„Klapy, klapy, klap, já jsem bílý čáp...“ Toto říkadlo je často slyšet v naší školce při ranním cvičení. Ale jak takový čáp vlastně vypadá? Dlouhý zobák, dlouhé nohy. Klapy, klap... Známe jej z obrázků, ale to není ono. My děti i dospělí bychom rádi viděli čápa opravdového. Přestože se naše školka nachází v blízkosti krásného Vesteckého rybníka, čápi nám zde nehnízdí. Víte proč? Chybí nám tu komín! A tak přemýšlíme, kde vidět čápa na živo. Co třeba Ekocentrum Čapí hnízdo, napadlo jednu paní učitelku.
Na výlet jedeme všichni, malí i velcí z naší školky
Iva
Valtrová
DiS.
učitelka MŠ Vestec, koordinátorka EVVO
Je úterý 27. května. Do školky přicházejí všichni včas, v turistickém oblečení a s batůžky. Děti, pedagogové, ale i paní kuchařky, paní školnice i paní uklízečky. A proč ne. Proč by nepedagogický personál měl zůstávat ve školce, když je také během školního roku zapojen do našeho školního programu environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty (EVVO). Kdo nám vaří zdravá jídla a často nasype pažitku z našeho školního záhonku, o který děti celý rok pečují? Paní kuchařky. Kdo trpělivě uklízí pod motivační ekologickou nástěnkou, kde jsou vystaveny různé přírodniny, při jejichž prohlížení upadne dětem kus mechu, semínka ze šišek apod., nebo zametají piliny, které vyházel náš křeček a naše morčátka z klece? Paní uklízečky. I ony si rozšíří své environmentální znalosti a hlavně pohledy na to, že
EVVO v předškolním vzdělávání má opravdu smysl a velký význam
pro budoucí generace.Naši exkurzi finančně podpořil Klub ekologické výchovy, o. s., na základě toho, že nám byl v soutěži „Škola udržitelného rozvoje Středočeského kraje“ přiznán tento titul a udělen I. stupeň. Děkujeme.
V 9:30 odjíždějí od Mateřské školy ve Vestci tři velké autobusy malých i velkých. Za hodinu už parkujeme na parkovišti Ekocentra Čapí hnízdo. A někdo volá:
„Podívejte, komín a na něm je čáp“
Splnilo se nám přání. A všichni vzápětí uděláme vpravo hleď k vysokému komínu u Olbramovic a pozorujeme opravdového čápa. Chtělo to by jej vidět ještě více z blízka.Procházíme brankou Ekocentra a vítají nás nové roubené chalupy, krásný holubník, chlívek s prasátky a obrovská jízdárna pro koně. Jízdárnou se děti rozběhly jak opravdoví nezkrocení koníci, včetně skoků přes parkurové překážky. Na konci byly přichystané lavice a stoly, kde jsme se nasvačili. V 10:00 se děti rozdělily po třídách a každé třídy se ujala paní lektorka. Společně jsme procházeli Ekocentrem Čapí hnízdo a zastavovali se u jednotlivých výběhů se zvířaty. Jednalo se převážně o méně známé druhy domácích zvířat (alpské koně, lamy, ovce apod.). V polovině naší cesty byla exkurze zpestřena několika pohybovými hrami. Poté jsme ještě navštívili záchrannou stanici handicapovaných zvířat. Zde se děti seznámily s problematikou poraněných živočichů, kteří byli nalezeni ve volné přírodě. Tímto mohou být jejich životy zachráněny, neboť se mnohdy jedná o chráněné druhy. Děti viděly několik druhů dravých ptáků, lišku, volavku a z blízka i krásného čápa, který nám přímo pózoval na přání. Nejvíce ale děti zaujala panáčkující vydra, připomínající jim Vydrýska z Večerníčku.
Po prohlídce nás čekal dobrý oběd. Ale co to? Nad střechami jízdárny se pořádně zatmělo. Z nebe sjel blesk a uhodil hrom. Byli jsme všichni rádi, že jsme pod střechou. Pak se spustil pořádný jarní liják, včetně krup. A tak měly děti kromě zvířátek, ještě „ledový“ zážitek. Déšť nám však překazil odpolední plány – průzkum a hry ve velkém lanovém hradu.
Paní lektorky nám připravily náhradní program v jedné z krásných roubených chalup. Po dešti jsme se šli po třídách podívat ještě k nádhernému rybníku a náš výlet se pomalu chýlil ke konci. A tak už jen spočítat všechny děti, nasednout do autobusu a jedeme zpět do školky. V 16:00 přijíždíme ke školce a zde už čeká většina rodičů.
Všichni z naší školky jsme společně prožili krásný den plný zážitků, o kterých jsme si druhý den povídali a které jsme kreslili, modelovali. A bylo moc příjemné, že se do našeho vzájemného sdílení mohly zapojit i paní kuchařky, když dětem vydávaly obědy, ale i ostatní nepedagogický personál, když se s dětmi potkal druhý den v prostorách školky.
A právě společně prožitý den a následné sdílení podporuje soužití a vytváření pozitivních vztahů mezi dětmi, pedagogy a ostatními zaměstnanci školky.