kategorie patří všechny děti, které k naplnění svých vzdělávacích možností potřebují podpůrná opatření – tedy i děti s odlišným mateřským jazykem (OMJ). Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (RVP PV) stanoví, že při vzdělávání dětí se SVP je třeba vzdělávací cíle přizpůsobovat tak, aby maximálně vyhověly dětem, jejich potřebám i možnostem. Snahou pedagogů by – stejně jako ve vzdělávání dětí, které speciální vzdělávací potřeby nemají – mělo být vytvoření optimálních podmínek k rozvoji osobnosti každého dítěte, k učení, komunikaci a samostatnosti. V praxi to například znamená, že kvůli dětem s odlišnou mateřštinou nezměníme zcela obsah a náplň témat, čímž bychom ochudili české děti, ale že pomůžeme dětem, které česky nemluví, tento obsah zvládnout. Součástí ŠVP pak může být nabídka jazykového kurzu češtiny pro děti s odlišným mateřským jazykem metodou KIKUS¹⁾.

Společnost META, která se tématem začleňování a vzdělávání dětí s odlišným mateřským jazykem zabývá od roku 2004, nabízí pedagogům pomoc formou metodické podpory a poradenství, seminářů, materiálů a publikací. Na portále www.inkluzivniskola.cz zveřejňuje tematické články i praktické materiály, jako je např. adaptační plán pro dítě s OMJ, příklady lekcí češtiny, pracovní listy či informační texty pro rodiče v různých jazykových verzích. V letošním roce vydala META pro pedagogy MŠ dvě publikace, které reagují na stále rostoucí počet dětí s OMJ v českých MŠ. Není-li totiž dětem poskytována systematická podpora, často nezvládnou češtinu na dostatečné úrovni a nastupují do ZŠ značně znevýhodněné, což je obrovský problém pro jejich další vzdělávání a plnohodnotné zapojení do společnosti.

Jednou z publikací je metodika Děti s odlišným mateřským jazykem v mateřských školách. Pedagogové se leckdy potýkají s nejasnou představu o tom, jak s dětmi s OMJ pracovat. Navíc k tématu dosud nebyly k dispozici téměř žádné metodické materiály. Autorky metodiky nabízejí ucelený a praktický materiál, který může učitelům sloužit jako průvodce procesem začleňování těchto dětí. Materiál je v souladu s RVP PV, pracuje s očekávanými výstupy vzdělávací oblasti Jazyk a řeč. Nabízí stručný teoretický základ zaměřený mj. na proces osvojování druhého jazyka i kapitoly ryze praktické s nabídkou konkrétních tipů, postupů a materiálů využitelných v praxi.

První část je věnována jednotlivým fázím od příchodu dítěte do MŠ a jeho adaptaci přes komunikaci s dítětem a jeho rodiči až k začlenění do kolektivu. Jazyková část metodiky pak poskytuje ucelený koncept podpory češtiny u dětí v předškolním zařízení. Srozumitelně představuje doporučení pedagogům pro zapojení dětí do skupinových činností a nabízí možnosti pro systematickou individuální podporu i vedení kurzu češtiny pro skupinu dětí s odlišným mateřským jazykem. META prodává metodiku za 290 Kč. Více informací najdete na webových stránkách METY²⁾.

Další publikací je Nápadníček aktivit pro MŠ – Činnosti pro celou třídu s ohledem na děti s OMJ. Aby byl naplněn inkluzivní přístup, tedy že všechny děti mají právo na společné vzdělávání, je třeba děti s OMJ podporovat i v rámci činností celé třídy. Děti bez znalosti češtiny často při činnostech s celou třídou napodobují ostatní, a my tak můžeme získat mylný dojem, že dítě rozumí. Děti s OMJ by však měly mít možnost chápat smysl činnosti, aby si ji mohly užít a učit se. Zároveň je třeba rozvíjet i česky mluvící děti. Abychom této situace dosáhli, je třeba realizaci aktivit dobře promyslet a přizpůsobit.

Nápadníček nabízí obecné principy práce (desatero) s dětmi s OMJ, týdenní projekt zaměřený na lidské tělo a konkrétní příklady her a činností s popisem. Autorky jsou zkušené učitelky z Fakultní mateřské školy Sluníčko pod střechou v Praze 13, popsané činnosti vyzkoušely v několika třídách s různými skupinami dětí. Činnosti jsou navrženy tak, aby byly v souladu s běžnou praxí MŠ a příprava nestála příliš mnoho času a energie. Důraz je kladen na přínos činností i pro česky mluvící děti. Formulovány jsou proto vždy cíle pro všechny děti a cíle pro děti s OMJ. Děti s OMJ nemusí vždy dosáhnout nejvyšších cílů, které jsou určené všem dětem, významné jsou i specifické cíle zaměřené na jazykový rozvoj a na to, aby se dítě danou činností naučilo něco konkrétního. Nápadníček je k dispozici zdarma v tištěné i elektronické podobě. Více informací najdete na webových stánkách METY³⁾.