Problematika odpovědnosti za škodu upravená novým občanským zákoníkem (zákon č. 89/2012 Sb.) je velice široká a složitá. Cílem článku je okomentovat základní povinnosti dítěte a školy v případě, když škodu způsobí dítě v mateřské škole. V dalších článcích budou okomentovány související otázky (např. povinnosti školy, pokud je dítě poškozeným, pojištění odpovědnosti za škodu).
Odpovědnost za škodu způsobenou dítětem v mateřské škole
PhDr. Mgr.
Monika
Puškinová
Ph. D.
specialista na školskou problematiku
Mateřská škola je povinna vykonávat dohled nad dítětem v době vzdělávání dítěte, a to bez ohledu na zřizovatele mateřské školy. Bez ohledu na zřizovatele mateřské školy se proto na mateřskou školu vztahuje případná povinnost nahradit škodu nebo společně a nerozdílně s dítětem (škůdcem) nahradit škodu.
Problematice náhrady škody dle nového občanského zákoníku (včetně vymezení pojmů újma, škoda a nemajetková újma) se již věnoval A. Hlaváč (Řízení školy č. 5/2014).
Speciální úprava odpovědnosti za škodu
Nový občanský zákoník obsahuje ustanovení upravující obecné principy odpovědnosti za škodu (§ 2951 až 2971, § 2894 až 2919). Dále občanský zákoník zakotvuje případy, které jsou z obecné úpravy vyňaty a tvoří tzv.
Pro mateřskou školu je důležitý jeden ze zvláštních případů odpovědnosti za škodu –
(§ 2920 a § 2921).
speciální úpravu odpovědnosti za škodu.
odpovědnost za škodu způsobenou tím, kdo nemůže posoudit následky svého jednání
Pokud existuje speciální právní úprava, má přednost před obecnou úpravou. To také znamená, že pokud způsobí škodu dítě mateřské školy, uplatní se zvláštní odpovědnost za škodu způsobenou tím, kdo nemůže posoudit následky svého jednání. Zvláštní případy odpovědnosti za škodu zpřísňují obecnou právní úpravu. Uvedené zpřísnění se projevuje zejména v otázce zavinění a možnosti zprostit se povinnosti k náhradě škody.
Speciální právní úprava – škoda způsobená tím, kdo nemůže posoudit následky svého jednání
Dle ustanovení § 2920 odst. 1 občanského zákoníku nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, nebo ten, kdo je stižen duševní poruchou, nahradí způsobenou škodu, pokud byl způsobilý ovládnout své jednání a posoudit jeho následky; poškozenému náleží náhrada škody i tehdy, nebránil-li se škůdci ze šetrnosti k němu.
Nebyl-li nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, nebo ten, kdo je stižen duševní poruchou, způsobilý ovládnout své jednání a posoudit jeho následky, má poškozený právo na náhradu, je-li to spravedlivé se zřetelem k majetkovým poměrům škůdce a poškozeného (§ 2920 odst. 2 občanského zákoníku).
Jak uvádí § 2921 občanského zákoníku, společně a nerozdílně se škůdcem nahradí škodu i ten, kdo nad ním zanedbal náležitý dohled. Není-li škůdce povinen k náhradě, nahradí poškozenému škodu ten, kdo nad škůdcem zanedbal dohled.
Dítě v mateřské škole jako škůdce a jeho odpovědnost nahradit škodu
I bez detailní znalosti občanského práva jsme schopni dovodit, že dítě v mateřské škole není „běžný“ škůdce, který odpovídá za způsobenou škodu a je povinen k její náhradě. V případě dítěte v mateřské škole je nutné posoudit, zda je tzv. způsobilou, nebo nezpůsobilou osobou. I kdyby byly splněny všechny ostatní podmínky, ze kterých vyplývá povinnost nahradit škodu, nezpůsobilá osoba nemá povinnost nahradit škodu, nebo je její povinnost nahradit škodu omezena.
Proto občanský zákoník zakotvuje pravidlo, podle kterého nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, nebo ten, kdo je stižen duševní poruchou, nahradí způsobenou škodu, pokud
byl způsobilý ovládnout svoje jednání
(tzv. volní složka) a
posoudit jeho následky
(tzv. rozpoznávací složka).Dítě v mateřské škole bezesporu spadá do kategorie
nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti.
Může současně spadat do kategorie osoba stižená duševní poruchou. Ani v rámci jedné z těchto kategorií však nelze paušalizovat a bez dalšího zjišťování tvrdit, že dítě nemá (resp. má) povinnost nahradit škodu. Občanský zákoník (ani žádný jiný předpis) neuvádí věk dítěte, případně duševní poruchu, která by dítě automaticky vylučovala z odpovědnosti nahradit způsobenou škodu. I v případě dítěte v mateřské škole se zjišťuje v každém jednotlivém případě, zda dítě bylo způsobilé ovládnout svoje jednání a posoudit jeho následky.Jestliže bude v konkrétním případě prokázána existence volní a rozpoznávací složky, je dítě odpovědné za způsobenou škodu a je povinno nahradit způsobenou škodu. V opačném případě se může poškozený na dítěti domáhat náhrady škody pouze tehdy, je-li to spravedlivé se zřetelem k majetkovým poměrům dítěte a k majetkovým poměrům poškozeného (s částečným zjednodušením lze konstatovat, že poškozený se může domáhat náhrady škody, pokud je dítě „dobře majetkově situované“, „bohaté“).
Občanský zákoník také předvídá situaci, kdy např. malé dítě působí škodu a poškozený proti dítěti nezakročí, protože zásah vnímá jako nepřiměřenou reakci (v terminologii občanského zákoníku – poškozený se nebránil škůdci ze šetrnosti ke škůdci), a tím „umožní“, aby dítě škodu způsobilo. I v tomto případě se může poškozený domáhat náhrady škody.
Spletité vztahy a důsledky z nich vyplývající je vhodné znázornit graficky. Schéma vyjadřuje pouze situaci dítěte. Role mateřské školy bude znázorněna později.
Odpovědnost za škodu osoby, která zanedbala náležitý dohled
Speciální úprava odpovědnosti za škodu způsobenou tím, kdo nemůže posoudit následky svého jednání, je speciální i proto, že škodu je povinen nahradit nejen škůdce. Společně a nerozdílně s dítětem v mateřské škole (škůdcem) odpovídá poškozenému za škodu ten, kdo nad dítětem zanedbal náležitý dohled.
Jak již bylo uvedeno, v době vzdělávání dítěte v mateřské škole vykonává dohled nad dítětem
mateřská škola
(přesněji – právnická osoba vykonávající činnost mateřské školy). Uvedený dohled mateřská škola vykonává jak v budově a areálu mateřské školy, tak i v jiném místě (např. v muzeu).Zopakujme ustanovení § 2921 občanského zákoníku a porovnejme ho s ustanovením § 422 odst. 2 „starého občanského zákoníku“:
Společně a nerozdílně se škůdcem nahradí škodu i ten, kdo nad ním zanedbal náležitý dohled. Není-li škůdce povinen k náhradě, nahradí poškozenému škodu ten, kdo nad škůdcem zanedbal dohled (§ 2921 nového občanského zákoníku).
Osoba, která byla povinna vykonávat dohled, se své odpovědnosti zprostí, prokáže-li, že náležitý dohled nezanedbala (§ 422 odst. 2 „starého“ občanského zákoníku, tj. zákona č. 40/1964 Sb.).
Ustanovení nového občanského zákoníku stanoví jiný vztah zanedbání dohledu a zproštění se odpovědnosti, než byl ten, který zakotvoval „starý“ občanský zákoník:
„starý“ občanský zákoník zanedbání dohledu nad dítětem předpokládal a škola ( jako osoba vykonávající dohled) se mohla zprostit odpovědnosti pouze tehdy, pokud prokázala, že dohled nezanedbala,
nový občanský zákoník vychází z toho, že poškozený musí prokázat, že škola náležitý dohled zanedbala.
Po kom se poškozený může domáhat náhrady škody
Z nového občanského zákoníku vyplývá šest kombinací vyjadřujících, po kom se poškozený může domáhat náhrady škody.
V následujícím schématu se jako „způsobilé“, resp. „nezpůsobilé“ dítě chápe dítě, které je (resp. není) způsobilé ovládnout své jednání a posoudit jeho následky.
Závěr
Mateřská škola (právnická osoba vykonávající činnost mateřské školy) vykonává dohled nad dítětem v době vzdělávání dítěte v mateřské škole, a to bez ohledu na místo, ve kterém se vzdělávání uskutečňuje.
Pokud v době vzdělávání v mateřské škole dítě způsobí škodu, postupuje se podle speciální právní úpravy odpovědnosti za škodu způsobenou tím, kdo nemůže posoudit následky svého jednání.
Mateřská škola nahradí způsobenou škodu, pokud škola zanedbala dohled nad dítětem a dítě není způsobilé ovládnout své jednání a posoudit jeho následky.
Mateřská škola a dítě nahradí způsobenou škodu, pokud škola zanedbala dohled nad dítětem a dítě je způsobilé ovládnout své jednání a posoudit jeho následky.
Od 1. 1. 2014 se již nepředpokládá, že se škola zprostí odpovědnosti pouze tehdy, pokud prokáže, že dohled nezanedbala. Poškozený musí tvrdit a prokázat, že škola náležitý dohled zanedbala.