Potenciální rizika moderních technologií a jejich prevence v mateřské škole

Vydáno:

Informační technologie a média se během několika posledních desetiletí intenzivně vyvíjejí, v souvislosti s tímto vývojem se populace stále více přizpůsobuje novým trendům a objevují se rizika, která ohrožují zdravý vývoj jedince.

Potenciální rizika moderních technologií a jejich prevence v mateřské škole
PhDr. Mgr.
Michaela
Fialová,
studentka doktorského studijního programu Speciální pedagogika, PdF MU
Děti předškolního věku disponují velkou mírou fantazie a jejich zvědavost je nutí prozkoumávat vše nové. Jejich pozornosti tedy neuniknou např. mobilní telefon, osobní počítač, tablet, televize nebo jiná mediální zařízení, a to i z důvodu, že jejich klíčové osobnosti (rodiče, prarodiče, sourozenci) jsou s těmito zařízeními každodenně v kontaktu. Prevence sociálně patologických jevů je tedy důležitá od prvního kontaktu dítěte s technologiemi, podpoří zdravý vývoj dítěte a s perspektivou do budoucnosti zabrání vzniku takovým patologiím, jako jsou např. závislosti nesubstančního charakteru (Fialová, 2016).
Mezi nejčastější informační technologie a média, se kterými se dítě předškolního věku může setkat, řadíme mobilní telefony, osobní počítače, tablety a televize. Abychom pochopili lépe problematiku těchto technologií, vymezíme rizika, která mohou ohrožovat jedince ve zdravém vývoji.
Rizika mobilních telefonů - fenomén mobilních telefonů vtrhl na náš trh nekontrolovatelně od devadesátých let minulého století. Podle statistických údajů připadá na každého obyvatele České republiky více než jeden mobilní telefon. Věk, kdy rodiče dětem mobilní telefon pořizují, má tendenci se stále snižovat. Vlastnictví mobilního telefonu s sebou přináší zejména v dětském kolektivu sociální prestiž. Používání mobilního telefonu však s sebou přináší také riziko, že se dítě stane obětí kyberšikany, v horším případě se u něj může objevit závislost na mobilním telefonu (mobile phone overuse). Problém závislosti nastává, pokud jedinec (nebo jeho nejbližší okolí) vidí, že mobilní telefon začíná ztěžovat jeho životní podmínky, děti nemají jiné zájmy, nemají kamarády, veškerý čas tráví používáním mobilního telefonu. Pokud nemůžou používat toto zařízení, cítí úzkost a napětí. Významnou prevencí je dostatečná nabídka volnočasových aktivit, smysluplné trávení volného času v rámci rodiny i školních institucí.
Rizika osobních počítačů a tabletů - v předškolním věku děti nejčastěji využívají osobní počítače nebo tablety k základní lidské činnosti, kterou je hra. Hra ovlivňuje vývoj dítěte a je vždy na rodičích (zákonných zástupcích) nebo pedagogovi, jakou hru dítěti nabídne. Největší rizika, která s sebou osobní počítač a tablet přinášejí, jsou excesivní (patologické) hraní her a nevhodné aktivity na internetu. Kromě toho, že patologické hraní vzniká velmi krátkou dobu a léčba je velmi náročná, tak násilné počítačové hry také mohou ovlivňovat vnímání agrese dítětem a snižovat jeho empatii. Fenomén internetu s sebou přináší nemalá rizika, dnešní generace dětí s ním vyrůstá od nejranějšího věku, a proto je nutné dbát na používání internetu dětmi a kontrolovat jejich činnost. Nadměrné trávení času u osobních počítačů nebo tabletů vede také k sedavému životnímu stylu, který může vyústit v obezitu, cukrovku, nemoc očí, syndrom karpálního tunelu, poruchy pohybového aparátu, bolesti ramen, šíje a zápěstí nebo vadné držení těla. Hraní násilných her také zvyšuje míru rizikového chování, děti mají tendenci více riskovat a zvyšuje se riziko úrazů. Nešpor (2011) také uvádí, že existuje souvislost mezi některými typy epilepsie a patologickým hraním her. Násilné hry také podporují sklon ke rvačkám a šikanování a zhoršují některé emoční poruchy. Zpravidla u dětí s diagnózou ADHD je třeba dbát na to, jaké hry či jiné aktivity na osobním počítači nebo tabletu provozují, jelikož jsou více ohrožení vznikem závislostního chování nesubstančního charakteru. Rizika nezdravého trávení volného času na těchto technologiích jsou vysoká a je nutné, aby rodiče i pedagogové regulovali u dětí tyto činnosti a preventivně působili co nejdříve, tedy od chvíle, kdy je dítě schopné chápat danou problematiku.
Rizika sledování televize - televizor je nejrozšířenější médium po celém světě. Má takovou moc, že dokáže v divákovi navodit pocit, že co bývá v televizi zobrazeno, je skutečnost. Nezávažnějším rizikem, které sledování televize přináší, je vznik závislosti na televizi (TV-addiction). Tento druh závislostního chování se dělí na dva typy. Jedinec může být závislý pouze na určitém programu v televizi, nebo je závislý na televizi celkově jako na médiu. Děti v předškolním věku jsou vysoce ohroženou skupinou pro vznik tohoto patologického jevu. Na televizi nevzniká pouze psychická závislost, ale nadměrné sledování s sebou přináší i zdravotní rizika, jako je nadváha a poruchy zraku. Dalším negativním faktorem je sledování televizních pořadů s násilným obsahem. Nadměrné sledování televize u mladších dětí také ochuzuje a zkresluje jejich vnímání světa.
Prevence v rodině je první možností, jak zabránit vzniku sociálně patologických jevů, které se pojí s informačními technologiemi a moderními médii. Rodiče a zákonní zástupci by měli regulovat čas, který dítě tráví u počítače, televize apod., a stejně tak i jejich obsah. Důležitá je motivace k alternativnímu trávení volného času, nabízet dětem dostatečné možnosti volnočasových aktivit, ať už kreativních, či sportovních. Rodiče a zákonní zástupci by měli dbát na celkový zdravý životní styl nejen dítěte, ale i celé rodiny (dostatečné množství spánku, tekutin, zdravá strava, pohyb atd.).
Primární prevence těchto sociálně patologických jevů je ještě více účinná, pokud neprobíhá pouze v rodině, ale dítě se setká s prevencí již v mateřské škole. Pokud chceme uplatňovat primární prevenci, musíme si vždy uvědomit, že preventivní strategie musí odpovídat věku dítěte, aby bylo schopno problematiku správně pochopit. Existují strategie funkční, ale bohužel i nefunkční, se kterými se děti setkávají častěji. Mezi tyto neefektivní strategie patří:
-
zastrašování (tresty, nadávky, hrozby);
-
emoční apely (prosby, pláč, výčitky);
-
prosté informace (sdělování informací bez zpětné vazby);
-
jednorázové přednášky (nepřizpůsobení posluchačům, krátkodobost).
Pokud chceme, aby preventivní programy sociálně patologických jevů byly efektivní, snažíme se, aby:
-
strategie vždy odpovídaly věku dítěte (musíme brát ohled na schopnosti a znalosti dětí);
-
strategie se uplatňují v menších skupinkách dětí (děti více spolupracují a lépe vstřebávají informace);
-
strategie primární prevence berou v úvahu specifika daného prostředí (etnické, rasové a jazykové odlišnosti dětí aj.);
-
zahrnují učení se sociálních dovedností (např. znalost správného odmítnutí, umění říci ne aj.);
-
strategie vždy využívají pozitivní klíčové osoby (rodiče, osobnosti, pohádkové postavy atd.);
-
využívaní spolupráce s jinými organizacemi a odborníky, kteří nabízejí preventivní programy;
-
dlouhodobost a soustavnost;
-
strategie jsou komplexní a působí proti všem rizikům, která mohou působit na jedince.
Pokud se zaměříme na děti předškolního věku, je třeba zdůraznit, že zdraví je vysoce důležitou hodnotou v životě každého jedince. O tuto hodnotu je nutné pečovat, starat se o ni a chránit ji. Dítě se takto postupně naučí uvědomovat si rizika okolního světa a pomocí nácviku vhodných strategií dítě učíme, jak funkčně řešit problémy a překážky, které je budou po zbytek života provázet (Fialová, 2016; Kachlík, 2011).
Informační technologie a digitální média děti provázejí od narození, setkávají se s nimi skrze klíčové osoby (rodiče, zákonné zástupce, sourozence aj.), a prevence rizik nastává většinou až na základní škole. Pokud se v mateřské škole objevují technologie, jako jsou osobní počítače nebo tablety, měly by počátky užívání těchto médií provázet také efektivní preventivní strategie. Nesmíme podceňovat rizika, která tento technologický vývoj přináší, jelikož generace dnešních dětí budou obklopovat v každém směru a zdravé užívání těchto technologií nebo podpora zdravého hraní umožní dítěti perspektivní řešení problémů a překážek, se kterými se setká.
Doporučení pro pedagogy, kteří pracují s informačními technologiemi a digitálními médii při edukaci:
-
Vždy musíme umět ovládat kvalitně informační technologie a digitální média, která chceme využívat.
-
Musíme vždy zvážit čas, který poskytneme dítěti k používání těchto zařízení.
-
Musíme zvážit vhodnost obsahu her, filmů nebo výukových programů, které chceme dětem nabídnout, a vždy zohlednit jejich intelektuální a věkové možnosti.
-
S používáním informačních technologií zavést i efektivní strategie primární prevence, které se zaměřují na téma těchto fenoménů.
-
Vždy nabízet dostatek alternativ k trávení volného času.
-
Podporovat zdravý životní styl a být dítěti příkladem.
-
Spolupracovat s rodinou dítěte (srov. Fialová, 2016; Kachlík, 2011; Nešpor, 2011; Miovský, Bártík, 2010).
ZDROJE
-
FIALOVÁ, M. Substanční a nesubstanční závislostní chování na druhém stupni základních škol: rizika a prevence. Brno, 2016. Rigorózní práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta.
-
KACHLÍK, P. Mapování drogové scény, aktivit a úrovně protidrogové prevence na Masarykově univerzitě: škola a zdraví pro 21. století. 2011. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita ve spolupráci s MSD, 2011.
-
MIOVSKÝ, M. (ed.) a P. BÁRTÍK. Primární prevence rizikového chování ve školství: monografie. Praha: Sdružení SCAN, 2010. Dostupné z: http://www.krustecky.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_orgZ450018&id_dokumentyZ1656512
-
NEŠPOR, K. Návykové chování a závislost: současné poznatky a perspektivy léčby. Praha: Portál, 2011.

Související dokumenty