Odpovědnost za újmu, škodu způsobenou dítěti v mateřské škole, 2. část

Vydáno: 13 minut čtení

Cílem druhé části článku věnovaného odpovědnosti za újmu, škodu způsobenou dítěti v mateřské škole je popsat jednotlivé případy kolize odpovědnosti za škodu, které mohou nastat v praxi mateřské školy.

Odpovědnost za újmu, škodu způsobenou dítěti v mateřské škole
(2. část)
PhDr. Mgr.
Monika
Puškinová
Ph. D.
specialista na školskou problematiku
KOLIZE ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU A PRÁVO POSTIHU (REGRESU)
Z minulého článku (Speciál pro MŠ č. 6/2014) čtenáři jistě dovodili, že z úhlu pohledu zákonných zástupců dítěte v mateřské škole je zajištění odškodnění dítěte za škodu, resp. újmu, relativně snadnou záležitostí. Postačí, když se zákonný zástupce dítěte (resp. pojišťovna dítěte) v této věci obrátí na mateřskou školu. Mateřská škola dítěti odpovídá za škodu, a to i tehdy, když je skutečným škůdcem někdo jiný. Další skutečnost, která komplikuje pozici mateřské školy, spočívá v tom, že
odpovědnost mateřské školy je objektivní
(tj. bez ohledu na zavinění z její strany).
Z širšího úhlu pohledu je však zřejmé, že se v této situaci střetávají dvě odpovědnosti:
 
odpovědnost mateřské školy za škodu, újmu způsobenou dítěti;
 
odpovědnost skutečného škůdce (tzv. třetí osoby).
Uvedený střet odpovědnosti za škodu, újmu se v odborné terminologii nazývá kolize odpovědnosti za škodu.
Jestliže je mateřská škola povinna odškodnit dítě z titulu své objektivní odpovědnosti, pak může uplatnit tzv.
postih
(též regres) vůči skutečnému škůdci. Právo postihu (regresu) je v občanském zákoníku upraveno velmi lapidárně:

§ 2917
Kdo je povinen k náhradě škody způsobené jinou osobou, má proti ní postih.

Pro naprostou jasnost uvedeného ustanovení jeho jednotlivé části okomentujeme:
 
ten, kdo je povinen k náhradě škody způsobené jinou osobou, je mateřská škola;
 
jiná osoba, která je skutečným škůdcem, je subjekt odlišný od školy, který zapříčinil vznik škody, újmy (např. obec jako provozovatel dětského hřiště, tzv. jinou osobou však není zaměstnanec mateřské školy);
 
mateřská škola může po jiné osobě (skutečném škůdci) vymáhat náhradu škody nebo újmy, kterými mateřská škola odškodnila dítě.
Následující schéma ještě jednou popisuje jednotlivé fáze procesu, který je ukončen
uplatněním postihu vůči skutečnému škůdci.
Dále jsou uvedeny následující modelové situace kolize odpovědnosti:
 
návštěva veřejně přístupného dětského hřiště,
 
exkurze ve výrobním závodu, dílně,
 
návštěva lesa.
Návštěva veřejně přístupného dětského hřiště
Děti v mateřské škole si často hrají na veřejně přístupném dětském hřišti, tj. na hřišti, které neprovozuje mateřská škola, ale jiný provozovatel - např. obec.
Jestliže dojde na veřejně přístupném dětském hřišti ke škodě nebo újmě dítěte, pak za určitých okolností vzniká kolize
 
objektivní odpovědnosti mateřské školy,
 
odpovědnosti provozovatele veřejně přístupného dětského hřiště.
Jak bylo uvedeno v předchozím článku, objektivní odpovědnost mateřské školy vyplývá z tzv.
provozní činnosti
(§ 2924 občanského zákoníku).
Postup mateřské školy uplatňující vůči případnému skutečnému škůdci (provozovateli veřejně přístupného dětského hřiště) postih závisí na tom, jak je odpovědnost skutečného škůdce (provozovatele veřejně přístupného dětského hřiště) posouzena.
Odpovědnost provozovatele hřiště je možné posoudit
 
podle ustanovení § 2900 občanského zákoníku, tj. na základě preventivní povinnosti provozovatele hřiště,
 
podle ustanovení § 2937 odst. 1 občanského zákoníku, tj. na základě tzv. dohledu nad věcí.
Ohledně
preventivní povinnosti provozovatele hřiště
je vhodné zdůraznit následující skutečnosti:
 
provozovatel hřiště (např. obec) odpovídá za porušení své preventivní povinnosti subjektivně, tj. v případě, kdy je prokázáno, že zaviněně (tj. nedbalostně nebo úmyslně) porušil svou prevenční povinnost zakotvenou v ustanovení § 2900 občanského zákoníku,
 
Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. února 2003 (sp. zn. 25 Cdo 618/2001), v němž konstatoval:
Každý je podle § 415 obč. zák. povinen zachovávat vždy takový stupeň bedlivosti (pozornosti), který lze po něm vzhledem ke konkrétní časové a místní situaci rozumně požadovat a který - objektivně posuzováno -je způsobilý zabránit či alespoň co nejvíce omezit riziko vzniku škod na životě, zdraví či majetku; uvedené ustanovení mu však neukládá povinnost předvídat každý v budoucnu možný vznik škody.
Povinnost obce (provozovatele hřiště) spojená s prevenční povinností představuje zejména povinnost provádět preventivní periodickou kontrolu hřiště a odstraňovat závady vyvolávající riziko vzniku škod.
Jestliže na veřejně přístupném dětském hřišti dojde ke škodě nebo újmě dítěte v mateřské škole a mateřská škola uplatní postih (regres) vůči provozovateli hřiště, mateřská škola musí (zejména při vymáhání postihu soudní cestou) prokázat, že provozovatel hřiště zaviněně (tj. nedbalostně nebo úmyslně) porušil svou preventivní povinnost a v příčinné souvislosti s tímto zaviněným porušením povinnosti vznikla mateřské škole škoda spočívající v povinnosti uhradit újmu dítěti.
Jak bylo uvedeno, odpovědnost provozovatele, resp. vlastníka dětského hřiště, by bylo možné posoudit i podle ustanovení § 2937 odst. 1 občanského zákoníku:

§ 2937 odst. 1
Způsobí-li škodu věc sama od sebe, nahradí škodu ten, kdo nad věcí měl mít dohled; nelze-li takovou osobu jinak určit, platí, že jí je vlastník věci. Kdo prokáže, že náležitý dohled nezanedbal, zprostí se povinnosti k náhradě.
 

Ohledně tzv.
dohledu nad věcí
je vhodné zdůraznit následující skutečnosti:
 
odpovědnost provozovatele (vlastníka) hřiště vyplývající z tzv. dohledu nad věcí je objektivní odpovědností, při které se nezkoumá zavinění,
 
pokud by došlo k úrazu na veřejně přístupném dětském hřišti dítěte v mateřské škole a mateřská škola by uplatnila postih na základě tzv. dohledu nad věcí, provozovatel, resp. vlastník hřiště (případně konkrétní vadné věci, na níž např. došlo k úrazu) by musel prokázat, že nezanedbal náležitý dohled (tedy údržbu dané věci).
Označení prostoru Vstup na vlastní nebezpečí
Často je veřejně přístupné dětské hřiště opatřeno výstražnou tabulkou
Vstup na vlastní nebezpečí
apod. V tomto případě se aplikuje ustanovení § 2896 občanského zákoníku:

§ 2896
Oznámí-li někdo, že svoji povinnost k náhradě újmy vůči jiným osobám vylučuje nebo omezuje, nepřihlíží se k tomu. Učiní-li to však ještě před vznikem újmy, může být takové oznámení posouzeno jako varování před nebezpečím.

Jako modelový případ si představme situaci:
 
veřejně přístupné dětské hřiště označené tabulkou
Vstup na vlastní nebezpečí
,
 
neutěšený stav hřiště je patrný na první pohled,
 
na tomto hřišti si s vědomím učitele hrají děti a došlo k úrazu dítěte.
V případě vzniku úrazu dítěte na takovém hřišti by odpovědnost provozovatele hřiště nenastala a odpovědnost by byla výlučně na straně školy. Důvodem je skutečnost, že ze stavu hřiště a varování u jeho vstupu bylo možné očekávat zvýšené riziko vzniku úrazu. Mateřská škola na základě ustanovení § 29 odst. 2 školského zákona (zajištění BOZ dětí) nese odpovědnost za podstoupení tohoto rizika, na které byla před vstupem výstražnou tabulkou upozorněna.
Návštěva lesa
Jestliže mateřská škola podnikne s dětmi výlet, exkurzi do lesa, je nutné počítat s tím, že každý má právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí (§ 19 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, v platném znění).
Nehledě na toto ustanovení zákona o lesích lze i vůči vlastníkovi lesa uplatit právo postihu (regres), na základě
 
preventivní povinnosti vlastníka lesa (§ 2900 občanského zákoníku) nebo
 
tzv. dohledu nad věcí vlastníka lesa (§ 2937 občanského zákoníku).
Jak již bylo uvedeno výše, v případě
preventivní povinnosti
platí následující:
 
vlastník lesa odpovídá za porušení své preventivní povinnosti subjektivně, tj. v případě, kdy je prokázáno, že zaviněně (tj. nedbalostně nebo úmyslně) porušil svou prevenční povinnost zakotvenou v ustanovení § 2900 občanského zákoníku,
 
bližší vymezení preventivní povinnosti je obsaženo v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. února 2003 (sp. zn. 25 Cdo 618/2001); povinnost vlastníka lesa spojená s preventivní povinností je např. povinnost pokácet částečně vyvrácený strom v blízkosti cesty vedoucí lesem, u kterého hrozí pád při poryvu větru.
Pokud by při exkurzi do lesa došlo k úrazu dítěte, protože na dítě spadl právě takový částečně vyvrácený strom, pak by bylo možné úraz dítěte považovat za újmu vzniklou v příčinné souvislosti s porušením preventivní povinnosti ze strany vlastníka lesa. Mateřská škola by odškodnila dítě z titulu své objektivní odpovědnosti a mohla by uplatnit postih vůči vlastníkovi lesa (domáhat se u vlastníka lesa náhrady toho, co dítěti uhradila). Důkazní břemeno by bylo na straně mateřské školy. Mateřská škola by musela (zejména při vymáhání postihu soudní cestou) prokázat, že vlastník lesa zaviněně (tj. nedbalostně nebo úmyslně) porušil svou preventivní povinnost a v příčinné souvislosti s tímto zaviněným porušením povinnosti vznikla mateřské škole škoda spočívající v povinnosti uhradit újmu dítěti.
V případě tzv.
dohledu nad věcí
je odpovědnost vlastníka lesa objektivní odpovědností, při které se nezkoumá zavinění.
Pokud by došlo k úrazu dítěte při exkurzi v lese v důsledku pádu částečně vyvráceného stromu a mateřská škola by uplatnila postih na základě tzv. dohledu nad věcí, důkazní břemeno by bylo na straně vlastníka lesa. Vlastník lesa by musel prokázat, že nezanedbal náležitý dohled nad věcí.
Je nutné zdůraznit, že nelze „automaticky“ předpokládat, že v případě každého úrazu dítěte v lese považovat každý úraz v lese za úraz může mateřská škola po vlastníkovi lesa oprávněně vymáhat náhradu újmy, kterou odškodnila dítě.
Pokud vlastník lesa nezanedbá preventivní povinnost ani dohled nad věcí a při exkurzi v lese dojde např. k zanedbání dohledu nad dětmi a dítě při běhu upadlo a zranilo se, pak je povinna k náhradě újmy mateřská škola. Vůči vlastníkovi lesa v tomto případě mateřská škola nemůže uplatit postih (regres).
Exkurze do výrobního závodu, dílny
V průběhu exkurze mateřské školy do výrobního závodu, dílny atd. může dojít ke škodě nebo újmě dítěte.
Jako modelová situace může posloužit následující hypotetický příklad: průvodce dílnou přivedl skupinu dětí do bezprostřední blízkosti zařízení a neupozornil je, že po zapnutí budou od zařízení odlétat jiskry, a následně jiskry propálily bundu dítěte.
Škodu způsobenou dítěti by bylo možné posoudit jako škodu, která vznikla v příčinné souvislosti
 
s porušením preventivní povinnosti dílny (§ 2900 občanského zákoníku),
 
s provozní činností dílny (§ 2924 občanského zákoníku).
Jak již bylo ve výše uvedených případech několikrát uvedeno, pokud by byla škoda posouzena jako škoda vzniklá v příčinné souvislosti s nedodržením preventivní povinnosti provozovatele dílny, mateřská škola by mohla škodu, kterou by dítěti uhradila z titulu své objektivní odpovědnosti, uplatnit regresním nárokem vůči provozovateli dílny. Přitom by mateřská škola musela prokázat, že ze strany provozovatele dílny došlo k zaviněnému (nedbalostnímu nebo úmyslnému) porušení preventivní povinnosti.
Pokud by byla škoda posouzena jako škoda vzniklá z provozní činnosti, použije se ustanovení § 2924 občanského zákoníku:

§ 2924
Kdo provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti, nahradí škodu vzniklou z provozu, ať již byla způsobena vlastní provozní činností, věcí při ní použitou nebo vlivem činnosti na okolí. Povinnosti se zprostí, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo.
 

Na rozdíl od odpovědnosti za škodu vzniklou v příčinné souvislosti s porušením preventivní povinnosti je odpovědnost za škodu z provozní činnosti odpovědností
objektivní
(tj. v případě škody způsobené v důsledku provozní činnosti se nezkoumá zavinění provozovatele dílny).
Jak je uvedeno v ustanovení § 2924 občanského zákoníku, provozovatel dílny se může zprostit odpovědnosti, pokud prokáže, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo.
Pokud by mateřská škola vůči provozovateli dílny uplatnila postih (regres), musel by provozovatel dílny prokázat, že vynaložil veškerou péči, kterou bylo možné rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo (např. naplánování trasy exkurze, uzpůsobení provozu dílny, zajištění proškoleného průvodce, poskytnutí osobních ochranných pomůcek dětem).
Při exkurzi v dílně, závodě atd. může dojít k úrazu dítěte nebo může být dítěti způsobena škoda, avšak příčinou úrazu nebo škody není porušení preventivní povinnosti provozovatele dílny, závodu nebo provozní činnost dílny, závodu. Provozovatel závodu vynaložil veškerou péči, kterou bylo možné rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo, avšak jedno dítě se oddělilo od skupiny a v provozu, do kterého celá skupina dětí nevstoupila, se popálilo. V tomto případě je povinna odškodnit dítě pouze mateřská škola.
ZÁVĚR
 
Jestliže skutečným škůdcem, který zapříčinil úraz dítěte nebo způsobil škodu dítěti, není mateřská škola, dochází k tzv. kolizi odpovědnosti.
 
Lze předpokládat, že i v případě, kdy úraz dítěte nebo škodu způsobenou dítěti při vzdělávání v mateřské škole zapříčinila jiná osoba než mateřská škola, zákonný zástupce zvolí pro něj nejjednodušší zákonem upravený postup - bude se domáhat odškodnění na mateřské škole.
 
Jestliže mateřská škola odškodní dítě z titulu své objektivní odpovědnosti, může následně uplatnit postih (regres) vůči skutečnému škůdci (např. provozovateli hřiště, provozovateli dílny).
 
Uplatnění postihu (regresu) mateřskou školou se odvíjí od toho, zda škoda nebo újma způsobená dítěti vznikla v příčinné souvislosti s porušením preventivní povinnosti, zanedbáním dohledu nad věcí nebo provozní činností skutečného škůdce.
 
Provozovatel veřejně přístupného hřiště nebo provozovatel závodu odpovídají za porušení své preventivní povinnosti subjektivně, tj. v případě, kdy je prokázáno, že zaviněně (tj. nedbalostně nebo úmyslně) porušili svou prevenční povinnost.

Související dokumenty

Pracovní situace

Základní momenty novely zákona o pedagogických pracovnících a novely školského zákona
Pedagogičtí pracovníci a pracovní poměr na dobu určitou od 1. 9. 2023 (1. část)
Školský zákon a jeho vyhlášky
2022/2023: Činnosti mateřské školy v 1. pololetí školního roku
Malotřídní základní škola - legislativa
Pravidla rozpočtové odpovědnosti
Shrnutí základních legislativních změn ovlivňujících činnost škol a školských zařízení ve školním roce 2017/2018
Novela maturitní vyhlášky
Shrnutí změn školského zákona k 1. 9. 2015
Jak „číst“ nový občanský zákoník – povaha jeho právních norem
Právní domněnky v novém občanském zákoníku a jejich rizika
Blíží se lhůta pro změnu stanov SRPŠ
Pracovní doba pedagogických pracovníků, její rozvržení a evidence
Zápis do prvního ročníku základního vzdělávání – základní souvislosti v rámci školského zákona a prováděcích vyhlášek
Přijímání ke vzdělávání ve střední škole a konzervatoři - právní předpisy, informace
Leden 2022: Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení
Prosinec 2021: Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení
Červen a červenec 2021: Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení
Srpen a září 2021: Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení
Říjen 2021: Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení

Poradna

Jmenování ředitele
Cestovní náklady v případě cesty na soutěž - odborná poradna, odpověď na dotaz
Zahraniční výjezd ředitele školy - odborná poradna, odpověď na dotaz
Cestovní náhrady při cestě na školení - odborná poradna, odpověď na dotaz
Čipy ve školní jídelně - odborná poradna, odpověď na dotaz
Volby do školské rady
Dohoda o výkonu práce z domova
Úplata za zájmové vzdělávání
Směrnice
Pracovní náplň
Nekomunikace
Zřizovatel
Doplňková činnost
Zástup
Pracovnělékařské služby
Jmenování ředitelky
Poplatky školní družina
GDPR
Vychovatelka ŠD
Pracovní neschopnost

Články

Odpovědnost za újmu, škodu způsobenou dítěti v mateřské škole, 1. část
Odpovědnost za újmu, škodu způsobenou dítěti v mateřské škole, 3. část